Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Hlavním problémem VIMu je, že pokud si člověk nepamatuje potřebné kombinace kláves, je naprosto ztracený a nepodaří se mu ani ukončit program (pokud se mi nešťastnou náhodou povede VIM spustit - např. proto, že je nastaven jako implicitní editor - nejdřív zrudnu zlostí, pak přepnu do jiné konzole a nebohý program bez milosti odstřelím signálem č. 15). Samozřejmě, lze se to rychle naučit, lze VIM poměrně dobře přizpůsobit k obrazu svému, ale ani jedno z toho není řešení.
Takže při náhodném kontaktu s VIMem mám vždy stejný pocit jako ten, kdo si ho spustil poprvé a neví, jak dál - totiž že se někdo asi pořádně praštil o futro. Ne, nepraštil, jen se jedná o stejný pocit, jako když člověk přesedlá z 3.2TDI na parní lokomotivu.
Vždyť přece existuje spousta pěkných editorů pro textový režim (o grafickém nemluvě), například JOE, PICO nebo i Emacs. Nevidím tedy důvod setrvávat (kromě speciálních případů) u takového dinosaura, jakým VIM bezpochyby je.
Tiskni Sdílej:
Podle mne je daleko pratelstejsi treba NEdit. Nez bych napsal ten vas skvely a pro laika naprosto nepochopitelny prikaz tak v neditu stisknu jen
C-,Vyberu Last Command a N_times a mam to o par vterin drive nez vi(vy).
To jen tak pro ilustraci. Ale jinak at si kazdy pouziva co chce...
Takze nejrychlesi postup je "asi"
M-kblabla [Enter]
M-k C-. C-,Learn/Replay a N Times 999. To, ze musim dat C-. je asi nejaky bug neditu, protoze ukoncit makro by melo jit jen M-k ale u me to neotevre okenko s Repeatem.
Takze jsem pomalejsi. Mate radost ? Mozna by to slo jeste rychleji, zas takovy guru na textove editory nejsem. Ale zase jsem se ten postup naucil behem chvilky, s vimem by me to trvalo asi dele.
Hlavne mam problemy si zapamatovat veskere uzasne prikazy vimu a delat tim stylem, ze budu mit otevreny vim a jeste budu mit u klavesnice papir s tahakem me opravdu nelaka. Ale jak jsem psal, at si kazdy pouziva co chce a co mu lepe vyhovuje.
napsat větu ^[ (esc) yy (zkopíruje řádku) 999p (999krát pastne)Což je snad pochopitelnější a přitom pořád rychlé (občas to používám).
999p (999krát pastne)Doufám, že nebude potřeba další (3tí ) gramatická odbočka, protože tady fakt nevím, co je správně...
:wsoubor ulozi je asi tak stejne tezky jako ze kliknu na nabidku soubor->ulozit. navic mi prijde rychlejsi (pisu vsemi 10) pouzivat klavesove zkratky nez prehmatavat nekam na mys a klikat do menu. vim se mi libi a proto ho pouzivam a nevidim duvod, proc bych mel prechazet na jiny editor. ale to neznamena, ze o tech ostatnich budu vykladat, ze stoji za prd, notabene kdyz jsem je mel kazdej pustenej asi 10 minut. ne kazdemu vim vyhovuje a proto respektuji rozhodnuti ostatnich ho nepouzivat.
999iblablalbla[ENTER][ESC]
:-)
if [ $option -eq 9 ] ; then film_base="`echo $film_name | sed 's/[^\.]*$//'`"; for ext in sss sub SUB srt SRT smi SMI rt RT txt TXT ssa SSA aqt AQT jss JSS; do if [ -r "$film_base$ext" ] ; then sub_arg=2; sub_file="$film_base$ext"; break; fi; done; fi; echo $film_name
Malé rýpnutí do vosího hnízda a takové následky...
Ale to se dalo čekat, skalní příznivci VIMu ho musí bránit hlava nehlava. Aby nedošlo k nepochopení - nevadí mi, že se VIM používá. Komu se líbí, ať ho používá, komu ne, ať pracuje s něčím jiným. Ale co mi vadí, je používání VIMu jako implicitního editoru. I když VIM překypuje funkcemi, naprostá většina editačních operací na většině systémů spočívá ve změně několika znaků v souboru. A na to právě VIM nepotřebuji.
"To preci patri k vyhodam vimu, ze je casto nastaven jako standardni editor..."
No to snad ne, jako by k výhodám nějakých pneumatik patřilo to, že se standardně montují na nové vozy. Srovnání s BASHem také pokulhává, BASH se od jiných shellů filosoficky neliší (sice třeba CSH a TCSH jsou trochu jiné, ale nijak markantně).
Jinak samozřejmě to je míněné jako provokace (v blogu "Kacířské myšlenky" ani nelze nic jiného očekávat), ale zaměřená hlavně na ty, kdo mají klapky na očích.
Cílem příspěvku bylo rýpnutí do vosího hnízda (také se blog jmenuje "Kacířské myšlenky" a kategorie "Rouhání největší"). Šlo mi zhruba o toto:
Proto to samozřejmě smysl mělo, určitě větší než některé jiné příspěvky (včetně mých).