Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
A pro Čechy mají zřejmě magickou přitažlivost - rádi pod ně skáčou, vkračují nebo vjíždějí. Článek na Novinkách je sice dost zmatený a dezinformující (hlavně jeho název), nicméně odkazovaná statistika Eurostatu ukazuje zajímavé skutečnosti.
Článek má nadpis "Česko má druhé nejnebezpečnější železnice v EU". To je samozřejmě hrubé zkreslení skutečnosti, nicméně je pravda, že se v Česku na železnici velice často umírá. Celou zprávu Eurostatu, která se tím zabývá, si lze stáhnout ve formátu PDF. Jenže navzdory představě, která by po přečtení názvu mohla leckoho napadnout - totiž že se tu sráží a vykolejují vlaky jak na běžícím pásu - je to úplně jinak.
Nelze říci, že by samotné dráhy fungovaly stoprocentně bezpečně (což by při známé situaci u ČD byl opravdu velký zázrak). Vzpomeňme třeba na případ onoho zapomětlivého strojvůdce (který měl - dokonce písemný - příkaz počkat, přesto vyjel na trať a srazil se s protijedoucím vlakem), nebo partičku "železničních závodníků", kteří se v úseku s traťovou rychlostí 40 km/h hnali s osobním vlakem o celých 70 km/h rychleji (což skončilo katapultáží vlaku z kolejí, jeho převrácením na bok a zarytím do země).
Drtivou část mrtvých a zraněných ale tvoří lidé, kteří vlakem ani necestovali, ani se nepodíleli na jeho řízení. Takoví, kteří se pod jeho kola vrhli buď dobrovolně nebo v neskutečném hazardu. Co si myslet o lidech, kteří přejíždějí přes přejezdy (i nepřehledné) na blikající červená světla, nebo si dokonce ještě zvednou závory? Jaký názor si udělat na ty, kteří se proplétají mezi odstavenými vagony přes mnohokolejnou trať kdesi na konci nádraží, kde se občas prořítí Pendolino rychlostí až 160 km/h?
Je to zajímavé, ale takových lidí je u nás hodně. Docela dost je také těch, kteří volí vlak jako vhodný způsob sebevraždy (a je jim jedno, že se kvůli každému z nich stovky lidí nedostanou včas tam, kam potřebují). Jako by vlaky měly nějakou magickou přitažlivost. Možná to souvisí s tím, že vláčky jsou oblíbená hračka - ovšem mnoha lidem uniká rozdíl mezi roztomilým vláčkem v měřítku TT a těmi stovkami tun oceli valící se po kolejích. A číhající smrt už teprv roztomilá není.
UPDATE 13.6.2006: Nejen v Česku se často umírá na přejezdech. Bývalý slovenský ministr kultury František Tóth dnes nedojel na volební mítink, jeho život ukončil vlak na přejezdu s fungující světelnou signalizací.
Tiskni
Sdílej:
Nevím jak vy, ale kdybych se chtěl zabít, tak asi budu opravdu řešit jiné věci, než jestli se někdo dostane včas do práce, nebo ne :o)
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...Ale kolik z těch nehod se stalo v takovýchto případech? Řekl bych, že nula celá nula nic. Většina se IMHO odehrává tak, že si někdo myslí, že to ještě stihne, nebo kouká bůhví kam a přejezd i s vlakem přehlédne. Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic? A k tomu vlaku stojícímu v zastávce – na dráze se požaduje trošku jiná bezpečnost, než je zvykem na silnici nebo i běžně v IT, takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlaku. To že ten vlak, když všechno dobře půjde, možná zastaví v zastávce, není z pohledu zabezpečení nijak relevantní. Přejezd musí jít do výstrahy v okažiku, kdy se dá důvodně očekávat, že na něj vjede vlak. Navíc i kdyby v tomhle konkrétním případě se zastávkou na přejezd motorista vjel, tak smrtelné zranění mu nezpůsobí srážka s rozjíždějícím se osobákem, ale smete ho rychlík projíždějící po druhé koleji (který řidič velkomyslně přehlédl, protože přece ví, proč ta signalizace svítí). Pokud jde o přejezd, je lepší s autem vždycky počkat. Protože souboj s vlakem auto nikdy nevyhraje (pokud to není tatrovka naložená panely, pak to může být "remíza" se ztrátami na obou stranách).
takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlakuOno to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem. Nezapomínejme, že někteé součásti zabezpečovací techniky na mnohých úsecích našich tratí (speciálně v JČ kraji) pamatují tatíčka Masaryka, případně dokonce Franze Josefa!
smete ho rychlík projíždějící po druhé kolejiPozor ještě na jednu věc. I na jednokolejné trati může být velice nebezpečné projet těsně za vlakem. V následu za vlakem totiž může jet drezína - nemělo by se sice takto jezdit, ale nezřídka se to děje.
Ono to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem.Pokud je signalizace spouštěna automaticky, tak tohle většinou funguje - spínač, který určuje, že vlak projel, je umístěn pár metrů za přejezdem, takže když vlak zastaví o kousek dál, signalizace se vypne.
Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic?Na přejezdu v Brně - Horních Heršpicích se to děje furt.
V naší vsi (maloměstečku) jsou sebevraždy skokem pod vlak nesmírně populární. Jen těch, co o nich vím, je až, až. Další mrtvé obstarávala skutečnost, že jedna hospoda zavírala dřív, a byla dál od bydlišť spoluobčanů opilců, nežli ta druhá a spojnice hospody A a hospody B procházela přes koleje. Z nějakých magických důvodů si opilci na té štrece ulehali zásadně na koleje.
Vůbec je to asi populární. V Řeži jsme stáli a čekali na vlak, na druhý straně stál chlap, pak jel rychlík a už mi kolem hlavy letí utržená noha. Málem mi nakop. Šli jsme ho zachraňovat, ale nějak už nebylo co, tak jsme jenom odehnali jezevčíka (majitelka psa zatím zvracela), co se o to nějak moc zajímal. Vlakvedoucí vylez z vlaku, zapálil si a povídal, že se právě vrátil z dovolený, kterou si vzal na uklidnění pošramocenejch nervů. A že takhle si ten klidnej začátek nepředstavoval.
Nedivím se, že se sebevrazi při provádění občas rozmyslí. Člověk si leží na kolejích, čeká, čeká, čeká, .... a Pendolino nikde!
Až jednou: Lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek, ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mě do lopatek. Dobytčí vlak do městských jatek měl ukončit mé trápení, byl všední den a přece svátek, dobytčí vlak měl zpoždění.