Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Výsledek: Rozhovor: Richard Stallman
Pro ty z vás, kteří neví, o koho se jedná... Stručné shrnutí: Richard Stallman se narodil v roce 1953 a studoval na MIT, kde také přišel na chuť programování. Mezi jeho hlavní zásluhy patří založení projektu GNU (1984), který si klade za cíl vytvořit svobodnou náhradu proprietárních operačních systémů unixového typu. Tento cíl byl splněn zkombinováním GNU utilit a linuxového jádra - tak vznikl operační systém GNU/Linux. Je rovněž autorem známého univerzálního textového editoru Emacs a dalších programů.
V současné době se věnuje především prosazování svobodného softwaru a ideálů občanské svobody.
Matej 'Yin' Gagyi, náš čtenář a autor, dojednal s Richardem Stallmanem (RMS) rozhovor pro portál abclinuxu.cz. Abychom do celé akce zapojili i návštěvníky portálu, dohodli jsme s RMS, že nepůjde o rozhovor vedený klasickým stylem, kdy otázky reagují na odpovědi a celý rozhovor má daný směr. RMS souhlasil s tím, že zodpoví dotazy, které mu položí přímo naši čtenáři.
Chcete-li se zúčastnit, vložte do diskuze pod tímto článkem svůj dotaz. Každý nový dotaz vložte do nového vlákna (tedy ne jako odpověď na nějaký z předchozích komentářů). Protože nemůžeme sobecky počítat s tím, že by RMS našel čas na zodpovězení úplně všech dotazů, které mohou padnout, omezili jsme počet otázek na 15. Sejde-li se v diskuzi více návrhů na dotazy, rozhodne vaše hlasování. Svou podporu jednotlivým dotazům můžete vyjádřit v komentářích zařazených do vlákna, které dotaz založil.
Máte-li jakékoliv jiné připomínky nebo komentáře, vkládejte je výhradně do prvního vlákna, které bylo založeno speciálně pro tento účel.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Co si myslíte o velké medializaci, která provází otevření zdrojových kódů aplikací od SUNU a IBM? A licencích, které pro uveřejněné zdrojové kódy používají? Byl by jste radši, kdyby použili GPL?
Co je svoboda? Kdyby te nekdo prastil na ulici tyci, tak to bude v poradku? Podle toho, co rikas totiz pouzil svobodne jeho svobodny nastroj, tyc. Az te nekdo bude omezovat v tom, co si myslis, az te nekdo zavre jen za to, co si myslis. Porad budes pochybovat, co je nejlepsi rezim? Pockas si na ten "idealni rezim"? Vime, ze demokracie neni idealni, ale vime taky, ze existuji jiny rezimy a spolecnosti, ktery jsou horsi. A to co se deje v Cine nema obdoby. Ale to je muj nazor. Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas, protoze vsichni jsou tak uvedomeli a na vysi, ze nejake zakony nejsou treba.
Silne pochybuju, ze by z Ciny nebo S. Koreje vzesla nejaka svobodna distribuce Linuxu.
Ano. Však také jeho čin neodporuje žádným smluvním podmínkám mezi ním a výrobcem tyče, ale úplně jiným právním předpisům. Proto je nesmysl, aby nesprávnému jednání za pomoci software bránily nějaké licenční podmínky; pak bychom totiž do nich museli přidat ustanovení, že se software nesmí používat pro defraudaci, krádež, vraždu… Ve výsledku by vznikl dokument, který by byl z větší části kopií trestního zákoníku.
Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas
Přehlížíte jeden podstatný rozdíl: GPL (nebo licence) upravuje vztah mezi vámi a výrobcem nebo distributorem software. Nutnost mít zbrojní pas vám nepředepisuje výrobce zbraně ani ten, kdo vám ji prodá. Předepisuje vám ji zákon, který vydal stát.
prijde mi cela ta vec s dalsimi omezenimi do GPL trochu nerealna a tim padem zbytecna, presto:
Jestli k tomu používá GNU software, komerční software nebo třeba software, který píší jeho zaměstnanci, není IMHO příliš podstatný rozdíl.
mozna je to treba chapat v tom smyslu, ze GNU, GPL ci podobne, jde uz z principu velmi obtizne omezovat (omezovaz uzivatele v nejake cinnosti). muze za to obvykle verejna existence zdrojoveho kodu a moznost jej menit 
Dá sa povedať, že je to ako pri pene...
Jedna bublina končí tam, kde začína druhá. Treba ich však rozložiť po hladine tak, aby mali všetky slobodu...
Ještě zásadnější otázka je, kdo by rozhodoval o tom, co je použití proti základním kamenům demokracie. Jinak naprosto souhlasím, že to je nesmyslný nápad. GPL se vůbec nezabývá podmínkami používání software, ale pouze podmínkami jeho šíření a šíření jeho modifikací.
Nemel by byt soucasti GNU GPL i odstavec, ktery by pravne znemoznil pouziti GNU nastroju proti zakladnim principum demokracie?Myslim si, že neměl. Viz. sekce "NO WARRANTY". Ale každopádně dobrá otázka. Zajímalo by mě, jak by odpověděl Ríša.
RMS nikomu neberie právo vraviet "Linux". Len nabadá a zdôrazňuje, že správne by sa malo hovoriť GNU/Linux, cs/sk" [GNU Linux].
RMS si uvedomil, že existuje mnoho výrazov, ktoré ľudí mätú a tý potom reagujú nesprávne ("softvérový patent" by ma byť "Patent na myšlienku na softvér", "Open Source" nevraví o slobode, ktorú má ponúkať).
IMHO RMS si uvedomuje, že "Linux" je pre komerciu lepší.
Berete ji spíš jako závazný právní dokument, který má pod hrozbou sankcí přimět někoho k jejímu dodržování, a myslíte si, že její porušení by mělo být soudně trestáno?
Nebo ji spíš berete jako určitý manifest, apel na uživatelovo svědomí a morálku, a její porušení by tedy mělo být viděno jako neetické jednání a odsouzeno jako takové, bez zásahu orgánů činných v trestním řízení?
Děkuji
Petr Břeň
Existuje niečo, čo ste pre slobodu softvéru a ľudí neurobil a cheli by ste?
Ja by som sa nemal v tejo diskusii vyjadrovať vôbec, ale čo už...
.
).
Výhoda OSS (a FLOSS) algoritmov je v tom, že sú nepriestrelné, neobíduteľné. Zdrojové kódy komerčných algoritmov môžeš ukrývať koľko chceš, ale keď niesú kvalitné, niesú bezpečné.
Ak by bankové systémy boli pod GNU GPL, museli by byť bezpečné... (možno práve preto niesú)
Dokážete si představit situaci, kdyby mohla licence GPL opustit pole softwaru a přejde i do jiných odvětvích?
Sice mě ted nenapadá do jakého odvětví by se dala zakombinovat, ale....
Brat GNU GPL je v dokumentoch (GNU FDL). Kandidáti sú film, hudba... ale ich vývoj je nákladný. Teoreticky genetika (šľachtenie rastín a inej zveri).
Každopádne produkt pod GNU xyL musí byť reprodukovateľný bez nákladov (< 1Sk?)
RMS nemá s Open Source Softwarom nič spoločné. OSS vzniklo z Free Softwaru, aby prinieslo myšlienky do komerčnej sféri. RMS vravý, že výraz OpenSource nehovorí niť o základnej myšlienke FSW - slobode, preto o ňom nechce nič počuť.
Používajte výraz "Free Libre Open Source Software" - FLOSS, čo je výborný kompromis. Inak otázka je v horných 50%.
Páči sa Vám celkový vývoj GCC systémov a ich dnešná podoba? Ešte sa niekedy do vývoja zapojíte?
Možno trochu off-topic, ale je to jeho veldielo.