BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
UPDATE: nyní to funguje jednoduše pomocí yt-dlp, viz tento issue
Nedávno jsem si pořídil čtečku čipových karet, která mi umožňuje přihlašovat se do různých služeb státu pomocí do ní zasunutého občanského průkazu (říká se tomu eOP). Je to pomalé a zatím jsem nepřišel, v čem je to lepší než alternativy (bankovní identita, ověřování přes SMS, mojeID). Stále častěji se ale dostávám do situací, kdy bych využil elektronický podpis, a ten umístěný na občanském průkazu by měl dle mého chápání být silnější. A tak jsem se rozhodl si jej pořídit. Jenže to na Linuxu nejde, dle vyjádření podpory je třeba použít aplikaci eSignum, která funguje jen ve Windows. Doba nicméně pokročila a VirtualBox umí USB zařízení (kterým je i moje do Thinkpadu integrovaná čtečka) plně propustit hostovanému systému. Jak tedy podat příslušnou žádost z virtualizovaných Windows?
Na jednom notebooku je uprostřed touchpadu tlačítko s šipkami nahoru/dolu/vlevo/vpravo. Byl jsem požádán, jestli by nemohly tlačítka (doleva a doprava) způsobit, aby po jejich zmáčknutí prohlížeč šel na předchozí nebo následující stránku v historii - na Windows (a v KDE) to tak prý funguje samo od sebe, ale teď se na počítači používá GNOME. Ani to nakonec nebylo moc těžké.
Doslechl jsem se, že lze personalizovat vzhled platební karty. Protože se blížila doba, kdy jsem měl dostat novou, jejíž vzhled (vzor džínovina) se mi velmi líbil, začal jsem o tom uvažovat - bál jsem se, že mi dají nějakou nehezkou, co občas různě vídám. Tak jsem zaplatil 200 korun a bylo:
Když ji v obchodech vytahuji, většinou je považován za roztomilého.
Nemám jinou možnost připojení k internetu než přes nějakého mobilního operátora: kabelový operátor v bytové novostavbě není, od ústředny pro ADSL je dům moc daleko a a anténu na střechu pro wifi dát nelze. Nejsem si moc jist, jak je to s podporou linuxu u jednotlivých operátorů. Máte s tím nějaké zkušenosti?
Na filmy se dívám v mplayeru, vyhovuje mi jeho ovládání z klávesnice a ještě jsem snad nepotkal nic, s čím by si neporadil. Mám širokoúhlý displej (1680x1050, tedy 16:10), ale většina filmů má poměr stran větší, a tak kolem obrazu zbývají černé pruhy. mplayer obraz dává do středu, já ho chci mít nahoře, aby zbylo více místa na titulky, tak jsem si na to napsal skript.