FreeBSD v malej firme - 1 (Ľahko a bez námahy)

20. 10. 2005 | Michal Kyseľ | Návody | 14044×

Tento článok je úvodom do seriálu o tom, ako si postaviť funkčný firemný informačný systém na báze unixového systému FreeBSD.

Tento článok je úvodom do seriálu o tom, ako si postaviť funkčný firemný informačný systém na báze unixového systému FreeBSD. Popisované riešenie bolo realizované vo firme PROKOM, s.r.o. Sečovce (naša firma sa zaoberá kovovýrobou).

1.1 - Small Business systémy

V dnešnej dobe sa čoraz viac stretávame s požiadavkou na vytvorenie firemného informačného systému pre malú firmu. Vo svete sa stále viac udomácňujú takéto riešenia, predtým bežné len u veľkých korporácií a nadštandardne solventných firiem, aj v sektore drobného a stredného podnikania. Mnoho firiem má niekoľko separátnych počítačov, mnohé sú už technicky zastaralé, a používa ich iba ako "písacie stroje". Pritom nároky na spracovanie informácií stále narastajú a vedieť rýchlo získať požadované informácie, efektívne komunikovať s obchodnými partnermi a spracovať informácie, či už z vnútrofiremného prostredia alebo z vonkajšieho sveta, sa dnes často rovná pojmu byť konkurencieschopný.

V zásade sa vždy jedná o systém, ktorý splňuje tieto základné (a niekedy aj iné) požiadavky:

• Prístup k internetu a mailu.
• Prevádzka kancelárskych aplikácií.
• Intranet.
• Databáza.
• Centrálne úložisko dát, možnosť zdieľania dát a kooperácie medzi užívateľmi.
• Centrálna záloha.
• Centrálne tlačové služby.
• Aplikačný server.
• Odolnosť proti zlyhaniam, havarijným stavom a zámerným poškodeniam dát.
• Jednoduchá obsluha systému.
• Ekonomická nenáročnosť, možnosť plnohodnotného využitia aj staršej techniky.

Existujú pochopiteľne komerčné riešenia, ktoré dokážu bez problémov zabezpečiť požadovanú funkcionalitu. Sú však drahé a niektoré dokonca aj viazané na špecifický hardware. Navyše väčšinou obchádzajú problém spolupráce viacerých platforiem tak, že jednoducho preferujú tú vlastnú a ostatné nepodporujú, prípadne podporujú za príplatok, alebo podporujú iba čiastočne. Mnohé vyžadujú aj enormne veľkú investíciu do komunikačnej infraštruktúry, niektoré majú zase podivnú licenčnú politiku... skrátka, treba platiť, platiť a ešte raz platiť, a až potom je k dispozícii použiteľné riešenie.

Práve táto finančná náročnosť je problémom pri nasadzovaní týchto systémov do firiem. Pritom riešenie je veľmi jednoduché a dostupné pre každú firmu.

Základom pre každý firemný informačný systém je výber vhodnej serverovej platformy. Najviac sú na to vhodné unixové systémy, asi najpoužívanejšie sú rôzne distribúcie Linuxu. Nie je to však jediná cesta vedúca k úspechu riešenia, sú aj iné rovnako použiteľné platformy. V tomto seriáli budem opisovať systém postavený na FreeBSD.

1.2 Čo je to FreeBSD?

Je to slobodný systém unixového typu. Nie je to však linuxová distribúcia, ale priamy nasledovník pôvodného Unixu od AT&T. Vznikol na Kalifornskej univerzite v Berkeley odštiepením od spomínaného komerčného systému. Jeho základné vlastnosti v skratke:

• Nemá runlevely, na rozdiel od Linuxu. Preto je jeho štruktúra konfiguračných súborov jednoduchšia, nie je treba konfigurovať služby pre každý runlevel zvlášť.
• Podporuje iba jeden druh filesystému - UFS (Unix File System).
• Partície a zariadenia sa označujú ináč ako u Linuxu, a to podľa starých unixových konvencií z pred - PC éry - napríklad disky sú ad4, ad6, cd je acd0 atď...
• Jadro a userland tvoria neoddeliteľnú časť celku, keď sa mení jadro za novšie, musí sa vymeniť aj userland za nový zodpovedajúci verziou jadru.
• Je iba jediná distribúcia - tá existuje vo vetvách STABLE a CURRENT. Výhodou je jednoduchšia a konzistentnejšia dokumentácia.
• Upgrade systému je riešený rekompiláciou jadra a userlandu zo zdrojového kódu - toto po ňom prevzali dve linuxové distribúcie - Gentoo a LFS. U FreeBSD je to primárny, rokmi overený fungujúci systém updatu. Výhodou je, že nový systém možno skompilovať presne na mieru železu - presne to je hlavný tromf Gentoo Linuxu, ktorý bol prevzatý práve z BSD.
• Inštalácia aplikácií sa rieši dvoma spôsobmi - buď cez zbalené binárky (packages) alebo cez porty. To sú laicky povedané vopred pripravené makefile súbory, po ktorých spustení systém stiahne všetky potrebné zdrojáky a automaticky zostaví aplikáciu. Opäť je to črta, ktorú prevzalo Gentoo v podobe Portage systému.
• Aktuálny zdrojový kód systému a strom portov sa udržujú pomocou utility CVSUP. Updaty sú inkrementálne, t.j. menia sa iba tie vetvy zdrojáku a stromu portov, u ktorých nastali zmeny.
• Výborné sieťové a bezpečnostné parametre.
• Vynikajúci multitasking.

Nechcem to pitvať do hĺbky, podrobný popis je mimo rozsah tohto článku, viac je na stránke http://www.freebsd.org.

1.3 Prečo do firmy zvoliť práve FreeBSD?

Na prvý pohľad to vyzerá ako trochu príliš odvážna voľba. O systéme FreeBSD chodia po webe strašidelné legendy o tom, aký je to ťažko spravovateľný, komplikovaný, predpotopný, zle ovládateľný a užívateľsky neprítulný systém, vhodný pre elitárov, snobov, hackerov a maniakov. Úlohou tohto seriálu je vyvrátiť tieto zlomyseľné klebety a ukázať, že BSD je rovnako dobrá alternatíva pre firemný systém, ako ktorékoľvek distro Linuxu. Tieto dezinformácie často vznikajú z mylnej snahy chápať FreeBSD ako ďalšiu linuxovú distribúciu a následného sklamania z toho, že sa to "nespráva štandardne".

Ostatne tento problém je známy aj u linuxových začiatočníkov, ktorí zmažú Windows z disku, nahodia Linux (o ktorom im rovnako "znalí" kamaráti hovoria, že je ako Windows, ale zadarmo a stokrát lepší) a potom sa divia, prečo to nefunguje rovnako ako predtým. Proste nepochopia, že Linux nie je a nikdy nebude Windows. Takisto ani BSD systémy nie sú a nikdy nebudú Linuxom. Sú iné, svojské, ale pritom elegantné.

Ak by som mal FreeBSD prirovnať k nejakému systému z Linux rodiny, tak je to taký kríženec medzi Slackwarom, Debianom a Gentoo. Inštaluje sa podobne ako Slackware, inštalácia aplikačného softwaru a update systému sa robí podobným spôsobom ako u Gentoo a ponúka podobnú stabilitu, robustnosť a škálovateľnosť ako Debian. Nespornou výhodou je aj to, že konfiguračných súborov je podstatne menej a preto sa, ak si človek zvykne na jeho štruktúru, ktorá je trochu iná ako u Linuxu, podstatne ľahšie orientuje v systémových nastaveniach.

Teda FreeBSD nie je pre usera ani admina ťažší ako Linux, nie je komplikovanejší ani problematicky spravovateľný. Je proste iný a má trochu inú filozofiu ako Linux. Napriek podpore moderných features je to oproti Linuxu konzervatívnejšie poňatý "klasický" Unix držiaci sa tradícií. To môže znamenať výhodu aj nevýhodu, závisí od požiadaviek a vkusu užívateľa.

Vo firemnom prostredí sa však naplno prejavia jeho výborné vlastnosti. Typickým príkladom je inštalácia nového softwaru cez systém portov. Keď procesor kompiluje, aktuálna utilizácia CPU je 99.9 percent a napriek tomu užívatelia robia cez terminály naplno bez rušivých spomalení a mrznutia okien a otvorených programov. Ak im nepoviem, ani nevedia, že stroj je totálne zahltený a robí na doraz. To svedčí o perfektne napísanom multitaskingu, ktorý optimálne využíva prednosti použitého HW.

Toto je hlavný tromf FreeBSD - výborné parametre v záťažovom nasadení. Nie nadarmo ho používa Google a Walnut Creek, a svojho času na ňom bežali aj servery Microsoftu. Skúste si, ako sa tvári taký Win, keď sa na ňom spustí nejaká náročnejšia aplikácia a záťaž CPU presiahne polovicu...

Podstatná je aj jeho ďalšia vlastnosť, ktorú som už spomenul, a to jednotnosť prostredia a ovládania s tradičnými Unixami, daná konzervatívnejším dizajnom systému a tým, že tento systém je priamy potomok pôvodného Unixu, nie jeho nová implementácia. V systéme je poznať veľmi silný dôraz na unixovú tradíciu. Trebárs vi je skutočne starý editor vi, nie symlink na vim, užívateľ sa maže klasickým unixovým príkazom rmuser, nie príkazom userdel či deluser (v každom linuxovom distre je to ináč) a podobné detaily. Aj použitý súborový systém je klasika - ufs, teda Unix File System, teraz už vo verzii 2.

Proste stará škola Unixu, pamätníci čias sálových počítačov zaslzia dojatím... ale pritom je tento "dinosaurus" dostatočne moderne vybavený na to, aby obstál v dnešných požiadavkách. Práve toto - spojenie "retro dizajnu" a moderných technológií - ma nadchlo pri výbere systému.

Pre domáceho užívateľa sú tieto malé odchýlky samozrejme drobné nepodstatnosti, ktoré nijak neznižujú kvality a použiteľnosť ich obľúbeného OS, či už je to Linux alebo BSD (a niekomu tieto odlišnosti BSD oproti Linuxu môžu dokonca aj prekážať). Ale vo firemnej prevádzke profík ocení, že sa každá mašina spravuje aj updatuje úplne rovnako, a že tam nájde takmer presne to, čo pri práci s inými komerčnými Unixami. Napríklad taký bývalý SMEP-kár sa veľmi ľahko adaptuje na BSD.

Výber aplikácií je do značnej miery zhodný s tými pre Linux, samozrejme vďaka Linux kompatibilite je možné väčšinu linuxových programov spúšťať na FreeBSD.

Pre domáceho bežného usera by som však asi viac doporučil Linux, kvôli lepšej podpore multimédií a väčšiemu počtu užívateľov tohto systému, ľahšie sa dá nájsť riešenie prípadného problému. Nie je však pravdou, ako sa traduje, že FreeBSD je systém vhodný iba pre serverové nasadenie. Ako si ukážeme, dá sa urobiť veľmi pekné riešenie plnohodnotného kancelárskeho desktopu na báze FreeBSD, ktorý komfortom a použiteľnosťou nijak nezaostáva za linuxovým.

1.4 Použitie - prípadová štúdia

V našej firme sa tento systém použil na server aj klientske terminálové stanice. Použil sa systém tenkých klientov a výkonného servera, čo umožnilo použiť pre plnohodnotnú prácu v grafike v reálnom čase aj staré PC, ktorých výkon by stačil možno tak na písanie vo Worde 6 pod Win95... výkonnejšie Win stanice zase využívajú diskovú kapacitu servera ako úložisko dát. Na systéme beží aj SQL server MySQL a Apache web server s rozšírením pre PHP4. Fungujú tlačové služby pre Win stanice aj pre tenkých terminálových klientov. Server má diskové pole RAID1, denné zálohy sú realizované zápisom na prepisovateľné DVD.

V nasledujúcich dieloch seriálu si popíšeme krok za krokom, ako si takýto systém čo najjednoduchšie zostaviť a nakonfigurovať. Každý diel bude venovaný inej časti problematiky. Budem sa zaoberať napríklad inštaláciou, základnou konfiguráciou, lokalizáciou, nastavením siete a systému X-window, výberom a inštaláciou vhodných kancelárskych aplikácií, rozobraná bude aj SAMBA, CUPS, inštalácia APACHE a PHP.

Zatiaľ sa majte a nech vám vaše systémy idú.

       

Komentáře

[Jaris]

dovolim si par postrehov

• FreeBSD podporuje aj ine filesystemy ako UFS (UFS2). osobne som sam pouzival na linuxe vsade xfs od SGI a bol som spokojny. FreeBSD ho sice podporuje ale nie nativne. na druhej strane UFS2 je tiez velmi vykonny filesystem takze na xfs pomalicky zabudam
• miesto cvsup na synchronizovanie stromu portov pouzivam portsnap a mozem vrelo odporucat
• pouzivam FreeBSD ako na servroch tak aj na desktope. viacmenej vsetko co som bol zvyknuty pouzivat v Linuxe pouzivam aj tu. zatial jedina vec co som nenasiel je iptraf, ale mam teraz nahradu vo forme tcptrack
• mozem potvrdit ze pri kompilacii bezne pocuvam mp3 a surfujem

tesim sa na dalsie pokracovania

[hmm]

No imho lepsi je mit vlastni CVSup server ;) (mam 2x server a desktop, tak se to uz docela vyplati,jen mam upraveno stahovani zdrojaku jednou za tyden, kazdou hodinu prece normalni clovek neupgraduje ;))

Jeste bych dodal, ze o dost vetsi narust vykonu prinese nova rada 6.x (uz je RC1), pouzivam ji uz vsude (na 2 wifi routerech a na desktopu) a vykon je znatelne lepsi (mam vypnute vsechny debugovaci funkce) a zatim zadny pad a to na desktopu stale neco kompiluju a testuju ;) a pritom ho v pohode pouzivam a zadny problem (tim ovsem nechci rict, ze by freebsd bylo rychlejsi, navic to nemuzu porovnat, protoze debian uz nepouzivam)

Jinak super clanek.

[Paya]

Další možnou náhradou iptraf je dvojice bmon a trafshow...

[jkusniar]

Zaujímavý článok, aj ja som zvedavý čo bude v nasledujúcich častiach.
Z vlastnej skúsenosti môžem potvrdiť reči o výkone systému. Na tom istom počítači som mal Gentoo a potom FreeBSD a celkový komfort práce a rýchlosť odozvy (predovšetkým v xorg) bola pri FreeBSD už na prvý pohľad lepšia.
Čo mi na ňom v porovnaní s Linuxom najviac vadí je podstatne slabšia podpora niektorého hardwaru (Poznáte to s ADSL modemami... ).
Ešte treba spomenúť, že to naozaj nie je iba serverový systém - ja ho používam ku všetkej spokojnosti na laptope.

[Jiří P.]

Super clanek! Uz se moc tesim na dalsi dily.

Osobne FreeBSD pouzivam na laptopu i v praci jako buildovaci stroj.

Abychom ale neukrivdili linuxarum, tak na Linuxu taky neni problem najednou kompilovat a delat spoustu jinych veci. ;) Ale nemale rozdily mezi jednotlivymi distry me taky moc netesi.

[Martin Lebeda]

Ak by som mal FreeBSD prirovnať k nejakému systému z Linux rodiny, tak je to taký kríženec medzi Slackwarom, Debianom a Gentoo. Inštaluje sa podobne ako Slackware, inštalácia aplikačného softwaru a update systému sa robí podobným spôsobom ako u Gentoo a ponúka podobnú stabilitu, robustnosť a škálovateľnosť ako Debian.

Právě proto jej považuji za vynikající systém. Už se těším na pokračování. Ještě bych dodal, že mi připomíná slackware i po stránce správy a uspořádáním konfiguračních souborů.

Teda FreeBSD nie je pre usera ani admina ťažší ako Linux, nie je komplikovanejší ani problematicky spravovateľný. Je proste iný a má trochu inú filozofiu ako Linux.

Pokud jde o konzervativnost, pak v FBSD 5.4 na amd64 platformě mám aplikace novější, než v mnoha aktuálních verzích linuxových distribucí (např. Debian, FC). Speciálně Debian mi přijde mnohem konzervativnější, což může být např. na serveru i výhoda.

Jako hlavní nevýhodu vidím nepodporu velkých výrobců HW i SW. Např. Oracle pro FBSD není. Vím, že se dá rozběhnout, ale není podporován, což u systému za spoustu peněz je podstatné mínus.

[Petrik]

dobry pokus o reklamu pro *BSD, ale google, stejne jako 9 z 10ti nejvykonnejsich superpocitacu na svete bezi samozrejmne na vykonnnejsim Linuxu :)

[hmm]

Jezish petriku, todle by sis uz mohl odpustit, uz jsem te todle v poslednich letech videl psat nekolikrat, jeste si pamatuju vyroky, kdyz jsi zacinal na debianu, navic u nejvykonnejsich pocitacu jsou ty linuxy (jak ty rikas) od obycejnych distribuci rozdilny jako treba FreeBSD a Debian...

P.S.: nechci se s tebou hadat, ale dost casto se opakujes, btw kdyz tak kritizujes, zkusil si nekdy neco jinyho nez debian? ;)

[Petrik]

Proc hned takovej flejm? Tak mam radeji linux, no a? jen jsem opravil dost podstatnou nepravdu, tak se nerozciluj, u normalnich lidi se za opravy clanku dekuje...

[hmm]

to nebyl pokus o flame, jen jsem opravoval to cos rekl...

"na vykonnnejsim Linuxu"
-imho toto nemuzes nijak dokazat, protoze presny mereni v podstate neexistuje

[hmm]

a taky jsem si trochu rejpl

[burda]

rejpale :)

[petrik]

kdyz vyslo jadro 2.6, udelal nejaky znamy zahranicni server benchmarky a FreeBSD z nej vyslo jako jasny porazeny ve vsech testech. Verim ze do 2.4 to mohlo byt rovnocene, ale jadro 2.6 je proste lepsi, ne nadarmo se o nem vsude na netu z ust odborniku rika, ze to je nejvykonnejsi univerzalni jadro na teto planete. Koneckoncu nasazeni linuxu (asi ne jen 2.6) na tehc superpocitacich o necem vypovida, jinak by tam urcite meli *BSD, nemyslite? Kvuli multimediim tam linux asi nebude :))

[Predator]

Ale, ale, niekto nám tu robí flame ...

[hmm]

jasne (jestli to je ten test, ktery si myslim, ze je, tak tam bylo priblizne na stejno NetBSD a linux 2.6.x), jde o to,jakou verzi testoval + jaky kompilacni volby pouzil jak u linuxu, tak u FreeBSD, atd., FreeBSD 4.x byla na stejno jako linux 2.6.8 (tusim), uznavam ze 5.x je dost neohrabana, ale 6.x je daleko lepsi(zatim je v RC1) a imho vykon pujde jeste nahoru, pochybuju, ze Linux 2.6.1 byl ihned nejvykonejsi jadro na zemi...

P.S.:FreeBSD nema kernel staveny na podporu vice proceru najednou, takze asi v tom bude zakopanej pes, jinak napis sem link na ten test a uvidime, navic moznej rozdil 1-3% vykonu na obycejnym hw /platforma PC x86/ nemas sanci poznat.

[martink]

Na http://software.newsforge.com/article.pl?sid=04/12/27/1243207 je jeden zajímavý docela aktuální benchmark. Úvod je na http://software.newsforge.com/software/04/12/27/1238216.shtml?tid=152&tid=72&tid=29

Další, už trochu postarší benchmark (z roku 2003, tady je Linux ve verzi 2.6.0-test7 a FreeBSD 5.1) je na http://bulk.fefe.de/scalability/

Na další už si nevzpomínám, ani google mi nic použitelného neporadil (ale googlil jsem jen zběžně).

[hmm]

jasne, ale zase je vybrany gentoo, ktery se na serverech moc nevidi, ale je to nejrychlejsi linuxova distribuce, docela by me zajimalo, jak by dopadl FreeBSD 6.0, je to takova potunena 5.x rada

[martink]

je vybrany gentoo, ktery se na serverech moc nevidi, ale je to nejrychlejsi linuxova distribuce

To je IMHO další pověra. Optimalizace by musely být pečlivě vybrané pro každý program zvlášť, -O3 -ffast-math -funroll-loops atd. udělá většinou víc škody než užitku. Škoda že už nefunguje odkaz na ten benchmark, kde Debian a dokonce i Mandrake byly rychlejší (testy jako otevírání velké tabulky v gnumericu atd.) než gentoo. Trochu se o tom píše na http://distrowatch.com/weekly.php?issue=20030804. Nic proti Gentoo, netvrdím že nemůže být nejrychlejší, jen to IMHO není pravidlem.

Ale je to jedno, i kdyby bylo Gentoo nejrychlejší linuxová distribuce. Úkolem benchmarků je ukázat co možná největší výkon. Nikdo stejně netestuje defaultní instalace. Optimalizované glibc má každá distribuce a mysql v benchmarku určitě byla také optimalizovaná. Takže tady na použité distribuci stejně nezáleželo, šlo o výkon kernelu.

Jak by dopadlo FreeBSD 6 by mě také zajímalo.

[hmm]

No hlavni vykon urcuje jadro, tudis pri pouziti stejnych kompilacnich voleb, stejne verze gcc a knihoven je asi gentoo rychlejsi, videl jsem test treba v Computeru a tam bylo gentoo o 50% rychlejsi pri rozbalovani kernelu 2.6.x nez Mandrake a Fedora, coz sice skoro nic nedokazuje, ale stoji to za zamysleni. Jinak samozrejme znam radu serveru, ktery jedou na Gentoo, ovsem serveru zalozenych na Debianu je vic.

Jinak uznavam, ze jadro 2.6.x je vykonove napred, ovsem za dobu testu udelalo FreeBSD docela velky krok do predu, coz ovsem asi linux 2.6.x taky, no doufam, ze nekdo nejaky test udela

[anon123]

Ano s tim souhlasim, take jsem to cetl. Byly tam grafy a vysvetleni. Jadro 2.4 bylo slabsi, ale 2.6 porazelo.

[paks]

Ja som niekedy videl vela distribucii, ale na stare kolena som nasiel debian. Odvtedy nechcem vidiet nic ine. Tak ako kazdy, kto raz skusil.

[Kosac]

Kdepak. Debian jsem jednou zkusil, asi na mesic, bezi nam jako firewall a neco jineho tam neni jen proto, ze se mi to nechce preinstalovavat. Proste mi nesedi. Cestoval jsem RH->MDK->Debian->Knoppix->Gentoo a tady zatim kotvim. Teda doma. V praci m$

[Petrik]

Gentoo nevim jak dnes, ale jeste pred nekolika mesici bylo nepouzitelne pro hromadu chyb. Dal jsem emerge kde a po celym dni kompilace jsem obdrzel temer nepouzitelny system, ktery najizdel asi 5 min a ve kterem se napr. konzole spoustela,nekecam, 1 minutu (slovy 60s). Takovy system, jak asi vetsina lidi uzna, je na nic. Za tu dobu, co delam v debianu, jsem nic podobneho nezazil, protoste to nainstaluju a ono to jede, nuda...

[DjAARA]

<flame>Ja neco podobneho zazil na Debianu po ciste instalaci. Bootoval neco pres 6min a i pak se vsechno plazilo. Proste nepouzitelne pro hromadu chyb. Nemel jsem chut to resit, protoze jsem ho nainstaloval jen na zkousku, abych zjistil jestli je stale prehistoric nebo uz jen obsolete.

Ne ze by stable gentoo melo ho hodne novejsi verzi balicku (~x86 ma, ale nejsem betatester), ale porad lepsi nez Debian. A pak taky v systemu je jen to co sam chci a ne to co si instalator Debianu usmysli, ze bez toho to nepujde...</flame>

[hmm]

<flame>Todle se mi s FreeBSD nidky nestalo (sestavenej system na jinej procesor se nepocita)</flame>

[Petrik]

Ehm ted te nechci urazit, ale to bylo budto HW, nebo rukama, nebo jsi pouzil nejakou extra spatnou unstable verzi. Debian (vetsinou testing) jsem instaloval asi tak 20x a ani jednou se mi nic podobnyho nestalo. Gentoo jsem zkusil celkem asi 4x a pokazdy to nebylo ono...nekdy to par dni fungovalo, jindy hruza uz od pocatku. Uz jen to, ze hodne odborniku doporucuji debian na servery a podobne aplikace neco znamena...

[hmm]

jj, debian je dobrej, jestli budu mit nekdy chut na balickovou distribuci, tak je jasna volba

[DjAARA]

Byl to cerstve vydanej Sarge, kamos ho chtel stahnout a vypalit, tak jsem ho otestoval. Udelal jsem minimalni instalaci s tim, ze kdyz bude neco potreba, tak si to doinstaluji. No a uz prvni boot me nepresvedcil, tak jsem ho poslal k sipku. Ne, ze bych nevedel jak problem vyresit, jen se mi ho nechtelo resit. Proste chyba ktera se nevyskytla asi na jednom z 5ti stroju co jsem zkousel.

<flame>Gentoo jsem instaloval aspon 20x a ani jednou se mi nestalo, ze by neco nefungovalo. Ruzne stroje, ruzne konfigurace, ruzne pozadavky... Vzdy v pohode. Zato Debian nekdy par dni fungoval, jindy hruza uz od pocatku. A navic u Gentoo se mi jeste nikdy neschrul instalator jako se stalo nekolikrat u Debianu.</flame>

[DjAARA]

I kdyz mozna to nebyla chyba, ale byla to featura. A ja to spatne pochopil .

[martink]

Když víš o co se jednalo, tak se s námi o tu příčinu poděl. Takhle to moc důvěry nebudí. BTW Sarge jsem instaloval mockrát...

[Dalibor Smolík]

Ano, já taky.

[Roman]

Co vidim jako nejvetsi nevyhodu FreeBSD oproti Linux distribucim pro servery jsou prave porty. Dulezite daemony (httpd, sql,..) nejsou zahrnuty do "core" systemu a neni jim venovana takova pece v bezpecnostnich updatech. To bohuzel v dusledku znamena zaplatovat bezpecnostni diru na vyladenem produkcnim systemu upgradem baliku na novou versi, backporty neexistuji... Nebo jsem nekde neco prehledl ?

[Predator]

Áno, prehliadol, jednak je tu portupgrade (teda nestiahne sa ďalší balík, ale zdroják a dôjde k rekompilácii bináriek z najnovších sources), potom portaudit, a nakoniec je tu aj aktualizácia celého systému zo zdrojákov.

Nemiešajme však dokopy systém a jeho aplikácie. Démony httpd a sql pochopiteľne nie sú priamo súčasťou systému, sú to aplikácie (trebárs Apache, Mysql ...)a tie je možné bez problémov overiť cez portaudit a prekompilovať príkazom portupgrade na aktuálnu zaplátovanú verziu, čo prebieha tak, že sa na upgradovanú aplikáciu stiahne automaticky najnovší zdroják a urobí sa nový build. Že im nie je venovaná pozornosť, si nemyslím. Zdroják je totiž ten istý ako pre Linuxy ... len treba držať strom portov a databázu portauditu v aktuálnom stave, na čo stačia až 2 príkazy do "komandlajny".

[Roman]

Portaudit i portupgrade dobře znám. Při ostrém nasazení se musí "míchat" systém i aplikace, neboť jsou kritické obojí. Zdrojový kód při opravě chyb se ve FreeBSD od většiny Linuxových distribucích liší. V případě Linuxu je zpravidla oprava backportována. Tedy se nemusí čekat na oficiální release opraveného balíku a hlavně program má stejnou funkčnost - nepřidávají se do něj nové funkce a chyby, což je důležité.

Systém, který využívá FreeBSD připomíná spíše UNSTABLE větev v Debianu - nejnovější aplikace bez důrazu na stabilitu systému jako celku.

[hmm]

No pokud se pouziva Relase verze systemu tak pro nej existuji opravy (tzv. errata, to ze jich neni tolik neznamena, ze je fbsd vic derave, ale je dokazano, ze v jeho kodu /jadro+userland/ je daleko min chyb nez v samotnem Linuxu ;)), ovsem nemusi to vzdy znamenat prekompilovani celeho systemu, ale treba jenom jadro, nekdy neni ani dulezite chybu odstranovat, nebot ten program neni pouzivan a u portu je to trochu slozitejsi, co vim, tak vetsina adminu ma current testovaci masinu a tam testuje i porty, atd. a z tech si pak udela balicky a ty pak nainstaluje na produkcni server, da to sice vic prace, ale na druhou stranu, "co si clovek neudela sam, to nema"

Systém, který využívá FreeBSD připomíná spíše UNSTABLE větev v Debianu - nejnovější aplikace bez důrazu na stabilitu systému jako celku.

to je dan za cerstvost portu, jinak maintaner (ten co se o ten urcity port stara) pri novy verzi ihned neudela port, ale sw je nejdrive otestovan /ne v takove mire jako u debianu/ a az pak je commitnuna nova verze portu, mozna to neni stabilni jako stable verze u debiana, ale na druhou stranu, stable debian je starej jak metuzalem... ;)

[martink]

je dokazano, ze v jeho kodu /jadro+userland/ je daleko min chyb nez v samotnem Linuxu

Tady by mě zajímaly podrobnosti, podle Coverity (společnost vytvářející nástroje pro audit kódu) má Linux méně chyb na 1000 řádek než FreeBSD (kernel) - http://www.coverity.com/news/nf_news_06_27_05_story_9.html.

Porovnávat absolutní čísla nemá smysl, protože je to asi 6 mil. řádků kódu vs. 1.3 mil. řádků (Linux/FreeBSD kernel).

stable debian je starej jak metuzalem

Stable Debian vyšel 6. června 2005, verze programů si můžete prohlédnout na http://packages.debian.org/stable/allpackages. Asi máme jiný názor na "staré jak Metuzalem".

[hmm]

Porovnávat absolutní čísla nemá smysl, protože je to asi 6 mil. řádků kódu vs. 1.3 mil. řádků (Linux/FreeBSD kernel).

Todle je jediny co jsem nasel, cetl jsem toho vic, ale nejak to nemuzu najit, tady to jsou potencionalni chyby

jinak ono nema ani cenu porovnavat Linux/Freebsd kernel protoze u Linuxu je daleko vetsi procento kodu zamereno na hw podporu, tudis tam se objevuji chyby dost minimalne a na bezpecnost to nema tak zasadni vliv...

[martink]

Ten odkaz který jste poslal zmiňuje tu samou analýzu společnosti Coverity, na kterou jsem odkazoval já. Podle ní je v Linuxu 0,17 chyb na 1000 řádků kódu vs. 0,25 chyb na 1000 řádků v kódu FreeBSD kernelu.

u Linuxu je daleko vetsi procento kodu zamereno na hw podporu, tudis tam se objevuji chyby dost minimalne a na bezpecnost to nema tak zasadni vliv

V článku, na který jste poslal odkaz, se píše:

"more than half of all flaws in Linux occured in the device drivers, and only 1 percent of the errors were found in the core kernel code"

[Martin Lebeda]

Slackware provádí upgrady stejně - prostě novou verzi sw zabalí jako balík. Tento přístup má své výhody (zachová funkčnost), ale i nevýhody (vzniká vlastně další verze sw, se všemi důsledky jako je např. otestování této backportování verze). Je to zase jen o vkusu administrátora. Osobně nedám dopustit na Slackware, Debian i FreeBSD, na všech najdu klady i nějaké mouchy...

Srovnávat s unstable větví Debianu je trochu silná káva, pokud bavíme o FBSD stable/release. V tomto nemáte pravdu.

[Pavel]

Sleduji diskuzi o FreeBSD a nechci tu zanášet žádné další diskuze o tom co je lepší, zda linux nebo BSD... Jen chci popsat vlastní cestu k BSD. Před lety jsem začal se Suse. Protože jsem neznal nic o linuxu, tak jsem musel se probírat klikacím YASTEM a spoustu věcí jsem stejně nedokázal rozchodit. Vždy jsem hledal jak na to a rady mne vždy vedli k úpravam konfiguračních souborů v etc. Problém byl, že těch soubrů tam bylo hodně a tak jsem se dostal ke Slackware. To jsem používal asi dva roky a jediné co mi vadilo byla absence pam. Navíc skoro všechno jsem musel kompilovat, tedy pokud jsem chtěl dosáhnout určitých vlastností. No a pak jsem se dostal přečtením několika článků k FreeBSD a tam jsem našel to, co jsem potřeboval - přehledné /etc a /usr/local/etc, porty - jednoduchá kompilace a přidání různých voleb kopilace a nakonec PAM. FreeBSD požívám asi rok a mám jej ve škole (náhrada INDOŠE) a na dvou serverech v dalších firmách. Jsem spokojený. Jinak na desktopu žiju s windows (mám ho taky rád a spoustu věcí fnguje "samo") a s linuxem (to samé jako o windows). Prostě na serveru mi FreeBSD ulehčilo hodně práce. Jinak se cítím stále začátečníkem...ale dokumentace FeeBSD i maillist jsou ok.

[honza]

no tak nevim, jestli bude tenhle clanek nekomu k necemu, ale snad ano. k cemu je dobre porad srovnovat jeden unix s druhym, ted freebsd a linux. neni to treba jedno ? mozna, ze nejakemu zatatecnikovi to pomuze, ale jinak ??? krome toho nektere informace jsou takove dost zavadejici, ze je bsd primym nasledovnikem at&t unixu, byste mohl vypravet nekdy pred 20 lety. pokud se nepletu bsd se vyviji samostatne tak nekdy od roku 1980. jako klasicke unixy mi bsd take moc nepripadaji, jako klasicky unix bych si predstavil spise neco jako system v. bsdecka ale skutecne se svid moz kompatibilni nejsou. jako klasika mi neprijde ani souborovy system ufs, vetsina unixovych souborovych systemu je proste klasickych, nebo myslite, ze treba ext2 je nejak vyznamne odlisny, krome par detailu ??? po mnzostvi clanku z minulosti srovnavajicich debian se slackware, mandrake se suse, ted zrejme budeme brouzdat i mimo linux a stejne neplodne je to asi tim, ze diky boomu linuxu vzrusta pocet i cerstvych "unixovych" odborniku. kdyz jsem pred 15 lety zacal s HP-UXem, ucil jsem se pracovat v shellu, programovat skripty, sed, awk atd. pracoval jsem pak se solarisem, aixem, irixem a dobre i bsd a linux pouzivam skoro 10 let. je to pro me unix jako kazdy jiny, i kdyz vsechno ma svoje specifika. no a ??? dnesni "unixar znalec" si doma instaluje obden jinou distribuci a zjistuje v jake verzi je tu a tam KDE nebo jestli obsahuje novou verzi OpenOffice. vetsina z nich ani netusi co je v unixu pojmenovana roura, jak ridit procesy, nebo co to vubec proces je, ani jak treba vlastne funguji pristupova prava k souborum. jenze vo tom to je ! mozna, ze kdyby tusili, ze unix je za poslednich 20 let skoro porad stejny, nemuseli by vznikat takovehle clanky ! takze kdybych mel z clanku vybrat podstatne a informativne zajime veci, zbyde mi nadpis a prislib mozneho zajimaveho pokracovani. nezlobte se.

[Predator]

Napíš lepší článok ...
Nepochopil si pointu - nasadenie free Unixu v praktických podmienkach + stručný pokec, čo to vlastne FreeBSD je. Predpokladám, źe ten, kto sa má rozhodovať, či je vôbec možné prakticky migrovať firmu z Billových okienok do niečoho iného, by zrejme nečakal prednášku o tom, ako je riešený mechanizmus odovzdávania dát medzi procesmi prostredníctvom rúry (pipe), ako je v jadre riešený memory management a podobné veci. Očakávať niečo také od článku určeného pre širokú firemnú verejnosť je asi dosť divné. Ani ty by si svojej partnerke zrejme nerecitoval vybrané state z kvantovej fyziky a integrálneho počtu, že .... alebo sa mýlim?

[honza]

dobre, ale nebylo uz takovych clanku prece jen hodne ????

[Predator]

Takých článkov nie je nikdy dosť - stačí si pozrieť, koľko firiem beží na riešeniach unixového typu a koľko na Windowsoch. To znamená, že tej osvety je tu stále akosi primálo. A never tomu, že dobrá vec sa presadí sama. Ono "Sedávej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou tě" dnes akosi nefunguje, je iná doba, sa zobuď ... V dnešnom svete sa presadí len to, čo má dobrú reklamu a premyslený marketing. A tam má Bill, žiaľ, stále dobre navrch, masíruje laikov aj odbornú IT verejnosť všetkých úrovní. Preto treba tento jav kompenzovať a informovať širokú verejnosť, že Unixy sú tu a reálne fungujú v praxi, aj takýmito článkami. Skromnosť je tu skutočne len a len na našu škodu.

[honza]

ale jo, vicemene souhlasim. ja uz jsem za tu dobu pouzivani svobodnych unixu ztratil tu misionarskou povahu, abych za kazdou cenu nekoho presvedcoval vzdyt ja ty unixy dokonce uz pres sest let ucim, hrozny. takze chvalim za nadseni pro free unix osvetu a v teto oblasti hodne zdaru.

[hmm]

To by ses mel spis zeptat v redakci abclinuxu.cz, autor jen pise clanek a pokud se libi, tak je uverejnen, navic me taky nebavi furt, jak tamdle Venca administrator prevedl celou firmu na Red Hat/Debian/..., ale clanky o nasazeni FreeBSD v produkcnim prostredi je jako safranu...

[honza]

jo asi tak, me je to nakonec celkem jedno, nechtel jsem se ani nijak dotknout autora, to vubec ne. takovych obdobnych clanku by se dalo najit spousta. jen mi to pripada jako naprosto zbytecna namaha.... pouzivame, prevedli jsme firmu na debian, a my na redhat, my ovsem na suse, my pouzivame freebsd a ja zase opensolaris. no tak jo, vzdyt je demokracie ale proc o tom psat clanek ?????

[Robert Krátký]

ale proc o tom psat clanek ?????

Protože je dost lidí, které takový článek zajímá. Ne každý je zkušeným uživatelem, takže se rád podívá, jak to či ono dělal někdo druhý.

[honza]

dobre, souhlasim. nebudem prece rozpoutavat zbytecnou diskusi. z tohohle clanku se zatim nezkuseny uzivatel moc nedozvedel, takze se tesim na pokracovani ....

[hmm]

No spis kvuli tomu, ze m$ vsude v mediich propaguje presel jsem na windows 2k3 a usetril jsem 35% nakladu, mam vsech 12k pocitacu na windows a zisk sel nahoru o 50% (to je jak za komunistu, soudruh Novak plni plan na 130% ;)), tak proc nepsat takoveto clanky, kdyz odpovidaji realite, v tomdle mam nazor, ze cim vic, tim lip ;)

[Luboš Doležel (Doli)]

Pokud Google používá FreeBSD, co je teda tohle?

[honza]

a ze jsem tak smely, neni to jedno ?

[Luboš Doležel (Doli)]

Je, ale proč s ním v článku machruje, když to asi není pravda?

[honza]

hmmmmm, ale to jsou informace jen o webovych serverech, ale v google muzou mit i jine pocitace a treba s freebsd, ne ??? ale, znovu se opakuji, neni to jedno, i kdyz je to v clanku ???? hlavne nic, proti freebsd, je to vynikajici os zejmena pro sitove aplikacni pouziti. mam pocitac na kterem bezi kde co, uptime skoro 6 let

[Luboš Doležel (Doli)]

Nebudu obhajovat něco, co asi není pravda.

"google uses linux" dává řádově víc vísledků, než "google uses freebsd"...nekteré z té první skupiny se zdají být relevantní.

Taky nemám nic proti FreeBSD, ale nemám rád nepodložená prohlášení.

[hmm]

na par strojich maji freebsd, ale linuxu je tam vic, nevim proc ten povik, je to v podstate pulpravda ;)

[Luboš Doležel (Doli)]

Já si taky říkám, proč ten povyk...já jen měl drobnou připomínku a za chvíli by mě začali kamenovat

[Spike]

Google právě docela hrdě prohlašuje, že všechna jeho technologie běží na GNU/Linux (co jsem tak posledně četl, zmínka o tom byla třeba v rozhovoru s jedním vývojářem Google Talk). Je samozřejmě možné, že si nechávají zadní vrátka otevřená.

[Martin Lebeda]

Nemám rád prohlášení typu: "mam pocitac na kterem bezi kde co, uptime skoro 6 let". Můžete upřesnit co je to "kde co", např. Oracle? Někdo tvrdí "kde co" a pak s toho vyleze router+pošta, to pak samozřejmě není problém mít up-time v rocích. Ale jsou prostě software, které dokáží "zasvinit" prostředí tak, že nejjednodužší je jednou za čas pročistit paměť, procesy atd. nočním rebootem...a je zcela jedno, co tam je za OS.

[Milan Vančura]

Já bych řekl, že uptime 6 let znamená v prvé řadě dvě základní podmínky:

1. duální zdroj

2. dvě UPS, ke každému zdroji jedna

V případě pražské čtvrti, kde sídlí naše firma, ještě přibývá podmínka třetí:

3. dieselagregát s výdrží aspoň na 6 hodin (počítáno se zátěží serverovny)

[hmm]

tak tak

[miho]

Skúste si, ako sa tvári taký Win, keď sa na ňom spustí nejaká náročnejšia aplikácia a záťaž CPU presiahne polovicu...

Ve Win2k a vyzsich se nestane nic. Zadne viditelne zpomaleni nenastane ani pri spusteni 4 procesui z nichz kazdy je ochoten sezrat 100% vykonu s normalni prioritou. Odezva na klik, rychlost GUI, rychlost stahovani pres 100Mbit sit... zadna zmena. Jedina podminka je, ze working set vsech aplikaci nesmi prekrocit cca 75% velikosti pameti.

Ja pouzivam zejmena Linux. Presto (nebo mozna prave proto, hlavne kdyz se da skutecny stav snadno overit ) mi ale vadi, kdyz se pouzivaji takoveto "tolikrat omilana nepravda az se z nich stala pravda" argumenty proti Windows. Autor by si na to mel davat pozor.

[Cqe]

tak to ja mam ine skusenosti, staci aby jeden zo 4 procesorov pracoval na 100% a system je neovladatelny

HNUS

[Predator]

Môžem potvrdiť - Windows majú ten multitasking proste podivný. Trochu pomáha u W2k/XP vypnúť funkciu urýchľovania na popredí bežiacej aplikácie, potom to beží relatívne znesiteľne. Ale aj tak, stačí jeden nenažranejší proces, a ostatné aplikácie takmer stoja ...

[cronin]

Ano, kladny vplyv spominaneho nastavenia u w2k mozem potvrdit.

[Pavel P.]

No ja bych rekl, ze ve WinXP i v Linuxu se daji najit pripady, kdy je odezva systemu mizerna. Ve windows dokaze treba takovy bittorrent s padesati spojenimi poslat skoro do haje jakoukoli sitovou aplikaci (nelze prehravat plynule mp3 pres sambu) i kdyz stahovani bezi rychlosti 5kB/s. Odezvu interaktivnich aplikaci zhorsuje treba Nasa World Wind (obdoba Google Earth) se 100% zatezi procesoru a nejspis i GPU. Na Linuxu se mi zas mrsil zvuk tusim pri kopirovani velkych souboru nebo vypalovani cd, uz nevim. O rychlosti standardniho nvidiafb radsi ani nemluvim.

[......]

Do FreeBSD se ukecávám už dlouho, ale zatím jsem se k tomu nedostal. Těším se že se dovím víc, třeba od instalace po nastavení. Každopádně chválím, že se článek o něčem jiném než je linux objevil na abclinuxu.cz.

[Predator]

Neboj sa, článok o inštalácii bude, a riadne dlhý, aj so screenshotmi. Vyjde hneď v ďalšom dieli. Už dnes som ho zaslal do redakcie na predbežnú korektúru. Sleduj seriál a určite si tam to svoje nájdeš. Za to sa ako autor môžem zaručiť, vynasnažím sa seriál urobiť tak, aby ľuďom začínajúcim s BSD pomohol.

[Luboš Doležel (Doli)]

Na instalaci FreeBSD mi nepřijde mnoho složitého, to se snad ani nemusí tolik popisovat

Jediný, co mě u ní odrovnalo bylo to neustálý vyměňování CD1 a CD2...to byla diskotéka.

[Predator]

No konkrétne pre teba ako pre zdatného linuxového usera to zložité byť nemusí, ale čo čerstvý utečenec od MS Win? Práve pre ľudí, čo chcú začať s FreeBSD a nikdy ešte FreeBSD nevideli, to píšem.

A tá diskotéka nastala najskôr preto, že si navyberal veľa balíkov počas installu. Časť balíkov bola na jednom a časť na druhom, a ako si systém pri inštalácii riešil závislosti, požadoval balíky z jedného i druhého CD.

Ináč ja som mal takú skúsenosť, že keď som inštaloval iba samotný systém bez KDE a iných takýchto vecí, stačilo iba to prvé.

[hmm]

Ja to delam, ze nainstaluju pouze jadro+userland+man pages a vsechno kompiluju (distfiles mam nasdileny pres nfs a mam vlastni cvsup server)

[lukas.ramlich]

hlavní přece je, že linux používá Bůh Lukačovič a s ním celý Seznam!!! Pche, BSD :)

http://www.novinky.cz/komercni_clanky_novinky/67691-seznam-cz-koketuje-s-technologii-php.html

[elcheco]

No tahle adresa se tu už objevila A sám Lukačovič přiznává, že BSD je stabilnější a na servery asi i lepší... http://uptime.netcraft.com/up/graph?site=seznam.cz

[elcheco]

Na Linuxu jsem začínal na Redhatu, poté jsem zkoušel Mandrake od něj se dostal k Suse a Ubuntu, pak vyzkoušel Fedoru u které jsem byl asi nejdéle... U všech těchto distribucí jsem měl problémy s nějakými aplikacemi...

Pro danou distribuci nebyla a tak nastalo kompilování a hledání knihoven a kompilování a hledání knihoven... Prostě děs a hrůza v očích středněpokročilého uživatele ...

Mám však kamaráda, který mi spravuje server, kam jsem se po delším studiu rozhodl nasadit BSD, jenže to šlo o server... Doma jsem chtěl nějaký počítač na normální tvorbu s X-kama a nějakými multimediálními aplikacemi a proto jsem neustále hledal svůj Linux... No a vždy, když jsem řešil nějaký problém, tak jsem se ho ptal jak to nebo to vyřešit a on vždy odpovídal: "Nevím, já používám BSD..." Až jsme se jednou domluvili, já nainstaloval základní distro a on mi tam přes síť doinstaloval zbytek... Od té doby jsem na FreeBSD a nenechám na něj dopustit Systém portů a instalace/kompilace z nich je pro klasického Win usera asi zdlouhavá a nepřirozená, ale systém pak stojí za to... Třeba KDE 3.4 mi na žádném Linuxu neběhaly tak svižně jako na FreeBSD...

Postupem času a věčným otravováním kamaráda a samostudiem jsem se dostal už k tomu, že vše zvládnu relativně sám... Teď jsem si na počítači u rodičů rozběhal pod WMware FreeBSD s KDE, Apache 2.0.55, phph 5.0.5 a MySQL5 a vše běhá vcelku příjemně rychle a bez nejmenších problémů... Akorát by to chtělo o chlup více paměti... Zkoušel jsem Kubuntu, ale přes WMware jsem ho prostě nenainstaloval proto jsem spíše ze srandy zkusil FreeBSD, které jsem měl po ruce, neb sem nedávno instaloval router a zase nezklamalo... Když se nad tím zamýšlím, tak mi systém portů, oddělení aplikací od systému vyhovujem mnohem více než všechny poznané linuxy... Nehledě na to, že aplikace, které se mi zaboha nepodařilo nainstalovat/zkompilovat na Linuxu tady po nalezení v portech a zadání "make install clean", běhají bez problémů...