Google Chrome 129 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 129.0.6668.58 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube: DevTools Chrome 127-129).
Byly nalezeny a opraveny bezpečnostní chyby CVE-2024-38812 a CVE-2024-38813 s CVSS 9.8 a 7.5 ve VMware vCenter Server. Jedná se o vzdálené spouštění příkazů (RCE) a eskalaci oprávnění.
MojeID rozdává bezpečnostní klíče (tokeny) GoTrust Idem Key pro přístup k online službám veřejné správy (NIA). Ti, kteří již mají, mohou získat tablet ve slosování.
Společnosti Nintendo a Pokémon žalují společnost Pocketpair. Její hra Palworld prý porušuje patenty Nintendo a Pokémon.
RabbitMQ (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 4.0. RabbitMQ je open source messaging a streaming broker napsaný v programovacím jazyce Erlang. Implementuje protokoly AMQP 0-9-1, AMQP 1.0, RabbitMQ Streams, MQTT a STOMP a v HTTP a WebSockets Web STOMP plugin, Web MQTT plugin a management plugin.
Po půl roce vývoje od vydání verze 46 bylo vydáno GNOME 47 s kódovým názvem Denver. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.3. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Uživatele Windows a Microsoft 365 Business a Enterprise mohou oficiálně používat Python v Excelu. Spolu s knihovnami jako pandas, Matplotlib a NLTK. Jedná se o spolupráci s Anacondou. Microsoft si tento "vynález integrace tabulkových procesorů s externími prostředími" patentoval: US12026560B2. Už před podáním patentu ale mohli uživatelé pro Python v Excelu používat například PyXLL. LibreOffice / OpenOffice.org měl PyUNO.
Provoz Mozilla.social, tj. instance Mastodonu provozované Mozillou, bude 17. prosince 2024 ukončen.
Byla vydána nová major verze 6 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení jsou oficiální binární balíčky pro Ubuntu 20.04, Ubuntu 22.04, Ubuntu 24.04, Debian 12, Fedora 39, Amazon Linux 2 a Red Hat Universal Base Image 9.
Minulý rok jsem si posteskl, že se nepodařilo prolomit hranici 4000 hlasů (v hlavní hlasovací kategorii - nejoblíbenější distribuce). Tentokrát už jsme nemířili tak nízko; snaha byla o pokoření 10000. Ačkoliv se to nepovedlo, tak přesto anketa zaznamenala výrazný nárůst: zúčastnilo se jí 6625 návštěvníků.
Letošní ročník potvrdil trend, který byl patrný už minule: zatímco Debian se dere vzhůru, Mandrake/Mandriva ztrácí. Druhý dech chytilo SUSE - naposledy se takto vysoko umístilo v prvních ročnících ankety. Ubuntu je hvězdou roku, protože se může pochlubit největším procentuálním nárůstem hlasů, Gentoo si drží svou pozici ve středu pole. Posledním z velkých hráčů je Slackware; pak následuje strmý propad: mezi 3. a 7. místem je rozdíl pouhých 525 hlasů, mezi 7. a 8. místem také 531 hlasů.
| Debian | 1592 | 17,34 % |
| SUSE | 1252 | 13,63 % |
| Mandriva | 1216 | 13,24 % |
| Ubuntu | 1173 | 12,77 % |
| Gentoo | 1170 | 12,74 % |
| Fedora | 1046 | 11,39 % |
| Slackware | 727 | 7,92 % |
| Red Hat | 405 | 4,41 % |
| Arch | 196 | 2,13 % |
| Cent OS | 156 | 1,70 % |
| Aurox | 60 | 0,65 % |
| Ostatní | 190 | 2,07 % |
| celkem hlasů | 9183 |
Pořadím na prvních třech místech by zamíchalo sloučení Red Hatu a Fedory, nicméně jsme na vaši žádost hlasy pro tyto distribuce nesloučili. Žádná z ostatních distribucí nezískala ani 20 hlasů.
Následující graf ukazuje totéž, co první tabulka.
A ještě jeden graf. Jeho vypovídací hodnota není nijak úchvatná, protože zobrazuje pouze vývoj hlasování pro distribuce, které se ankety účastní už od jejího začátku v roce 2000. Neukazuje však procentuální zastoupení, ale skutečné počty hlasů. Nehodí se tedy příliš k porovnávání vývoje oblíbenosti distribucí, ale spíše k sledování počtu hlasujících, kteří se v jednotlivých letech ankety účastnili.
Knoppix stále vládne poměrně jistou rukou, i když malý a šikovný Slax mu šlape na paty daleko více než minulý rok. Je však pravda, že kdybychom k hodnotám Knoppixu připočetli Danix (založený na Knoppixu), náskok by byl výraznější. A to přesto, že ABC Linux 2005 je založen na Slax - lze tedy očekávat, že většina lidí používá právě tuto verzi a ne starou (ABC Linux 2003), která vycházela z Knoppixu. I kdybychom tedy přičetli hlasy pro ABC Linux ke Slaxu, náskok Knoppixu (s Danixem) by byl stále výrazný.
Živých distribucí se objevilo daleko více než klasických; svědčí o tom kolonka s údajem "Ostatní", v níž se ztratily čtyři liveCD s počtem hlasů 20 a více a další čtyři s alespoň 10 hlasy.
| Knoppix | 1768 | 40,64 % |
| Slax | 1543 | 35,47 % |
| Danix | 427 | 9,82 % |
| Mandriva One | 318 | 7,40 % |
| SUSE | 281 | 6,46 % |
| ABC Linux | 271 | 6,23 % |
| Ubuntu | 97 | 2,23 % |
| Damn Small Linux | 94 | 2,16 % |
| System Rescue CD | 46 | 1,06 % |
| Ostatní | 443 | 10,18 % |
| celkem hlasů | 4350 |
Různé verze stejných distribucí byly samozřejmě sečteny do jedné položky. Totéž platí i distribuce, které mírně změnily název (MandrakeMove -> Mandriva One; tam byl poměr silně ve prospěch starší verze - Mandriva One získala z celkových 318 pouze 9 hlasů).
Poslední rozsáhlá otázka ankety se zabývala tím, jaké další operační systémy používáte kromě GNU/Linuxu. Podle očekávání zvítězily Windows, přičemž rozšířenější jsou - opět žádné překvapení - verze s jádrem NT. Jak vidíte, nesčítali jsme hlasy pro MacOS a MacOS X, protože se jedná o dva velmi odlišné systémy - podle stejné logiky jsou rozděleny i WindowsNT/XP a starší Windows95/98.
| WindowsNT | 5406 | 85,93 % |
| Windows95 | 884 | 14,05 % |
| FreeBSD | 626 | 9,95 % |
| DOS | 566 | 9 % |
| Solaris | 533 | 8,47 % |
| MacOS X | 226 | 3,59 % |
| HPUX | 190 | 3,02 % |
| AIX | 165 | 2,62 % |
| OpenBSD | 141 | 2,24 % |
| NetBSD | 118 | 1,88 % |
| IRIX | 87 | 1,38 % |
| MacOS | 47 | 0,75 % |
| žádný | 436 | 6,93 % |
| celkem hlasů | 6291 |
Také vám připadá divný nepoměr mezi výsledky volby "žádný" v této kategorii a volby "výhradně" v kategorii následující?
Možnost "výhradně" stále ještě neporazila "napůl", ale můžeme-li věřit těm, kteří hlasovali pro "převážně", tak je jasné, že významné procento účastníků Linux považuje za svůj hlavní operační systém.
| minimálně | 135 | 2,20 % |
| občas | 678 | 11,07 % |
| napůl | 1634 | 26,67 % |
| převážně | 2169 | 35,40 % |
| výhradně | 1511 | 24,66 % |
| celkem hlasů | 6127 |
U další otázky týkající se délky používání Linuxu se potvrdilo, že výrazná část hlasujících jsou věrní uživatelé, vždyť téměř 40% hlasů dostaly volby pět let a déle.
| 0,5 | 695 | 10,78 % |
| 1 | 879 | 13,63 % |
| 2 | 949 | 14,72 % |
| 3 | 843 | 13,07 % |
| 4 | 629 | 9,75 % |
| 5 | 675 | 10,47 % |
| 6 | 502 | 7,79 % |
| 7 | 386 | 5,99 % |
| 8 | 335 | 5,20 % |
| 9 | 155 | 2,40 % |
| 10 | 191 | 2,96 % |
| déle | 209 | 3,24 % |
| celkem hlasů | 6448 |
Popularita 64bitových procesoru prudce roste, oproti loňsku se procento jejich uživatelů zdvojnásobilo a z jejich výkonu se může těšit již více než pětina z nás.
|
| ||||||||||||||||||||||||
Pokud jde o platformu, pak x86 používá už jen 98,95%, zatímco loni to bylo ještě 99,68%. Dost výrazného nárůstu se dočkalo PowerPC, které letos získalo skvělých 2,24%.
| Alpha | 42 | 0,74 % |
| Arm | 60 | 1,05 % |
| MIPS | 64 | 1,12 % |
| Motorola | 19 | 0,33 % |
| PPC | 128 | 2,24 % |
| Sparc | 84 | 1,47 % |
| x86 | 5648 | 98,95 % |
| celkem hlasů | 5708 |
Dosti překvapující informací je, že 44% hlasujících
používá Linux na notebooku. Takovou penetraci notebooku
nám může závidět celý svět 
.
| desktop | 5462 | 84,56 % |
| notebook | 2838 | 43,94 % |
| server | 3302 | 51,12 % |
| celkem hlasů | 6459 |
Častější výskyt krásnějšího pohlaví v diskusích a v blogu je asi potvrzením trendu, že Linux už není výhradně mužskou zábavou. Procento žen se od minula zdvojnásobilo, v absolutních číslech se jedná o 165 hlasujících žen. Jen tak dále.
| muž | 6313 | 97,45 % |
| žena | 165 | 2,55 % |
| celkem hlasů | 6478 |
Pokud jde o zaměstnání, pak je vidět jen drobný pokles podnikatelů, důchodců a nezaměstnaných, naopak se zvedl počet zaměstnanců nad 53%. Nicméně rozdíly proti lonskému hlasování jsou nad úrovní statistické chyby, takže z toho nebudeme činit žádné předvolební závěry. Zajímavější je ale trend, kdy roste počet uživatelů nemajících středoškolské vzdělání.
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Že Linux není hračkou jen pro náctileté, vyvrací rozložení hlasujících podle věku. Jen 11% z nich ještě nedosáhlo 20 let, naopak 55% jich má více než 25 let.
| < 15 | 42 | 0,65 % |
| 15 - 19 | 689 | 10,66 % |
| 20 - 25 | 2239 | 34,64 % |
| 26 - 30 | 1763 | 27,28 % |
| 31 - 40 | 1242 | 19,22 % |
| 41 - 50 | 374 | 5,79 % |
| 51 - 60 | 103 | 1,59 % |
| > 60 | 11 | 0,17 % |
| celkem hlasů | 6463 |
Na přání jsme přidali jako malou perličku znamení zvěrokruhu. Bylo by zajímavé porovnat tyto údaje s průměrným rozložením populace.
| beran | 553 | 9,45 % |
| býk | 588 | 10,04 % |
| blíženec | 508 | 8,68 % |
| rak | 511 | 8,73 % |
| lev | 480 | 8,20 % |
| panna | 443 | 7,57 % |
| váhy | 456 | 7,79 % |
| štír | 426 | 7,28 % |
| střelec | 419 | 7,16 % |
| kozoroh | 473 | 8,08 % |
| vodnář | 510 | 8,71 % |
| ryby | 487 | 8,32 % |
| celkem hlasů | 5854 |
Pokud si někdo přeje provést hlubší analýzu dat, může si stáhnout data (zbavená emailových adres). Rádi ji zveřejníme. Napadá mě například analýza oblíbenosti distribucí podle pohlaví, věku, zaměstnání či vzdělání. Kreativitě se meze nekladou.
