V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Podstatná část funkcí RPM se ukrývá v makrech. Jeho chování lze proto překonfigurovat do té míry, že téměř nic z toho, co napsal v minulých dílech, nebude pravda. To zde ale demonstrovat nebudu a zaměřím se na jednoduché změny standardních maker, které mi připadají užitečné a/nebo zajímavé.
Konfigurační makra týkající se GnuPG/PGP jsem již podrobně popsal v sekci o podepisování, proto je znovu rozebírat nebudu.
%_topdir
%{_usrsrc}/redhat
, ale všichni kromě RedHatu ji předefinovávají. Už jsme se s ním
seznámili v úvodní části.%_builddir
, %_rpmdir
, %_sourcedir
,
%_specdir
, %_srcrpmdir
%{_topdir}/BUILD
, %{_topdir}/RPMS
,
%{_topdir}/SOURCES
, %{_topdir}/SPECS
a %{_topdir}/SRPMS
.
Chceme-li zcela oddělit kompilace jednotlivých balíčků, definujeme buď %_topdir
, nebo
tyto jednotlivé adresáře, aby jejich názvy obsahovaly %name
, %version
a %release
. Musíme pak ale zajistit, aby existovaly, když je jich třeba – nejspíš wrapperem kolem rpmbuild
u.%_tmppath
%_dbpath
%{_var}/lib/rpm
; volba
--dbpath
je ve skutečnosti jen alias popt, jenž nastavuje toto makro.%buildroot
%install
. Obvykle jej definujeme ve spec
souboru, ovšem pozor, hodnota v souboru s makry má v tomto případě přednost před hodnotou ze spec souboru. I kdyby tak nastavoval %buildroot
na /
, máme možnost přepsat ji rozumnou hodnotou.%_defaultdocdir
%_docdir
,
nepředefinuje-li ho balíček. Hodnotu %{_usr}/doc
z RPM distribuce obvykle
předefinovávají na %{_usr}/share/doc
.%_prefix
, %_bindir
, %_sbindir
,
%_mandir
, …configure
a make
standardními makry
%configure
a %makeinstall
.%_repackage_dir
--repackage
. Implicitní hodnota
je /var/spool/repackage
.%_unpackaged_files_terminate_build
%buildroot
, ale
nezabalené do žádného balíčku. Implicitní hodnota je už delší dobu 1
. K zabalení hodně starých nebo rozbitých balíčků (např. těch od checkinstallu) může být nutné tuto kontrolu vypnout.%_missing_doc_files_terminate_build
%doc
, jež však neexistují.
Implicitní hodnota je už delší dobu 1
.%_use_internal_dependency_generator
rpmbuild
u namísto
změti skriptů, jež se používala dříve. Implicitní hodnota je 1
.%_repackage_all_erasures
--repackage
. Implicitní hodnota je 0
.%_build_name_fmt
%%{ARCH}/%%{NAME}-%%{VERSION}-%%{RELEASE}.%%{ARCH}.rpm
(hodnota se nejprve expanduje
jako makro a následně teprve používá jako formát, proto jsou procenta zdvojená). Nechceme-li
kupříkladu třídit balíčky do podadresářů podle architektury, odstraníme počáteční
%%{ARCH}/
.%_query_all_fmt
rpm -q
, tj. argument --qf
. V hodnotě %%{name}-%%{version}-%%{release}
jsou opět zdvojená procenta kvůli dvojímu formátování. Chceme-li zde například přidat informaci o architektuře, připojíme na konec .%%{arch}
.Za našimi zády se děje při balení rpm docela dost věcí. Liší se mírně distribuci od distribuce (budu-li dále uvádět konkrétní definice maker, budou implicitní, resp. redhatí), ale patří mezi ně kupříkladu:
strip
nutí programů a/nebo knihoven, umožuje-li to platforma,-debuginfo
balíčků,Jak se jim daří vetřít se do našeho precizně specifikovaného postupu balení? Obsah sekce
%build
či %install
zjevně není vše, co rpmbuild
v dané fázi spouští. Už ostatně víme, že ve skriptu /var/tmp/rpm-tmp.6502
, který ji realizuje,
najdeme kromě vlastního obsahu odpovídající sekce spec souboru třeba nastavení proměnných
prostředí, jež jsme rozhodně nikam nepsali.
Skripty nejsou do rpmbuild
u zadrátovány, ale každou fázi skládá ze tří maker:
%__spec_fáze_cmd
(příkaz), %__spec_fáze_template
(vzor) a %__spec_fáze_post
(dodatečné příkazy). Zatím to takto funguje pro fáze balení, ale v budoucnu by měly být podobně konstruovány i další pomocné skripty.
Například pro instalační fázi, %install
, vytvoří rpmbuild
skript,
který obsahuje expansi:
%{__spec_install_template} cd lobster-1.10 obsah sekce %install %{__spec_install_post}
a tento skript dá jako argument příkazu %__spec_install_cmd
. Řádek
s cd
se přitom nevkládá při %prep
, kdy adresář ještě nemůže existovat, a při --clean
, kdy se namísto toho vloží jeho smazání.
Makro %__spec_install_cmd
se v případě, že nejsou nakonfigurovány žádné chrooty, sudo a vzdálené shelly (viz kompletní definici v macros
), redukuje na
%{___build_shell} %{___build_args}
přičemž shell je obyčejně /bin/sh
a argumenty -e
, aby vykonávání
skriptu skončilo při první chybě. Vzory %__spec_fáze_template
vypadají
všechny stejně, např. pro instalaci:
#!%{__spec_install_shell}\ %{__spec_install_pre}\ %{nil}
První řádek dá #!/bin/sh
. Přípravné makro %__spec_install_pre
pak
obsahuje všechna ta nastavení proměnných prostředí a přechod do adresáře BUILD
.
Přesněji je tedy obsahuje makro %___build_pre
, které je jediným obsahem všech
přípravných maker.
Zajímavé věci se ovšem dějí v %__spec_install_post
.
Většina maker %__spec_fáze_post
maker s dodatečnými příkazy implicitně obsahuje jen %___build_post
, což je exit 0
. Tedy nic zvláštního. Ne tak %__spec_install_post
, jehož tělo vypadá:
%{?__debug_package:%{__debug_install_post}}\ %{__arch_install_post}\ %{__os_install_post}\ %{nil}
Provede se tedy extrakce ladících informací, je-li definováno %__debug_package
;
a pak makra specifická pro danou architekturu a daný operační systém. A ta právě expandují na různé dodatečné úkony. Kupříkladu na RedHatu má %__os_install_post
hodnotu
/usr/lib/rpm/brp-compress \ /usr/lib/rpm/brp-strip \ /usr/lib/rpm/brp-strip-static-archive \ /usr/lib/rpm/brp-strip-comment-note \ %{nil}
kdežto na Mandrivě je to jen
/usr/lib/rpm/brp-mandrake \ %{nil}
a brp-mandrake
(časem snad brp-mandriva
) spouští jednotlivé
podskripty. Všechny skripty se z nějakého mystického důvodu jmenují
brp-něco
.
Činnost většiny dodatečných skriptů je dána konvencemi distribuce a nelze ji kontrolovat
(nepočítám-li samozřejmě předefinování %__os_install_post
na něco úplně jiného).
Extrakci ladících informací a vytvoření -debuginfo
balíčku můžeme zakázat
likvidací makra %debug_package
, např.
%debug_package %nil
v souboru ~/.rpmmacros
.
Probrali jsme téměř všechny aspekty balení rpm, tak ještě několik dobrých rad do života:
rpmbuild
u ručně upravený zdrojový kód. Cokoli lze zkompilovat
a nainstalovat ručně, lze zautomatizovat do spec souboru.cp -p
, install -p
, wget -N
, curl -R
, …BuildRequires
. Je několik balíčků, jejichž existenci implikuje
přítomnost rpm-build
samého. Všechno ostatní potřebné ke kompilaci má být
v BuildRequires
.Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: