Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
Tak jsem zase jednou vyplýtval trochu svého drahocenného času na čtení plků Vojtěcha Bednáře na Rootu, tentokrát na téma "Má smysl vytvářet nová Windows? Celý článek je samozřejmě jako vždy bez hlavy a paty, ale tentokrát mi to nedalo, a rozhodl jsem se tu chybějící hlavu a patu doplnit tady.
Pro začátek je třeba definovat, co se rozumí pojmem "Windows". V tomto kontextu nemá smysl mluvit o problémech způsobených zkřížením větví 9x a NT jistého konkrétního operačního systému. Dokonce ani o "univerzální kompatibilitě" (čti: jednotném ABI pro instalátory proprietárních aplikací) nebo komercializaci, což si do svojí definice ve výše odkazovaném článku zahrnul Bednář. "Windows" v tomto kontextu znamená dogma o uživatelském rozhraní. Představu, že příkazová řádka je něco archaického a překonaného, něco, co by už žádný uživatel nikdy neměl vidět. Představu, že program je tím použitelnější, čím víc má barevných klikátek.
To ale není pravda. Úplné podřízení programů klikacímu rozhraní znamená nemožnost efektivního dávkového zpracování. To, co se v příkazovém řádku dá udělat jedním triviálním příkazem, se v grafickém rozhraní stává těžkopádným úkolem, který v omezeném rozsahu řeší jen několik málo drahých profesionálních nástrojů. A opravdu odstrašujícím příkladem tohoto přístupu je třeba program Agilent Vee (elektroinženýři prominou).
Tvrzení, že grafické rozhraní je pro nováčky jednodušší na naučení je mýtus. Úplný začátečník, který ještě nebyl navyknut na grafické dogma, se s příkazovou řádkou vypořádá mnohem líp než s grafickým rozhraním. Jen musí nejprve zjistit, kde získat informace.
Mýtus o jednoduchosti vznikl především díky subjektivnímu pocitu. Když před sebou máte zcela neznámý grafický program, tak vidíte celé jeho ovládání a můžete s ním experimentovat. Když před sebou máte program pro příkazovou řádku, tak si prostě musíte přečíst dokumentaci. Subjektivní pocit jednoduchosti je především v tom, že při experimentování se nenudíte jako při čtení dokumentace. I když tím experimentováním strávíte trojnásobek čase než čtením dokumentace, stejně vám pak učení grafických programů přijde rychlejší a jednodušší.
Zásadní problém učení pomocí experimentů je ale to, že se s daným programem nenaučíte pracovat pořádně. Naučíte se první objevený postup, který vedl k "úspěchu" a už pak nemáte chuť řešit, jestli to nejde líp, nebo jestli náhodou váš objevený postup je vůbec správný. Než začnete můj článek kritizovat, tak se zamyslete, jestli sami umíte používat styly v MS Office, nebo jestli také posouváte odstavce na správné místo na stránce pomocí enteru. (Přiznám se, že ve stylech MS Office se oproti OpenOffice.org také nevyznám. V OpenOffice.org je v dokumentu styl jen jeden. V MS Office se na dokument aplikují hned tři zároveň — styl dokumentu, styl šablony a styl uživatele. Nikdy jsem nepřišel na to, který se aplikuje kdy. A už to ani nemám v úmyslu zjišťovat.)
Linux nabízí to nejlepší z obou světů. Grafické rozhraní se v něm nesnaží příkazovou řádku nahradit, ale naopak ji doplnit tam, kde není optimální. Svět nepotřebuje další Windows. Svět potřebuje Linux. To je další nutný krok v evoluci uživatelů výpočetní techniky. Uživatelé musí zjistit, že počítač není a nikdy nebude televize, ale že jeho klíčovou vlastností je možnost programovat si vlastní jednoduché procedury.
Tiskni
Sdílej:
Navíc, když se podívam na dnešní články na rootu, poměr komentářů cca 1/100 (ok, 2/84) je takový ... nese ovoce, lidi produkující body za reklamu. A proto musí mít Bednářové své místo v dnešním světě.
Hezká hračka, a kde se to dá skriptovat? Cože, nedá? A jak to proboha může někdo používat? Zlatý [doplňte svůj oblíbený UNIX].
A jak to proboha může někdo používat? Zlatý [doplňte svůj oblíbený UNIX].<rejp>Chudák Linux, zase ostrouhal
Nic proti tobě, ale tohle je ten nejpitomnější názor, co jsem za poslední dobu slyšel.
(...)
Příkazová řadka je archaismus a historii a i když má možná nějaké výhody oproti GUI, neznamená to, že je lepší.S první částí souhlasím. Lidem, co chtějí na počítači provozovat jen běžné činnosti (psaní/tisk dokumentů, brouzdání na webu, prohlížení fotek, ...) CLI rozhodně sexy nepřijde. Ovšem s tou druhou částí si dovolím nesouhlasit. CLI je letitá věc, ale ani User-friendly distribuce si nedovedu představit bez příkazového řádku. Proč? Hapruje Network Manager? Hurá do konzole a spustím ifconfig/iwconfig nebo ip. Aplikace se nereaguje a nechce se nechat zabít? xkill nebo kill -9 #PID Nenaskočí Xorg, protože došlo místo v /home (skutečný případ s Ubuntu)? Neco smažu a Xka poté spustím. Nevím, zatím nemám dojem, že by klikadla byla výrazně efektivnější než příkazová řádka. Pro běžné uživatele určitě jsou, protože o příkazové řádce třeba ani neví, ale pro ty co se o systém starají jak kdy. Rozhodně mi přijde rychlejší spustit v konzoli utilitu xyz, o které vím, co dělá než ji hledat někde v Menu->Nastavení a vymýšlet kde by to mohlo být a jak to asi vývojáři pojmenovali (user-friendly název oproti skutečnému).
Většinou ale nejde o obcházení^wřešení chyb v programu, jako spíš v konfiguraci. Ony totiž Windows nebo Max OS X jsou ve směru konfigurace značně fašistické, a tak protože běžnému uživateli nedovolí nastavení měnit, tak uživatel nemůže nastavení měnit, a tak taky není potřeba psát nastavovací GUI a uživatel po něm ani nepase. Takový systém je sice subjektivně bezchybný, ale objektivně je značně zmrzačený.
Proč myslíte, že Apple tlačí Zeroconfig a automatiku všude, kde to snad ani není potřeba? Protože nechce, aby uživatel musel něco někde nastavovat, protože když by uživatel něco nastavovat musel nebo mohl, tak by to zcela jistě zkonil a pak by tvrdil, jak je ten systém složitý na správu a jak je poruchový.
Microsoft zašel tak daleko, že se ani neštítil porušit všechna bezpečností opatření, když nechal systém slepě spouštět a instalovat software z vyměnitelných zařízení včetně ovladačů.
Proč myslíte, že Apple tlačí Zeroconfig a automatiku všude, kde to snad ani není potřeba? Protože nechce, aby uživatel musel něco někde nastavovat, protože když by uživatel něco nastavovat musel nebo mohl, tak by to zcela jistě zkonil a pak by tvrdil, jak je ten systém složitý na správu a jak je poruchový.
Promiň, ale musím s tvým názorem nesouhlasit. V naprosté většině případů žádné dávkové zpracování není potřeba. Za poslední rok si nepamatuji, že bych něco takového potřeboval. Naopak právě většinou vykonávám pokaždé něco naprosto unikátního.
Ta analogie pokulhává. Protože zrovna před pár měsíci jsem se zmíněný AutoCAD učil a pokud učitel klikal na ikonky, bez problémů jsem to dokázal zopakovat. Pokud začal něco v zájmu zrychlení práce zadávat do konzoly, naprosto jsem se začal ztrácet. Pro to, aby uživatel mohl zvládnout ovládat programy přes CLI, musí si pamatovat velké množství příkazů, zatímco při ovládání pomocí GUI jde použít intuice a grafická paměť na tvary a barvy. Zase dám příkad: do dnešní doby jsem se nenaučil, jakou klávesovou zkratkou se ukončuje editor Vi. Přitom v grafickém rozhraní stačí kliknout na jasnou značku křížku.
Pokud začal něco v zájmu zrychlení práce zadávat do konzoly, naprosto jsem se začal ztrácet.V tom případě vysvětloval špatně. Texty ve fontu menším než 20pt jsou na dataprojektorech typicky špatně vidět (nebo vůbec) a příkazy je lepší stručně popsat v době, kdy studenti nejsou u počítače. Jinak ale obvykle stačí základní znalost angličtiny a člověku je jasné, že příkaz line slouží ke kreslení čáry.
Zase dám příkad: do dnešní doby jsem se nenaučil, jakou klávesovou zkratkou se ukončuje editor Vi. Přitom v grafickém rozhraní stačí kliknout na jasnou značku křížku.:q Dvojtečka přepíná editor do režimu příkazové řádky, kde se dají psát složitější příkazy, a to q je od slova quit (tedy opět základní znalost angličtiny).
Promiň, ale musím s tvým názorem nesouhlasit. V naprosté většině případů žádné dávkové zpracování není potřeba. Za poslední rok si nepamatuji, že bych něco takového potřeboval. Naopak právě většinou vykonávám pokaždé něco naprosto unikátního.Zvláštní, já je zase píšu pořád. Minimálně jeden za týden. Když do toho započítám i psaní ve VIMu, tak prakticky každý den (v tom VIMu dost často dělám věci, u kterých by se uživatelé neskriptovatelných editorů po několika hodinách editace šli zastřelit, plnohodnotné skripty pak pouštím na takové objemy dat, že by jejich ruční zpracování trvalo měsíce).
Za poslední rok si nepamatuji, že bych něco takového potřeboval.No a to je právě problém těch, kteří něco takového neznají. Samozřejmě, že oni to nepotřebují. Jen stráví celé odpoledne klikáním nějakého velmi dobře opakovatelného úkolu a ani si to neuvědomují, že jim něco chybí. No chtěl bych vidět nějakého programátora co by se s tím podobně piplal.
musí si pamatovat velké množství příkazůA to je druhá chyba. Příkazy je nutné neučit se tak jako jsem se já např. teď naučil tabulku hodnot pro sin,cos,tg a cotg(a ani tu jsem se neučil nazpaměť, ale znám jen tu posloupnost a zbytek tak nějak domyslím). Stačí základní znalost angličtiny a ono to už půjde nějak samo. Já většinou sedím u počítače a příkazy, které do něj zadávám a nebo zkratky které mačkám si mumlám pod vousem a tak s ním jakoby komunikuju. Většina lidí vždy okolo vždy na mě při této činnosti čumí jako na kus nějakého vola.
A nebo jak by sis třeba představoval úpravu fotografií nebo tvorbu grafiky v příkazvém řádku?Pomocí ImageMagicku? Já to dělám zcela běžně. Ne že by nešlo udělat 100 obrázků, každý s rozlišením o 1% menším a stejnou velikostí souboru i ručně nebo ne že by nešlo udělat 1000 residuálních snímků ručně, ale…
A co třeba takové CADy? AutoCad má sice příkazovat část, ale třeba mnohem lepší SolidWorks (parametrický CAD) už nic takového neexistuje?U AutoCADu dovede ta řádka zefektivnit práci o několik řádů. Dřív skoro nic jiného ani neexistovalo a jak to šlo. Že ji nikdo nepoužívá (nebo spíš používat neumí) je už jejich problém. To se nějaká banda mladých lam co pařívala CODčko naučila klikat právě v takovýchto obludáriích a ví kde leží 10% jejich funkčních tlačítek a začala vytlačovat staré pardály, kterým tím srazila sebevědomí, protože oni už se s tím do smrti nenaučí (ti mladší ze starých pardálů se aspoň naučili AutoCAD 2000 PowerPack). Ale jak říkával náš učitel: Dobrému strojaři stačí papír, tužka a strojírenské tabulky a je pravda, že i sebevětší program z nikoho dobrého konstruktéra neudělá (ono to jen tak vypadá když z těch programů padají tak nádherné výstupy co se ještě lesknou a vypadají jak od profesionála).
Pomocí ImageMagicku? Já to dělám zcela běžně. Ne že by nešlo udělat 100 obrázků, každý s rozlišením o 1% menším a stejnou velikostí souboru i ručně nebo ne že by nešlo udělat 1000 residuálních snímků ručně, ale…
Snad každý větší grafický editor má možnost hromadné úpravy. Na prvním obrázku si zadefinuješ úpravy a pak už to pustíš na milion obrázků.
Subjektivní pocit jednoduchosti je především v tom, že při experimentování se nenudíte jako při čtení dokumentace. I když tím experimentováním strávíte trojnásobek čase než čtením dokumentace, stejně vám pak učení grafických programů přijde rychlejší a jednodušší. Zásadní problém učení pomocí experimentů je ale to, že se s daným programem nenaučíte pracovat pořádně. Naučíte se první objevený postup, který vedl k "úspěchu" a už pak nemáte chuť řešit, jestli to nejde líp, nebo jestli náhodou váš objevený postup je vůbec správný.To je poměrně trefné. Ta iluze efektivity trvá pouze pokud něco děláte poprvé nebo velmi zřídka. Stačí pár opakování a "intuitivní ovládání" se změní na tupé opakování vzhledem k výsledku nesmyslně neefektivních pohybů. Jiná věc ovšem je, že počítače se (dnes?) využívají k efektivní práci poměrně velice málo. Primárně jde generování aktivit co vypadají jako práce (když za to někdo platí), případně zcela nepokryté zabíjení času
Uživatelé nic nemusí. Počítač (PC) se stal "televizí" už dávno - v domácnostech jako multimediální centrum, v korporacích jako unifikovaná krabička otevírající MS Office atp., v mobilních zařízeních je již OS v podstatě neviditelný a tento trend bude pokračovat. Operační systémy v podstatě nikoho nezajímají. Centrem zájmu v IT jsou aplikace a služby. Na programování "vlastních jednoduchých procedur" tak akorát sere bílej tesák. To říkám jako člověk z IT, který ovšem nemá nasazené růžové brýle, netrpí linux hypem a nemá čas ani chuť zkoušet každou novou beta verzi Ubuntu-Suse-whatever a nadšeně u toho hýkat jako část místního osazenstva.
Lidé jsou a) líní b) jejich mozková kapacita je omezená c) svět je čím dál tím složitější.To je právě důvod, proč uživatelé potřebují znát základy programování. Nemusí umět programovat na špičkové úrovni, ale měli by vědět, že některé zdánlivě složité problémy se dají vyřešit jednoduše spojením dvou programů do roury a spuštěním toho celého ve smyčce na těch několik desítek souborů, které potřebují zpracovat. Stejně jako by každý řidič měl vědět, jak svoje auto dostat ze smyku.
Problem s vasi teorii je, ze nalepku "blafala" mu nedala redakce root.cz, ale sami jeho ctenari v diskusi. Takze srovnani s popmusic (byt je to take diskutabilni) velmi kulha. Ja mam osobne z jeho clanku take pocit, ze jsou to zcela zjevne veci, ktere se hodi spis nekam do blogu nebo do diskusniho fora. V jeho clancich neni nic zasadniho ani objevneho.
Nedavam paralelu k osobam Bednar-Helenka, ale paralelu na emocionalni kontext. Traveni casu diskuzemi je znakem emocionalni vazby na problem. Kdyz budete v sobe hledat, muzete najit napriklad, ze Vasim duvodem je pocit nespravedlnosti, ze takove clanky dostavaji prostor, zatimco Vy byste umel napsat neco hodnotnejsiho. Moznosti je samozrejme mnoho.
P. Bednar dela z meho uhlu pohledu his best, jemu nejen ze neni co vytknout (nebo si myslite, ze tomu nedava dost casu?), ale musi mit pro redakci svou hodnotu. Zije snad redakce z financnich prispevku ctenaru? Kolik autoru je schopnych dlouhodobe unest tolik provevu antipatie?
Nejsem moc prijemny, ze?
Ad: Karel Zak Literarni kritika prinasi zisk vsem zucastnenym stranam, ale objevuje se zridka. Skutecny problem nevidim v tom, ze nekdo 'neumi psat'. Jak moc se lisi nektere thready diskuze pod jeho clankem od sikany? Tohle už vážně není normální… ; :))) ; :-0)
Ad:Martin Doucha Ve svem jadru je clanek zajimavy a (dle meho nazoru) potrebny. Cely posledni vyvoj mi pripomina hura akci a chybi mi otazky po tom, jestli smer kterym jdeme nas zavede k tomu, co vlastne chceme.
Snad to neni prehnane, myslim, ze se v teto oblasti pohybuje spousta zkusenych a nadprumerne schopnych lidi. A myslim, ze jsou schopni dojit k nejakym konsensum a vygenerovat neco hodnotneho pro ostatni. Proc by tyhle fora napriklad nemohly byt zacatkem nejake platformy jako je treba FSF nebo GNU? Treba jednou vznikne platforma, ktera bude mit kredit a dokaze definovat rozumna pravidla a koncepty pro budoucnost. Nebo alespon fundovane hodnotit nove se objevivsi koncepty. Asi trochu basnim....
Kolik autoru je schopnych dlouhodobe unest tolik provevu antipatie?A to je zrejme prava pricina tech projevu antipatie - ctenari doufaji, ze Bednar uz ty sve clanky konecne prestane psat.
Úplné podřízení programů klikacímu rozhraní znamená nemožnost efektivního dávkového zpracování.
Toto je extrémní zjednodušení. Dávkové zpracování dat jsem na NT dělal stejně snadno jako v linuxu. Ne všechno je nutno skriptovat na řádce a ne vždy je to efektivnější.
...dokud se v ní nenaučí pracovat stejně dobře jako v grafickém rozhraní.V mezích možností grafického rozhraní v něm umím pracovat stejně dobře jako v příkazové řádce.
Mna by zaujimalo kolko z ludi, ktori by sa najskor stretli len s prikazovym riadkom a naucili sa s nim pracovat, a potom by im ukazali a naucili ich pracovat v grafickom prostredi, by sa vratilo k prikazovej riadke.Všichni, co aspoň občas potřebují zpracovat nějakou složitější úlohu (třeba roztřídit fotky a vygenerovat k nim náhledy).
Inak ja mam rad prikazovi riadok a dokonca sa snazim propagovat Linux medzi znamimi ale bohuzial u mojho synovca a netere s Linuxom nedosahujem ziadne uspechy a stale tvrdosijne trvaju na tom, ze chcu zostat pri Windows XP.To dost závisí na tom, co na počítači dělají. Pokud jen hrají komerční hry a lezou po webu, tak pro ně Linux není nijak lákavý. Pokud jen lezou po webu, tak pro ně sice Linux není nijak lákavý, ale se správným skinem grafického prostředí nepoznají rozdíl. A pokud občas dělají i něco složitějšího, tak stačí dostatečně dlouho předvádět rychlé a elegantní řešení stejného problému v Linuxu. Pokud tedy pro ně není nepřekonatelný problém uznat, že řešení někoho jiného může být lepší než jejich vlastní.
A pokud občas dělají i něco složitějšího, tak stačí dostatečně dlouho předvádět rychlé a elegantní řešení stejného problému v Linuxu. Pokud tedy pro ně není nepřekonatelný problém uznat, že řešení někoho jiného může být lepší než jejich vlastní.Jenže "rychlé a elegantní" je to jen pro toho, kdo cmd ovládá jako z praku.
Vetsinu casu travim v nejakem textovem terminalu.
C:\M602\m602.bat?
Vím že lidé si zvykly nazývat prací kdejakou blbost, která je práci vzdálena na hony, ale alespoň pro jednou by bylo správné zachovat se spravedlivě. Jak se tehdy pracovalos řádkou, o tom dost vím své.