Chtěli bychom poděkovat všem účastníkům ankety za jejich čas při vyplňování ankety a těšíme se na další kolo, které se uskuteční na jaře roku 2007.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
.
Jinak přidávám první mini analýzu
avšak nic si z toho nedělám. Na druhou stranu, musím uznat že si u mě Debian s vydáním Sarge výrazně polepšil a už se těším až bude vydán další stable, což by snad mělo být ještě letos.
…Debian s vydáním Sarge výrazně polepšil a už se těším až bude vydán další stable, což by snad mělo být ještě letos.JJ, taky jsem na to koukal, ale byl jsem línej si to přečíst celý a když tak z toho udělat zprávičku. Popř. to tedy udělejte někdo za mě
Návrh pro příště : madrake a mandriva nesčítat, ale násobit
...Už je to rok, co se 32b nevyrábí...Co je to za nesmysl???
. To by me zajimalo, komu patri ten druhy hlas .
< 15 42 0,65 %Tak to je hnojárna...
Naštěstí mi už v červenci bude 15
Docela škoda, že Gentoo používá míň lidí jak SUSE, to jsem teda nečekal. No, mohlo to bejt horší...
Btw, je tu dost ženskejch, co? To jsem ani netušil...
Zajímavější je ale trend, kdy roste počet uživatelů nemajících středoškolské vzdělání.Nj, nestíhám všechno najednou
U vzdělání by se mělo přihlížet k věku.
Díky za anketu, moc zajímavé.
Teď se jenom těším, až někdo v blogu pořádně rozebere zvěrokruh. Bylo by hezké, kdybychom na otázku "doporučte začátečníkovi distribuci" mohli odpovídat podle "vhodnosti ke znamení zvěrokruhu". Určitě je potřeba počítat s tím průměrným rozložením populace.
ve znameních zvěrokruhu chyběla jedna podstatná možnost - žádné. k tomu se hlásím já.chacha... ja se na ta znameni mrknu, jen mam ted trosku fofr, takze pristi tyden. ale znameni zverokruhu je stejne objektivni udaj jako treba vek nebo pohlavi (vzdycky nejaky mas, at chces nebo nechces :P). nakonec i ta tvoje moznost tam byla... nebylo povinne odpovedi zaskrtavat :P Jinak jsem docela prekvapen tim rovnomernym rozlozenim... co vim, tak v populaci obecne to tak rovnomerne neni, urcita znameni prevazuji, tj. v urcita obdobi roku se rodi vic deti... ale mozna to zkresluji zeme s extremnimi klimatickymi podminkami a v Cesku proste jedeme jaro nejaro :P Sam jsem zvedav, jak dopadnou distra :)
Zajímavější je ale trend, kdy roste počet uživatelů nemajících středoškolské vzdělání.Nesouvisí to tak trochu s věkovým rozložením? Když je 11% pod 20 let, tak asi většina z nich prostě ještě tu maturitu nestihla získat
.
Jednoznacne je to dobre urobene distro a nemam pocit, ze by som vyhody debianu (na desktope) stracal..
Server je server.. To je ina diskusia
... Argument "použijte unstable nebo testing" je z cesty, protože to pak můžete používat jakýkoliv devel tree čehokoliv ...Zdá se mi, že otázku spolehlivosti verze testing posuzujete zbytečně přísně. Ono k tomu svádí to slovo "testing", člověk má pocit, že to nic moc spolehlivého není, ale mně se (může být subjektivní) zdá její spolehlivost více než srovnatelná s konkurenčními distribucemi. Nicméně také v Debian-referencích píšou o testing verzi...
Co se SuSE týká, mezi domácími uživateli má tradičně nízké zastoupení, především asi kvůli dřívější obchodní politice, kdy nebyla k dispozici plnohodnotná verze zdarma. Výrazný nárůst oproti loňsku přičítám právě změně této politiky a projektu OpenSuSE. Ve firemním prostředí ale naopak má SuSE tradičně velmi silnou pozici (srovnatelnou s Red Hatem), IMHO především díky aktivní práci české pobočky.
a takovej zklamanej gentoo user hleda napovedy po diskuzich</flame>
vivat slackware
Jinak me velice tesi, ze stale existuje tolik moudrych lidi, kteri vi, ktera Linuxova distribuce je ta prava
Já bych řek, že neni nad vědijou
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Když selžou všechny pokusy uvést zařízení do provozu, je dobré přečíst si návod.Špatného je na něm to, že není česky…spisovne cesky jsi chtel rict, tedy neni "cesky podle normy", ze :P Jazyk zachyceny v gramatikach a ve slovnicich (ba ani v knihach) se jeste nekryje s jazykem skutecnym. Je to proste jedna jeho forma. Z dnesni "chyby" muze byt klidne zitra norma.
Nespisovný tvar je např. říct místo říci (možná už je dokonce spisovný, při současných výstřelcích ÚJČ jeden nikdy neví) nebo oni dělaj místo oni dělají. Tohle není nespisovný tvar, to je prostě neznalost češtiny, stejně jako kdybyste napsal já viám místo já vím a snažil se vymlouvat, že je to jen nespisovný tvar.Rozdil mezi "oni ví" a "já viám" je ten, ze prvni se v mluvene reci skutecne pouziva a navic je tvoren beznym tvaroslovnym postupem: analogii tvaru s 3. os. j.č. Napr. u slova "muset" jsou kodifikovany oba tvary: "oni musí" i "oni musejí" (v navaznosti na variantu pricesti minuleho: "on musil", "on musel"). Naproti tomu tvar "oni prosejí" (prosit) se oproti tvaru "oni prosí" zatim neujme proto, ze tvar "prosejí" nema v tvaroslovi slovesa "prosit" zadnou oporu, stejne jako nema oporu tvuj pseudotvar "viám" (i tak bych za to krk nedal, sem tam narecne nebo v poezii - pisnickach - tvar "prosejí" urcite najdeme, a to prave zase kvuli analogii s jinymi slovesy 3. os. mn. c. ). Abych to shrnul: "oni ví" bude za par let uvadeno ve slovniku jako kdyz ne spisovna varianta, tak aspon jako hovorovy tvar. Tezko tedy tvrdit, ze "to neni cesky" - cesky to je, a jak :P
Nikoli. Žádná analogie mezi tvarem třetí osoby jednotného a množného čísla neexistuje. Problém je samozřejmě v tom, že sloveso vědět je nepravidelné, ale to nic nemění na skutečnosti, že "oni ví" je paskvil, který žádné tvaroslovné opodstatnění nemá.Ze se nepravidelne tvary pripodobnuji k tvarum pravidelnym to je u vsech jazyku bezne. Vase tvrzeni o neexistenci analogie mezi 3. os. j.c. a mn.c. vyvraci napr. slovesa "spát" (on spí, oni spí) nebo "bdít" (on bdí, oni bdí) - a temto pravidelnym tvarum se prave s oblibou pripodobnuje (analogicky tvori) 3. os. mn. c. slovesa "vědět" jako "on ví, oni ví".
pokoušet se časovat jeden vzor podle jiného je hodně divný nápad - vzory jsou záměrně voleny tak, aby o jejich časování/skloňování žádné pochybnosti nebyly…Racte vedet, ze nejdriv se mluvi a pise, a az pak se na zaklade mluveneho a psaneho slova tvori popisne "vzory". Proto je vyvoj ziveho jazyka na "vzorech" pomerne nezavisly. To ovsem neznamena, ze cokoliv neni "podle vzoru", neni cesky :P
2. Asi jste mne špatně pochopil. Napsal jsem, že jako vzory se zásadně volí slova, o jejichž časování nebo skloňování žádná pochybnost není. Skutečnost, že vás přesto napadlo časovat jeden vzor podle jiného, nevypovídá zrovna nejlépe o vašem jazykovém citu…
1. Nesouvisející příklady, u těchto sloves nejde o zkracování slovního základu, tam není ve tvaru množného čísla žádná nejasnost, protože žádný delší tvar neexistuje - ani hypoteticky (kdybyste chtěl argumentovat tvarem bdějí, šlo by o koncovku, ne o slovní základ). Pokud chcete nějakou analogii, pak tou správnou analogií je sloveso jíst, které se také časuje nepravidelně a velmi podobně slovesu vědět; skoro se ale bojím zeptat, zda jste schopen používat a obhajovat i tvar "oni jí"…Vite, kde je vas problem? Vy povazujete za "cesky" pouze tvar, ktery se vyviji v souladu s teoretickou gramatikou, coz se proste vyvoje jazyka (a o tom se zde bavime v souvislosti se zjednodusovanim tvaroslovi na zaklade analogie s pravidelnymi tvary jinych slov) tyka pramalo. Pokud nepovazujete za analogii dvojici "on bdí, oni bdí" a "on ví, oni ví" - vase vec. Rad bych videl, cim byste jinak existenci a hojne pouzivani tvaru "oni ví" objasnil... patrne na to mate svou extra teorii o jazykovem citu :P Kdyz uz se v tom ale chcete takto rypat, tak nezapomenta pri studiich na kapitolu vyvoje jazyka a tvaru v dejinach jazyka (a pribalte si pro nazornost treba nekolik klasickych jazyku - tam je to vzhledem k delce vyvoje neprehlednutelne).
2. Asi jste mne špatně pochopil. Napsal jsem, že jako vzory se zásadně volí slova, o jejichž časování nebo skloňování žádná pochybnost není. Skutečnost, že vás přesto napadlo časovat jeden vzor podle jiného, nevypovídá zrovna nejlépe o vašem jazykovém citu…Ja jsem vas pochopil dobre. Napsal jsem, ze clovek mluvi a pise (a jazyk tedy existuje) drive, nez nekdo sepise nejake vzory, podle nichz se pak pomeruje shoda jazyka s jeho kodifikovanou normou. Skutecnost je pak takova, ze ja vubec v reci ani v pismu necasuji slova podle nejakeho vzoru a nezavidim vam, ze vy to cinit musite (nemaje patrne ani za mak zminovaneho "jazykoveho citu"). Naopak bych si dovolil tvrdit, ze lid dosazujici pohotove tvar "ví" za obtizny a neohrabany "vědí" (a to v analogii k tvarum sloves existujicim) timto prave existenci a hojne vyuzivani jazykoveho citu primo dokazuje :P
2. Ne, bohužel jste to stále nepochopil, žádné vzory samozřejmě nepotřebuji. Ale pokud češtináři coby vzor vybrali sloveso prosit, učinili tak proto, že se domnívali, že u tohoto slovesa bude minimální riziko, že bude mít někdo s jeho časováním problémy. Pokud tedy jste i u takto jednoznačného příkladu schopen reálně uvažovat o jiném tvaru, pak byl buď vzor zvolen špatně (což si nemyslím) nebo je váš jazykový cit zoufale špatný (nebo mne jen provokujete). Pokud pak někdo použije uši trhající tvar "oni ví", svědčí to o absenci jazykového citu, ne o jeho vytříbenosti, stejně jako o výborném jazykovém citu nesvědčí jakákoli jiná chyba jen proto, že se v praxi hojně vyskytuje. Třeba čárka před ale ve větě "To je ale náhoda." nebo použití slova díky v souvislosti s něčím velmi negativním - "Díky dopravním nehodám u nás loní zemřelo … lidí.". Takové hrůzy vídám zhruba stejně často jako "oni ví" (možná i častěji) a také to nepovažuji za příznak výborného jazykového citu těch, kdo je produkují, nebo dokonce za "důkaz" absence jazykového citu těch, kdo se jich nedopouštějí.
Mimochodem, jestli vážně považujete dvouslabičné slovo o čtyřech písmenech, z nichž jsou dvě samohlásky, obtížné a neohrabané, a tedy hodné zatracení, pak nás v budoucnosti (podle vaší vize) čekají pěkné věci… :-(
1. Analogie by to byla v případě, pokud by u třetí osoby plurálu slovesa bdít historicky existovaly dva tvary, z nichž by ten kratší (původně nesprávný) postupem času vytěsnil delší (původně jediný správný).Cloveku, ktery mluvi, jsou jazykovedne uvahy o "spravnosti" ukradene, clovek mluvici jazykem tvori analogie nikoliv podle etymologickych slovniku, ale podle toho, co slysi. Tvary "bdí", "spí" apod. se pouzivaji jako pro singular, tak pro plural 3. os. sloves - proto je logicka tendence pouzivat stejne i tvar "ví". Nevim, proc toto evidentni faktum chcete nejak oddiskutovat, ani proc se odvolavate na jakesi "puvodne spravne tvary".
Ale tak tomu není, žádný takový delší tvar neexistuje a neexistoval.Pro vasi informaci, napr. jeste v 19. stoleti byly pouzivany tvary "bdíti" i "bděti", oni "bdí" i oni "bdějí". Uvedeny jsou napr. v Jungmannove Cesko-nemeckem slovniku.
Naopak, jak už jsem uvedl, nabízí se velmi případná analogie se slovesem jíst, kde je ale také v plurálu správný tvar jedí, nikoli jí. Jen v tomto případě zní tvar jí v plurálu ještě absurdněji než u slovesa vědět (doufám, že i vám).Zni naprosto stejne prirozene jako "oni ví", a taky ho kolem sebe bezne slysim. Je to stejny priklad pripodobneni tvaru nepravidelneho tvarum pravidelnym.
2. Ne, bohužel jste to stále nepochopil, žádné vzory samozřejmě nepotřebuji. Ale pokud češtináři coby vzor vybrali sloveso prosit, učinili tak proto, že se domnívali, že u tohoto slovesa bude minimální riziko, že bude mít někdo s jeho časováním problémy.Popravde netusim, co mate porad s nejakymi vzory...
Pokud tedy jste i u takto jednoznačného příkladu schopen reálně uvažovat o jiném tvaru, pak byl buď vzor zvolen špatně (což si nemyslím) nebo je váš jazykový cit zoufale špatný (nebo mne jen provokujete).Ja nejenze jsem schopen "realne uvazovat" o jinem tvaru, ja ty tvary dokonce bezne REALNE kolem sebe slysim, tak vypada ziva cestina. Jestlize to nejste naopak vy schopen spolknout, tak by vam mozna prospelo obcas zavrit gramatiku a vydat se poslouchat mezi lidi.
Pokud pak někdo použije uši trhající tvar "oni ví", svědčí to o absenci jazykového citu, ne o jeho vytříbenosti, stejně jako o výborném jazykovém citu nesvědčí jakákoli jiná chyba jen proto, že se v praxi hojně vyskytuje. Třeba čárkaUsi trha tvar, na ktery nejste zvykly. Zamenujete "cit" se zvykem, stejne jako zamenujete v pripade psani carky pred "ale" jazykovy cit se znalosti pravopisu. Jazykovy cit spociva v pohotove aplikaci logiky jazyka (jen zridka se projevuje spravnym pravopisem - coz je dobove podminena, zpravidla historicka konzervativni norma). Za prohresek proti jazykovemu citu napr. povazuji rozmahajici se pouzivani dokonaveho slovesa "soustředit se", jako by bylo nedokonave, tj. mimo jine "firma se bude soustředit na ..."
použití slova díky v souvislosti s něčím velmi negativním - "Díky dopravním nehodám u nás loní zemřelo … lidí.".Slovo "díky" muze byt samozrejme pouzivano i v negativnich souvislostech, zejmena v ironickych podtextech, vyjadruje stanovisko mluvciho. Ta veta neni a priori spatne, zalezi na kontextu.
Mimochodem, jestli vážně považujete dvouslabičné slovo o čtyřech písmenech, z nichž jsou dvě samohlásky, obtížné a neohrabané, a tedy hodné zatracení, pak nás v budoucnosti (podle vaší vize) čekají pěkné věci… :-(Nevim, kolik jazyku jste mel prilezitost studovat, ani jestli mezi nimi byly nejake klasicke ci historicke (v nichz se student obvykle potka s vyvojem jazykovych tvaru hned ve dvou nasledujicich textovych ukazkach), takze tezko vas obvinovat z vedomeho sebeklamu, ale podobnych prikladu jsou historicke gramatiky plne. Ano, slovo "vědí" je obtiznejsi a neohrabanejsi nez slovo "ví" - pokud obe plni stejnou funkci, prevladne zpravidla tvar jednodussi, stejne jako se to stalo u slovesa "bděti/bdíti, bdějí/bdí". S tim nenadelate nic, ani se svou zvracenou prestavou o tom, co je to jazykovy cit :P
Nevim, proc toto evidentni faktum chcete nejak oddiskutovat
Jestli ono to nebude tím, že evidentní připadá jen vám, mně ne.
tvary "bdíti" i "bděti", oni "bdí" i oni "bdějí"
Opět (pokolikáté už) mícháte dohromady dvě naprosto odlišné věci: koncovky vyplývající z časování a změny ve slovním základu. Přesto se opakovaně pasujete do role znalce tvarosloví a vyzýváte mne, abych se o něm poučil… :-(
Popravde netusim, co mate porad s nejakymi vzory...
Pokoušel jsem se vám to (asi třikrát) vysvětlit a protože vás nechci urážet, budu prostě předpokládat, že to prostě jen "nechcete chápat".
ja ty tvary dokonce bezne REALNE kolem sebe slysim, tak vypada ziva cestina
Takže všechny ty hrůzy, které nemají s češtinou nic společného, ale které kolem sebe reálně slyšíme, jsou vlastně správně a tak vypadá "živá čeština"? Spousta přispěvatelů tu píše přízpěvek nebo vyplívá, je to živá čeština a začneme to psát podle nich? Jeden televizní moderátor vytrvale opakuje "devatenást cet", to je také živá čeština, směr, kterým se bude vývoj jazyka ubírat? Hm, tak pokud to vidíte takto, asi se opravdu nemáme šanci dohodnout.
stejne jako zamenujete v pripade psani carky pred "ale" jazykovy cit se znalosti pravopisu
Jazykový cit se zde projevuje tím, že mne vůbec nenapadne tam tu čárku napsat, aniž bych si potřeboval zdůvodňovat, proč tam nemá být (a samozřejmě že když ji tam uvidím, bude na mne okamžitě působit nepřirozeně). A stejně tak mne nenapadne napsat "oni ví" nebo třeba "Mi se nelíbí…". Je to přesně stejný případ, jako s vaším slovesem soustředit se.
Slovo "díky" muze byt samozrejme pouzivano i v negativnich souvislostech, zejmena v ironickych podtextech
Jistě, ale zkuste se schválně rozhlédnout - klidně přímo na tomto serveru - kolik lidí je schopno podobnou věc napsat bez sebemenší špetky ironie. A právě o těch mluvím, ne o těch, kteří to jednou za uherský rok použijí coby ironii.
Ja se vam naopak snazim osvetlit, ze v pripade prizpusobovani tvaru slov v casovani o "tvaroslovi" (morfologii jakozto vedu) vubec nejde. Vy si predstavujete, ze nez clovek smi promluvit, musi si promrskat vsechny vzory a z jazykovedneho hlediska si zduvodnit vsechny tvary, aby je mohl "michat" dohromady. Jazyk nastesti funguje uplne jinak, a vztekejte se jak chcete, nezavisle na vas a na vasem chapani "jazykoveho citu" jako konformity k nejake norme.tvary "bdíti" i "bděti", oni "bdí" i oni "bdějí"Opět (pokolikáté už) mícháte dohromady dvě naprosto odlišné věci: koncovky vyplývající z časování a změny ve slovním základu. Přesto se opakovaně pasujete do role znalce tvarosloví a vyzýváte mne, abych se o něm poučil… :-(
Takže všechny ty hrůzy, které nemají s češtinou nic společného, ale které kolem sebe reálně slyšíme, jsou vlastně správně a tak vypadá "živá čeština"? Spousta přispěvatelů tu píše přízpěvek nebo vyplíváMylite se v tom, ze ty "hruzy" nemaji s cestinou nic spolecneho. Maji - je to ziva cestina. Michate ted dohromady spoustu veci, napriklad to, ze prispevky do internetovych diskusi (a texty e-mailu) maji daleko bliz k hovorovemu nez pisemnemu projevu, s cimz souvisi i mnozstvi pravopisnych chyb (typicky se objevuji tam, kde "spravny" graficky tvar neprinasi vubec zadnou podstatnou informaci, viz priklady, ktere uvadite). Dale me prekvapuje, ze si osobujete sice pravo posuzovat, co je a co neni "cestina", ale nejste uz schopen rozlisovat mezi logickym zjednodusovanim tvaru slov na zaklade analogie tvaru, ktere probiha ve vyvoji vsech jazyku - aspon tech, ktere jsem mel moznost si osvojit - podle dobre popsatelnych a podobnych zakonitosti, a pravopisnymi chybami (ktere mohou byt zavineny stejne tak pouhou nepozornosti nebo treba dyslektickou dispozici pisatele). Uz tim se pro seriozni diskusi ponekud diskvalifikujete.
A stejně tak mne nenapadne napsat "oni ví" nebo třeba "Mi se nelíbí…". Je to přesně stejný případ, jako s vaším slovesem soustředit se.To se opet ponekud mylite. Pouzivat sloveso "soustředit se" jako by bylo dokonave totiz rozhodi veskere (jazykove) logicke zarazeni tohoto slovesa do vsech vet: z vyznamu budouciho "soustředím se" je razem pritomny (prubehovy), s budoucim ekvivalentem "budu se soustředit" - nedokonave sloveso do paru, soustřeďovat se, take ziska jiny vyznam nez bezne ma - zkratka, narusi se cela stavba jazyka. Timhle "chyby" nebo zkratky z pohodlnosti (jako "oni ví" nebo "mi se nelíbí") zdaleka nehrozi - naopak, takove pouzivani jazyka naopak jeho logiku s gustem vyuziva (a je take zakladem napr. pro hry a jazykove hricky). Tyto vsechny aspekty nechavate spadnout pri svem tazeni za "spravnou cestinu" pod stul, tak se nedivte, ze se jevite jako clovek naprosto odtrzeny od reality. Abych to shrnul, rikat (a psat v internetove diskusi) "oni ví" je cesky stejne jako rikat "oni vědí". Na tom nic nemeni, ze se to neshoduje s momentalni gramatickou normou. Jako korektor bych prvni tvar samozrejme opravil (pokud by se ovsem nejednalo napr. o primou rec, tam je i nespravny lec pouzivany tvar na miste), ale pro tvrzeni, ze to "není česky", ke kteremu jste se odhodlal vy, neexistuji zadne solidni argumenty (viz cela predchozi diskuse). Mam pocit, ze uz jsem k danemu tematu napsal dost, snad az moc. Snad uz nebude treba v debate pokracovat.
Vy si predstavujete, ze nez clovek smi promluvit, musi si promrskat vsechny vzory a z jazykovedneho hlediska si zduvodnit vsechny tvary, aby je mohl "michat" dohromady. … nezavisle na vas a na vasem chapani "jazykoveho citu" jako konformity k nejake norme.
Houbeles. Vždyť jsem přeci jasně napsal, že za jazykový cit považuji naopak to, že člověk dokáže mluvit a psát správně česky, aniž by musel myslet na nějaké vzory nebo pravidla. Ale ono je pro vás asi jednodušší vytvořit si svou vlastní představu toho, co tvrdím (představu, která je v příkrém rozporu s tím, co skutečně tvrdím a co jsem vám několikrát zopakoval), a s tou polemizovat. To jste předvedl už několikrát. K takové formě "diskuse" ovšem dále přispívat nehodlám, protože mne k tomu vlastně nepotřebujete. Tedy vyjma toho, že se budu distancovat od toho, co jste mi vložil do úst, ale to vy stejně budete nadále ignorovat, jako jste to činil dosud…
Mylite se v tom, ze ty "hruzy" nemaji s cestinou nic spolecneho. Maji - je to ziva cestina.
Tady jsme v zásadním rozporu. To, že někdo z neznalosti, nepozornosti nebo nedostatku citu pro jazyk dělá hrubky, špatně časuje slovesa nebo vytváří nelogické nesmysly, neznamená podle mne automaticky, že je to v pořádku, protože tím přispívá k nějakému vývoji jazyka. Bohužel mi vaše argumentace silně začíná připomínat diskuse s některými přispěvateli na Intervalu (často i uznávanými coby kapacity webdesignu), kteří tvrdili (když to zjednoduším), že protože HTML není programovací jazyk ale značkovací (markup), jsou jeho specifikace jen jakýmsi nezávazným doporučením a každý si ho může beztrestně mršit podle libosti, aniž by na tom bylo něco špatného. Ale to je přístup, který odmítám tiše tolerovat. Netoleruji ho u síťových protokolů, netoleruji ho u HTML a netoleruji ho ani u češtiny.
Abych byl upřímný, nevadí mi ani tak ten původní chybný tvar, viděl jsem tu už daleko horší jazyková zvěrstva a nechal je bez komentáře. Daleko víc mi vadí ta úporná snaha obhajovat zjevnou chybu ve jménu jakýchsi pochybných vyšších ideálů. Takže ještě jednou shrnu svůj názor: vydávání prachsprostých chyb za "živý jazyk" nebo "vývoj" není pro mne nic jiného než názorná demonstrace starého dobrého úsloví "dělat z nouze ctnost".
Prectete si to znovu a zamyslete se (zejmena nad ekvivalenci pojmu "konformita k norme" a "spravne cesky"). Pokud si i po tom zamysleni stale myslite, ze tyto dva vyroky vyse jsou v protikladu, tak se omlouvam, ze se s vami pokousim o logickou diskusi.na vasem chapani "jazykoveho citu" jako konformity k nejake norme.za jazykový cit považuji naopak to, že člověk dokáže mluvit a psát správně česky, aniž by musel myslet na nějaké vzory nebo pravidla.
Ale ono je pro vás asi jednodušší vytvořit si svou vlastní představu toho, co tvrdím (představu, která je v příkrém rozporu s tím, co skutečně tvrdím a co jsem vám několikrát zopakoval), a s tou polemizovat. To jste předvedl už několikrát.Jak si to tak zpetne ctu, tak to nejsem ja, kdo svoje "predstavy" nedoklada argumenty (na ktere vy si dovolite radeji nereagovat). Namisto abyste napr. napsal argument, proc by nemelo byt evidentni, ze Tvary "bdí", "spí" apod. se pouzivaji jako pro singular, tak pro plural 3. os. sloves - proto je logicka tendence pouzivat stejne i tvar "ví". tak se zmuzete pouze na repliku, ze to pripada evidentni pouze mne. To je jen jeden priklad za vsechny.
To, že někdo z neznalosti, nepozornosti nebo nedostatku citu pro jazyk dělá hrubky, špatně časuje slovesa nebo vytváří nelogické nesmysly, neznamená podle mne automaticky, že je to v pořádku, protože tím přispívá k nějakému vývoji jazyka.Co jste to psal vyse o podsouvani vlastnich predstav? Jste si jisty, ze se bavime opravdu o tomhle? Prectete si laskave svou puvodni reakci a mou odpoved, ktera tuto diskusi odstartovala: vy tvrdite ze neco "není česky", ja vam oponuji, ze "není spisovně česky". O nejakem "v poradku" a podobne neni rec. Utridte si tedy myslenky...
každý si ho může beztrestně mršit podle libosti, aniž by na tom bylo něco špatného. Ale to je přístup, který odmítám tiše tolerovat.Musim konstatovat, ze netusite, o cem se tu celou dobu bavite. Staci, kdyz si to znovu prectete, prece nechcete, abych to tu cele opakoval.
Daleko víc mi vadí ta úporná snaha obhajovat zjevnou chybu ve jménu jakýchsi pochybných vyšších ideálů.Dojemne. Tak ja vam to reknu natvrdo: Ta zjevna chyba je vas vyrok o tom, ze vyraz "oni ví" neni cesky. Tu pak take uporne v dalsi diskusi obhajujete ve jmenu pochybnych idealu "správné češtiny", kterou nejste schopen definovat jinak nez jako shodu s kodifikovanou gramatickou normou - coz navic povazujete za dukaz jazykoveho citu. Jiny vas argument v cele diskusi nezaznel.
Takže ještě jednou shrnu svůj názor: vydávání prachsprostých chyb za "živý jazyk" nebo "vývoj" není pro mne nic jiného než názorná demonstrace starého dobrého úsloví "dělat z nouze ctnost".Jesteze se nachazim v tak dobre spolecnosti jako jsou vsechny historicke mluvnice jakychkoliv jazyku, ktere tuto "z nouze ctnost" bez vyjimky popisuji, jinak bych se snad i lek ;)
protlačit názor, že ať si každý mluví a píše, jak chce, všechno je to vlastně dobře česky…Kdyz jste tak horlil proti podsouvani myslenek, tak si neodpustim: 1) ne "mluví a píše, jak chce" - ale ze tvar 3. os. pl. "ví" je tvoren analogicky v souladu s logikou jazyka, neni tedy libovolny, a 2) je tudiz "česky" (to "dobře" si nechte od cesty, o tom jsem nikde nepsal ani slovo, krome mist, kde jsem vas zadal, abyste "dobře" ci "správně" nejak blize definoval)
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?> <html xmlns="http://www.w3.org/1999/xhtml"> <head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8" /> </head> <body> <b>Nadpis</b> <font size="5">Velký text</font> </body> </html>Je to XHTML ? Odpověď zní NE. Je to XML ? Odpověď zní ANO. Analogicky tento text:
Pěknej průser Tenhle tejden jsem byla na horách se školou v Černým dole, Bylo to fajn ,ale příští tejden jsme měli s mým fotíkem jet na hory do Val Gardeny (itálie) , ale on si mezi tim na snoutu zlomil tři žebra!!! Teď se válí doma a nemůže se ani smát,protože to bolí!!!Není spisovně česky podle platných pravidel, ale zcela určitě je česky. Všechna slova najdete v českém národním korpusu. Nic není jen černé nebo bílé. Čeština je živoucí organismus a její kodifikovaná forma je jen pokus o standardizaci v jedné z jejích variant. Tvrdit, že co není spisovně česky, není česky je jako kdyby biolog popsal jednu rasu psa a pak tvrdil, že co neodpovídá jeho popisu, není pes.
J
Jo, mit tak seznam tech lidi a vedet, proc nam na CZOSUGy chodi jich tak setina, to by byl raj :-/ Nechce se mi verit, ze mame pres 500 nastvanych uzivatelu jen u nas v republice
500 naštvaných uživatelů na Solaris máte jenom na tom výše zmiňovanym FELu...
Jen tam chybi kolecka na mysi.
vypada to na pekne stare kousky.
Nam tenkrat (2001) pripadaly jako to nejmodernejsi, co jsme kdy videli.:) LCD monitor tenkrat nikdo z nas doma nemel, ty byly jen v MZK. Teda, snad mluvime od tech stejnych strojich, snad je od te doby nenahradili necim starsim.:)
.
Quantian je částí taky Debian a líbí se mi svými funkcemi nainstalovaný dost.
Debian vyhrál z jednoho prostého důvodu, mnoho lidí (včetně mě) ho má na routerech nebo servřících a tak pro něj hlasovalo i když třeba na desktop by si ho nedalo ani za prase (stejně jako já).Bohuzel, protesty vuci takovemu zadani ankety nebyly prijimany. Podle me ale tak jeji vysledky nevypovidaji vubec o nicem. Ani o osobnich preferencich ("oblibenosti"), ani o skutecnem rozsireni pouzivanosti (kdyz je klic osoba uzivatele, ziska jedna jedina serverova instalace ve skole klidne i stovku nebo vice hlasu, ackoliv ji ani jeden z hlasujicich "nemusi"). Celkovy vysledek je diky zadani smes osobnich preferenci mnozstvi pristupu k nejakym distribucim, ktera by se mela rozdelit jeste podle zpusobu pouziti, tj. severy zvlast, desktopy zvlast (praci zvlast, doma zvlast).
Tak nevím, ale rozhodně bych netvrdil, že mezi jádrem Windows NT a Windows 2000/XP není technický/technologiký rozdíl. :)
Rozdíl mezi jádry Windows NT a Windows XP je podobný asi jako mezi jádry 2.0 a 2.6 v Linuxu. To že se to pro uživatele chová podobně navenek neznamená, že je to shodné i uvnitř. :)
Rozdíl v jádrech Windows 2000 a XP je podobný jako u Linuxu rozdíl v jádrech 2.6.10 a 2.6.16.
A je to málo lidí? Třeba v anketě o Mobil roku 2005 hlasovalo 32624 lidi a to zejména mladší ročníky mobily doslova žerou. Motorola měla někdy loni soutěž o nějaké „nadupané véčko“ a do schránek po republice rozhazovala letáky, které byly zároveň i vstupenkou do hry. Nájezdy dětí utočily schránky, aby ho vyhrály, takže proč by se nezúčastnily ankety, kde jej mohou také vyhrát? Navíc anketu pořádá idnes.cz, který má úplně jiné mediální zázemí než abičko.
Prvně jsem si také myslel, že je to málo, ale imho není. Některé ankety by byly rády i za takové číslo.
, je pro BFU myslím dobře, protože jim to přijde bližší, než někde něco šťourat v confech. Kdo tomu nerozumí, tak kliká, kdo rozumí, ten edituje. Já osobně jsem někde na pomezí (teda aspoň si to myslím )...
Sice bych výsledek ankety nepřeceňoval, ale ani nepodceňoval.
Jistě budou existovat BFU, kteří mají Mandrivu, ale velmi pravděpodobně bude více BFU, kterým počítač instaloval a čas od času jim ho i udržuje nějaky pokročilejší uživatel.
Mě 100% ani nenapadne dávat na počítač bratrovy přítelkyně Mandrivu, když sám používám Debian a Ubuntu. A ona na ABC linuxu určitě hlasovat nepřijde.
Další věc: to že mezi non-linux PC uživateli existuje povědomí o Mandrivě neznamená, že ji používají. Spíš naopak
)
desktop 5462 84,56 % notebook 2838 43,94 % server 3302 51,12 % celkem hlasů 6459