Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Tiskni
Sdílej:
Měl jsem v kruhu několik takových spolužáků expertů.
Huh, nemel by sis vybirat podle toho, co bys chtel jednou delat?
Proč? Ať studuje co ho baví, ne? Znalosti pro praxi se stejně naučí až v praxi. VŠ ho naučí systematicky přemýšlet. Zbytek musí stejně zvládnout sám.
Ale nejtrapnější jsou ti, co najednou začali mluvit "ostravski jak cyp" (či co) atd.; z toho se mi úplně zavírají uši.Zjišťuju, že podlední dobou přicházím dialektům ostravska docela na chuť. Přes pusu by mi to asi neprošlo, ale už mi to docela zní.
Co se týče "protahování", to neumím moc posoudit, ale podle mě mluvíme téměř stejně jako kdekoli jinde v české části republiky. Ono záleží hlavně na situaci. Protahování je znát třeba při nějaké prosbě: "Heléé, mohl by mii, prosíím, půjčit knížkůů?" atd., ale při běžné mluvě ne.
Co se týče "protahování", to neumím moc posoudit, ale podle mě mluvíme téměř stejně jako kdekoli jinde v české části republiky. Ono záleží hlavně na situaci. Protahování je znát třeba při nějaké prosbě: "Heléé, mohl by mii, prosíím, půjčit knížkůů?" atd., ale při běžné mluvě ne.V Praze jsem zatím nenarazil na znatelný rozdíl od jihočeské češtiny, snad s tou výjimkou, že u nás je pár podivných slov (třeba pikador), které Pražáci neznají.
P.S.: A ten perón jsi neznal jen ty, nebo to je nějaká pražská specialita?
Co se týče "protahování", to neumím moc posoudit, ale podle mě mluvíme téměř stejně jako kdekoli jinde v české části republiky. Ono záleží hlavně na situaci. Protahování je znát třeba při nějaké prosbě: "Heléé, mohl by mii, prosíím, půjčit knížkůů?" atd., ale při běžné mluvě ne.Ale protahujete. A čím dál na sever a západ, tím víc.
Například chodíte na pííívo, zatímco my na pivo a kdybych tě slyšel, vyjmenuju ti toho mnohem víc.
Zřejmě vliv polštiny, kde se i/y dodnes rozlišují i v mluvené řeči.
U toho prvního ostraváci dokonce to první i vyslovují tvrdě.Jakže zní to slovo?
Přesně jako ty bych řekl vysoká, vysoká škola, vejška, ale výška nikdy.
Pred par lety jsem studoval jsem matematiku na FJFI, takze vim, jak to tam je.mozna jsi spis chtel napsat, jake to tam byvalo, ne?
Casy se meni, skola ma penize podle poctu studentu ... a co jsem slysel, tak matika (ani Pytlicek) zdaleka nejsou, co to byvalo...
Ale FJFI je IMHO plne srovnatelna se studiem fyziky na MFF UK co do obtiznostijo, matika (tedy A) je na FJFI asi narocnejsi nez na MFF (na fyzice), ale ve fyzice je to presne naopak, matfyzaci umi fyziku mnohem lip nez jadernaci (vyjimky se urcite ale najdou
treba zamereni matematicka fyzika na FJFI je srovnatelny se studiem fyziky na MFF.coz je vcelku pochopitlne, kdyz maji vetsinu vyuky na MFF
Mel jsem na mysli prvni dva roky, to je imho fyzika lehci nez na MFF v zakladnim kurzu.
Stejne jako je matematicky modelovani srovnatelny s matikou na MFF.nevim,jaky obor odborny matiky na MFF mas na mysli, ale ve vetsine pripadu neni moc srovnatelna (na jaderne jasne horsi)
. Matfyzáci také chodí na jaderku (třeba proto, že má štěpný reaktor i tokamak)).
No, tak pokud se to tam nezmenilo od te doby, tak kdo chtel jit na informatiku tak musel mit matematiku A (pro tazatele - tu nejdrsnejsi).myslel jsem to tak, ze se rika, ze matematika A uz zdaleka neni tak tezka, jak byvala (co je na tom pravdy nevim a ani me to vcelku nezajima)
Hodně lidí ze Strahova tu zjevně má párty každej večer
Matematické modelování, Matematická fyzika, Softwarové inženýrství, Tvorba softwaru, Softwarové inženýrství v ekonomii, Informatická fyzika, Přístroje a informatika, Praktická informatika, Stavba a vlastnosti materiálů, Fyzikální elektronika, Inženýrství pevných látek, Laserová technika a optoelektronika, Teorie a technika jaderných reaktorů, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, Experimentální jaderná fyzika, Jaderná zařízení, Radiační ochrana a životní prostředí, Radiologická technika, Jaderně chemické inženýrství, Fyzika a technika termojaderné fúzehttp://www.fjfi.cvut.cz/DesktopDefault.aspx?ModuleId=1369
Na ČVUT mě to láká, protože po těžké střední vím, že bych to dal a získal bych super vzdělání, možnosti... Co mě ale odrazuje je Strahovské gheto, kde sedí v každém malém kumbálu s oknem, ve kterém mají alobal, dva borci připojení k netu stomegovou lankou. Mám tam kámoše i jsem se tam byl mrknout, takže vím o čem mluvím. FEL pro mě není alternativa, nechci dělat elektrotechniku.
O FI netvrdím že je lehká, ale právě v teoretické infošce a matice mám dobré základy a nejspíš bych s tím měl mnohem míň práce než s fyzikou a matikou na FJFI. Navíc se o Brně říká, že studijní podmínky tam jsou fakt dobré.
Tam je taky matiky a teoretické informatiky dostatek.
a i na dámských záchodech už se tvoří fronty...Kecáš!
Nebo že by ne?
Pak mám asi jen smůlu...
BTW, dneska z těch záchodů ve třetím patře šlo pohodlně sledovat hlasování o důvěře
Ten Paroubek je ve skutečnosti ještě ošklivější než na fotkách
BTW, dneska z těch záchodů ve třetím patře šlo pohodlně sledovat hlasování o důvěřeSakra a já to propásl...Ten Paroubek je ve skutečnosti ještě ošklivější než na fotkách
Výběr volitelných a nepovinných teoretických předmětů je IMHO na matfyzu přímo grandiózní, když už mi bývá u nás ve škole něco líto, tak spíš fakt, že ty "praktické" povinné předměty mají mnohdy k realitě dál než cokoliv jiného.
Mně je spíš líto, že těch povinných teoretických předmětů ubývá - filtr je filtr a má své klady, i když to znamená třeba i učit se ohavnou analýzu
. Jestli naopak mas takovy sklony, tak bez na FJFI (Strahov nejsou jediny koleje CVUT), pripadne uvazuj, jestli nedelat na MFF zaroven jak informatiku tak fyziku
.
Ale teorie po nás moc nechtěj. FIT je hodně prakticky orientovaná škola. Větší důraz se klade na zvládnutí projektů.
Kdyby sis ty projekty rozložil do celého semestru, tak se ti volný čas hezky zaplní. Ale, když už poučuji, tak bych měl začít u sebe. Taky to vždycky nechám na poslední dva - tři týdny (a pak toho vždycky lituji a slibuji si, že se napravím).
Až tě vylejou tak uvidíme :) Až uděláš můžeš hodnotit, myslím, že FIT je plně srovnatelný s FI, počkej si na další semestry, kdy nebudeš stíhat projekty
)
Naštestí se plná znalost těchto jazyků vyžaduje jen na některých oborech. Pro bc. obor stačí zvládnutí pro účely řešení projektů.
Smalltalk neni zadny extrem a v pohode se jej naucis...
O tom žádná, jen v praxi se moc nepoužívá (což někdo dříve považoval za hroznou nevýhodu) a přeci jen je poněkud nezvyklý (v nějaké knížce bylo "...naučte se C/Scheme/Ruby/..., Smalltalk byste nezvládli za semestr, ale tak za dva roky").
Nemám rád matematiku.
Pridam taky svuj nazor. O MUNI nic nevim, ale studuji v navazujicim na FJFI, pred 4 lety jsem se rozhodoval podobne a rozhodl jsem se jit studovat na FJFI informatiku. Prvni 2 roky jsou zakladni studium, kdy musis projit spoustou matiky, fyziky a nejakou informatikou (predevsim programovani a algoritmizace). Ja sem behem tech dvou let kompletne zmenil nazor a studuji fyziku (lasery a optiku). K infomatice se dostanes dost i pri studiu fyziky a kdyz budes chtit delat informatika po studiu, tak muzes i s fyzikou (stejne tak konci minimalne polovina absolventu ruznych fyzik). Kazdej fyzik a matematik se stejne bez programovani neobejde a od tretaku na FJFI si uz studium delas sam a toci se vsechno okolo tvych vyzkumnych ukolu, ktere si sam vybiras. Prijde mi i zajimavejsi pracovat na ulohach, ktery nikdo pred tebou u nas nedelal. Napriklad na zamereni Informaticka fyzika delaji pocitacove simulace fyzikalniho plazmatu (Particle in Cells simulace, hydrodynamika), na opticke fyzice pisi kody pro modelovani optickeho signalu ve fotonickych strukturach a optickych kabelech, na matematice delaji ruzne zpracovani obrazu, modelovani proudeni tekutin, horeni a mnohem dalsi (proklikej km.fjfi.cvut.cz), na reaktorech pisi veci pro reaktory (prekvapive
), na experimentalni fyzice pisi software pro detektor, na dozimetrii pisi software pro nemocnice a tak by se dalo pokracovat (muzes mrknout sem, co studenti delaji http://aleph.cvut.cz/F/?func=find-a-0&local_base=vskp&CON_LNG=CZE) . Dale je tam hodne zamereni, ktera se tykaji primo informatiky, ale to sis urcite nasel.