Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
Tentokrát se zaměříme na vazbu AFS a Kerberos, kterou jsme zatím bez většího vysvětlení používali od prvních dílů. Vytvoříme si identitu pro vlastního administrátora, protože sdílení administrátorských účtů není vhodná praxe ani v malých organizacích.
Povšechné informace o BRL-CADu už máme, takže je na čase začít ho trochu oťukávat po funkční stránce. Obecné schéma lze popsat nejlépe sekvencí hlava -> klávesnice -> myš, čím více toho zvládnete vymyslet, tím méně musíte ťukat, a čím lépe to naťukáte, tím více klikání si ušetříte. K modelování v BRL-CADu slouží již minule ukázaná utilitka „Multi-devige Geometry EDitor“, kterou kdykoliv zavoláte pomocí mged, ale vězměme to pěkně popořádku.
Při podnikání je občas potřeba sestat daňové přiznání nebo jiný dokument založený na údajích z daňové evidence nebo účetnictví. Ještě důležitější je ale vhodná podoba informací pro rozhodování samotného podnikatele – jak na tom je, jaký je vývoj, jaké problémy případně řešit atd. To všechno znamená, že je potřeba vědět, jak všechny tyto výstupy z účetního softwaru – v tomto případě FlexiBee - co nejpohodlnějí získat.
Předchozí dva díly tohoto seriálu byly věnované teorii distribuovaných verzovacích systémů. Dnes se konečně podíváme prakticky na jeden z nich – Mercurial (zkráceně Hg). Kromě úplných základů (přidávání souborů pod správu verzí, mazání, přejmenovávání…) si také ukážeme, jak se vracet ke starším verzím a jak si verze pro větší přehlednost označovat pomocí štítků.
Bezesporu jedním z hlavních nástrojů, který vám dokáže usnadnit práci při psaní jsou Styly a formátování. Stačí jen vybrat část textu a zvolit předvolený, upravený nebo zcela nově vytvořený styl, podle kterého se text automaticky a hlavně rychle upraví. Proto se dnes zaměříme právě na styly a to, co nejen s nimi v kancelářském balíku OpenOffice.org, respektive LibreOffice, souvisí.
S fakturami bývá spojeno placení. U přijatých faktur je potřeba vytvořit platební příkaz, po zaplacení pak tuto platbu spárovat s fakturou. Vystavené faktury jsou v tomto jednodušší, stačí řešit jen párování plateb s fakturami. Někdy je ale zase potřeba vystavovat daňové doklady na přijaté platby.
BRL-CAD je svobodný 3D CAD. Než se pustíme do jeho historie, udělejme si v jedné věci jasno, nerad bych, abyste četli zbytečně. BRL-CAD je nástroj pro CSG (Construction solid Geometry) modelování, je to rodina zhruba čtyř set samostatných aplikací, které v unixovém duchu, „dělejte jednu věc a dělejte ji dobře“, dohromady skládají mocný modelovací systém. BRL-CAD není intuitivní klikací CAD, ve kterém za pár minut nakreslíte novou kuchyňskou linku a kótovaný výkres strčíte truhlářovi. Na to máte v repozitáři QCAD. Pokud ale potřebujete tu kuchyňskou linku navrhnout pořádně, vymodelovat ji ve všech třech rozměrech a případně vyrenderovat její obrázek, tak na to je tu BRL-CAD.
Aplikace Calc zastává v kancelářském balíku OpenOffice.org, respektive LibreOffice, funkci takzvaného tabulkového procesoru. V dnešním článku však nebudeme řešit kvality dané aplikace, ale na názorných ukázkách se budeme věnovat vytváření grafů a především jejich přizpůsobení a tomu, co s tím souvisí.
Základní znalosti o AFS nám již umožňují, abychom si vyzkoušeli nějaký ucelenější blok příkazů. Dokončíme práci na kořenovém volumu tak, abychom se mohli podívat, jak vypadají ostatní AFS buňky ve světě. Přitom využijeme jednu z nejpoužívanějších vlastností AFS – replikaci volumů. Na závěr si ukážeme jak by měly vypadat konfigurace firewallu a NATu pro AFS.
Thunderbird je většinou lidí vnímán jako plnohodnotná konkurence Outlooku, ovšem jen za předpokladu komunikace s klasickými službami jako POP3/IMAP/SMTP. Jak je na tom ale s podporou Exchange, na to se nyní podíváme.
Jedním z faktorů, na které se při výběru souborového systému hledí, jsou možnosti nastavení přístupů uživatelům. V tomto ohledu je AFS velmi propracované. Jaké práva nám AFS nabízí, jak se používají access control listy (ACL) a jak jednotlivé komponenty AFS mezi sebou komunikují, je náplní tohoto dílu.
Zdá se, že poslední dobou se vývojáři webového prohlížeče Mozilla Firefox snaží co nejvíce vytěžit z toho, čím zaujal "konkurenční" Google Chrome (Chromium). Napodobili vývojový cyklus (pravidelné vydávání verzí) a snaží se minimalizovat uživatelské rozhraní, což nejednoho konzervativního uživatele, eufemisticky řečeno, nepotěší. Pojďme se tedy podívat, jak si přizpůsobit vzhled a ovládání Firefoxu tak, aby to odpovídalo stavu před půl rokem, nebo ještě lépe tak, aby nám to vyhovovalo. Pokud na něco zapomenu, prosím, přidejte svou trošku v diskuzi pod článkem.
V některých případech – a není to úplně zřídka – se pracuje se fakturami poněkud jiného druhu. Tady je potřeba si dát velký pozor, o jaký doklad ve kterém případě jde, zejména z hlediska DPH. Existuje jich totiž několik druhů a vzájemně se pletou.
V dnešním článku si představíme aplikaci Calc. Nebudeme se však věnovat základnímu formátování, ani tvorbě grafů. Dnes bude pozornost věnována řazením, filtrům a mezisoučtům.
V dnešním první dílu našeho seriálu na volné pokračování aplikací pro správu, úpravy a prohlížení fotografií se budeme věnovat Shotwellu. Jedná se o jednoduchý prohlížeč určený primárně pro grafické prostředí GNOME, o jehož kvalitě do jisté míry vypovídá i to, že je použit v základní instalaci Ubuntu.
Každá prezentace se skládá z jednotlivých snímků, a proto není od věci najít způsoby, které celou proceduru vyjma obsahu zjednoduší. Jedním z nich je použití Předlohy prezentace v aplikaci Impress, kterou si lze uložit a používat jako šablonu. Kromě toho si ukážeme vložení čísla snímku, data a textu v zápatí.
V minulém dílu seriálu o účtování v programu FlexiBee (pod Linuxem) měl každý příležitost zjistit, jak snadno a rychle zadávat nejběžnější operace, kde se pracovalo s pokladní hotovostí. Při podnikání se ale velmi často používají také faktury – a těm bude věnován tento díl.
Jak už víme, základním kamenem v AFS je volume. Jejich vzájemným propojováním vytváříme adresářový strom vlastní buňky. K dispozici máme různé typy volumů, což umožňuje vytvářet cesty se zajímavými vlastnostmi.
Po minulém úvodu do programu FlexiBee, který se zabýval instalací a přípravou na práci, nyní již přejdeme k samotnému účtování, konkrétně k jednoduchým účetním případům v daňové evidenci.
FlexiBee je účetní a ekonomický software pro Linux, které začíná nabírat na oblibě. Nyní se na něj podíváme z trochu jiné stránky – jak jej rozjet na oficiálně nepodporovaných distribucích.
Poměrně častou činností provozovanou na počítačích je vedení účetnictví či daňové evidence, včetně různých souvisejících agend. Díky programu FlexiBee Lze zcela plnohodnotně pracovat i v Linuxu. A je to jednodušší, než by se mohlo zdát.
V tomto článku vám ukáži, jak se snadno můžete dívat na televizi a poslouchat rádio po domácí síti, a to s minimem práce díky VDR.
Instalace OpenAFS je sice jednoduchá, protože v distribucích jsou předpřipravené balíčky, ale potíž je rozchodit celou infrastrukturu včetně dalších potřebných programů.
Globální distribuovaný síťový souborový systém AFS existuje již řadu let, avšak mnoho lidí jej nezná. V tomto seriálu představím jeho implementaci v podobě projektu OpenAFS. První díl se věnuje vzniku, výhodám i nevýhodám jeho použití a architektuře.
Ak ste sa už niekedy zamýšľali nad tým, ako zefektívniť svoje pracovné procesy, možno ste narazili na knihu Getting Things Done od Davida Allena (GTD, v českom vydaní "Mít vše hotovo"). V prípade, že ste ju i čítali, určite ste hľadali aplikáciu, ktorá by uľahčila evidenciu vašich projektov a úloh. Tento článok vám predstaví jednu z nich s názvom Tracks.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz