Microsoft hodlá zrušit zhruba tři procenta pracovních míst. Microsoft na konci loňského června zaměstnával kolem 228.000 lidí. Tři procenta z tohoto počtu představují téměř 7000 pracovních míst.
V říjnu loňského roku provedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) místní šetření u společnosti Seznam.cz. Krajský soud v Brně tento týden konstatoval, že toto šetření bylo nezákonné.
Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
Jak nainstalovat a nakonfigurovat linuxovou verzi účetnictví WinStrom na vlastním serveru pro vzdálený přístup. Článek také popisuje zabezpečení, zálohování a proces aktualizace.
Co nového přináší EAPI 2? Závislosti na nastavení USE flagů, novou funkci src_prepare, oddělení konfigurační fáze z funkce src_compile do src_configure, možnost úpravy názvů souborů stahovaných do distfiles a volání výchozích definicí jednotlivých fází a další novinky.
O Oracle je na každém rohu k zaslechnutí, jaký je to král mezi databázemi. Jak nad něj žádná jiná databáze nemá a na jeho cenu taktéž. Pojďme se tedy podívat, co nám společnost Oracle mj. nabízí.
openSUSE buildservice obsahuje mnoho projektů, které obsahují obrovské množství balíčků. Občas se stane, že objevíte v nějakém balíčku chybu a nemůžete si dovolit čekat, než ji opraví správce projektu. Z toho důvodu se rozhodnete bastlit patch vlastními silami.
Předchozích jedenáct dílů vás provedlo základy vytváření balíčků pro Debian. Tento poslední díl je jakási všehochuť doplňující některé chybějící informace a drobné změny, ke kterým došlo, než byl seriál dopsán, nebo které se chystají.
Nyní již umíme vytvořit balíček. Aby se k němu dostali uživatelé, je vhodné jej nějak zveřejnit. Můžeme se buďto snažit balíček dostat do distribuce, nebo jen zveřejnit ve vlastním repozitáři. Článek popisuje tvorbu vlastního repozitáře a získávání sponzorů pro upload balíčku do distribuce.
Balíček pro jednoduchý program už umíme, dnes se podíváme na některé speciální balíčky, které budou potřebovat trochu zvláštní péče (knihovny, moduly pro Python, práce s databázemi).
Jaké nástroje nám mohou usnadnit práci s údržbou balíčků? Za léta existence Debianu jich vzniklo mnoho, dnes se podíváme na ty nejdůležitější.
Jednu důležitou věc při vytváření balíčku jsme prozatím poněkud vynechali - upravování původního programu. Nějakým změnám se dost často nevyhneme a způsobů, jak je provést, je několik. Protože tyto změny chceme obvykle i nějak archivovat, podíváme se na možnosti použití VCS pro tyto účely.
Balíček občas potřebuje během instalace něco provést. Podobně jako RPM, umožňuje Debian začlenit do různých fází instalace všelijaké skriptíky.
Nyní už víme, co to je Debhelper, a známe některé jeho příkazy. Tu nejdůležitější část jsme však minule vynechali a podíváme se na ni dnes. Jak tedy správně rozdělit soubory do binárních balíčků?
Chcete-li se podílet na lokalizaci nějakého projektu, bude se vám hodit přímočarý návod k použití překladatelské aplikace KBabel. Kromě toho je v článku na příkladu ukázáno, jak získat potřebné soubory, jak je vyzkoušet přímo v programu atp.
V minulém díle jsme sice vytvořili první balíček, ale zatím jsme moc nezkoumali co zapříčinilo, že se nám vlastně zkompiloval.
Mnoho z vás určitě řešilo na první pohled vcelku primitivní záležitost - a to realizaci FTP serveru se snadnou správou a nízkými nároky. Dnes vám ukáži, že i obyčejný FTP server toho může umět opravdu hodně. Návod pro začátečníky.
Pokud chcete dostat do své verze distribuce novější jádro, které ještě není v repozitáři, bude se vám hodit umět s pomocí openSUSE Build Service backportovat. Kromě toho se naučíte obyčejné patchování balíčků.
Byrokracii máme úspěšně za sebou a dnes se poprvé pokusíme vytvořit vlastní balíček.
Výběr repozitářů, do kterých bude nově sestavený balíček přidán. Řešení závislostí a přebírání balíčků z repozitářů určených pro jiné distribuce.
Základní informace o balíčku jsme v minulém díle zapsali do souboru debian/control, ale to není vše, co budeme potřebovat. Dnešní díl bude tak trochu byrokratický aneb co všechno musí balíček obsahovat, aby mohl být v distribuci.
openSUSE Build Service pro vás zkompiluje a sestaví balíčky použitelné v mnoha různých distribucích (SUSE, Fedora, Mandriva, Debian, Ubuntu a další). Pokud potřebujete vytvořit balíček pro svou potřebu, nebo chcete přispět ostatním uživatelům zabalením softwaru, pro který není balíček k dispozici, přečtěte si, jak na to.
Veškeré informace o balíčku se nacházejí v souboru debian/control. Co všechno tento soubor musí obsahovat a co vše do něj můžeme napsat?
Pokud používáte Debian (nebo některou z jeho odvozenin, například Ubuntu) a chcete si pro tento systém vytvářet balíčky, tak vítejte u tohoto seriálu. Během následujících dvanácti dílů se dozvíte vše, co potřebujete vědět k vytvoření balíčků pro Debian.
Co nového přináší EAPI 1? Jak na QA kontroly? Jak v ebuildu pracovat s RPM/DEB balíčky? Jak rozbalit různé typy archívů? V tomto díle naleznete odpovědi.
Jak řešit závislosti jednotlivých ebuildů, včetně závislostí obrácených a těch, které jsou určeny USE flagy. Jak umožnit instalaci více verzí stejného ebuildu.
Jako správný linuxový guru se jistě potřebujete umět „prodat“. Základem toho, aby si vás zapamatovali, je slušná vizitka neboli navštívenka. Pojďme si v Inkscape jednu opravdu reprezentativní zpracovat.
Overlay se říká neoficiálnímu stromu s ebuildy pro balíčkovací systémy v Gentoo. V tomto článku se dozvíte, jak si vytvořit a spravovat vlastní Portage Overlay.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz