Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Je to pár dní, co jsem si tu stěžoval na X.org a uvažoval o návratu k XFree86. Po včerejším zatuhnutí X serveru jsem se rozhodl proměnit slova v činy a pustil jsem se do přechodu na XFree86.
Není to tak dávno, co byla v různých distribucích dlouho používaná implementace X Window Systemu s názvem XFree86 nahrazena jinou, tedy X.org. Důvody jsou různé, především licenční. Z pohledu uživatele a aplikačního programátora se nemělo teoreticky nic změnit, bohužel tomu tak není. Celkově jsem z X.org zklamán...
Nechci tu diskutovat o samostatné existenci Ďábla (ať už jako protiváhy Boha, zcela nezávisle nebo jakkoli jinak), jeho vlastnostech, ani vlivu na veškeré dění (a konání lidí zejména). Chtěl bych se zaměřit na "softwarové ztělesnění Ďábla" tak, jak je obecně chápáno. Často je totiž Ďáblovi přisuzováno něco, za co opravdu nemůže.
Včera jsem, inspirován diskuzí o (ne)kvalitách Midnight Commanderu, podlehl tíze okolností (v tomto případě skutečnosti, že MC objektivně obsahuje nejednu chybu) a ohlásil hned tři chyby ve zmiňovaném programu. Že mi to trvalo, o těch chybách vím už několik let...
Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.
Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme... Jen tvrdě do nich, zaslouží si to!!!
Podobné nadšené výroky často slyšíme a čteme, když nějaká instituce vyhlásí trest pro Microsoft nebo nějaké nařízení, kterým nutí Microsoft prznit ten senzačně provázaný a nedělitelný balík jménem Windows. Bohužel, v takových situacích tuto radost nesdílím. Proč? Protože to Linuxu a dalšímu open-source softwaru ve skutečnosti ubližuje - alespoň to tak cítím. Hned vysvětlím...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz