V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po delší době přišla potřeba sestříhat "trochu větší" video. Tímto pojmem myslím video o čisté délce necelé 2 hodiny, ze 2 kamer (s použitím dalších záznamů ze 3 kamer, opět 2 hodiny z každé), se synchronizací na zvuk, střih zhruba každých 15-20 sekund. Proto jsem stál před rozhodnutím, jaký nástroj na to použít. A bohužel, příznivce Linuxu a free-SW obecně vůbec nepotěším.
Jako by nestačilo, že internetové bankovnictví MojeBanka funguje jen na velmi omezené škále systémů (Win+IE only). Nyní se přidal ještě problém s některými verzemi Javy, problém je pravděpodobně přímo v JRE. Ovšem jak se k tomu Komerční banka postavila, nedá se nazvat slušněji než pořádným šlápnutím vedle.
Plány na přidání podpory formátu OpenXML do kancelářského balíku OpenOffice.org byly některými ortodoxnějšími příznivci svobodného softwaru přijaty velmi nelibě. Prý když tam ta podpora bude, nikdo nebude mít chuť používat ODF, a tedy pak nebude ani vůle přecházet na OpenOffice a potažmo i na GNU/Linux. Jenže já to vidím zcela jinak.
Šlápnout na plyn a vyrazit vpřed umí každý. Umět ale vždycky včas zastavit nebo zpomalit, to už tak samozřejmé není (a nepomůže ani mít Lamborghini). Další díl automýtů je tady.
Jednou z hlavních (a opravdu pořádně velkých) bolestí je neexistence jednotného rozhraní pro příjem událostí a jejich snadné a bezpečné zpracování. S tím, jak se technologie kevent
blíží k rozumně použitelné implementaci, samozřejmě roste naděje na změnu. Současně ovšem vyvstávají i otázky.
Máte u Radiokomunikací "obyčejné" (přeprodávané) ADSL a chcete přejít na ADSL Premium (tj. přes LLU)? Pak si dejte zvlášť velký pozor - může se vám totiž stát, že budete bez varování na nedefinovanou dobu odstřiženi od Internetu.
UPDATE: 7.12.2006: ADSL Premium již funguje. Podrobnosti uvádím na konci zápisu.