Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
co je to zelene a cervene jablko? mam ty ikonky, ale nikdy sem nevedel jaky aplikaci patri...
kdysi sem ty ikonky pouzival... cervena=hibernate, zelena=suspend
Systém se na 99,9 % nezačal prosazovat kvůli odstranění slova Linux (ostatně v článku je napsáno, že pořadatelé soutěže o Linuxu nic nevěděli). Důvodem, proč se o tom mluví, je to, že systém „vytvořil“ 16letý kluk – a prosazuje se proto, že je ten systém (navzdory zásahům) dobře použitelný. Takže první odrážka vašeho komentáře není pravda.Ale je to pravda. Mnoho lidí linux nikdy nevidělo a přesto budou tvrdit, že je složitý a obtížný na používání, nejsou v něm kvalitní programy... A znám lidi, kteří linux vesele používají a neví o tom, stačilo jim to neříkat. (Samozřejmě se mluvím o desktopu, ne o "službách na pozadí".) Linux předchází pověst, kterou si vysloužil v minulém století a kterou konkurenti stále posilují.
Mezi pořadateli by měl být někdo kompetentní, kdo je v obraze, ale mezi běžnou populací je to jinak. V principu jsou tři skupiny:
Problém je v tom, že „odborníci“ cpou svoje mylné představy kde komu a infikují tak laiky, kteří si pak taky myslí, že ten Linux je na hovno, a radši si nechají nainstalovat cracknuté Windows 7 BYZNYS WAREZ PREMIUM EDiTiON a nejnovější Photo Shop od „odborníka“, aby měli v čem otáčet fotky z mobilu.
(zrovna nedávno jsem byl svědkem, jak jeden spolužák stahoval na radu „zkušenějšího“ kolegy 1 GB instalátor PS, aby mohl oříznout a slepit pět fotek)
*) novináři jsou na tom podobně špatně.
Hardwarová platforma x86-i386 82,5 % x86-64 60,5 %A pouzivani 32-bit distra vs. 64-bit
32 82,6 % 64 62,9 %
Ja se vzdycky ucil, ze celek ma maximalne 100% :PHledej princip inkluze a exkluze.
Proč takovému nesmyslu věříš? Proč ho opakuješ pořád dokola? Podívej se na statistiky!
Ještě několik let budou existovat stroje s procesory jako je starší Pentium 4, Pentium M, Intel Core (nezaměňovat s Core 2!), starší Atom... Tyhle stroje 64-bitové nejsou a nebudou.
Právě naopak. Krásně to ukazuje hned několik věcí - neznalost lidí, jak se chlapec stal slavným, jak se jeho distribuce začala rychle šířit (vlastně kvůli ničemu)Fungování tohoto principu nám tu především krásně ukázaly nedávné volby.
Jj, staci dat stary spine novej ksicht a s trochou viralniho marketingu je o uspech postarano.Neméně důležité je, aby ten marketing neměl vůbec žádný skutečný obsah. Jen tak si tam můžou masy dosazovat svoje vlastní sny (či iluze). Recept na úspěch je nabízet prázdnou nádobu a nechat konzumenty (voliče), ať si ho sami vyplní. Tak nikdy nemůžete narazit.
Jak vyrobit takovou publicitu na celosvětové úrovni?Stačí apelovat ne debilitu velkého množství naivních lidí a uvědomit si že nic seriózního nemá šanci prorazit.
Však ten systém se také nejmenuje Linux1, ale GNU.
Však ten systém se také nejmenuje Linux1, ale GNU.Tak mi prosím pošli odkaz na stažení instalaček operačního systému, který se jmenuje GNU. Zatím jsem na něj nikde nenarazil.
Tak mi prosím pošli odkaz na stažení instalaček operačního systémuTu větu jsem dával dohromady velmi pečlivě s úmyslem zabránit ti poslat mi pouhý odkaz na www.gnu.org, kde jsem samozřejmě nic takového nenašel... přečti si to ještě jednou a zkus tentokrát poslat odkaz na stažení obrazu instalačního media operačního systému, který se jmenuje GNU.
Grunte, měl jsem o tobě lepší mínění.No vidiš. Ses netrefil, no.
Tu větu jsem dával dohromady velmi pečlivě s úmyslem zabránit ti poslat mi pouhý odkaz na www.gnu.org, kde jsem samozřejmě nic takového nenašel... přečti si to ještě jednou a zkus tentokrát poslat odkaz na stažení obrazu instalačního media operačního systému, který se jmenuje GNU.Ty jo, co to zas na mě zkoušíš?
Je někde OS který se jmenuje "LINUX"?Neni to tak trochu ironie, ze vsude kolem nas jsou svobodne operacni systemy (*BSD, OpenSolaris, Haiku, AROS,...), jen Linux je "jenom" jadro?
Ironické mi připadá říkat Linux systému založeném na GNU a jádru Hurd ;)Kdo tohle rika? Ono totiz videt Hurd (resp. GNU/Hurd) ve volne prirode neni zase az neco tak lehkeho. Ne ze by clovek prisel do nahodne firmy a tam jim behaly nejake servery nebo pracovni stanice na Hurdu.
Windows se také říká Windows, název jádra znají jen zasvěceníTak to jsem asi nezasveceny. Ze by KRNL386?? Tak nevim, jestli nemam byt skoro az pysny na to, ze to vlastne nevim.
Ze by KRNL386??NTKRNL? Vazne nevim.
Neni to tak trochu ironie, ze vsude kolem nas jsou svobodne operacni systemy (*BSD, OpenSolaris, Haiku, AROS,...), jen Linux je "jenom" jadro?Debian, Gentoo, Fedora, RHEL, ...
vám při tom hledání nepomohl?Nepomohl. Zkoušel jsi na něj kliknout? Kde tam vidíš možnost stáhnout operační systém jménem GNU?
Lze kliknout. Implementací GNU je tam více, je tam i taková s GNU v názvu :)GNU do názvu si může strčit kde kdo... ale neviděl jsem tam ani jednu distribuci, která by se tak opravdu jmenovala.
Spíš by mě zajímalo, jestli existuje operační systém Linux. Je někde OS který se jmenuje "LINUX"? :)Pokud vím, tak neexistuje, ač se to používá jako laický název pro distribuce s jádrem tohoto jména.
Nepomohl. Zkoušel jsi na něj kliknout? Kde tam vidíš možnost stáhnout operační systém jménem GNU?A co toho obřího létajícího pakoně a malého tučňáka? To tam máš?
GNU do názvu si může strčit kde kdo... ale neviděl jsem tam ani jednu distribuci, která by se tak opravdu jmenovala.Proto jsou to asi distribuce a ne operační systémy. No ale co tak pozoruju, trend je spíš opačný.
Pokud vím, tak neexistuje, ač se to používá jako laický název pro distribuce s jádrem tohoto jména.A ne spíš distribuce GNU s jádrem tohoto jména? Protože co já vím, tak jádro samotné se nedistribuuje a nebo pokud ano, tak někde jinde.
Proto jsou to asi distribuce a ne operační systémy.Tady jsem ten rozdíl úplně nepochopil. Nebo spíš... distribuce nemusí být kompletní použitelný OS (viz klasické BSD), ale OS se dodává v podobě distribuce. Klidně si troufnu použít slovo distribuce i v případě třeba distribucí od Microsoftu.
No ale co tak pozoruju, trend je spíš opačný.GNU mizí z názvů distribucí (nebo spíš se neobjevuje), protože jejich tvůrci nemají pro takový název důvod. Ale Linux na tom není o moc lépe.
ne spíš distribuce GNU s jádrem tohoto jména?Na tom, jak velká část softwaru z dílny GNU se tam použije, moc nezáleží. I když tam z GNU skoro nic (i kdyby vůbec nic), pořád se tomu bude říkat Linux, pokud je jádro Linux součástí takového OS (takové distribuce).
Protože co já vím, tak jádro samotné se nedistribuujeAle jistěže ano.
a nebo pokud ano, tak někde jinde.Vidíš, že jsi našel.
Tady v tom vidím jádro pudla.Já ne. Hledá se rozdíl mezi dvěma pojmy v konkrétním kontextu. 1) Operační systém (který se chystám nainstalovat), tedy ve skutečnosti instalovatelná distribuce operačního systému (běžící systém přeci nemá smysl instalovat). 2) Distribuce (v kontextu celých operačních systémů), tedy distribuce operačního systému, neboli pracovního prostředí na počítači, který by jinak byl k ničemu V jiném kontextu bych to ještě pochopil, ale jaký je tady přesně rozdíl? Kde mám chybu v interpretaci pojmů?
GNU mizí z názvů distribucí (nebo spíš se neobjevuje), protože jejich tvůrci nemají pro takový název důvod. Ale Linux na tom není o moc lépe.Tak nějak. Ale že to nemá nic společného s kauzou BolgenOS, že? Ono to GNU se do názvu GNU/Linux nepřidalo z toho důvod, že by neměl někdo rád Linux, ale Linux se tam přidal z toho důvodu, že GNU někomu leželo v žaludku. Nebo aspoň tak to vidím já.
Na tom, jak velká část softwaru z dílny GNU se tam použije, moc nezáleží.Dříve byl za součást GNU považován všechen otevřený software (popř. pod GPL). Od těch do se to trošičku blíže specifikovalo (na GNU už není nahlíženo jako na operační systém, ale považuje se za projekt) no to stále nic nemění na tom, že GNU je vlastně systém z otevřených částí (ať už jsou z
Projektu GNUnebo ne).
I když tam z GNU skoro nic (i kdyby vůbec nic), pořád se tomu bude říkat Linux, pokud je jádro Linux součástí takového OS (takové distribuce).Jenže ony to nejsou distribuce linuxového jádra, ale distribuce systému jménem GNU (resp. systému jménem GNU společně s Linuxovým jádrem), takže označení je to špatné.
Vidíš, že jsi našelNechci tady znevažovat roli toho či onoho v roli systému, ale k čemu je jádro bez překladače, binutils, glibc, coreutils, bashe,…?
Tak nějak. Ale že to nemá nic společného s kauzou BolgenOS, že? Ono to GNU se do názvu GNU/Linux nepřidalo z toho důvod, že by neměl někdo rád Linux, ale Linux se tam přidal z toho důvodu, že GNU někomu leželo v žaludku. Nebo aspoň tak to vidím já.Zatím jsem to vždycky slyšel naopak. Linux se v názvu ustálil tak nějak sám, a lidem od FSF (viz Stallmanův text na toto téma) leželo v žaludku, že nikdo na názvu nepozná, že je část z toho jejich práce.
Dříve byl za součást GNU považován všechen otevřený software (popř. pod GPL).To mi zní jako totální nesmysl. To že má software nějaké licenční podmínky přece neznamená, že musí být nutně součástí jednoho konkrétního projektu určité skupiny lidí.
Jenže ony to nejsou distribuce linuxového jádra, ale distribuce systému jménem GNU (resp. systému jménem GNU společně s Linuxovým jádrem), takže označení je to špatné.To už dávno ne. Kromě software s projektu GNU a software od vývojářů Linuxu je v těchto distribucích obsažen software mnoha dalších vývojářů jednotlivců i skupin. Správně bys měl potom uvádět v názvu distribuce všechna tato jména. Nebo když ne všechna, tak alespoň všechna klíčová pro danou distribuci. Serverová distribuce by se tak jmenovala třeba Linux/GNU/Apache/MySQL/PHP/Postfix/Dovecot/ISC, kdyby byla určena primárně pro nameserver+webserver+mailserver. V případě desktopu postaveného na KDE pak aspoň Linux/GNU/KDE. Dokonce i na Gnome se pak často používá software s projektu Mozilla, který se hodně podílel na popularizaci opensource.
Nechci tady znevažovat roli toho či onoho v roli systému, ale k čemu je jádro bez překladače, binutils, glibc, coreutils, bashe,…?Ty si neuvědomuješ, že nejen jádro není nenahraditelné, ale prakticky všechny programy s projektu GNU mají i svoje alternativy, které jsou někdy i pod volnější licencí (ať už je to dobře nebo špatně).
GNU itself is distributed as Debian GNU/Hurd by the Debian project.Takže tak se dostaneš k nejdokončenějšímu (a asi nejoficiálnějšímu) GNU k jakému se dnes dostat dá. I když abych pravdu řekl, tak mi Superunprivileged přijde víc vanilkovější než Debianí GNU/Hurd, no zas nejede instalovat. Takže ti asi zas tak úplně nevyhovím. No a co se týče GNU bežícího nad (ši spíše pod) Linuxovým jádrem, tak věz, že FSF si přivlastnilo a patronuje nad gNewSense (povšimni si prosím názvu), což je osekané Ubuntu od všeho nečistého (i když jsem nepochopil proč rovnou nevzali do úvahy Fedoru…by aspoň nic nemuseli osekávat a ještě by to měly ostré jako břitvu; asi nějaký současný trend či co) a to tak, že ho dokonce posvětil a používá samotný
Ty jo, ty si pomalu horší než nějaký nevěřící Jidáš:Říká se nevěřící Tomáš. Mimochodem v době, kdy jsem se pohyboval mezi křesťany, tak jsem měl přesně tuhle přezdívku (nevěřící Tomáš) :), a byl jsem na ni patřičně hrdý. Hele spousta z vás má možná pocit, že jednodušší a lepší je věřit než nevěřit. Mně naopak vyhovuje na planý kecy nevěřit. Každý máme svoje metody :).
GNU itself is distributed as Debian GNU/Hurd1) Citation needed (a wikipedii vynech, to není primární zdroj) 2) Compare("Debian GNU/Hurd", "GNU")
proč rovnou nevzali do úvahy FedoruTuším, že vzali a že pro ní mají osekané free jádro. Neznám detaily.
Ale to nemění nic na tom, že i ti ostatní jsou GNU, ať už běží nad jádrem jakým chtějí.Sorry, ale v jistých věcech jsem přecijen spíš pragmatik. A tohle mi zní jak náboženské kecy.
kluk ať si třeba přelepí flašku od koly vlastní etiketou a prodává to jako BolgenColaNo v tom případě by u něj byli právníci rychleji, než bys myslel, že je vůbec možné
BTW: navrhuji přidat kategorii humor i pro články.Taky jsem o tom včera uvažoval
Stačí to i pro pochopení napsané hlouposti?Nevím, co chceš na hlouposti chápat? Maximálně se s ní můžeš smířit.
Nevím, co chceš na hlouposti chápat? Maximálně se s ní můžeš smířit.Dokud žiji, smiřování nepřichází v úvahu. Někdy stačí číst podruhé či potřetí a pochopení se dostaví i bez vysvětlování.
Mám pocit, že myslel skôr rozlišení než pochopení. Ako zistíš, či niečo je, alebo nie je hlúposť, ak nie si v danej tematike odborník? Občas to fakt nie je jednoduché. Málokto si ide overovať zdroje až k prameňom. A potom ešte aj tak musí overiť, či tvrdia pravdu samotné pramene
Mám pocit, že myslel skôr rozlišení než pochopení. Ako zistíš, či niečo je, alebo nie je hlúposť, ak nie si v danej tematike odborník?Ale tady nejde o žádný odborný problém. Tam bych chápal odkazování se na to, že lidi často nejsou odborníci.
Málokto si ide overovať zdroje až k prameňom. A potom ešte aj tak musí overiť, či tvrdia pravdu samotné prameneAbych zjistil, jestli mi nějaký nástroj vyhovuje (ať už je to kladivo nebo software na počítač), na to nepotřebuju dělat rešerši zdrojů. Myslím, že za výše zmíněný problém může právě to, že se lidi snaží hledat vědecký přístup k jinak jednoduchým věcem.
Asi máš pravdu, reagoval som na niečo trochu iné, než čo bolo vo vlákne.
Samozrejme, ale len pokiaľ vieš so všetkými tými nástrojmi pracovať, že áno... Nie všetko je tak jednoduché ako kladivo A zrovna výber operačného systému je pre bežného človeka asi tak jednoduchý, ako pre mňa výber nástroja vhodného na opravu motora v aute (o ktorom viem asi toľko, že robí brm brm
).
Myslím, že hlavný problém je v tom, že ľudia nič nehľadajú. Proste majú svoje názory a nulovú snahu o rozšírenie vedomostí. U mňa to tiež nie je inak, tak isto nerozumiem väčšine vecí v tomto svete, ale len tomu, čo ma baví a o čom mám chuť sa dozvedieť viac.
Tomu sa hovorí negatívne konotácie. Človek má asi väčšiu snahu dozvedieť sa viac o nových veciach, než zisťovať, či náhodou nemá nesprávny názor na staré známe veci. Ten druhý prípad je totiž jednak neefektívny (overovať všetky svoje názory by zabralo dosť času) a jednak prináša zistenie, že človek mal dlho úplne blbý názor (čo môže byť nepríjemné)
Takoví lidi jsou dle mě hloupí - co nevědí ale ani si nenechaj poradit.Ba ba.
jediné čo jej po nainštalovaní vadilo bola lišta na hornej strane obrazovkyZvláštní, též jsem zažil, že se běžní uživatelé snaží po prvním setkání s Ubuntu tlačit tu lištu dolů. že by nějaká vývojová vada?
jde hlavně o to přepínáníSi nadefinuj klavesove zkratky a zbav se taskbaru definitivne.
We will destroys the Christian's legionTohle je urcite spatne. Najdi si ten originalni citat jeste jednou (ze by We will destroy the Christians' legion)?
+1
Keby som mal 50" uhlopriečku, tak kľudne aj 10 okien. Ale na tomto pididisplayi asi ťažko A mať ich položené na jednej ploche cez seba (napr. všetky maximalizované), v tom nevidím skutočne žiadny zmysel.
No veď taskbar je primitívna správa okien, to je jasné. Takže neprekvapuje, že rovnaký efekt v kvalitnom WM dosiahneš tiež. Otázka je, ktoré z mainstreamových WM by ti skutočne takéto nastavenie -- až skriptovanie -- umožnili
No, napríklad na to, že niekedy človek chce mať na jednej ploche naraz okná dve. To tvoje riešenie s taskbarom ti nič takéto neumožňuje (aspoň nie pohodlne). Ale ak to nepotrebuješ, tak si s taskbarom zrejme vystačíš.
3) Organizací celku (na jednotlivých (pevně daných) plochách mám druhy aplikací)Takhle to mám taky. Ovšem s tím rozdílem, že nemám pevně dané plochy, ale aplikace mám pokud možno rozházené po virtuálních plochách. Když něco kompiluju, konfiguruju a potřebuju nápovědu od google, tak si radši na ploše s webovým prohlížečem udělám bordel, než bych musel pořád přepínat. Kdybych to měl všechno mít na jedné ploše, tak mě to bude strašně rozptylovat a přepínání mezi okny moc divoký (jak myší, tak přes ALT+TAB). Zase na druhou stranu, občas něco spustím „na pozadí“ na jiné ploše (u kompilace která bude tak jako tak trvat dlouho si pustím seriál) a pak na to zapomenu.
Spis zazity zvyk z majoritniho systemuHlavně zažitý z předchozího systému.
A tim byva pri prechodu zpravidla majoritni system.Jenže to je jen statistická hodnota, ne obecné pravidlo. Spousta lidí přechází mezi různými OS. A je mi jedno, jaké procento (promili) tvoří celkově mezi uživateli počítačů. Hodnotit cokoli podle statistických hodnot napříč celým spektrem uživatelů počítačů mi přijde zbytečné, zvlášť když se bavíme o přechodu na (velký) Linuxový desktop, což je samo o sobě statistická anomálie. Jako statistiky se na mnoho věcí hodí, ale jejich interpretace je z 99% chybná :).
že by nějaká vývojová vada?Ano, blbuntu prapůvodně vzniklo v černobilu, proto ta lišta nahoře, vyblitý barvy a gnome...
Our Windows license ends very soon and we will have to use such programs. We got one program from Moscow, but it has so many troubles so we had a lot of problems installing it befora we got Denis program.A jmenoval se ten program z Moskvy
crack.exe
nebo keygen.exe
?
Škoda, že jsem o možnost být šestnáctiletým géniem nedávno přišel.
Škoda, že jsem o možnost být šestnáctiletým géniem nedávno přišel.Tak máš možnost být sedmnáctiletým géniem, osmnáctiletým, devatenácti..
Tiskni
Sdílej: