Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
To jsem toho nakecal ohledně toho, jaký naprogramuji souborový manažer... Od té doby, co mi kleknul kleknul disk a do hrobu si vzal mou veškerou rozdělanou práci, se mi do toho nějak znovu nechtělo.
Jenže poslední dobou jsem měl pořád takové to nutkání něco pořádného naprogramovat. A co, když né souborový manažer. Rozhodl jsem se ho ale dodávat pouze v binární podobě a to pouze pro Linux x64 (s kernelem s podporou inotify) a Windows x64 (Vista+). Jestli někdo má stále 32bit CPU či 32bit OS, tak má na výběr buď jít s dobou a koupit nový HW, nebo nepoužívat tento program. Předběžná cena programu byla stanovena na směšných $10, po dosažení částky $10000 zveřejním zdrojové kódy.
Už mám poměrně odladěný VFS, který kromě práce s lokálními soubory (zatím) umí pracovat s archivy (jako by to byly obyčejné adresáře) a umí číst filesystémy uložené jako obrazy na disku nebo je číst přímo z souboru zařízení a to bez nutnosti jejich připojování. Zatím to podporuje jen ext2, ale to se snad zlepší. Podporu FTP také přidám (možná i šifrované). Teď začala práce na GUI a mám před sebou propojování GUI s VFS. Je to docela pakárna programovat widgety, ale na druhou stranu je to hodně rychlé. Rozhodně rychlejší než GTK.
Tím jsem nakousl to, že JXPCommander buduji pomocí jednoho silně modifikovaného (zatím) nejmenovaného multiplatformního toolkitu, jehož předností je velmi rychlé kreslení, ale hlavně je pod normální nenakažlivou licencí BSD. Bohužel jen tak asi nezapadne do vašeho desktopového prostředí a budete se muset spokojit s několika dodanými styly - aktuálně jen Office 2003 (trošičku nakombinovaný se stylem Office 2007) a Human-Murrine (gtk styl nadcházejícího Ubuntu 8.04).
Závislosti: na linuxu freetype, fontconfig, libpng a xlib, na windows samozřejmě žádné.
Screenshot 1 je aktuální stav GUI, na screenshotu 2 je moje inspirace SpeedCommander 12
BTW: na projektu nedělám sám, ale dělají na tom další 2 kámoši, takže by to mohlo dopadnout o něco lépe než minulý pokus. Ale nic neslibuji. Veřejná beta verze bude minimálně za pár měsíců. Konečná verze je plánována na konec roku. Zdá se vám to dlouho? Komerční produkt musí být přece dokonalý
a navíc ještě musím nahradit pár kusů nakažlivého GPL kódu, který jsem použil jako dočasné řešení než najdu něco pod lepší licencí či to doprogramujem.
Tiskni
Sdílej:
0024 DOLLAR SIGN
= milreis, escudo
* glyph may have one or two vertical bars
* other currency symbol characters: 20A0-20AF
x (currency sign - 00A4)
Ja mu za ten program stejne vic jak deset pesos nedam.
Myslím, že s Linuxovou verzí se ani nemusíš obtěžovat a řekl bych, že k vydání zdrojáků jen tak nedojde...
Kdyz nam zaplatite, tak to dame vsem zadarmo
Tento model už jsem někde dřív viděl. Autor si stanoví, jak hodně si svého díla cení, a jakmile se mu produkt zaplatí, dá ho všem - protože už má peněz dost.Jo, např. CIJOML takhle prodával svoje ovladače...
(když ho tam nenajdete, tak někdo štítek od zápisku odebral)
), čárka v té německé.
Ale pokud to myslíš vážně, tak se ženeš do marné práce, jak upozornili kolegové. File managerů je na světě mnoho a jako komerční produkt bude mít velmi tvrdou konkurenci; kromě toho to přepisování GPL věcí, které jsi použil, bude opravdu otrava. Ale hlavně bude problém vytvořit komunitu, což je dnes už u každého programu strašně důležité.
Radši už to nekuř
Radši už to nekuřU nás říkáme "nehul"
nechcem teda kazit tvoje idealy ani znizovat hodnotu tvojej prace, ale - vyvyjat software stylom "iba 64bit, ostatni nech si trhnu" v aktualnej situacii, ked stale 80-90% desktopov su 32b (alebo sa mylim?), je dost odvaha... a to o to viac, ze 64b vacsinou pouzivaju odvaznejsi jedinci, ktori ale asi uz potrebuju trochu viac, ako commander schopny skopirovat subor z c:\ na d:\
good luck v kazdom pripade...
[reyp] ps: ako velmi je spraseny ten kod, ze sa da prelozit iba na 64b?
[/reyp]
vestina dlabe na 64bit a radsi pouzivaji 32bit.to chce debian...
to je Windows 2003 server
Což je značná výhoda!
pro to nejsou ovladace ani pod tim nejede SW
Které ovladače pro to nejsou? Který SW pod tím nejede? Můžeš specifikovat? Za 3 roky používání 2k3 Serveru a během roku používání XP64bit jsem si ničeho podobného nevšiml a přitom to používám jako herní desktop.
nejela mi tiskarna Samsung CLP-510N a kamera (nejaky Genius). Taky myslim nejak blbla klavesnice (ale to uz si nevzpomenu co s tim bylo) Logitech G15
Tak tohle je otázka výrobce toho HW. Můj postarší Logitech MX510 také nemá vlastní ovladače, ale pořád je to lepší než v linuxu, kdy mi fungoval jen jako obyč. myš s kolečkem. Teď si můžu pár dalších tl. namapovat, ale plná podpora to není. S 500GB diskem v XP SP2 není problém.
Škoda, že jsi nenapsal ten SW, ten mě zajímá víc. (btw občas je to problém pouze instalátoru. Takhle jsem předělával několik blbě udělaných .msi a app šlape jak hodinky.) Mě jede vše (co jsem zkoušel), ale mrzí mě jedna věc. Stále je hrozně moc programů 32b-only. V Task Manageru se stále to hemží *32 labely. Přechod na 64b trvá neskutečně pomalu
.
zvlastni jak se situace obraci, pred par lety jsem takove veci videl spis na linuxuTak tohle je otázka výrobce toho HW. Můj postarší Logitech MX510 také nemá vlastní ovladače, ale pořád je to lepší než v linuxu, kdy mi fungoval jen jako obyč. myš s kolečkem. Teď si můžu pár dalších tl. namapovat, ale plná podpora to není. S 500GB diskem v XP SP2 není problém.
Škoda, že jsi nenapsal ten SW, ten mě zajímá víc. (btw občas je to problém pouze instalátoru. Takhle jsem předělával několik blbě udělaných .msi a app šlape jak hodinky.) Mě jede vše (co jsem zkoušel), ale mrzí mě jedna věc. Stále je hrozně moc programů 32b-only. V Task Manageru se stále to hemží *32 labely. Přechod na 64b trvá neskutečně pomalu
.
ted uz je 64bit linux naprosto v pohode, kompatibilita s 32bit aplikaceme naprosto bezproblemova, ovladace ktere byly pro 32bit vicemene hned fungovaly i pro 32bit, a hle jaky porod je to na windows :)
a hle jaky porod je to na windows :)
Jaký? Ty 32b programy samozřejmně bezproblémů jedou. Kompatibilita je také dobrá. Jen jsem si posteskl, že mnoho programů (včetně Opery a FF ve stabilní versi - IE7 je 64b
) je pouze pro 32b. Total Commander. Thunderbird. Dokonce i TrueCrypt je 32b. Potěší, když HL2 napíše "64b mode active". Ale zbytek zatím nic moc. Nevím, zda je takový problém ty programy překládat i pro 64b. Totéž by se dalo napsat i pro multithreadové app. Zde se situace moc nelepší. Ani v linuxu.
Nevím, zda je takový problém ty programy překládat i pro 64b. Totéž by se dalo napsat i pro multithreadové app.
Normální aplikace, které neobsahují optimalizace "na krev", by měly jít přeložit jako 64-bitové celkem hladce, pokud nejsou extra napsané. S multithreadovými je to složitější. Jednak se ne každá aplikace dá snadno rozumně rozložit na víc procesorů (nemluvě o tom, že u řady aplikací procesor ani není úzkým hrdlem), jednak zkontrolovat kód, který nebyl od začátku psán jako thread-safe, není nic jednoduchého.
lidi kteri pouzivaji 64bit Linux znam opravdu malo, vestina dlabe na 64bit a radsi pouzivaji 32bit
To soudíte podle těch pár mlhavých a nekonkrétních zastrašujících příspěvků v každé diskusi, ve které přijde řeč na 64-bitové instalace Linuxu? :-)
Vetsi naroky na pamet (pointery zerou vic)
Teoreticky ano. V praxi jsem nezaznamenal výraznější rozdíly.
