Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Filip Vrlík: Směl bych se nyní zeptat na něco o tvém životě a osobně o tobě?
Miguel de Icaza: Jo, jo.
OK. Tvoje práce vypadá velmi zajímavě, ale musí to být velmi těžké. Cestuješ často kvůli práci?
Nyní cestuji méně, jelikož jsem se minulý rok oženil...
Gratuluji.
Díky. Takže se nyní snažím cestovat méně, ale stále trochu cestuji. Byl jsem právě v Německu, tady v Plzni, teď v Praze, dnes ještě letím do Paříže a pak se chystám vrátit zpět domů.
Takže většinu času trávíš doma?
Ano, snažím se. Ale třeba když je čas vypuštění nové verze Mona, musím si být jist, že je připravena na vypuštění a musím pracovat mimo domov. Takže se pokouším být doma, avšak není to vždy možné. Má práce mě ale baví, cestovat a potkávat lidi, sledovat jaké věci lidé vymýšlejí s Linuxem a tak.
OK. Stále programuješ, nebo už jen řídíš společnost a lidi?
Dnes programuji už velice málo. Jádro Mono týmu má dnes 25 lidí a já to musím řídit. To znamená, že říkám lidem: "ty udělej to, ty tohle, vy udělejte tohle dřív než my tamto..." A také se musím setkávat s lidmi, kteří používají Mono. Třeba ve finančnictví, průmyslu, softwarovém vývoji atd. Můj hlavní cíl je růst Linuxu a věnuji tomu spousty času, ale také musím zajistit dostatek peněz na zaplacení 25 lidí pracujících na plný úvazek na Monu; to samé platí pro desktop tým. Platíme tedy hackery, aby dělali na Monu. Je ostuda že neprogramuji, ale důležitější je, abych dělal tyto věci a až poté mi zbude něco málo času pro psaní kódu. Stále je třeba něco malého tu a tam dopsat, hlavně v Monu, ale není to mojí prioritou.
Hodně cestuješ. Který stát nebo město je tvoje oblíbené, a kam by ses rád vrátil? Jak se ti líbí Praha?
Určitě také do Prahy, protože jsem z ní neviděl mnoho. Rád bych zde navštívil pár jistých míst. Jedny z mých oblíbených měst jsou tyto: Barcelona, Madrid, Rio de Janeiro, Paříž, Istanbul. Také bych se rád vrátil na pár míst, jelikož jsem z nich neviděl dost, jako třeba Bejrút. Nikdy jsem třeba nebyl a moc rád bych navštívil: Káhiru, Peking a Tokio. Stále je toho hodně co dělat.
Život je krátký, žij naplno.
Přesně.
Jaké jsou tvoje koníčky? Jak trávíš svůj volný čas?
Ani vlastně nevím. Mé záliby se v průběhu času mění. Hodně jsem se naposledy zabavil čtením knih. Zrovna jsem četl o historii Libanonu a konfliktu v Palestině. Myslím, že nyní rozumím tomuto problému velmi dobře. Také jsem začal hrát na pár hudebních nástrojů - piano, flétna, kytara. Ale jsem strašný. Je to ale teď jedna z věcí, které dělám ve svém volnu.
Na tvých osobních stránkách jsou odkazy týkající se konfliktů v Palestině. Angažuješ se? Nebo tě to zajímá?
Ano. Myslím si, že tito ubozí lidé měli... Já vlastně nevím jak jsem se k tomu dostal. Jednou jsem s někým mluvil a ničemu z toho, co říkal, jsem nemohl uvěřit. Po našem rozhovoru jsem si stále myslel, že to není pravda, přišel jsem domů a začal si vyhledávat informace a ukázalo se, že všechno, co mi řekl, je pravda a situace je horší než jsem si myslel. Prostě jsem nikdy předtím nevěděl, jaké strašné věci se tam dějí. Myslím si, že spousta jiných lidí neví, co se děje, co je tam za problém; stejně jako předtím já. A měli by to vědět. Myslím, že palestinský problém se datuje od vytvoření Izraele v roce 1948, když vyhnali, nevím kolik miliónů Palestinců ze země.
Vyhostili tyto lidi, vyhodili ze země během války. A tito lidi utíkali sami, protože nechtěli být ve válečné oblasti. A když bylo po válce, tak je už nepustili zpátky, řekli jim: "Nemůžete se vrátit, když jste utekli do jiné země." A jiné země nechtěly uprchlíky. Je to jako, představ si, že byste se zítra probudili a měli byste přede dveřmi celé Rakousko a chtěli by zde pracovat. Asi byste reagovali: "Moment, tohle je moje země." Spousta problémů, chtělo by se mi říct většina, na Blízkém východě vychází z toho, že Libanon, Jordán, Sýrie mají početnou populaci Palestinců na svém území. Tito lidé žijí v uprchlických táborech, nemohou pracovat, nemohou práci dostat. Jenom v Libanonu je milión lidí, kteří jsou jako ve vězení. Žijí na tomto území a nemohou mimo něj pracovat nebo stavět domy. Takže postaví jeden dům a potom jej musí rozšiřovat a přistavovat další podlaží a další, další... Je to velmi nebezpečné, domy jsou křivé, chatrné a nestabilní, protože další patra jsou širší než předchozí. Tyto země zkrátka nechtějí milión pracujících lidí navíc ve své zemi a Izrael je nevezme zpět, to je jádro problému. Je to hrozné lidské utrpení. Ale co můžeš dělat?
A poslední otázka. Filozofická otázka. Uvědomuješ si nicotnost lidského bytí při pohledu na hvězdy za letní noci?
Nedívám se na hvězdy moc často
Tak to bys měl
Jo, měl bych. Jsme na této planetě pouhou náhodou a přirozený přírodní výběr vytvořil naši vědomou mysl. Chopme se tedy výhody této jedinečné příležitosti, nebo bude pryč dřív než si to stačíme uvědomit. Jde jen o to, abychom z toho vytěžili co nejvíc, dokud jsme tady.
Velmi děkuji za tvůj čas, přeji pěkný den a příjemnou cestu. Na shledanou.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Určitě také Praha, protože jsem z ní neviděl mnoho.Kupodivu i tahle odpoved dava smysl :)