Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
Jak nainstalovat a nakonfigurovat linuxovou verzi účetnictví WinStrom na vlastním serveru pro vzdálený přístup. Článek také popisuje zabezpečení, zálohování a proces aktualizace.
Co nového přináší EAPI 2? Závislosti na nastavení USE flagů, novou funkci src_prepare, oddělení konfigurační fáze z funkce src_compile do src_configure, možnost úpravy názvů souborů stahovaných do distfiles a volání výchozích definicí jednotlivých fází a další novinky.
O Oracle je na každém rohu k zaslechnutí, jaký je to král mezi databázemi. Jak nad něj žádná jiná databáze nemá a na jeho cenu taktéž. Pojďme se tedy podívat, co nám společnost Oracle mj. nabízí.
openSUSE buildservice obsahuje mnoho projektů, které obsahují obrovské množství balíčků. Občas se stane, že objevíte v nějakém balíčku chybu a nemůžete si dovolit čekat, než ji opraví správce projektu. Z toho důvodu se rozhodnete bastlit patch vlastními silami.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
Chcete-li se podílet na lokalizaci nějakého projektu, bude se vám hodit přímočarý návod k použití překladatelské aplikace KBabel. Kromě toho je v článku na příkladu ukázáno, jak získat potřebné soubory, jak je vyzkoušet přímo v programu atp.
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Mnoho z vás určitě řešilo na první pohled vcelku primitivní záležitost - a to realizaci FTP serveru se snadnou správou a nízkými nároky. Dnes vám ukáži, že i obyčejný FTP server toho může umět opravdu hodně. Návod pro začátečníky.
Pokud chcete dostat do své verze distribuce novější jádro, které ještě není v repozitáři, bude se vám hodit umět s pomocí openSUSE Build Service backportovat. Kromě toho se naučíte obyčejné patchování balíčků.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Výběr repozitářů, do kterých bude nově sestavený balíček přidán. Řešení závislostí a přebírání balíčků z repozitářů určených pro jiné distribuce.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
openSUSE Build Service pro vás zkompiluje a sestaví balíčky použitelné v mnoha různých distribucích (SUSE, Fedora, Mandriva, Debian, Ubuntu a další). Pokud potřebujete vytvořit balíček pro svou potřebu, nebo chcete přispět ostatním uživatelům zabalením softwaru, pro který není balíček k dispozici, přečtěte si, jak na to.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Co nového přináší EAPI 1? Jak na QA kontroly? Jak v ebuildu pracovat s RPM/DEB balíčky? Jak rozbalit různé typy archívů? V tomto díle naleznete odpovědi.
Jak řešit závislosti jednotlivých ebuildů, včetně závislostí obrácených a těch, které jsou určeny USE flagy. Jak umožnit instalaci více verzí stejného ebuildu.
Jako správný linuxový guru se jistě potřebujete umět „prodat“. Základem toho, aby si vás zapamatovali, je slušná vizitka neboli navštívenka. Pojďme si v Inkscape jednu opravdu reprezentativní zpracovat.
Overlay se říká neoficiálnímu stromu s ebuildy pro balíčkovací systémy v Gentoo. V tomto článku se dozvíte, jak si vytvořit a spravovat vlastní Portage Overlay.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz