Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
Jak nainstalovat a nakonfigurovat linuxovou verzi účetnictví WinStrom na vlastním serveru pro vzdálený přístup. Článek také popisuje zabezpečení, zálohování a proces aktualizace.
Co nového přináší EAPI 2? Závislosti na nastavení USE flagů, novou funkci src_prepare
, oddělení konfigurační fáze z funkce src_compile
do src_configure
, možnost úpravy názvů souborů stahovaných do distfiles a volání výchozích definicí jednotlivých fází a další novinky.
O Oracle je na každém rohu k zaslechnutí, jaký je to král mezi databázemi. Jak nad něj žádná jiná databáze nemá a na jeho cenu taktéž. Pojďme se tedy podívat, co nám společnost Oracle mj. nabízí.
openSUSE buildservice obsahuje mnoho projektů, které obsahují obrovské množství balíčků. Občas se stane, že objevíte v nějakém balíčku chybu a nemůžete si dovolit čekat, než ji opraví správce projektu. Z toho důvodu se rozhodnete bastlit patch vlastními silami.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
Chcete-li se podílet na lokalizaci nějakého projektu, bude se vám hodit přímočarý návod k použití překladatelské aplikace KBabel. Kromě toho je v článku na příkladu ukázáno, jak získat potřebné soubory, jak je vyzkoušet přímo v programu atp.
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Mnoho z vás určitě řešilo na první pohled vcelku primitivní záležitost - a to realizaci FTP serveru se snadnou správou a nízkými nároky. Dnes vám ukáži, že i obyčejný FTP server toho může umět opravdu hodně. Návod pro začátečníky.
Pokud chcete dostat do své verze distribuce novější jádro, které ještě není v repozitáři, bude se vám hodit umět s pomocí openSUSE Build Service backportovat. Kromě toho se naučíte obyčejné patchování balíčků.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Výběr repozitářů, do kterých bude nově sestavený balíček přidán. Řešení závislostí a přebírání balíčků z repozitářů určených pro jiné distribuce.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control
, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
openSUSE Build Service pro vás zkompiluje a sestaví balíčky použitelné v mnoha různých distribucích (SUSE, Fedora, Mandriva, Debian, Ubuntu a další). Pokud potřebujete vytvořit balíček pro svou potřebu, nebo chcete přispět ostatním uživatelům zabalením softwaru, pro který není balíček k dispozici, přečtěte si, jak na to.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control
. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Co nového přináší EAPI 1? Jak na QA kontroly? Jak v ebuildu pracovat s RPM/DEB balíčky? Jak rozbalit různé typy archívů? V tomto díle naleznete odpovědi.
Jak řešit závislosti jednotlivých ebuildů, včetně závislostí obrácených a těch, které jsou určeny USE flagy. Jak umožnit instalaci více verzí stejného ebuildu.
Jako správný linuxový guru se jistě potřebujete umět „prodat“. Základem toho, aby si vás zapamatovali, je slušná vizitka neboli navštívenka. Pojďme si v Inkscape jednu opravdu reprezentativní zpracovat.
Overlay se říká neoficiálnímu stromu s ebuildy pro balíčkovací systémy v Gentoo. V tomto článku se dozvíte, jak si vytvořit a spravovat vlastní Portage Overlay.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej: