Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Výsledek: Rozhovor: Richard Stallman
Pro ty z vás, kteří neví, o koho se jedná... Stručné shrnutí: Richard Stallman se narodil v roce 1953 a studoval na MIT, kde také přišel na chuť programování. Mezi jeho hlavní zásluhy patří založení projektu GNU (1984), který si klade za cíl vytvořit svobodnou náhradu proprietárních operačních systémů unixového typu. Tento cíl byl splněn zkombinováním GNU utilit a linuxového jádra - tak vznikl operační systém GNU/Linux. Je rovněž autorem známého univerzálního textového editoru Emacs a dalších programů.
V současné době se věnuje především prosazování svobodného softwaru a ideálů občanské svobody.
Matej 'Yin' Gagyi, náš čtenář a autor, dojednal s Richardem Stallmanem (RMS) rozhovor pro portál abclinuxu.cz. Abychom do celé akce zapojili i návštěvníky portálu, dohodli jsme s RMS, že nepůjde o rozhovor vedený klasickým stylem, kdy otázky reagují na odpovědi a celý rozhovor má daný směr. RMS souhlasil s tím, že zodpoví dotazy, které mu položí přímo naši čtenáři.
Chcete-li se zúčastnit, vložte do diskuze pod tímto článkem svůj dotaz. Každý nový dotaz vložte do nového vlákna (tedy ne jako odpověď na nějaký z předchozích komentářů). Protože nemůžeme sobecky počítat s tím, že by RMS našel čas na zodpovězení úplně všech dotazů, které mohou padnout, omezili jsme počet otázek na 15. Sejde-li se v diskuzi více návrhů na dotazy, rozhodne vaše hlasování. Svou podporu jednotlivým dotazům můžete vyjádřit v komentářích zařazených do vlákna, které dotaz založil.
Máte-li jakékoliv jiné připomínky nebo komentáře, vkládejte je výhradně do prvního vlákna, které bylo založeno speciálně pro tento účel.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Co si myslíte o velké medializaci, která provází otevření zdrojových kódů aplikací od SUNU a IBM? A licencích, které pro uveřejněné zdrojové kódy používají? Byl by jste radši, kdyby použili GPL?
Co je svoboda? Kdyby te nekdo prastil na ulici tyci, tak to bude v poradku? Podle toho, co rikas totiz pouzil svobodne jeho svobodny nastroj, tyc. Az te nekdo bude omezovat v tom, co si myslis, az te nekdo zavre jen za to, co si myslis. Porad budes pochybovat, co je nejlepsi rezim? Pockas si na ten "idealni rezim"? Vime, ze demokracie neni idealni, ale vime taky, ze existuji jiny rezimy a spolecnosti, ktery jsou horsi. A to co se deje v Cine nema obdoby. Ale to je muj nazor. Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas, protoze vsichni jsou tak uvedomeli a na vysi, ze nejake zakony nejsou treba.
Silne pochybuju, ze by z Ciny nebo S. Koreje vzesla nejaka svobodna distribuce Linuxu.
Ano. Však také jeho čin neodporuje žádným smluvním podmínkám mezi ním a výrobcem tyče, ale úplně jiným právním předpisům. Proto je nesmysl, aby nesprávnému jednání za pomoci software bránily nějaké licenční podmínky; pak bychom totiž do nich museli přidat ustanovení, že se software nesmí používat pro defraudaci, krádež, vraždu… Ve výsledku by vznikl dokument, který by byl z větší části kopií trestního zákoníku.
Podle tveho pristupu by nemusel existovat zbrojni pas
Přehlížíte jeden podstatný rozdíl: GPL (nebo licence) upravuje vztah mezi vámi a výrobcem nebo distributorem software. Nutnost mít zbrojní pas vám nepředepisuje výrobce zbraně ani ten, kdo vám ji prodá. Předepisuje vám ji zákon, který vydal stát.
prijde mi cela ta vec s dalsimi omezenimi do GPL trochu nerealna a tim padem zbytecna, presto:
Jestli k tomu používá GNU software, komerční software nebo třeba software, který píší jeho zaměstnanci, není IMHO příliš podstatný rozdíl.
mozna je to treba chapat v tom smyslu, ze GNU, GPL ci podobne, jde uz z principu velmi obtizne omezovat (omezovaz uzivatele v nejake cinnosti). muze za to obvykle verejna existence zdrojoveho kodu a moznost jej menit 
Dá sa povedať, že je to ako pri pene...
Jedna bublina končí tam, kde začína druhá. Treba ich však rozložiť po hladine tak, aby mali všetky slobodu...
Ještě zásadnější otázka je, kdo by rozhodoval o tom, co je použití proti základním kamenům demokracie. Jinak naprosto souhlasím, že to je nesmyslný nápad. GPL se vůbec nezabývá podmínkami používání software, ale pouze podmínkami jeho šíření a šíření jeho modifikací.
Nemel by byt soucasti GNU GPL i odstavec, ktery by pravne znemoznil pouziti GNU nastroju proti zakladnim principum demokracie?Myslim si, že neměl. Viz. sekce "NO WARRANTY". Ale každopádně dobrá otázka. Zajímalo by mě, jak by odpověděl Ríša.
RMS nikomu neberie právo vraviet "Linux". Len nabadá a zdôrazňuje, že správne by sa malo hovoriť GNU/Linux, cs/sk" [GNU Linux].
RMS si uvedomil, že existuje mnoho výrazov, ktoré ľudí mätú a tý potom reagujú nesprávne ("softvérový patent" by ma byť "Patent na myšlienku na softvér", "Open Source" nevraví o slobode, ktorú má ponúkať).
IMHO RMS si uvedomuje, že "Linux" je pre komerciu lepší.
Berete ji spíš jako závazný právní dokument, který má pod hrozbou sankcí přimět někoho k jejímu dodržování, a myslíte si, že její porušení by mělo být soudně trestáno?
Nebo ji spíš berete jako určitý manifest, apel na uživatelovo svědomí a morálku, a její porušení by tedy mělo být viděno jako neetické jednání a odsouzeno jako takové, bez zásahu orgánů činných v trestním řízení?
Děkuji
Petr Břeň
Existuje niečo, čo ste pre slobodu softvéru a ľudí neurobil a cheli by ste?
Ja by som sa nemal v tejo diskusii vyjadrovať vôbec, ale čo už...
.
).
Výhoda OSS (a FLOSS) algoritmov je v tom, že sú nepriestrelné, neobíduteľné. Zdrojové kódy komerčných algoritmov môžeš ukrývať koľko chceš, ale keď niesú kvalitné, niesú bezpečné.
Ak by bankové systémy boli pod GNU GPL, museli by byť bezpečné... (možno práve preto niesú)
Dokážete si představit situaci, kdyby mohla licence GPL opustit pole softwaru a přejde i do jiných odvětvích?
Sice mě ted nenapadá do jakého odvětví by se dala zakombinovat, ale....
Brat GNU GPL je v dokumentoch (GNU FDL). Kandidáti sú film, hudba... ale ich vývoj je nákladný. Teoreticky genetika (šľachtenie rastín a inej zveri).
Každopádne produkt pod GNU xyL musí byť reprodukovateľný bez nákladov (< 1Sk?)
RMS nemá s Open Source Softwarom nič spoločné. OSS vzniklo z Free Softwaru, aby prinieslo myšlienky do komerčnej sféri. RMS vravý, že výraz OpenSource nehovorí niť o základnej myšlienke FSW - slobode, preto o ňom nechce nič počuť.
Používajte výraz "Free Libre Open Source Software" - FLOSS, čo je výborný kompromis. Inak otázka je v horných 50%.
Páči sa Vám celkový vývoj GCC systémov a ich dnešná podoba? Ešte sa niekedy do vývoja zapojíte?
Možno trochu off-topic, ale je to jeho veldielo.