Jde ten vykon nahoru? Stoji prechod za to?
Záleží na aplikaci. U některých výpočetně náročných úloh (kryptografické algoritmy, (de-)kódování videa nebo zvuku) to může být i více než dvojnásobek, někde samozřejmě nezískáte nic. Ale rozhodně neztratíte.
Myslim to tak, abych nemusel nove instalovat system (cili nejdriv komplet vymazat a pak nainstalovat).
U některé distribuce možná ano, ale abych pravdu přiznal, nejsem příznivce tolik opěvovaných "rolling updates". Poté, co jsem takhle "roloval" sedm a půl roku, jsem si naprosto jistý, že o návrat k této filosofii nestojím ani v nejmenším.
Jinak samozřejmě není problém pod 64-bitovou distribucí spouštět i 32-bitové aplikace, u kterých není 64-bitový build.
Především neustále plíživě narůstající "bordel" v systému a také to, že představa plynule se upgradujícího systému je ve skutečnosti spíš zbožným přáním než realitou. Stejně jsou tam situace, kdy provádíte něco, co je srovnatelné s upgradem klasické "nerolující" distribuce: přechod na novou řadu glibc (nebo jiné hodně používané knihovny), novou řadu jádra. K tomu vás čas od času potká upgrade některé důležité aplikace na novou verzi s nekompatibilním konfiguračním souborem atd. Ve výsledku je těch situací, kdy je potřeba pohlídat, co se se systémem stalo, a něco dořešit ručně, případně kdy je systém (nebo jeho důležitá část) po určitou dobu nefunkční, víc než při klasickém modelu upgradů.
Takže jsem nakonec přešel na klasickou distribuci, mám dva oddíly pro kořenový filesystém a veškerá data jsou na samostatných filesystémech. Místo upgradu nainstaluji novou verzi do druhého oddílu, zálohovat nemusím nic (tedy ne speciálně kvůli upgradu), jen přenesu systémovou konfiguraci a můžu pracovat. Když bude něco špatně, během chvilky mám přebootováno do původní odladěné a prověřené verze. Tohle je pro mne dost podstatné - podezírám totiž některé své zákazníky, že mají u mne v pracovně skrytou kameru, aby mi mohli kvůli problémům volat ve chvílích, kdy se to nejméně hodí.
ak ti niekto da 10 000 $ za zdrojaky, prispejem dalsim dolaromPodla mna je to cele vtip, ale zas ma napadlo, ze lahsie najde 1.000 ludi ochotnych stavit sa o 10$, ze ziska tu konecnu sumu, nez takto![]()
.
Chudak Jindra... on byl sice vsechno jine nez free software idealista, ale tohle si nezaslouzil - nechces to aspon pojmenovat tak, aby si tam nahore netukal na celo?
Ale vypada to, ze mc uz neni uplne opusten
niečo užitočné za čo by ti imho dosť ľudí bolo ochotných zaplatiť, portuj FAR na Linux. Nedokončená verzia 1.80 bola vydaná pod BSD licenciou, takže by to celkom malo ísť. Lepší file manager ako FAR neexistuje ani vo Windows ani v Linuxe, takže toto je asi najlepšie čo by sa dalo spraviť. Ale keď chceš radšej robiť stomiliónty klon Total Commandera, tak prosím...
Okrem toho sa aj GTK aj Qt dajú upraviť tak aby vyzerali aspoň zhruba rovnako, okrem toho medzi nimi funguje drag&drop a podobné veci... No a oba toolkity zapadajú do Windows, pretože používajú natívne vyzerajúce widgety...
vim ~/.emacs
Ta otázka byla psaná spíš ironicky, protože v linuxu žádné nativní GUI neexistuje (nebudeme rozebírat athenu, že:) ? )Ale ani Athena není nativní GUI. Je to jen vzorový toolkit napsaný pomocí knihoven X11. Rychlá ovšem je, to ano.
Díky, takhle dobře jsem se už dlouho nepobavil
Ty ses dal ke komediantum?