Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
4.8.2009 12:03
| 
| Přečteno: 2674×
| Komentářů: 54, poslední 11. 8. 2009
| Hodnocení: 97 % (37 hlasů)
Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto zápiskem trochu pročistit. Jedná se ale o "work in progress", takže námitky jsou vítány.
27.7.2009 09:43
|
| Přečteno: 5079×
| Komentářů: 147, poslední 4. 8. 2009
| Hodnocení: 96 % (23 hlasů)
Na jeden pracovní PC jsem nedávno instaloval čerstvou desktop distribuci a nestačil jsem se divit nad příšerným výkonem kdykoliv PC přistupoval na disk...
26.6.2009 14:44
|
| Přečteno: 1342×
| Komentářů: 23, poslední 29. 6. 2009
| Hodnocení: 100 % (8 hlasů)
Spojení instalace virtuální mašiny a následný provoz jejího "image" v chrootu spojuje výhody obou přístupů. Může se to zdát jako triviální pokrok, ale až donedávna jsem netušil jaké výhody tato kombinace poskytuje. O co jde?
Vlastně ne tak docela: místo wgetu je použit Perl a LWP. Každopádně žádné klikátko, žádná extenze do prohlížeče, jen obyčejný skript.
Před chvílí jsem přeložil beta verzi firefoxu 3.5 a hned jsem se jal vyzkoušet podporu video tagu z HTML5. Co k tomu říci - prostě to funguje.
Znáte to: někdo zavolá, "přišlo Vám to?" - "nepřišlo" - "vždyť jsem to odesílal". Ti bystřejší zavolají rovnou "poslal jsem Vám to ale vrátilo se to".
Pak se kouknu do logu na serveru a tam jsou věci typu Helo command rejected: Host not found. Ach jo. Ano, zkouším to, pravidelně v intervalu cca 3-5 let, zda mi projde, když si nastavím SMTP server na striktní režim. Neprojde. A to jsou prosím maily od velké společnosti se solidním zázemím.
Takže hlavně žádné restrikce - i kdyby na port 25 přišel HTTP dotaz, tak ho doručit jako mail...
Dnes jsem instaloval "samoinstalační ADSL balíček" od O2. Instalací ADSL už mám za sebou několik, ale pokaždé byl modem pouze v režimu bridge a všechno důležité se odehrávalo na linuxu za ním. Tentokrát bylo potřeba modem nainstalovat v "plně okřídleném" režimu, aby stačilo zapíchnout ethernet do počítače s DHCP klientem a fungovat.
Kam oko pohlédne, si někdo volá přes půl světa "zadarmo", pomocí jednoho nejmenovaného botnetu, rozhodl jsem se tedy, že to musí jít i u nás a nějak normálně.
16.1.2009 07:53
|
| Přečteno: 3604×
| Komentářů: 27, poslední 19. 1. 2009
| Hodnocení: 82 % (17 hlasů)
Tento zápisek je krátkým shrnutím mých zkušeností s technologií eSATA za posledního cca půl roku.
10.12.2008 20:55
|
| Přečteno: 4264×
| Komentářů: 35, poslední 13. 1. 2009
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
Krátký zápisek kterak jsem rozchodil virtualizaci pomocí kvm+virtio.
Kvůli kompilaci nějakého archaického C++ kódu jsem potřeboval GCC 2.96. Nezbylo tedy než sáhnout po nějaké historické distribuci. Když už jsem byl v tom, sestrojil jsem několik nostalgických screenshotů.
Mam ADSL linku s parametry 8192/512. Modem po pripojeni hlasi, ze je spojen na techto rychlostech (respektive cca o 3 kbit vyssi). Nicmene pri mereni fakticke rychlosti (pomoci wgetu, netcatu, iptrafu, ... zadne webove udelatko) se dostavam na max cca 6600/440. Ma nekdo podobnou zkusenost? Podle ceho se u O2 meri rychlosti? Cim by to jeste mohlo byt?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz