Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
A pro Čechy mají zřejmě magickou přitažlivost - rádi pod ně skáčou, vkračují nebo vjíždějí. Článek na Novinkách je sice dost zmatený a dezinformující (hlavně jeho název), nicméně odkazovaná statistika Eurostatu ukazuje zajímavé skutečnosti.
Článek má nadpis "Česko má druhé nejnebezpečnější železnice v EU". To je samozřejmě hrubé zkreslení skutečnosti, nicméně je pravda, že se v Česku na železnici velice často umírá. Celou zprávu Eurostatu, která se tím zabývá, si lze stáhnout ve formátu PDF. Jenže navzdory představě, která by po přečtení názvu mohla leckoho napadnout - totiž že se tu sráží a vykolejují vlaky jak na běžícím pásu - je to úplně jinak.
Nelze říci, že by samotné dráhy fungovaly stoprocentně bezpečně (což by při známé situaci u ČD byl opravdu velký zázrak). Vzpomeňme třeba na případ onoho zapomětlivého strojvůdce (který měl - dokonce písemný - příkaz počkat, přesto vyjel na trať a srazil se s protijedoucím vlakem), nebo partičku "železničních závodníků", kteří se v úseku s traťovou rychlostí 40 km/h hnali s osobním vlakem o celých 70 km/h rychleji (což skončilo katapultáží vlaku z kolejí, jeho převrácením na bok a zarytím do země).
Drtivou část mrtvých a zraněných ale tvoří lidé, kteří vlakem ani necestovali, ani se nepodíleli na jeho řízení. Takoví, kteří se pod jeho kola vrhli buď dobrovolně nebo v neskutečném hazardu. Co si myslet o lidech, kteří přejíždějí přes přejezdy (i nepřehledné) na blikající červená světla, nebo si dokonce ještě zvednou závory? Jaký názor si udělat na ty, kteří se proplétají mezi odstavenými vagony přes mnohokolejnou trať kdesi na konci nádraží, kde se občas prořítí Pendolino rychlostí až 160 km/h?
Je to zajímavé, ale takových lidí je u nás hodně. Docela dost je také těch, kteří volí vlak jako vhodný způsob sebevraždy (a je jim jedno, že se kvůli každému z nich stovky lidí nedostanou včas tam, kam potřebují). Jako by vlaky měly nějakou magickou přitažlivost. Možná to souvisí s tím, že vláčky jsou oblíbená hračka - ovšem mnoha lidem uniká rozdíl mezi roztomilým vláčkem v měřítku TT a těmi stovkami tun oceli valící se po kolejích. A číhající smrt už teprv roztomilá není.
UPDATE 13.6.2006: Nejen v Česku se často umírá na přejezdech. Bývalý slovenský ministr kultury František Tóth dnes nedojel na volební mítink, jeho život ukončil vlak na přejezdu s fungující světelnou signalizací.
Tiskni
Sdílej:
Nevím jak vy, ale kdybych se chtěl zabít, tak asi budu opravdu řešit jiné věci, než jestli se někdo dostane včas do práce, nebo ne :o)
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...Ale kolik z těch nehod se stalo v takovýchto případech? Řekl bych, že nula celá nula nic. Většina se IMHO odehrává tak, že si někdo myslí, že to ještě stihne, nebo kouká bůhví kam a přejezd i s vlakem přehlédne. Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic? A k tomu vlaku stojícímu v zastávce – na dráze se požaduje trošku jiná bezpečnost, než je zvykem na silnici nebo i běžně v IT, takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlaku. To že ten vlak, když všechno dobře půjde, možná zastaví v zastávce, není z pohledu zabezpečení nijak relevantní. Přejezd musí jít do výstrahy v okažiku, kdy se dá důvodně očekávat, že na něj vjede vlak. Navíc i kdyby v tomhle konkrétním případě se zastávkou na přejezd motorista vjel, tak smrtelné zranění mu nezpůsobí srážka s rozjíždějícím se osobákem, ale smete ho rychlík projíždějící po druhé koleji (který řidič velkomyslně přehlédl, protože přece ví, proč ta signalizace svítí). Pokud jde o přejezd, je lepší s autem vždycky počkat. Protože souboj s vlakem auto nikdy nevyhraje (pokud to není tatrovka naložená panely, pak to může být "remíza" se ztrátami na obou stranách).
takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlakuOno to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem. Nezapomínejme, že někteé součásti zabezpečovací techniky na mnohých úsecích našich tratí (speciálně v JČ kraji) pamatují tatíčka Masaryka, případně dokonce Franze Josefa!
smete ho rychlík projíždějící po druhé kolejiPozor ještě na jednu věc. I na jednokolejné trati může být velice nebezpečné projet těsně za vlakem. V následu za vlakem totiž může jet drezína - nemělo by se sice takto jezdit, ale nezřídka se to děje.
Ono to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem.Pokud je signalizace spouštěna automaticky, tak tohle většinou funguje - spínač, který určuje, že vlak projel, je umístěn pár metrů za přejezdem, takže když vlak zastaví o kousek dál, signalizace se vypne.
Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic?Na přejezdu v Brně - Horních Heršpicích se to děje furt.
Je to hodně frekventovaný přejezd a na jedny spuštěné závory projedou až 3 vlaky. Pak se tam čeká i 10 minut

A ať nikdo nezkouší napodobovat Sataníka...

V naší vsi (maloměstečku) jsou sebevraždy skokem pod vlak nesmírně populární. Jen těch, co o nich vím, je až, až. Další mrtvé obstarávala skutečnost, že jedna hospoda zavírala dřív, a byla dál od bydlišť spoluobčanů opilců, nežli ta druhá a spojnice hospody A a hospody B procházela přes koleje. Z nějakých magických důvodů si opilci na té štrece ulehali zásadně na koleje.
Vůbec je to asi populární. V Řeži jsme stáli a čekali na vlak, na druhý straně stál chlap, pak jel rychlík a už mi kolem hlavy letí utržená noha. Málem mi nakop. Šli jsme ho zachraňovat, ale nějak už nebylo co, tak jsme jenom odehnali jezevčíka (majitelka psa zatím zvracela), co se o to nějak moc zajímal. Vlakvedoucí vylez z vlaku, zapálil si a povídal, že se právě vrátil z dovolený, kterou si vzal na uklidnění pošramocenejch nervů. A že takhle si ten klidnej začátek nepředstavoval.
Nedivím se, že se sebevrazi při provádění občas rozmyslí. Člověk si leží na kolejích, čeká, čeká, čeká, .... a Pendolino nikde!
Až jednou: Lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek, ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mě do lopatek. Dobytčí vlak do městských jatek měl ukončit mé trápení, byl všední den a přece svátek, dobytčí vlak měl zpoždění.