Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Motto:
Některá fakta tvoří pravdu.
Ne každá pravda nutně obsahuje fakta.
(Jan Jílek)
Probrali jsme emoce a půjdeme k tomu co emoce nejčastěji vyvolává. Ke sporu a konfliktu. Pro mnohé je to synonymum. Já jsem si udělal jakési rozdělení. Konflikt pro mne vždy je to, že se kříží moje a něčí zájmy, ale pro to ještě nemusím být z někým ve sporu. Konflikt je například to, že Justy chce jít do kina a já chci psát blog, nebo instalovat Debiana. Do té doby dokud se bavíme o tom, že ona by ráda do kina, protože chce vidět ten nový „láskyplný ” film, co mě naprosto, ale naprosto nezajímá. Je to stále jen relativně bezpečný konflikt.
V minulém díle jsme skončili u emocí. S emocemi se to má asi tak. Vzniknou a zaniknou. Stále přicházejí stále odcházejí, proměňují se. Emoce není možné nemít. Je to stejné jako není možné aby nebylo nějaké počasí. Jejich vzniku nezabráníte, stejně jako s počasím nic neuděláte. Soudruzi sice „poroučeli větru dešti,” ale podle toho to s nimi dopadlo. A stejně tak jako ze soudruhy to dopadne s těmi, co chtějí zabránit vzniku emocí.
Jedno z dost známých rčení říká: „Nejlepší obrana je útok ” Což v komunikaci platí dvojnásob. Už jsme si zde řekli co je hodnocení. Teď bych asi měl přímo říci, že hodnocení slouží k manipulaci. K manipulaci v tom smyslu, že své zájmy vydáváme za prospěch druhých. Možná že se většina setkal s tím, že někdo přišel do místnosti a řekl něco jak" „Jak tu v tom smradu můžete sedět.Normální lidí si vyvětrají ” A otevřel okno aby se vyvětralo. Shromáždění do té doby sedíc v poklidu a bez zjevné známky znepokojení ze smradu, ožije.
Zjistil jsem, že na Abíčku dost dostávám. Z toho důvodu to chci nějakým způsobem vyvážit. Jsem člověk, který je nerad na obtíž druhým a nemám rád pocit dluhu. I když v oblasti softwaru, aplikací či nějakých IT řešení toho moc nabídnout nemohu. Mohu ale nabídnout to co opravdu umím. Umím komunikovat a umím třeba složit kompliment či kritizovat. Dostal jsem nápad, že průběžně popíši v miniblozích, co to je kompliment, kritika, hodnocení. Jak se to od sebe liší a jak a kde co se dá použít.
Když jsem byl velmi mladý, což už je opravdu dávno bylo slovo „profesionál ” téměř nadávkou. Profesionální sportovci byli líčeni jako zloduši, jež parazitují na nadaných sportovcích především z těch chudých kruhů a profesionální soutěže jako zdroj zla a brutality. Vydělávání peněz na sportu se označovalo jako něco co je tak trochu mimo zákon a sportovci byli vedeni jako zaměstnanci nejrůznějších podniků a firem a ve skutečnosti se tajila skutečná podstata. Byl to schizofrenní čas a dával podnět k nejrůznějším dohadům. Je pravdou, že většina špičkových sportovců si na přišla na tehdejší dobu na slušné peníze, ale nikdy na tolik aby je to zajistilo na nějakou zvlášť dlouhou dobu po skončení kariéry. Být profesionálním sportovcem se tehdy nenosilo.
Miluji starozákonní příběhy. Jsou drsné, plné vášní a víry. Ale také plné naděje, odvahy a odhodlání. Lidé v nich jsou jednající naplno a do krajnosti. Mají víru, je v nich život a jejich proroci volají na poušti. Volají a burcují Izrael. Naše kultura ať se to komu líbí nebo nelíbí je dědičkou jak starých Řeků, tak těch kočovníků pasoucích svoje stáda na poušti a přenášejících Schránku úmluvy a věřících, že jsou národem Vyvoleným. Jejich dějiny jsou plné násilí a přesto se jejich Knihy staly základem kultury, která obhajuje lidská práva i svobodu jednotlivce.
Rád bych svoje stránky i blogy, které mám nejen tady dal do formátu pdf. A potom umístil někam na net. Samotná technická stránka přepsání a převedení mi problém nedělá. V TeXu jakž takž umím a převést to do pdf za pomoci buď exportu v kdvi nebo příkazem pdfcsplain, pdfcslatex taky svedu. Ale nevím jakým způsobem a kam to umístit na net. Je tu někdo ochotný mi poradit způsob a cestu a místo umístění. Díky
Za více jak dvacet let praxe Jógy, psychoterapie, zkoumáním nejrůznějších „duchovních” systémů, duševních hygien, stravovacích teorií a všech zaručených diet, jsem dalek toho abych většinu těchto teorií bral naprosto vážně. Pokud nějaké vážně beru.
Pohodlí a svoboda je a mého hlediska dodržování řádu a kázně. Obojí považuji za nejdůležitější atributy svého života. Zní to divně, ale je to tak. Abych to upřesnil. Pokud mám na mysli „řád a kázeň” mám na mysli vlastní řád a vlastní představu kázně. Byly doby kdy jsem jezdil na lodi jako lodník. Byly to hezké doby a byl jsem mladý. A tehdy i když jsem to neuměl přesně zformulovat jsem věděl jedno. Pokud nebudu dodržovat pravidla, nebudu mít kázeň a budu mít „bordel v lanoví”, velmi snadno se mi stane, že přijdu o ruce a nohy, protože se uvážu k pultru a nebo mě zabije ocelové lano, používané například k vlečení. K dodržování pravidel mě nedonutila žádná vyhláška ani školení o bezpečnosti práce, ale jen a jen pouhý rozum.
Tak jsem si tu tuhle stěžoval, že to neumím nastavit. Tedy framebuffer v Arch Linuxu 7.1 aby mi chodila televize i na konsoli. Jsem konsolový fanda. No nakonec stačí koukat jak do Lila tak do Grubu. V Grubu je napsáno: " # TIP: If you want a 1024x768 framebuffer, add "vga=773" to your kernel # line." Takže opět stará pravda "veškeré linuxové potíže pramení především z mizernýho koukání". Do Lila stačilo zkopírovat ze Slackwaru z lila.conf: # VESA framebuffer console @ 800x600x64k vga = 788" Takže stačí koukat, myslet, no a někdy se zeptat. Všem co mě nakopli díky. Televize v konsoli chodí.
Jeden můj přítel, skutečně dobrý terapeut má takovou větičku, kterou velmi často říká svým klientům. "Láska je víc než pravda". Před lety, kdy jsem to slyšel poprvé byl jsem ochoten to považovat za jednu z těch rádoby hlubokomyslných sentencí, jakých jsem slyšel v životě stovky. Dnes vím, že je za tím hluboká zkušenost člověka, který dlouhá léta pracoval v manželské poradně a měl obrovskou zkušenost s partnerskou komunikací. Sám dnes se zabývám výukou asertivity a komunikace a jsem si vědom toho, jak mnoho mě tato věta ovlivnila.
Ležím v posteli, mám díky eurotelímu připojení notebook vedle sebe a píšu si úvahy na téma: Lepší je být mladý bohatý a milovaný, než starý, hladový ,smutný a bezdomovec.. Je to prostě pohoda. Střídám si textové editory, teď zrovna píšu v Emacsu, ale za chvíli mě to přestane bavit, přejdu do VIM a pak budu hledat jak se nastavuje framebuffer v Arch Linuxu, když nemám Lilo pouze Grub, protože jsem chtěl dát Grubu šanci. Chci za pomoci fbtv koukat na televizi v konsoli i v Arch Linuxu.
Naistaloval jsem ze zvědavosti Arch Linux 7.1. Nebudu popisovat instalaci, ale chování některých aplikací. Případně device. Musím nastavit práva na na video a audio, protože normálně pod uživatelem nepřehrávájí, pouze pod rootem. Bud to pod uživatelem nejde spustit samotná aplikace , případně spustit jde ale nepřehrává. Musejí se extra nastavit práva. Alsa se sice nakonfigurovat dá, práva se dají nastavit, potom to funguje. Bohužel po restartu je nutné to nastavit znovu. I Alsu příkazem alsaconf .Přiznám se že nerozumím tomuhle chování, a u linuxového distra se mi to stalo poprvé.
Jel jsem ráno tramvají do blázince. To není celkem nic neobvyklého, protože tramvají jezdím často. A v blázinci pracuji. Neobvyklé bylo to, že tramvaj byla plná žen, a pouze já a jeden unavený gentleman sedící na sedadlu pro invalidy jsme byli zástupci mužů cestujících po ránu z Barrandova městskou dopravou.
Našel jsem na googlu popis připojení CDMA pro FreeBSD, tedy jsem okamžitě začal stahovat FreeBSD 6.0. FreeBSD už jsem měl, ale v momentě kdy jsem si místo ADSL musel díky stěhování pořídit CDMA, od té chvíle až do dnešního dne jsem jen smutně četl o těch co provozují BSD na svých kompech.
Měl jsem kdysi klienta, který zastával stanovisko, že: "Frajeři návody nečtou a doberou se podstaty holým rozumem" Nutno dodat, že co se týče IT, často mu to vycházelo.
Dá se k jeho cti říci, že toto stanovisko tvrdošíjně a vytrvale zastával i k přístupu k životu. V obojím případě mám za to že leckdy na svůj postoj doplácel.
Vždy, když nevím o čem bych měl psát, a to se mi často stává. A to i přesto, že mám chuť něco napsat, pustím VIM a napíšu "blog". Jak se objeví ta černá obrazovka monitoru, začnou se mi slova samy od sebe řadit a začne mi to myslet. Většinou to jsou takové prosté vzpomínky nijak zvlášť vzdálené.
Dnes ráno jsem vzpomínal na dobu před dvěma lety, kdy jsem akorát docházel do Kaikoory na Novém Zélandu. Bylo léto, svítilo sluce a to že byl leden mi vůbec nepřišlo. i dnes když na to vzpomínám mi vůbec nepřijde divné, že jsem zažil Vánoce a Nový rok v létě. Cesta do Kaikoory je moc hezká. Silnice vede většinou po pobřeží po pravé ruce jsou Jižní Alpy a po levé ruce oceán. samozřejmě pokud jdete po východním pobřeží Jižního ostrova.
Silvestr byl dlouhý. Byl jsem v blázinci a hezky jsem zorganizoval silvestrovký běh. Žádný zádrhel. To je totiž tak, když si jeden vybere schopné pacienty, svěří jim organizaci a neplete se jim do toho. Maximálně jen rozhodne samé "takové" důležité věci, že až se skončí, směrovníci posbírají fáborky a hodí je do kontejneru. No a vyfasuje stopky. A dává pozor na to aby nebyl zbytečný brajgl.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz