V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Odpovídal místopředseda strany pan Ivan Langer. ODS chce využívat centrální nákupy a online aukce, brát open source software do úvahy jako alternativu při jednotlivých zakázkách a zavést povinné vzdělávací kurzy pro nezaměstnané. Při nasazování otevřených formátů hodlá ODS nejprve posuzovat náklady a výnosy, staví se proti ACTA a v oblasti copyrightu chce vyvážit práva uživatelů a autorů. Nehodlá nic měnit na poplatcích OSA.
KDU-ČSL chce, aby měl stát strategické řízení v oblasti IT, které zaniklo se zrušením Ministerstva informatiky. Prosazuje rovné podmínky pro proprietární i svobodný software a při výuce IT nechce zapomínat na venkov či lidi s postižením. „Lidovci“ podporují otevřené formáty a připomínají, že ACTA byla zveřejněna i díky jejich europoslancům. Autorský zákon považuje KDU-ČSL za v principu vyhovující, ale uvažovala by o změnách v oblasti softwaru. Poplatky OSA jsou legitimní řešení, i když ne úplně nejšťastnější – nějaký systém náhradní autorské odměny je však podle KDU-ČSL nutný.
Odpovídal pan Vladimír Koníček, stínový ministr informatiky. KSČM chce zavést koordinaci nákupu IT řešení a při zadávání veřejných zakázek je pro specifikaci požadavků, nikoliv konkrétních řešení. Ve školách by podle KSČM měly být v IT vyučovány principy, ne používání konkrétního produktu. Komunisté považují otevřené formáty za samozřejmost a jsou proti ACTA v současném znění. Copyrightové zákony chtějí revidovat a poplatek OSA by měl být součástí této revize.
Za ČSSD odpovídal stínový ministr životního prostředí pan Petr Petržílek. ČSSD chce prosazovat svobodný software ve státní správě, OpenOffice.org na desktopech, Linux na serverech a open source do škol. Nelíbí se jí ACTA, ale není proti spotřebitelským poplatkům pro Ochranný svaz autorský (OSA).
Česká pirátská strana hodlá prosazovat svobodný software ve státní správě a chce zavést otevřenou databázi pro informační registry, která bude logovat přístupy k informacím občanů. ČPS nesouhlasí s tím, že stát všem právnickým osobám přikazuje používat operační systém Microsoftu, a vehementně vystupuje proti ACTA a poplatkům pro OSA, které nazývá výpalné. Strana je proti politice represí v oblasti copyrightu a současné autorské zákony podle ní brání kulturnímu a informačnímu rozvoji.
„Zapomeňme, že Pure Data umí spoustu krásných věcí v matematice, fyzice a v 3D prostoru. Pure Data není jen programovací prostředí, programovací jazyk a software, ale je ještě něco jiného,“ prozradil mi hned na úvod interview přední multimediální umělec Aleš Zemene (aka rootkit) v alternativním kulturním centru Trafačka, kde má svou alchymistickou laboratoř. V hodinové diskuzi jsme rozebrali Pure Data ze všech stran a část rozhovoru po krátkém historicko-technickém rozboru publikujeme.
Před pár týdny měli kolegové z Phoronixu možnost vyzpovídat Andy Ritgera ze společnosti Nvidia. Otázky se týkaly převážně vývoje linuxových ovladačů pro grafické karty. Zajímá vás, jaký postoj Nvidia aktuálně zastává k projektu Nouveau, jaké věci plánují pro své vlastní ovladače a jak vůbec v Nvidii s Linuxem a na Linuxu pracují?
Rusty Russell je australský vývojář linuxového jádra, který má na svém kontě práci na množství rozličných projektů. Napsal například paketový filtr ipchains a pro jádro 2.4 ho celý přepsal na iptables, naprogramoval virtualizační hypervizor lguest atd. Je aktivním členem australské linuxové scény a zakladatelem významné konference Linux.conf.au.
Největší střední škola na Opavsku má rozvinutou IT infrastrukturu postavenou na linuxových serverech. Kromě toho je Linux využíván pro veřejně přístupné kiosky a specializovaná zařízení. Správce sítě pan Marek Kočvara v rozhovoru mluví o výhodách takového řešení a podrobnostech nasazení.
Jonathan Corbet vede redakci stránek LWN.net, píše množství článků o vnitřnostech linuxového jádra, často po celém světě přednáší o stavu jaderného vývojového procesu a v neposlední řadě také aktivně přispívá kódem do jádra. V rozhovoru mluví mimo jiné o tom, jak tak trochu mimochodem vznikly stránky LWN.net, jak se mu daří skloubit psaní technických textů s vlastním programováním, a co považuje za nejsilnější a nejslabší články vývojového modelu linuxového jádra.
Bob je dobře známou autoritou na Linux a otevřené standardy. Amanda McPherson s ním mluvila prostřednictvím e-mailu týden před začátkem konference LinuxCon 2009, kde přednesl úvodní řeč „O cloudech, mainframech, desktopech a Linuxu“.
Nepalinux je distribuce založená na Debianu a Morphixu a zaměřuje se především na zvládnutí kompletní podpory pro nepálštinu. V dalším stručném rozhovoru nám správce Nepalinuxu řekl o důvodech, které ho vedly k práci na vlastním distru.
STUX GNU/Linux je původem italská distribuce na živém CD (nebo DVD), která si zakládá na snadnosti používání. K tomu účelu obsahuje několik grafických nástrojů (STUX-Utilities), jež by měly uživatelům pomoci s konfigurací. Jak svůj výtvor vidí Giacomo Picconi, to se dozvíte v tentokrát extrémně stručném rozhovoru.
Sabayon je nadupané distro, které si zakládá na jednoduchosti a přímočarých řešeních. Fabio jej založil na Gentoo, ale na rozdíl od něj se instaluje z předkompilovaných binárních balíčků a obsahuje vlastního správce balíčků Entropy. Název Sabayon je převzatý z italské sladkosti... mňam!
V několika odpovědích nám Jan "Yenya" Kasprzak, jedna ze zakládajících osobností české linuxové scény, představí distribuovaný verzovací systém Git. Rozhovor proběhl na základě jeho přednášky na 34. konferenci EurOpen.CZ.
Kwort je rychlé a jednoduché distro postavené na Slackwaru. Jako desktop používá Xfce, který rozšiřuje o vlastní propracované konfigurační nástroje. Kwort staví na čistotě systému a snaze udržet distribuci nepřeplácanou.
Martin Zich z Hewlett-Packard Praha odpověděl na několik otázek týkajících se systémů na ochranu proti úniku dat (Data Loss Protection, DLP). Mluvili jsme s ním u příležitosti 34. konference EurOpen.CZ.
64studio je multimediální distribuce založená na Debianu. Zaměřuje se tvorbu digitálního obsahu. Vývoj je financován přípravou specializovaných komerčních distribucí pro OEM partnery (plus podpora, dokumentace, konzultace atp.), ale i bezplatná verze se již dočkala mnoha ocenění.
Jako obvykle vám přinášíme tipy několika linuxových „osobností“. Jak předpovídají výsledky ankety, které distribuce používají.
Austrumi Linux je "vizitkové" živé CD založené na Slackwaru, které vyvíjí skupina lotyšských programátorů. Distribuce o sobě tvrdí, že je nejrychlejším linuxovým systémem s podporou 3D akcelerace pro karty nVIDIA a Intel.
Elive je původem knoppixové živé CD, které nyní vychází přímo z Debianu a lze instalovat na pevný disk. Jako grafické prostředí používá Enlightenment. Protože je malé a lehké, představuje jednoduchou možnost, jak vyzkoušet kompozitní prostředí Enlightenment se vší potěchou pro oči, kterou nabízí.
Parsix je původem íránské distro vycházející z KANOTIXu a založené na Debianu. Jako hlavní desktop používá hezky vyladěné Gnome a specializuje se na dobrou podporu nového hardwaru a přizpůsobení konfigurace k okamžitému použití.
V dokončení rozhovoru Michael Hawley varuje před módním zavrhováním starších technologií a navazuje na povídání o vzniku Pixaru a další filmařských technologiích. „Nemá smysl dělat věci, které byste stejně dobře mohli natočit na film nebo zvukový pásek – počítače by měly vytvořit nové obrazy a zvuky dostatečně složité na to, aby zaujaly a okouzlily diváky. S našimi počítači z doby bronzové zaberou podobné výpočty hodně času, ale stojí to za to.“
Michael Hawley je člověk mnoha talentů, který svou kariéru nastartoval v Bellových laboratořích, odkud přešel k práci na počítačích pro filmařské úpravy a mixování zvuků v Lucasfilm. „Počítače uživatele určitým způsobem omezují a nutí designéry pořádně přemýšlet nad tím, co kdo bude s aplikací doopravdy dělat, jak které věci nejlépe prezentovat.“
Puppy Linux je malinké, ale velmi propracované live CD. Rychle startuje, rychle reaguje a obsahuje spoustu šikovných nástrojů, které usnadňují konfiguraci a práci obecně. Barry Kauler, který Puppy Linux pojmenoval po mrňavé, avšak nebojácné čivavě, je dalším z tvůrců malých distribucí, kterým jsme položili několik otázek.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz