plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Když nabootujete z živého CD, přivítá vás dle očekávání otázka, zda chcete Ubuntu pouze vyzkoušet nebo rovnou instalovat. Instalátor se dočkal hned několika změn. Jednou z nich je přehled požadavků pro bezproblémovou instalaci – je mezi nimi dostatek volného prostoru na disku, připojený zdroj napájení a připojení k Internetu. Ve stejném bodě instalace můžete také povolit stažení aktualizací během instalace a instalaci vybraného softwaru třetích stran.
Následuje rozdělení disku, které nám mimo jiné umožní Ubuntu nainstalovat vedle stávajících instalací operačních systémů, které na disku již máme. Instalátor zmenší některý oddíl a tím pro surikatu vytvoří místo. Pokud se vám nelíbí navržené nové uspořádání oddílů, je možné jej upravit uchopením oddělovače a tažením myší. Nástroj pro ruční rozdělení disku je samozřejmě stále k dispozici a umožňuje použít btrfs pokud umístíte /boot na jiný souborový systém.
Po nastavení diskových oddílů se rovnou spustí kopírování souborů a probíhá na pozadí, což osobně považuji za nejpříjemnější novou vlastnost instalátoru. Instalace tak probíhá, zatímco vy procházíte dalšími kroky jako je například nastavení časového pásma, což celý proces urychlí. V menu volby rozložení klávesnice jsem vyzkoušel funkci, která se pokusí odhadnout vaše rozložení podle několika stisknutých kláves (tato funkce byla obsažena také v předchozí verzi Ubuntu). Nicméně plný úspěch se nedostavil – zkoušel jsem se nechat odhadnout několikrát a pokaždé mi byla určena slovenská QWERTY klávesnice.
Zbývá vyplnit informace o uživateli a instalace je u konce. Zde mě překvapilo, že hesla jako 111111 nebo 123456 jsou považována za „docela dobrá“. Čekal bych přísnější hodnocení.
Splashscreen i přihlašovací obrazovka jsou podobné těm z minulé verze. Pozadí plochy je stále laděno do fialova, výchozím tématem vzhledu je Ambiance a k dispozici je také světlá varianta Radiance (jen obsahují více oranžové barvy). Tlačítka ovládání oken jsou taktéž opět vlevo. Zdá se tedy, že vzhled žádnou revolucí neprošel. Nedočkali jsme se ani „windikátorů“ (z anglického window indicator), o kterých psal na blogu Mark Shuttleworth.
Novinkou je ale moderní Ubuntu Font, který je použit jako výchozí. Font je stále ve vývoji a v příští verzi Ubuntu (11.04 „Natty Narwhal“) bychom se měli dočkat jeho dalších variant (včetně písma s pevnou šířkou pro použití v terminálu) a podpory více jazyků. Nové písmo se mi velmi líbí a jeho použití považuji za dobrý krok.
GNOME je obsaženo ve verzi 2.32, která příliš mnoho změn nepřinesla. Nicméně za zmínku určitě stojí například nové vlastnosti kecálka Empathy jako vytvářet metakontakty, užitečnější chybová hlášení, vyhledávání kontaktů postupným psaním, možnost přidat IRC účet pomocí průvodce, vypnout ukládání konverzace nebo zapnout automatické otevírání oken s novými zprávami. Správce souborů Nautilus má nový dialog pro řešení konfliktů, zprůhledňuje ikony souborů a adresářů vybraných k vyjmutí. Nautilus je nyní také více integrován se službou Ubuntu One.
Správce softwaru přináší nový vzhled, jehož součástí jsou také dva obdélníky, které zobrazují aplikace z kategorií „Oblíbené“ a „Co je nového“. Nově je možné pomocí tohoto nástroje instalovat placený software a prohlížet historii instalovaných, aktualizovaných a odstraněných balíků. Další novou vlastností je práce s DEB balíčky. Když si tedy nějaký stáhnete z Internetu a poklepete na něj, spustí se Ubuntu Software Center a umožní vám jej nainstalovat. Správce softwaru nyní také usnadňuje instalaci doplňků do jednotlivých aplikací. Verze 10.10 také přináší nový repozitář „extras“, do kterého by měly přibývat nové aplikace, které vyšly po vydání Ubuntu, aby uživatelé nemuseli čekat na příští vydání. Týká se to však jen nových aplikací, ne nových verzí – ty by se do systému měly dostat pomocí backportů.
V novém Ubuntu nejste omezeni jen na nákup softwaru, nakupovat můžete také hudbu, a to na Ubuntu One Music Store. S nákupem vám pomůže plugin do přehrávačů Rhythmbox (ten je standardně nainstalován a připraven k použití) nebo Banshee. K nákupu samozřejmě potřebujete také Ubuntu One účet. Zakoupená hudba se vám uloží do vašeho Ubuntu One adresáře, odkud si ji můžete stáhnout do svého počítače.
F-Spot byl nahrazen novým správcem fotografií pojmenovaným Shotwell. Shotwell se podle mého názoru se svým úkolem vyrovnává statečně. Je možné importovat vaši sbírku z F-Spotu, což je určitě funkce, která se hodí. Žádnou takovou sbírku fotografií ale nemám, takže jsem nemohl vyzkoušet, jestli se vše importuje tak, jak má. Když Shotwellu řeknete, ve kterém adresáři máte fotografie, které chcete spravovat, můžete se pustit například do dělení fotografií do událostí nebo štítkování. Shotwell zvládá jednoduché úpravy sám (například otočení, ořez, redukce červených očí, nastavení expozice nebo odstínu) a na složitější umí zavolat pomoc mocnějších aplikací (např. GIMP). Upravené fotografie pak můžete rovnou publikovat a to na Facebook, Flickr nebo Picasa Web Albums. Na žádné z těchto služeb účet nevlastním, takže opět nevím, zda vše funguje správně. Doposud jsem žádného správce sbírky fotografií nepoužíval, ale myslím, že na Shotwell bych si velmi rychle zvykl.
Ubuntu přichází s kernelem verze 2.6.35-22.33, který je postaven na Linuxu 2.6.35.4. S tím přichází například lepší podpora Intel Sandybridge. S Ubuntu 10.10 přestávají být podporovány architektury i586 a nižší, stejně jako i686 bez cmov. Další změny naleznete například v Gwibberu, programu pro přístup k sociálním sítím. Změnil se backend, což by se mělo pozitivně projevit na výkonu. Gwibber také při přístupu k Twitteru používá nový autentizační protokol OAuth. Příjemnou vlastností se může pochlubit applet pro ovládání hlasitosti – nyní umožňuje také ovládat hudební přehrávače. Zobrazuje informace o právě přehrávané skladbě a umí skočit na další, předchozí nebo přerušit přehrávání.
Další novinkou je balíček canonical-census, který každý den hlásí Canonicalu, že instalace žije. Po oznámení tohoto balíčku se vyrojily názory přirovnávající Canonical k Velkému bratrovi, nicméně balíček je nutné ručně nainstalovat a poté stejně neodesílá žádné přísně tajné informace, takže myslím, že paranoici mohou zůstat v klidu. Poté, co byl ohlášen fork OpenOffice.org nazvaný LibreOffice, se Mark Shuttleworth nechal slyšet, že s Ubuntu bude dodávána otevřenější varianta kancelářského balíku, ale toto se týká až příští verze, takže Maverick Meerkat obsahuje klasické OpenOffice.org.
Verze pro netbooky představuje nové uživatelské rozhraní Unity. Jeho součástí je tzv. Launcher a horní panel. Na něm najdete logo Ubuntu, pod kterým se skrývá nabídka aplikací, vpravo je oznamovací oblast a applety ovládající zvuk, vypnutí (respektive restart, uspání nebo odhlášení) systému a IM komunikaci. Prostřední část panelu je využita funkcí Global menu (podobně jako například v Mac OS X). Tím se šetří vertikální pixely, podobně jako umístěním Launcheru na levou stranu displeje. Ten obsahuje spouštěče aplikací a ikony spuštěných aplikací (nejedná se tedy pouze o spouštěč, jak by název napovídal). Pokud již máte aplikaci spuštěnou (například na jiné ploše) a pokusíte se ji spustit znovu, zobrazí se vám již spuštěná instance. Tato funkce tedy smazává rozdíl mezi spuštěnou a nespuštěnou aplikací, což na druhou stranu má i nevýhodu – zřejmě pomocí Launcheru nelze spustit dvě instance stejné aplikace (nicméně například z terminálu to jde). Spouštěč do Launcheru přidáte z kontextového menu ikony spuštěné aplikace. Je tedy potřeba aplikaci alespoň jednou spustit jinak, což nepovažuji za nejšťastnější. Launcher a Unity obecně by si dle mého názoru zasloužily více možností konfigurace (že by tohle byla ona vzpurnost?).
Kromě spouštěčů aplikací a běžících úloh na Launcheru naleznete také přepínač ploch nebo spouštěč menu pro aplikace či správce souborů a složek. Druhý jmenovaný řadí soubory a složky nikoliv podle umístění, ale podle času. Je možné také vyhledávat, a to díky nástroji Zeitgeist. K dispozici je pochopitelně také klasický Nautilus, takže je možné se soubory pracovat standardně. Čeho si možná všimnete, je fakt, že plocha je vždy prázdná (bez ikon), a to i tehdy, když nějaké soubory uložíte do /home/uzivatel/Desktop – tento adresář tedy pozbývá svého původního smyslu. Menu aplikací řadí programy do kategorií, je k dispozici také vyhledávání. Pozitivně hodnotím fakt, že mezi výsledky vyhledávání najdete i dosud nenainstalované aplikace. Po kliknutí na jejich ikonu se spustí Ubuntu Software Center a velmi rychle můžete daný software nainstalovat.
Během nepříliš dlouhého testování mi několikrát spadl Mutter, takže zřejmě není vše odladěno tak, jak by mělo být.
Před koncem ještě vrhneme rychlý pohled na změny v Kubuntu. V novém Kubuntu najdete KDE SC 4.5.1, nově je výchozím prohlížečem webu Rekonq, základní instalace obsahuje bluetooth nástroj Bluedevil a používá se zvukový server PulseAudio. Změny instalátoru (instalace softwaru třetích stran a kopírování souborů na pozadí během nastavování) se Kubuntu týkají také. Mezi další novinky patří například vylepšení nástroje KPackageKit, který přináší změny UI a také by teď měl být rychlejší.
Celkově na mě Maverick Meerkat působí kladně. Spousta změn je dle mého názoru k lepšímu (Ubuntu Font, Shotwell, vylepšený instalátor), ale rozhodně vidím i prostor pro zlepšení. Největší revolucí je asi nové prostředí netbookové verze. Očekávám, že se najdou jak uživatelé, kterým změna sedne, tak i ti, kterým nikoliv. Osobně se mi Unity líbí, ale rád si počkám na některou z dalších verzí, které doufám vyřeší některé neduhy. Za klady považuji snahu šetřit místem a smazávání některých pro běžné uživatele nedůležitých detailů či rozdílů. Nicméně pro sebe bych si chtěl některé věci nakonfigurovat a tyto možnosti jsem nenašel – v tomto jsou určitě mezery.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
11.10.2010 11:00
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
11.10.2010 00:35
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
11.10.2010 08:58
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
11.10.2010 10:42
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
11.10.2010 07:25
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
11.10.2010 14:38
Ravensun | skóre: 11
| blog: Ravensun's blog
| Praha
11.10.2010 19:44
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Mel jsem v planu nainstalovat verzi 10.04LTS a mit na par let pokojNa desktopu? To radši budu každý půlrok přeinstalovávat nebo upgradovat než abych měl tak nemožně zastaralý software
Vždyť za tři roky ten software bude úplně někde jinde. Neřeknu na nějakém jednoúčelovém serveru, který dělá deset let to samé, ale na desktopu si to moc nedokážu představit.
Minuly tyden jsem uz vazne studoval cenik Win7. Takze diky za U10.10, spasa v posledni chvili.
Takze ano, i na desktopu muze byt LTS verze po 2 letech stale funkcni... Mate pravdu, je skoda, ze se do LTS verze nedelaji portace poslednich verzi SW; prakticky jsem si overil, jak malo chyb se v LTS za dobu jeji existence opravilo.
preinstalovat (a nakonfigurovat, otestovat, riskovat regrese, atd) me vubec netesi.A kolik toho je potřeba konfigurovat?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
11.10.2010 10:08
11.10.2010 16:56
/home se dá přenést/zachovat tak, jak je, a pak už tam jsou jen nějaké změny v /etc – a kolik jich je na desktopu? U mě asi jen nastavení sítě a firewall… Pak je tu samozřejmě ten strach, že se rozbije něco, co dřív fungovalo – to docela chápu – na druhou stranu už se mi to dlouho nestalo, musím zaklepat na dřevo
Nainstalovat novy system, to je sranda; narocnejsi je pak udrzba, pripadne upgrady a zajistovani funkcnosti systemu a udrzeni dat.
A to je dobra zprava, protoze zvesti ktere se siri o novem GNOME ktere ma byt uz v pristi verzi Ubuntu jsou rozporuplne.
11.10.2010 12:58
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
maverick n: podivín [Zdeněk Brož] adj: vzpurný [Zdeněk Brož] dobytče [Zdeněk Brož] nespolečenský tvor [Zdeněk Brož]
11.10.2010 17:03
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Netvrdím, že je to nejlepší výklad.
11.10.2010 10:48
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
11.10.2010 12:52
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
11.10.2010 13:05
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
11.10.2010 13:09
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
11.10.2010 14:06
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
12.10.2010 11:03
Kaacz | skóre: 10
| Praha 4
11.10.2010 17:13
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
LOL
11.10.2010 15:05
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Myslím, že to dost záleží na definici komunitní distribuce. Podle mého názoru je komunitní, i když to funguje stylem: chceš do toho kecat? Tak první ukaž nějakou práci, která za tebou v dané oblasti stojí, a nějakou odbornost.Otázka je kdo to rozhodne. Kdo určí odborná kritéria? kdo je vyhodnotí? Srovnej si prosím tebe Debian a Ubuntu.
Pokud je definicí komunitní distribuce, že každý může do všeho kecat, tak jsem rád, že Ubuntu komunitní distribucí není. Na nějaký vyšší rozum komunity nevěřím. Z vlastní zkušenosti vím, že práce v OSS projektech je většinou záležitostí několika jedinců, zatímco ta tak zvaná komunita jen kibicuje na fórech a je ochotná tak maximálně hlasovat v anketě: Chcete tlačítka nalevo? Ano/Ne a to ještě pouze po několika desítkách sekund uvažování.Jestliže je výsledek ten, že naprostá většina uživatel ještě v dalších vydáních stále řeší, jak tlačítka dostat zpět, je to fatální propadák designového teamu, a žádná odbornost. V okolí jsem měl pár BFU uživatel, kteří ubuntu používali. Po této změně ho nepoužívá žádný. Uživatelé to prostě nechtějí. Takže nějakých 20 designových geeků, dost dobře možná nějakých sociopatů, kteří v životě znají jen ten svůj obor rozhodlo, že z odborného hlediska je to nejlepší, a ti co by to měli používat to nenávidí. skvělé
Se zájmem jsem přečetl knížku The Art of Community od Jona Bacona, vedoucího komunity Ubuntu. Je tam dost podrobně vysvětleno, jak a proč byly nastaveny pravidla pro fungování komunity. Nejvíc oceňuji, že vytvořením odborných týmů se jim podařilo v komunitě oddělit lidi, kteří danému oboru rozumí, od těch, kteří mu nerozumí, ale rádi by kecali do všeho.Já bych se rád dozvěděl, co je odborného na otázce tlačítka vlevo-vpravo? Stjně jako se odborně rozhodlo jestli fialová nebo hnědá
Dávat těmto zcela subjektivním otázkám nálepku objektivní odbornosti je směšné.
Takové týmy má i Fedora nebo openSUSE, ale je zajímavé, že na rozdíl od nich je v Ubuntu počet členů nominovaných komunitou vyšší než počet členů nominovaných Canonicalem, takže může být přehlasován. Shuttleworth není žádný diktátor. V komisích má stejné hlasovací právo jako ostatní, jen si vyhradil právo rozhodnout, pokud hlasování dopadne 50:50.Sorry. Ale to jsou totální bláboly. OpenSUSE se řídí tím, co si přejí jeho uživatelé. V poslední době je to dost markantně vidět, jak se vzdaluje SLES/SLED edicím. A co je nejlepší, Novell v tom openSUSE komunitu čile podporuje. A zde se možná dostáváme k jádru pudla. Novellu může být ukradené, co si openSUSE komunita poskládá, protože Novell pak dodá SLES/SLED podle svých představ. Shuttleworth žádnou komunitní verzi nemá, Ubuntu má jenom Shuttleworthovu verzi, takže stojí před volbou zda vnutit uživatelům něco co chci já, i když to oni nechtějí, nebo ostrouhat. On vcelku pochopitelně tlačí své zájmy (když už to holt platí), a na komunitní uživatelé pak mají smůlu.
Změnu tlačítek jsem taky kritizoval, ale v létě jsem tomu dal šanci, zvykl jsem si velmi rychle a momentálně mi to přijde ergonomičtější než tlačítka napravo. Mám vysoké rozlišení (1440x900) na relativně malém monitoru (14") a za tři měsíce každodenní práce se mi stalo jednou, že jsem omylem zavřel okno. Trochu problém je kompatibilita s Windows, ale změnit si tlačítka je otázka pár sekund v Ubuntu Tweak, tak kde je problém?Já pracuji celý den ve Windows. Kdybych se měl večer srát s tlačítky, které mi utelky na druhou stranu, rozhodně bych tomu neříkal skvělý design. A to vůbec nemluvím o tom, že panel nahoře rozhodně nemá každý. Výsledek je jen stále větší bordel a chaos v ovládání. Kde je problém, to je možná otázka na ty, kterým tahle situace vadí. Já Ubuntu a Canonicalu nemám valné mínění a osobně bych na tohle distro nešáhl ani 2 metry dlouhými vidlemi. Z pročítání diskuzí jsem ale nabyl dojmu, že jsou uživatelé nespokojeni s tím, že na ně nikdo v zásadních věcech nebere ohled.
11.10.2010 21:07
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Jestliže je výsledek ten, že naprostá většina uživatel ještě v dalších vydáních stále řeší, jak tlačítka dostat zpět, je to fatální propadák designového teamu, a žádná odbornost. V okolí jsem měl pár BFU uživatel, kteří ubuntu používali.Takže na tu naprostou většinu jste přišel prostou extrapolací těch vašich pár známých? Zajímavé. Já už několik let pracuju na knížce o Ubuntu, kterou čte řádově víc lidí než vy vůbec dohromady znáte. Dostáváme od nich feedback a podle toho se řídíme. Pro jistotu jsme do FAQ napsali, jak to přehodit nazpátek napravo. Žádná drastická reakce, jak se tady snažíte tvrdit, od uživatelů nepřišla. Kdyby ano, tak ty tlačítka na DVD ke knížce napravo hodíme.
Dávat těmto zcela subjektivním otázkám nálepku objektivní odbornosti je směšné.Samozřejmě, že dá, existuje o tom celá věda, která se nazývá ergonomie.
Sorry. Ale to jsou totální bláboly. OpenSUSE se řídí tím, co si přejí jeho uživatelé.Zaprvé tady neřeším, kdo se čím řídí. Jenom říkám, že Canonical má v komunitních komisích menšinu, takže kdyby oni lidi z komunity v daném týmu chtěli Canonical přehlasovat, tak ho přehlasují. Shuttleworh nic nevnucoval. Se změnou přišel designový tým, který ji posléze obhájil u Shuttlewotha a ten to na základě toho obhajoval před veřejností. Zadruhé bych nezaměňoval komunitu a uživatele, uživatelé jsou mnohem větší skupina než komunita. Jestliže Ubuntu používá v CR odhadem několik desítek tisíc lidí, tak tak zvaná komunita,která se pohybuje na linuxových portálech a forech, čítá stovky, maximálně tisíce lidí. Nevím (mohu se mýlit) o žádných projektech, podle kterých Fedora a openSUSE zjiťují, co chce a co vyhovuje opravdu běžnému uživateli, kterému je dění kolem Linuxu úplně ukradené, ač jej třeba používá. Designový tým Ubuntu dělá aspoň usability testy na běžných lidech. A nevím, proč by se měl vývoj distribuce řídit těmi pár procenty uživatelů, kteří akorát tak kibicují v diskusích.
11.10.2010 17:08
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
Vám asi fakt někdo ošklivě rozkopal bábovičku, že se hojíte na takových kravinách. OMG, to je fakt síla, fotím si to jako screenshot a ukládám do složky humor.
Kde se M. poučil, to nevím. Pikatní je, že parazituje na demokratickém Debianu.
11.10.2010 17:21
tomboytom-deviant | skóre: 7
| blog: lojdovo
| .com
který jen tak mimochodem odvede 99% práce na Ubuntu.
11.10.2010 11:21
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
11.10.2010 13:40
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
11.10.2010 18:34
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
11.10.2010 13:12
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
11.10.2010 16:06
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Ubuntu instalator stejne tak instalatory jinych dister umi zmensit oddil s windows a nasledne do novych oddilu nainstalit system.
Pokud jiz nejake volne misto na disku mate tak volte metodu pokrocile a zde muzete upresnit oddily rucne.
Rucni postup lze zvolit ve vsech pripadech a to i zmenseni oddilu s windows.
Doporucuje se napred ve windows provest defragmentaci oddilu jez budete zmensovat.
11.10.2010 16:15
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
11.10.2010 17:35
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
11.10.2010 18:03
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
To nemusite mit strach.
Komercni nastroje (acronis disc director, paragon partition manager) vyuzivaji stejnych metod resize partition.
Jenze jsou komercni a tak ma uzivatel pocit ze vse musi klapnout.
11.10.2010 16:10
otasomil | skóre: 39
| blog: puppylinux
Prvni pokus ve Vmware playeru dopadl za 1. Distribuce x64.
Instalace rovnych 15 minut vcetne stazeni jazykovych baliku a updatu.
Instalator ... pekny, nazorny, jasny, pro zacatecniky.
Start systemu cca 15 s.
11.10.2010 18:02
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
11.10.2010 22:50
Přemek Vyhnal | skóre: 24
| blog: Toto není blog!
| Dobřichovice
17.10.2010 07:47
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
No, jelikoz mint je vykradene ubuntu, tak nevim jak moc si pomuzes.
Me wifi taky trochu zlobi, dneska se zahadne dvakrat odpojila a nesla pripojit, musel jsem udelat rmmod ath9k, modprobe ath9k aby naskocila. Snad se to vylepsi v novejsim jadru, prinejhorsim se vratim k Mac OS, hned jak nebudu potrebovat vyvojove nastroje :)
17.10.2010 07:48
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
No, jelikoz mint je vykradene ubuntu....WTF?
Mint je přemalované Ubuntu 10.04.Náhodou, to jejich mintMenu se mi tak líbí, že jsem si ho dotáhl do Fedory =)
17.10.2010 07:51
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Když pominu drobnosti jako že firefox není firefox...Firefox neni Firefox proto, protoze vyvojari Debianu pridavali sve fixy a pravnikum Mozilly se to nelibilo.
12.10.2010 08:59
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
17.10.2010 08:05
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
