Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto zápiskem trochu pročistit. Jedná se ale o "work in progress", takže námitky jsou vítány.
Na jeden pracovní PC jsem nedávno instaloval čerstvou desktop distribuci a nestačil jsem se divit nad příšerným výkonem kdykoliv PC přistupoval na disk...
Spojení instalace virtuální mašiny a následný provoz jejího "image" v chrootu spojuje výhody obou přístupů. Může se to zdát jako triviální pokrok, ale až donedávna jsem netušil jaké výhody tato kombinace poskytuje. O co jde?
Vlastně ne tak docela: místo wgetu je použit Perl a LWP. Každopádně žádné klikátko, žádná extenze do prohlížeče, jen obyčejný skript.
Před chvílí jsem přeložil beta verzi firefoxu 3.5 a hned jsem se jal vyzkoušet podporu video tagu z HTML5. Co k tomu říci - prostě to funguje.
Znáte to: někdo zavolá, "přišlo Vám to?" - "nepřišlo" - "vždyť jsem to odesílal". Ti bystřejší zavolají rovnou "poslal jsem Vám to ale vrátilo se to".
Pak se kouknu do logu na serveru a tam jsou věci typu Helo command rejected: Host not found
. Ach jo. Ano, zkouším to, pravidelně v intervalu cca 3-5 let, zda mi projde, když si nastavím SMTP server na striktní režim. Neprojde. A to jsou prosím maily od velké společnosti se solidním zázemím.
Takže hlavně žádné restrikce - i kdyby na port 25 přišel HTTP dotaz, tak ho doručit jako mail...
Dnes jsem instaloval "samoinstalační ADSL balíček" od O2. Instalací ADSL už mám za sebou několik, ale pokaždé byl modem pouze v režimu bridge a všechno důležité se odehrávalo na linuxu za ním. Tentokrát bylo potřeba modem nainstalovat v "plně okřídleném" režimu, aby stačilo zapíchnout ethernet do počítače s DHCP klientem a fungovat.
Kam oko pohlédne, si někdo volá přes půl světa "zadarmo", pomocí jednoho nejmenovaného botnetu, rozhodl jsem se tedy, že to musí jít i u nás a nějak normálně.
Tento zápisek je krátkým shrnutím mých zkušeností s technologií eSATA za posledního cca půl roku.
Krátký zápisek kterak jsem rozchodil virtualizaci pomocí kvm+virtio.
Kvůli kompilaci nějakého archaického C++ kódu jsem potřeboval GCC 2.96. Nezbylo tedy než sáhnout po nějaké historické distribuci. Když už jsem byl v tom, sestrojil jsem několik nostalgických screenshotů.
Mam ADSL linku s parametry 8192/512. Modem po pripojeni hlasi, ze je spojen na techto rychlostech (respektive cca o 3 kbit vyssi). Nicmene pri mereni fakticke rychlosti (pomoci wgetu, netcatu, iptrafu, ... zadne webove udelatko) se dostavam na max cca 6600/440. Ma nekdo podobnou zkusenost? Podle ceho se u O2 meri rychlosti? Cim by to jeste mohlo byt?