Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
A pro Čechy mají zřejmě magickou přitažlivost - rádi pod ně skáčou, vkračují nebo vjíždějí. Článek na Novinkách je sice dost zmatený a dezinformující (hlavně jeho název), nicméně odkazovaná statistika Eurostatu ukazuje zajímavé skutečnosti.
Článek má nadpis "Česko má druhé nejnebezpečnější železnice v EU". To je samozřejmě hrubé zkreslení skutečnosti, nicméně je pravda, že se v Česku na železnici velice často umírá. Celou zprávu Eurostatu, která se tím zabývá, si lze stáhnout ve formátu PDF. Jenže navzdory představě, která by po přečtení názvu mohla leckoho napadnout - totiž že se tu sráží a vykolejují vlaky jak na běžícím pásu - je to úplně jinak.
Nelze říci, že by samotné dráhy fungovaly stoprocentně bezpečně (což by při známé situaci u ČD byl opravdu velký zázrak). Vzpomeňme třeba na případ onoho zapomětlivého strojvůdce (který měl - dokonce písemný - příkaz počkat, přesto vyjel na trať a srazil se s protijedoucím vlakem), nebo partičku "železničních závodníků", kteří se v úseku s traťovou rychlostí 40 km/h hnali s osobním vlakem o celých 70 km/h rychleji (což skončilo katapultáží vlaku z kolejí, jeho převrácením na bok a zarytím do země).
Drtivou část mrtvých a zraněných ale tvoří lidé, kteří vlakem ani necestovali, ani se nepodíleli na jeho řízení. Takoví, kteří se pod jeho kola vrhli buď dobrovolně nebo v neskutečném hazardu. Co si myslet o lidech, kteří přejíždějí přes přejezdy (i nepřehledné) na blikající červená světla, nebo si dokonce ještě zvednou závory? Jaký názor si udělat na ty, kteří se proplétají mezi odstavenými vagony přes mnohokolejnou trať kdesi na konci nádraží, kde se občas prořítí Pendolino rychlostí až 160 km/h?
Je to zajímavé, ale takových lidí je u nás hodně. Docela dost je také těch, kteří volí vlak jako vhodný způsob sebevraždy (a je jim jedno, že se kvůli každému z nich stovky lidí nedostanou včas tam, kam potřebují). Jako by vlaky měly nějakou magickou přitažlivost. Možná to souvisí s tím, že vláčky jsou oblíbená hračka - ovšem mnoha lidem uniká rozdíl mezi roztomilým vláčkem v měřítku TT a těmi stovkami tun oceli valící se po kolejích. A číhající smrt už teprv roztomilá není.
UPDATE 13.6.2006: Nejen v Česku se často umírá na přejezdech. Bývalý slovenský ministr kultury František Tóth dnes nedojel na volební mítink, jeho život ukončil vlak na přejezdu s fungující světelnou signalizací.
Tiskni
Sdílej:
Nevím jak vy, ale kdybych se chtěl zabít, tak asi budu opravdu řešit jiné věci, než jestli se někdo dostane včas do práce, nebo ne :o)
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...
Jinak projíždění přejezdů "na červenou" je samozřejmě risk, ale část viny je IMHO i u ČD. Kdyby bylo signalizační zařízení seřízeno tak, aby blikalo jen po nezbytně nutnou dobu, lidí, kteří by na přejezdy zmateně vjížděli by IMHO ubylo. Když spěcháš a stojíš už pátou minutu u přejezdu a furt nic nejede, tak to prostě občas nevydržíš. Vrcholem všeho pak je, když je kousek od přejezdu zastávka a signalizace bliká když vlak ešte stojí na zastávce a nastupujou lidi...Ale kolik z těch nehod se stalo v takovýchto případech? Řekl bych, že nula celá nula nic. Většina se IMHO odehrává tak, že si někdo myslí, že to ještě stihne, nebo kouká bůhví kam a přejezd i s vlakem přehlédne. Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic? A k tomu vlaku stojícímu v zastávce – na dráze se požaduje trošku jiná bezpečnost, než je zvykem na silnici nebo i běžně v IT, takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlaku. To že ten vlak, když všechno dobře půjde, možná zastaví v zastávce, není z pohledu zabezpečení nijak relevantní. Přejezd musí jít do výstrahy v okažiku, kdy se dá důvodně očekávat, že na něj vjede vlak. Navíc i kdyby v tomhle konkrétním případě se zastávkou na přejezd motorista vjel, tak smrtelné zranění mu nezpůsobí srážka s rozjíždějícím se osobákem, ale smete ho rychlík projíždějící po druhé koleji (který řidič velkomyslně přehlédl, protože přece ví, proč ta signalizace svítí). Pokud jde o přejezd, je lepší s autem vždycky počkat. Protože souboj s vlakem auto nikdy nevyhraje (pokud to není tatrovka naložená panely, pak to může být "remíza" se ztrátami na obou stranách).
takže přejezd musí být aktivován průjezdem vlakuOno to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem. Nezapomínejme, že někteé součásti zabezpečovací techniky na mnohých úsecích našich tratí (speciálně v JČ kraji) pamatují tatíčka Masaryka, případně dokonce Franze Josefa!
smete ho rychlík projíždějící po druhé kolejiPozor ještě na jednu věc. I na jednokolejné trati může být velice nebezpečné projet těsně za vlakem. V následu za vlakem totiž může jet drezína - nemělo by se sice takto jezdit, ale nezřídka se to děje.
Ono to občas nejde ani dost dobře udělat tak, aby se přejezd otevřel, když vlak zastaví v zastávce za přejezdem.Pokud je signalizace spouštěna automaticky, tak tohle většinou funguje - spínač, který určuje, že vlak projel, je umístěn pár metrů za přejezdem, takže když vlak zastaví o kousek dál, signalizace se vypne.
Ostatně, kolik jste za poslední rok zažil případů, že jste čekal na přejezdu 5 minut a nic?Na přejezdu v Brně - Horních Heršpicích se to děje furt.
V naší vsi (maloměstečku) jsou sebevraždy skokem pod vlak nesmírně populární. Jen těch, co o nich vím, je až, až. Další mrtvé obstarávala skutečnost, že jedna hospoda zavírala dřív, a byla dál od bydlišť spoluobčanů opilců, nežli ta druhá a spojnice hospody A a hospody B procházela přes koleje. Z nějakých magických důvodů si opilci na té štrece ulehali zásadně na koleje.
Vůbec je to asi populární. V Řeži jsme stáli a čekali na vlak, na druhý straně stál chlap, pak jel rychlík a už mi kolem hlavy letí utržená noha. Málem mi nakop. Šli jsme ho zachraňovat, ale nějak už nebylo co, tak jsme jenom odehnali jezevčíka (majitelka psa zatím zvracela), co se o to nějak moc zajímal. Vlakvedoucí vylez z vlaku, zapálil si a povídal, že se právě vrátil z dovolený, kterou si vzal na uklidnění pošramocenejch nervů. A že takhle si ten klidnej začátek nepředstavoval.
Nedivím se, že se sebevrazi při provádění občas rozmyslí. Člověk si leží na kolejích, čeká, čeká, čeká, .... a Pendolino nikde!
Až jednou: Lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek, ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mě do lopatek. Dobytčí vlak do městských jatek měl ukončit mé trápení, byl všední den a přece svátek, dobytčí vlak měl zpoždění.