Rozhovor: Josef Hruška (MV ČR) o open source ve státní správě

19. 2. 2009 | Luboš Doležel, Robert Krátký | Rozhovory | 5612×

Josef Hruška: „Pracuji na Ministerstvu vnitra v sekci rozvoje a projektového řízení ICT v oblasti veřejné správy. Do mé působnosti spadá zejména koordinace účasti ČR v programu IDABC Evropské unie. Druhou oblastí jsou aktivity na podporu využívání open-source softwaru ve veřejné správě.“ V rozhovoru je mimo jiné rozebírán Evropský návrh průvodce pro veřejné SW zakázky, který je reakcí na diskriminační tendry.

Evropský návrh průvodce pro veřejné SW zakázky

IDABC je speciální orgán Evropské komise, který má na starosti zpřístupňování eGovernment služeb Evropské unie veřejným správám, podnikatelům a občanům (zkratka IDABC zastupuje "Interoperable Delivery of European eGovernment Services to public Administrations, Businesses and Citizens"). Karel de Vriendt, který stojí v čele IDABC pro oblast open source softwaru, tvrdí, že mnoho softwarových tendrů v EU je nelegálních, neboť diskriminují open source tím, že přímo jmenují konkrétní proprietární software jako součást požadavku: "Proti těmto veřejným soutěžím je možné protestovat a v případě potřeby organizace, které soutěže vypisují, žalovat u soudu."

Na konferenci Open Source World byl proto zveřejněn návrh pravidel pro veřejné zakázky, který má pomoci zabránit tomu, aby byly tendry i nadále nakloněny konkrétním aplikačním řešením a/nebo dodavatelům. 20. října byl v rámci setkání IDABC OSS ve španělské Malaze představen dokument, který stanovuje principy pro nákup softwarových řešení ve státní správě. V současné době je uzavřeno připomínkovací období a očekává se schválení Evropskou komisí, po kterém bude dokument závazný.

Odkazy na OSOR.eu:

• Procurement and Open Source Software (2008) - draft version
• OSOR Guidelines, Public procurement and Open Source Software (PDF)

---

Rozhovor s Josefem Hruškou z Ministerstva vnitra ČR

0) Představte se prosím čtenářům.

Josef Hruška, pracuji na Ministerstvu vnitra v sekci rozvoje a projektového řízení ICT v oblasti veřejné správy. Do mé působnosti spadá zejména koordinace účasti ČR v programu IDABC Evropské unie. Druhou oblastí jsou aktivity na podporu využívání open-source softwaru ve veřejné správě. Vzhledem k tomu, že IDABC je v oblasti podpory využívání OSS ve veřejné správě také velmi aktivní, nemohu zřejmě říci, kterou považuji za hlavní a vedlejší.

1) Víte už o návrhu tohoto dokumentu? Diskutovalo se o něm na vašem oddělení?

O návrhu vím. Zatím spíše předběžně, že dokument použijeme jako vstup pro plánovanou koncepci - strategii - z hlediska využívání open-source softwaru pro rozvoj e-governmentu.

2) Co si o něm myslíte? Vidíte nějaké nedostatky?

Považuji ho za dobrý a užitečný. Lidé, kteří ho zpracovávali, odvedli dobrou analytickou i metodickou práci. Jako ostatně (dohromady s IDABC) již poněkolikáté. O nedostatcích se asi zcela hovořit nedá, autoři sami v dokumentu deklarují, pro co je určen a s tímto se vypořádali dobře. Proto se nesnaží řešit např. otázku stanovení open-source strategie/politiky. Ale v jiné situaci se bude nacházet správní orgán při pořizování OSS a uplně v jiné se nachází, když chce např. být součástí OSS projektu, nebo ho vést a nebo podporovat.

3) Jak byste popsal situaci kolem softwarových tendrů v ČR? Víte o nějakých tendrech, které přímo určují konkrétního dodavatele?

Situaci popsat nemohu, protože se zadávacími podmínkami veřejných zakázek nepracuji.

4) Myslíte si, že bude mít dokument na situaci v ČR nějaký vliv?

Pokud se podaří zrealizovat záměr vytvořit strategii, ano.

5) Co si myslíte, že by dokázalo veřejnou správu naklonit blíže k open source?

Úřady, které využívají a chtějí využívat OSS ve svých ICT, to mají velmi těžké. Stále převažuje tendence na ně pohlížet jako na podivíny nebo rebelanty. Pokud jim chceme nějak ulehčit jejich bytí, je nutné pracovat s nimi dohromady, ujasnit si, jaké jsou možnosti, návrhy a s tím související postup.

Pomůže také, pokud se z hlediska rozvoje e-governmentu v ČR nebo rozvoji ICT rešení ve veřejné správě, začne více mluvit o interoperabilitě. O tom, že interoperabilita je souhrn společně dohodnutých pravidel. A že tato pravidla, tím i interoperabilita obecně, by měla být založena na otevřených standardech (normách a specifikacích, to jen pro zpřesnění terminologie) - protože to jsou SPOLEČNĚ DOHODNUTÁ pravidla.

Málo se využívá a rozvíjí schopnost orgánů veřejné správy opětovně využívat výsledků dosažených jiným orgánem veřejné správy např. v druhém koutě ČR, schopnost orgánu veřejné správy naopak dát své výsledky také k dispozici ostatním orgánům - a to s nejmenším možným počtem překážek (technických, právních, atd.) - a konečně schopnost dobrovolné vzájemné spolupráce mezi orgány veřejné správy. Když se podíváte na OSS jako na projekt, tedy způsob, jak vzniká software, vidíte, že tyto charakteristiky (opětovné využívání, sdílení a dobrovolná spolupráce) jsou přirozenými vlastnostmi open-source softwaru.

Na druhou stranu, pokud má veřejná správa skutečně využít příležitostí pro rozvoj svých služeb, které se jí naskytují díky OSS, tak se, podle mého názoru, bez prosazování a implementace otevřených standardů ve svých ICT neobejde.

6) Dokážete porovnat proprietární a open source software z hlediska nasazení ve veřejné správě? V čem vidíte největší slabiny a výhody open source?

Spíše kvantitativně. Není důvod se domnívat, že výsledky studií a průzkumů učiněnných např. projektem FLOSSPOLS Evropské unie nebo průzkum p. Tomáše Kejzlara (informatik na MěÚ Děčín) v rámci jeho diplomové práce, neodpovídají realitě. 40 % serverů ve veřejné správě ČR běží na OSS, zastoupení OSS na desktopech se pohybuje někde kolem 20 % (z pohledu jakékoliv aplikace). Trochu specifickým případem je nasazení operačního systému GNU/Linux na desktopech.

Úřad městkého obvodu Ostrava-Jih, dá se říci, kompletně běží na linuxových desktopech. Dále na úřadech, které jsou aktivní při nasazování OSS, je podíl zastoupení linuxového operačního systému na desktopech také mnohem větší (Děčín, Domažlice). Blansko zase např. používá kancelářský balík OpenOffice.org již od doby, kdy byl ještě ve verzi 0.9. Chcete-li se podívat na hezkou a nákladově efektivní implementaci open-source VoIP telefonní ústředny, navštivte Domažlice (i software telefonních přístrojů je linuxový), tam se také můžete pozeptat po zkušenostech s nasazením groupwarové aplikace.

Právě ty "vnitřní" charakteristiky open-source softwaru jsou pro většinu lidí z veřejné správy hůře uchopitelné. Takže za největší slabinu považuji jeho jakoby "nahodilé" nasazování, jednotlivé úřady jsou nechány víceméně na pospas vlastnímu osudu, i kvůli např. nedostatku informací pro veřejnou správu o otázkách souvisejících s open source. Z toho mi vyplývá mj. jedna věc: chybějící strategie. Právě její příprava patří pro mne do nejvyšší priority pro začátek tohoto roku.

7) Očekáváte nějaký posun v používání otevřených formátů dokumentů (jako ODF) ve veřejné správě? Registrujete problémy s dodržováním doporučení MIČR o používání elektronických formátů s volně dostupnou specifikací?

(vizte např. http://www.molcan.cz/node/69 - původní stránka na micr.cz již není dostupná)

Ono je to o motivaci něco dodržovat. Buď se vydáme cestou vládních nařízení a vyhlášek (a dalších nástrojů regulace), pak nelze jinak než dodržovat, a nebo se můžeme vydat (a jsme u toho opět) cestou spíše dobrovolného základu, ale to zas to doporučení samo musí mít nějakou váhu (někoho s přirozenou autoritou, která se nebuduje lehce). Je to také o určitých zvycích, jakési kultuře. Z diskuzí si nesu obrázek Evropy, kde když se podíváme na skandinávské státy nebo např. Velkou Británii, tam se hodně pracuje s doporučeními (guidelines), čím víc se posouváme na jih Evropy, tím více se uplatňuje přístup regulační, v podobě královských výnosů, vládních nařízení a vyhlášek, apod. ČR sice stojí geograficky uprostřed, ale osobně se obávám, že jsme spíš zvyklí na nařízení, než se dobrovolně podřizovat doporučením. Ale přál bych si, aby to bylo právě naopak.

Otázkou také zůstává, zda by dodržování doporučení pomohlo, kdyby se před jeho zveřejněním konala diskuze, meziresortní i veřejné konzultace.

8) Máte nějaký odhad TCO spojeného s IT infrastrukturou ve veřejné správě?

Nemám. TCO jsou konceptem velmi individuálním. Dle mého názoru by se nejdříve musela připravit řekněme metodika, která by se poskytla k oponentuře, že paramatry měření TCO jsou v ní nastaveny správně/objektivně, pak by se teprve mohla uplatnit na reálných situacích.

Můj úsudek ale je, že používáním OSS se ICT řešení veřejné správy určitě nestanou méně účinnější nebo účelnější. Důvody a náznaky, proč si to myslím, doufám, čtenáři nalézají v řádcích výše.

Děkujeme za rozhovor.

       

Komentáře

[daeltar]

 7) není tučně otázka, záměr? :)

[Robert Krátký]

Ne, opraveno. Dík.

[dad]

dej urednikovi stul, zidli, tuzku a papir - praci uz si najde sam.

K cemu do prdele potrebuji na uradech Office?

[Robert Krátký]

na uradech Office?

Není odpověď schovaná už v té otázce?

Proč by to nemohli potřebovat? Chceš, aby dopisy sázeli v TeXu a místo spreadsheetů měli čtverečkovaný papír a kalkulačky?

[Petr]

Podle mě myslel MS Office. Jinak k spredsheetům: vy myslíte, že průměrná úřednice umí sečíst čísla ve dvou buňkách? Na našem úřadu teda ne a z Wordu umí použít tyto fce: změna písma. Ty pokročilejší umí zarovnání, ostatní to odtlačí mezerama. OOo by jim stačilo i ve verzi 1.0, ale u nás je dokonce přímo zakázáno OOo instalovat. Vedoucí si myslí, že co nestálo majlant, je určitě kradený. Ministerstvo by aspoň mohlo udělat nějakou osvětu, že existují alternativy a že za jejich používání nikoho nevyhodí (toho se ten náš ***** bojí asi nejvíc).

[Robert Krátký]

Ty pokročilejší umí zarovnání, ostatní to odtlačí mezerama.

No a? Je jasný, že ty textové procesory jsou přecpané funkcemi, které většinou nevyužije ani ten, kdo jim rozumí. Ale výhoda je, že to jde používat i bez hlubších znalostí. Že to používají blbě, to je mi celkem fuk.

OOo by jim stačilo i ve verzi 1.0, ale u nás je dokonce přímo zakázáno OOo instalovat. Vedoucí si myslí, že co nestálo majlant, je určitě kradený.

Tak to je blb... Osvěta by nepomohla, musel by dostat vyhlášku, směrnici nebo něco podobného.

[H0ax]

No a? Je jasný, že ty textové procesory jsou přecpané funkcemi, které většinou nevyužije ani ten, kdo jim rozumí. Ale výhoda je, že to jde používat i bez hlubších znalostí. Že to používají blbě, to je mi celkem fuk.

Věřím, že je ti to fuk, když se ti takové dokumenty pak nedostanou do rukou, ale jak má s takovým prasečincem dělat někdo další? Dokumenty, kde se odstránkování provádí 30x enterem, po tečce za větou se nedělá mezera, tabulky se dělají "odmezerováním", jsou chuťovka k pohledání. A pak samotní tvůrci takových výtvorů koukají jak puk, když chtějí do své supertabulky něco přidat a ono jim to ujíždí. Tohle musí pak promptně vyřešit IT odd., protože to je zaručeně chyba wordu . Takových dokumentů mi prošlo rukama nepočítaně od spousty firem.

[Robert Krátký]

A co? Řekni tedy, co by měli používat, když ne kancelářské balíky s textovými procesory? Copak myslíš, že když je posadíš před LyX, tak najednou budou válet? Já přeci neobhajuji to, jak někdo prasí dokumenty. Tvrdím však, že to není chyba Wordu nebo Writeru. Člověk, který těm programům nerozumí, nemá ponětí o stylech a neslyšel o typografii, je prostě používá tak, jak (ne)umí. Tedy většinou jako psací stroj. Proč jim to máš za zlé?

Btw, nějaké odstránkování pomocí enteru je čajíček. Já nejvíc zuřím, když mi lidé posílají fotky tak, že je vloží do wordovského dokumentu, a ten pak připojí k mailu.

[phero]

Proč jim to máš za zlé?

Třeba je to idealista a ma jim za zlé to že lžou v životopisech

[kkaarreell]

Vzdyt on take netvrdi, ze je to chyba Wordu. Pouze se snazi rict, ze na to "praseni" se jim nemusel kancelarskej balik kupovat, stejne dobre mohou "prasit" i v nejakej zadarmo.

[H0ax]

Já také netvrdím, že je to chyba OOo/MSO. Pokud je například dokument o 200 stranách zpracován tímto způsobem, každý nadpis jinak atd. a najednou někdo zjistí, že chce mít tyhle nadpisy třeba kurzívou a nadpisů je tam 300, budeš je všechny předělávat ručně, protože se někdo neobtěžoval je ostylovat.

Člověk, který těm programům nerozumí, nemá ponětí o stylech a neslyšel o typografii, je prostě používá tak, jak (ne)umí.

Pokud je toto tvrzení platné i po proškolení, nemá takový člověk sedět u pc, ale u psacího stroje. Každý pracovník by měl být školen na práci, kterou má dělat, bohužel to tak většinou není, zvláště u kancelářských věcí. Pokud má v CV napsáno, že umí word a excel a umí je "mezerníkovým" způsobem, tak je to ještě větší sranda. Když chci být pekař, měl bych umět péct, když chci psát dokument, měl bych ho umět napsat tak, aby se příjemce nepozvracel. Btw. prázdných emailů s přílohou .doc, která obsahuje obrázek a popis problémů dostávám na helpdesk spousty, ovšem to není nic proti prázdému emailu, který má .doc a v něm jedna věta: Ahoj, mám nové telefoní číslo XXXXXXXXX

[radonx]

 

to není nic proti prázdému emailu, který má .doc a v něm jedna věta: Ahoj, mám nové telefoní číslo XXXXXXXXX

No, když tohle udělá nějaký Franta Běžný Uživatel začátečník, tak ho poučím, že na takové sdělení má tělo zprávy a ať se přes F3 v Totalcommanderu podívá, kolika zbytečnými bajty "zasírá" e-mailovou komunikaci.

 

Fór je v tom, že sdělení tohoto typu posílají i orgány veřejné správy, typicky PČR a Finanční úřady. Oni si snad vůbec neuvědomují, že když všechno nacpou do přílohy a do těla e-mailu nedají žádný text, že jim to antispamové filtry mohou zařadit mezi spam, protože zprávy neobsahují žádný text, podle kterého by mohly být vyhodnoceny. Když to navíc pošlou z nějakého "populárního" klienta typu Outlook express, tak za obsah a klienta dostanou od antispamového filtru minus body. Pokud ještě mají klienta nastaveného tak, že posílá nekorektní hlavičku, průser je na světě.

A už vůbec jim není známa základní zásada bezpečnosti, která doporučuje uživatelům e-mailových klientů neotvírat přílohy, které nejsou řádně avizovány v těle e-mailu. Podle těchto doporučení se takové e-maily mají ihned smazat.

Myslím, že by PČR měla projít školením (a Finační úřady samozřejmě také).

 

[jsmach]

PČR má minimum MS Office, takže koncovka bude spíče wpd :o) a taky bych se nebál těch emailů doručených z pošt. účtů PČR.

[radonx]

Nejde o to se bát nebo nebát, já osobně se nebojím , jde o "pravidla hry". A antispamové filtry pracují bez ohledu na emocionální nastavení recipienta. Mezi cca 2000 spamovýni zásilkami denně se jedna z PČR zařazená jako spam docela ztratí, nemyslíte? Nám poskytuje jeden filtr provider (95% spamu), druhý máme na našem mailserveru (ověření filtru providera + 3% spamu) a v klientovi (Thunderbird - zbytek). A samozřejmě uživatelé by měli důsledně respektovat pravidla hry a s besobsažnými zásilkami (pokud jse o tělo e-mailu) nakládat jednoznačně, padni komu padni.

Jinak od PČR jsme .wpd v příloze nikdy nedostali, asi jsou poučeni o exportu v 602PC Suite do Word6 nebo ukládání do tohoto formátu mají nastaveno v konfiguraci.

[jsmach]

ono to bude asi tím, že nedostáváte poštu ze základních útvarů PČR, kde je na cca 10 PC jeden ks s MSO, zybtek jede na T602 a ukládá se do WPD. Navíc je trošku problém s internetem, těch 128kb připojení na jednom pomalém stroji z prehistorických dob na útvaru, odradí každého zájemce o komunikaci s okolím mimo PČR. V rámci PČR se samosebou elektronicky koresponduje v rámci intranetu.

[radonx]

Pravda, píšou nám vždycky vyšší šarže ...

[Daniel Kvasnička ml.]

Věřím, že je ti to fuk, když se ti takové dokumenty pak nedostanou do rukou, ale jak má s takovým prasečincem dělat někdo další?

...jako treba stroj. Takhle psane dokumenty ulozene treba v ODF potom skladovat v nejakem DMS a rozumne je indexovat a prohledavat taky musi byt "fajn". V porovnani s dokumenty, ktere vyuzivaji moznosti formatovani a i jejich kod je pak cistsi.

[camlost]

J: Podívej, Láďo. Nám tu vychází náklady na jeden počítač u Vás o 70% vyšší než u Petra v Poříčí. Máš pro to nějaké vysvětlení? Co tam, prosím tě, máte?

L: Jardo, mi tam máme jen to, co nutně potřebujeme pro práci.

J: No tak jaktože má Petr tak nízké náklady?

L: Hmmm, nemá tam něco nelegálního?

J: Ne, nemá. Interní audit nic nenašel. Jo, mimochodem, taky tě to čeká. Mám dojem, že za dva týdny. Pošlu ti mail s přesnými informacemi. Hele, víš co? Počkáme na auditní zprávu, pak porovnáme SW u Vás a u Petra. A uvidíme.

[bibri]

+1

To by se ale někdo musel o tu efektivitu nákladů (i práce) apod. zajímat. Já když vidím pracovat některé úředníky tak vím, že stejným tempem bych si v komerční sféře nevydělal ani na základní potřeby. Myslím, že několik větších auditů zaměřených tímto směrem by celý státní aparát o polovinu odlehčilo a dvakrát zrcyhlilo - stačí pár precedentů :).

[Petr]

Tak ten audit nás čeká (na každém pc bude sw sledující činnost) a přesně vám řeknu, jaký bude výsledek: vyhází se poslední dobří a pracovití lidé! :( Věc se má tak: každá pracovnice má přidělen kus abecedy, aby měli stejně lidí/žádostí ke zpracování. Jedna je uplně **** a dělá jako slimák - žádosti jí tam leží 14 dní než na ně šáhne. SW ale bude hlásit: 100% pracovní doby maká. Druhá úřednice je šikovná a všechny žádosti vyřídí ten samý den. Pak si pustí karty, nebo přečte něco na webu, protože má vše hotové. No a koho vyhodí? No jasně, tu "mrchu" co v pracovní době hraje karty, zatímco tu co hledá 3min enter ještě pochválí.

[bibri]

Od firmy, která dělá takové audity, bych si nenechal ani naleštit boty. Neříkejte mi, že při auditu nebudete řešit efektivitu práce. To snad ne?

A pokud ano, řešením je vyhodit dva slimáky a jejich práci dát tomu schopnému člověku a přidat mu na platu. Nebo se mýlím. Pokud ano, proč?

[Petr]

Ano, mýlíte, je vidět, že se ve státní správě moc nepohybujete :) Vy si opravdu myslíte, že vedoucí neví, kdo dělá a kdo ne? Že by nešlo už nyní motivovat lidi osohem? Že by nešlo při přijímání posadit člověka k PC a zadat minutový (uplně primitivní úkol) místo otázky "a na pc umíte?" - už to by vyřešilo imo 80% problémů. Jenže když vedoucí nehodlá nic z toho řešit, protože si nechce dělat zle mezi lidma, když nehodlá nic měnit, protože má 3 roky do důchodu a hlavní je to nějak doklepat a po mě potopa, když.. Zkrátka ryba smrdí od hlavy. Pohybuji se i v soukromém sektoru a to jsou 2 naprosto rozdílné světy. Pevně věřím, že by agendu na tom úřadě zvládla 1/3 lidí. No a perlička na závěr: plat je podle tabulek: věku/vzdělání. No a kdo je na práci na pc většinou největší slimák? No ano, ti nejstarší, kteří vystudovali VŠ před 35ti lety - to jim je opravdu dnes platné, proti dnešním středoškolákům je jejich produktivita práce s PC tak 10% ale berou mnohem více.

[melkors]

Tak na to se da rici jen jedno: NAIVKO!

[bibri]

Proč?

[Guzmír]

J: Čau Láďo, nám tady vychází, že náklady na jeden počítač jsou u Vás o 70% vyšší než u Petra v Poříčí.

L: Ty vole, víš jak to chodí, sme tu měli obchoďáka co nám dal fakt fér nabídku s různýma bonusama, vopravdu pěkný.

J: Tě chápu, ale jak to mám já jako vokecat, šéf mě dusí s ňákýmá pojebanýma krizovýma úsporama nebo co.

L: V klidu, sme to pořešili normálně výběrovkou s požadavkama kterou mohli splnit jenom oni.

J: To sem si vodfouk že to máš posichrovaný, takže píšu "požadavky dle zadání VŘ splnila pouze jedna nabídka za uvedenou částku".

L: Dyť jo, co se ti tam na štábu čílí, sou to snad jejich prachy?

J: Víš jak, musíme teď furt vykazovat nějakou kontrolní činnost. Hlavně že je to vošetřený a je klid na práci... ;)

L: Ok, tak čest.

J: Sieg...

[slush]

+1 vy děláte ve státní správě, že? 

[Nicky726]

+1

[kkaarreell]

Ladicku, kamarade, muzes mluvit?

[Petr]

No a? Je jasný, že ty textové procesory jsou přecpané funkcemi, které většinou nevyužije ani ten, kdo jim rozumí. Ale výhoda je, že to jde používat i bez hlubších znalostí. Že to používají blbě, to je mi celkem fuk.

Tentokrát to nebylo myšleno jako kritika uživatelů (za jejich neschopnost může většinou přijímání na základě známosti a ne vědomostí, vedoucí, který nic neřeší a jen čeká na důchod atd), ale toho, že na jejich práci by bohatě stačil OOo, ale všem se samozřejmě kupuje MSO. A ono to v celorepublikovém měřítku dělá opravdu ohromné částky, které jdou i z Vašich daní.

[phero]

radeji misto kroku zpet udelat krok vpred a pouzivat specializovany aplikace

[dad]

+100

je priznacne, ze smysl vypocetni techniky chape i mezi tzv. odborniky jen miziva mensina.

[linear]

hm, budu volit ODS ! at se mi jeste vcera z pomysleni na ODS delalo soufl Ale je videt ze na MVCR nezamestnaji kdejakeho tzv. "informatika" s knihou "MSSQL za 24 hodin" v podpazi.

[jik]

To není řešení, k tomu se nemusíte snižovat, oni za to nemohou . Koncentrace blbců k nějakému tématu je napříč celým politickým spektrem konstantní.

[phero]

SNK maj taky radi otevreny formaty

[melkors]

Zeleni toho take pred volbami slibovali ...

A jedna vlastovka ...

[linear]

 Zeleni? Neslysel jsem ze by cokoliv ze svych planu ohledne OSS splnili? Ono to dopadlo stejne jako v jinych oborech, kdyz ptacka lapali pekne mu zpivali a pak si Bursik "uklidil" a udelal z toho Unii Svobody (ucelovy spolek karieristu). Alespon muj nazor. Takze tam bych uz nic necekal a ani se nedivim ze nic nesplnili.

[Vít Profant]

Takhle bych to nebral. To bych si taky mohl říct: Budu volit toho, kdo je proti radaru, LS, SW patentům a má rád OSS. A vyšli by mi komunisti.

[linear]

 ja jsem proti radaru, pro LS, proti SW patentum a pro OSS, takze volit nebudu

[freshmouse]

> a má rád OSS. A vyšli by mi komunisti.

Zvláštní, ještě nedávno (a pravděpodobně stále) měli ke stažení svoje dokumenty ve formátu *.doc, jejich stánky beží na ASP.NET a je mi jasné, na čem běží jejich kacelářské počítače... Ale jasně, třeba svobodný software mají rádi, jen ho nepoužívají.

[Xeelee]

Komunisti mají rádi něco svobodného?!?

[bhy]

jé to bude flejm

[HyB75]

Velmi zajímavý článek. Přiznám se, že ač mám několikaleté zkušenosti v IT, jsem od začátku února nováčkem v IT na městském úřadu. Jak jsem zjistil z diskuze výše, jsou tady taky další správci úřadů. Co kdybychom přestali brblat a nějak se spojili a začali si více předávat informace z oblasti OSS právě na Vašem úřadě. Mýslím, že by to dost pomohlo těm, kteří se právě obávají nasazení OSS do jejich prostředí. Taky bychom se mohli spojit s panem Hruškou a začít něco podnikat. Přidáte se někdo ke mně ?

[Jiří Lisický]

Můžete si tady na abíčku založit skupinu. Samozřejmě něco založit je jedna věc, ale pak to nějak udržet aktivní je už složitější...

 

[HyB75]

To je dobrý nápad . Ptám se, půjde někdo do toho se mnou ?

[Leoš Literák]

Skupina Statni sprava (nebo neco jineho) mi prijde jako dobry napad. Pokud vam nedostacuji soucasne funkce, napiste si o dalsi do bugzilly.

[petr_p]

Veřejná moc/správa = {státní správa, samospráva}

[Eregon]

Počítají se i sítě ve školství (konkrétně základním)? Pokud ano, hlásím se :)

[Leoš Literák]

Tak jak ji definovat? Verejna sprava a skolstvi? Celkem dlouhy nazev Byt v US, navrhnu Edu & Gov.

[linear]

 Uz mam napad: Co nazvat to EduAndGov ?

[HyB75]

:o)

Já bych to nedramatizoval. Nazval bych to  : OSS ve státní správě.

Je jedno jestli se do skupiny připojí i školy. Ty tam svým způsobem patří taky :o) A co se týče angl zkratek jsem proti. Vždyť jsme Češi ne ?

[Eregon]

Taky myslím, že nejde o název - šlo mi hlavně o to, jestli někdo školství nepovažuje za věc příliš vzdálenou a tudíž jestli mě budou v té skupině chtít

[petr_p]

Dřív pro to existoval výstižný název rozpočtová organizace.

[Leoš Literák]

Dava mi smysl mit jednu skupinu pro obe. Staci se jen dohodnout na nazvu a zalozim vam ji Open source ve verejne sprave? Brr, to je dlouhe. Nebo nejaka zkratka?

[radonx]

eGon je již použit, asi by při zkratce eGon-OSS dostal někdo nahoře kopřivku. Co takhle eGov-OSS? Jinak roli školství pro hromadné nasazování OSS vidím jako klíčovou. Proto skupina jedna se základními cíly shodnými a případné sekce podle specifických okruhů řešení.

[Leoš Literák]

Vzhledem k tomu, ze v URL bude slovo linux, tak OSS muzeme vynechat, to si lidi dovtipi. Gov vypada, jako by se tykalo jen vlady a ne mistni samospravy. Dale mi tam chybi vazba na skolstvi, pro nekoho ze skoly totiz muze byt tato chybejici informace natolik zasadni, ze se skupine radeji bude vyhybat Asi bude nejlepsi si pohrat s cestinou a vymyslet nejakou hezky znejici zkratku, neco, co si lidi zapamatuji. Jen naznak: ŠKOlstvíVEřejnáSPRáva, tedy škovespr. Brrr. Chce to genia pro neco lepsiho.

[radonx]

No, ono OSS je zase širší pojem než Linux a nebylo by to tedy jen o OSS v Linuxu.

[Leoš Literák]

Presne tak. Vzdyt i tato diskuse je o OOo, coz se nerovna linux. IMHO by se ta skupina mela zabyvat vyuzitim FOSS ve skolstvi a verejne sprave.

[radonx]

Prostě v daném případě nějaký geniální název vymyslit nejde. Ať to přehazuji vidlema ze strany na stranu, zkratky vypadají dost divně a mají nízkou výpovědní hodnotu. Ještě by docela ušly trojpísmenné zkratky, např FOSS-VeřSpr&Školy (Šk a ni Ško se nehodí, asociují jiné možné pojmy).

[petr_p]

Ještě mě napadl název „Free and Open in Public Affairs“, problém je, že to má zkratku „FOPA“ , což připomíná „faux-pax“ :)

[Leoš Literák]

Nebo to vzít od lesa. Co třeba Open Doors? Nebo Otevření. Nebo staří latiníci najdou vhodné sousloví z nějakého citátu. Linux antes portas.

[radonx]

co tak "Otevřená veřejná správa & školy". Je to sice kapánek delší, ale vypovídající, nejsou to poněkud matoucí nebo nelibozvučné zkratky. "Linux ante portas" je zúžení předmětu, jak výše v tomto vlákně uvedeno.

[Leoš Literák]

Hotovo, nastavil jsem te jako prvniho admina. Url jsem zkratil, nazev dle navrhu.

[jsmach]

Máte smůlu, copak nevíte, že Íčko udělal loni velmi výhodný (jak pro koho) kontrakt s MS? Copak nevíte, že jsme povinni utratit tuším 700mil. za produkty MS pro státní správu? Copak nevíte, že tady nejde o obchod, ale jen o likvidaci jakokoliv konkurence, která takovou nabídku učinit nemůže (tím myslím dát bonusy tomu co podepisuje za stát, bo OSS se nedá za 700mil. prodat, a tím pádem se nedá nahrát malá domů ve výši x% z ujednaného kontraktu).

[radonx]

(Zdravím Severní Moravu!) To je řečnická otázka? Ono z usnesení vlády č. 1545/2009 takové jednoznačné důsledky neplynou, leda by si zaúkolovaní fakt mysleli, že existuje jediný OS a jediný kancelářský balík.

[User682]

zdravim,

ctu tady vsude krasne idey. V praxi jsou asi tedy 2 pracoviste v republice, co jedou plne na opensource.

A jsou toho plna i media.

Jediny, co znam, co povede k nejakemu vysledku, tak to je sehnat grant v rozsahu par milionu a opravit openoffice do pouzitelneho stavu a delat to jako regulerni kseft.

Vse ostatni je vcelku o nicem. S jakymikoli nefunkcnimi aplikacemi s Vami rozumni provozovatele Vasich systemu vyrazi dvere. A ja je v tomto chapu.

Asi za 1.5 roku mam cas. Ted mam nejaky kontrakt.

Se skupinou Vam nepomuzu. Radeji presne, zde v diskusi nebo ve skupine, popiste, co chcete delat a jak.

Idealne mi poslete mail. Radeji budu cas venovat nejakym schuzkam s lidmi, co by to byli schopni zaplatit.

Ony tyto skupiny jiz existuji na portalech ministerstev a funguji o dost lepe nez na komunitnich portalech.

gf // goldenfish at linuxsoft dot cz

[linear]

 Myslim ze ti unikla ta cast kde se mluvilo o tom ze OOo vic nez bohate plni vsechny opzadavky ktere urednik statni spravy muze mit. A asi ti pak vzapeti unikla informace z clanku ze mesta ktera OOo uz pouzivaji (dokonce od verze 0.9) se na nic nestezuji.

[User682]

zdravim,

osobne si myslim, ze jeden ze zakladnich pozadavku urednika, je aby mohl komunikovat bezchybne s okolim. Ne jenom vytvorit "novy dokument".

Informace z clanku jsou podle me zcestne. V praxi zjistite, ze OpenOffice nepracuje s casti dokumentu korektne. Muzete to obejit tim, ze nekde budou klasicke MSOffice. Jenomze pak se ztraci ty vyhody mit alternativu. Budete -li uctovat praci lidi okolo a ze napriklad vola dany urednik, ze nemuze otevrit dokument, ze mu volali, ze neotevrou dokument od nej, atd..., tak zjistite, ze se OpenOffice prodrazi. Samozrejme, ze se vezme levnejsi reseni.

Podle me je cesta v tom, ze najmete par lidi a Ti dovedou kancelarsky balik v radu roku do pouzitelneho stavu.

Kdyz jsem vypal grant na clanek o tom, jak vyvijet v rozumnem IDE vlastnosti do kancelarskeho baliku, tak se kupodivu nikdo neozval. Komunita mlci. Paradox, ze ?

Ono celkove komunita veri ve skvelost svych produktu. To je nejvetsi blud. Totalne se rozchazi s praxi. Nekdy mam pocit, ze je to jak reklama. Taky to do Vas cpou kazdych 15 minut u filmu. Staci si sednout s lidmi, z IT a zjistite, ze open source ci jine reseni testovali a taky proc neproslo.

Dalsi zcestnost je tady zakladani skupiny OpenSource ve statni sprave. Proc ? Protoze se pouziva nejlevnejsi a nejefektivnejsi reseni. Videl jsem dost reseni treba na Jave nasazene v bankovnictvi (jede to na Linuxu, vyviji se na Linuxu, produkcni prostredi jsou Win). Silne pochybuju, ze to firmy uvolni a ze uvolni zdrojaky. Taky proc u specializovanych aplikaci. Bez binarek se to neobejde. A binarka uz neni open-source.

Osobne mam jine informace, proc se hodne produktu nenasadilo. Hlavni duvody jsou funkcionalita a celkove naklady. A toto nechce nikdo slyset.

gf

[linear]

 Vase taktika je pozoruhodna. Nejdriv napisete kratkou hovadinu  "V praxi zjistite, ze OpenOffice nepracuje s casti dokumentu korektne" a pak ji rozvedete do neuveritelnych slatanin. Ja znam desitky lidi (vcetne me) kteri  OOo minimalne obcas pouzivaji a nepamatuji si ze by nekdo si stezoval na funkcnost (nebo ze pry "nepracuje s casti dokumentu korektne"). S okolim komunikovat urady mohou ve formatech ve kterych se rozhodnou ze tak budou cinit. PDF a HTML je rozumna volba pro zverejnovani dokumentu a ODF pro zdileni a komunikaci mezi urady. Co je natom sloziteho, spousta uradu uz tak funguje dlouho, jak jste si racil precist.

[User682]

Mate mozna jine zkusenosti.

Moje zkusenosti jsou pri nejakem "mensim" poctu dokumentu minimalne 20 problemovych dokumentu rocne, ktere __brani__ pouzivani pozivani OpenOffice ve versi 3.x. S tim, ze neni problem jit na nejakou stovku dokumentu, co proste neprectete. Neni mozno s nimi pracovat.

Realita je trochu jina nez HTML, PDF a ODF. Pouziva se klasicky Word - od 95-2007 verse. Pridejte par vystupu do RTF, Lotusu. Kupodivu jsem delal na projektech tocicich se okolo spoluprace statni zpravy s bankami.

Kdybych uvadel slataniny, tak verte tomu, ze se OpenOffice pouziva vice nez na par pracovistich. Proc se nepouziva ? Protoze, ani neprojde nejakym testovanim. A i kdyby to nekdo nasadil, tak s tim bude tolik problemu, ze radeji bleskem nakoupi novy MSOffice a dany clovek bude rad, ze si udrzi misto, pokud se mu to vubec jeste povede.

Mimojine:

Kolik let praxe mate v IT?

Zkousel jste si udelat nejake testy kancelarskych baliku pod linux v radech stovek dokumentu ?

Osobne, co jsem koukal, tak podpora MS kancelarskych formatu neni 100%. Ja se obavam, ze je tak neco mezi 40-80% podle konkretiho formatu.

Kdyby vse bylo takove, jak rikate, tak se pouziva OpenOffice ci jiny balik vice. Kupodivu MS Office je jeden z nejvydelecnejsich produktu Microsoftu.

Dokud nepojede poradne vymena dokumentu, tak si muzeme o Linuxu na desktopu nechat zdat. Maximalne na server. A do kancelare pro nadsence.

Osobne mluvite o tom, jak by se melo komunikovat a v jakych formatech. Melo, ale nekomunikuje.

- Vetsinou mate nejake smernice a metodiku, ktere se nemeni ze dne na den. Mate nejaky interni format. Kupodivu MS Word a podobne.

Mate take aplikace, ktere budou zit v podniku jeste nekolik let. A nikdo je nebude jen tak menit. To, co se musi prizpusobit ve vetsine pripadu je novy kancelarsky balik.

Takze tak realita. Ne, zbozna prani a "jedna pani povidala". Ja zase znam hodne lidi, co pouzivaji OpenOffice a dost casto v emulatoru MSOffice, aby mohli vubec komunikovat s okolim. taktez znam par lidi, co zkouseli prejit na OpenOffice a nejak to nevyslo.

[Salamek]

jedna věc... my nechceme aby OOo umělo 100% widlácké formáty , my chceme aby všechny tyto vabíky jak od MS tak od hozny ze sklepa měly defaultní ukládání v dohodnutém stardalizovaném formátu a to nejlépe svobodném což je ODF vy neřešíte problém vy jeje pouze obcházíte

[User682]

To je uzasna idea.

A k cemu mi potom je, ze muzu pouzivat ODF, kdyz neprectu jiz stavajici a existujici dokumenty ? Ono doslova potom korektne ty dokumenty ani nezkonvertujete do slavneho ODF ci jineho formatu, ze ?

 

[radonx]

Tak to vezmeme z jiné stránky: Microsoft přestal dále vyvíjet své proprietální formáty .doc, .xls, .ppt a další s uvedením MS Office 2007, kdy začal s používáním otevřeného formátu OOXML, v té době ještě nestandardizovaného v rámci ISO. Jistě bude po nějakou dobu zachovávat zpětnou kompatibilitu se zméněnými proprietálními formáty, ale lze očekávat, že ji bude postupně opouštět tak, jak opouštěl zpětnou kompatibilitu formátů mezi jednotlivými verzemi MSOF. V nějakém časovém horizontu tak může nastat situace, že staré MSOF proprietální formáty budou čitelné už jen v opensource aplikacích, které se jisté míry kompatibility dobraly zpětným inženýrstvím, případně upravily kompatibilitu implementací specifikace proprietálních formátů MSOF uvolněné Microsoftem. Z toho plyne, že se na celou situaci díváte pouze zpětným (řekněme historizujícím) pohledem a nevnímáte silný nástup procesů standardizace, které pracují s otevřenou, komukoli dodtupnou specifikací - jinak by to nebyly standardy.

Procesy standardizace formátů umožní tím, že jejich specifijace bude veřejně komukoli dostupná, jednak vývoj a produkci alternativních programových prostředků s těmito formáty pracujících, a za druhé čitelnost těchto formátů kdykoli poté, co váš dodavatel software pro tyto formáty ukončil svou činnost. To, že byl Microsoft nucen přistoupit na tento vývojový trend, je nepochybně zásluhou úspěšného nasazování opensouce a s tím spojených otevřených formátů.

Protože je známa jak specifikace standardu ODF, tak OOXML, může být do budoucna zajištěna vzájemná interoperabilita  mezi programy pracujícími s těmito formáty, což nastoluje úplně jiný stav, než byl v době proprietálních formátů MSOF. Sám Microsoft hodlá ve svých dalších verzích MSOF formát ODT podporovat. OpenOffice podporuje formát OOXML již od své trojkové verze.

Jinak pokud jde o současný "tranzitní" stav, mohu vás ujistit, že problémy s načítáním "starých" MSOF dokumentů do OpenOffice máme jen ojedinělě, či spíše výjimečně za okolností, že někdo použil poměrně s ničím nekompatibilní MSOF verze 7 nebo dokument nekorektně "zprasil" s použitím sofware třetí strany. Pokud vám nejde "něco načíst", dejte to na vrub již v současnosti opuštěné někdejší politice Microsoftu.

Náš úřad v Brně nasadil OpenOfiice bezprostředně poté, co Soft602 v roce 2004 prohlásil, že již dále nebude vyvíjet balík 602PC Suite, který jsme předtím používali (bylo zakoupeno jako hromadná licence nadřízeným úřadem pro všechny podřízené úřady). Zkušenosti s použitím OpenOffice máme velmi dobré a vesele využíváme i těch prvků tohoto kancelářského balíku, které MSOF neobsahoval nebo neobsahuje.

JInak hodláme opensource využívat v takové míře, jak jen to bude možné. V současnosti 3 naše servery a 1 SW router běží s Linuxem, IP telefonní ústředna používá opensource Asterisk (Linux) a protože jsme "mančaft" připravili používáním OpenOffice, Firefoxu a Thunderbirdu na libovolné touto triádou podporované desktopové řešení, nic nám nebrání v tom, abychom nasazovali u nových počítačů na desktopy Linuxové distribuce. Pro případná win only řečení vnucovaná nám shora (CZECH-POINT a win only agendové řešení nadřízeného úřadu) hodláme použít virtualizace do doby, než stát pochopí, že je třeba vybírat multiplatformní řešení, aby se standardizace mohly dobrat i menší úřady a školy, které budou vždy zápasit s napjatým rozpočtem.

 

[Salamek]

tenhle text jsem si musel uložil +1

[Smajchl]

Hodně dobře, V součastnosti opravdu není technický problém využívat opensource. Problém je jen v lidech, korupci a podobně...

[User682]

zdravim,

pekny prispevek.

To, ze tu mame nejake standarty, tak to vnimam, respektuji a i aplikuji.

Osobne na to koukam jinak. V kazdem podniku mate nejaky zivotni cyklus aplikace. To znamena, ze nakoupite -li aplikace, tak ty aplikace budou zit treba 4 roky s HW nebo taky nekonecne (nektere systemy se nevyplati nahrazovat).

Pro me a moje zakazniky je dulezite, zda neztrati data. Bohuzel ty data jsou casto v dokumentech. Taktez nereknete zakaznikovi, ze po migraci nebude mit jen pulku database.

Prave ta ztrata dat je podle me rozhodujicim kriteriem. Pak take nasledne prace navic s nekorektnimi daty a dalsi naklady na SW, ktere by nemusely byt.

Podle me pocatecni uspech desktopu na Linuxu stoji na par stovkach chyb a nedoimplementovanych vlastnosti (drawing objects, form input, schopnost vyporadat se s chybnymi daty z generatoru, atd). A bohuzel pristup velkych firem vyvijejich kancelarske baliky je spise v tom, ze zaberou kus trhu a zviditelni se. Tim to vetsinou konci. Chapu marketing. Je to otazka relativne malych penez dat kancelarske baliky do kupy. A samozrejme potom prodat svoje reseni.

To, ze Microsofti odriznou stare formaty, jako to udelali se SILK-em,(Wordperfekt ???) a dalsimi pred nejakym casem je vice nez jasne. Ale to bude trvat minimalne par let, nez se to stane a nez se okolni svet aklimatizuje.

Standartizace je velmi dobra vec. Nicmene se obavam, ze to jde smerem html. Stejne chyby. A pro me je zasadni problem, jak to dostat do toho standartu a bezchybne. Tady je zasadni otazka, proc by lide prechazeli, kdyz negunfuji veci okolo vymeny formatu a celkove reseni je pak drahe.

Osobne si myslim, ze by stacilo doladit importni filtry. Nemusi se ani tolik dodelat na exportnich filtrech u starych formatu. Dalsi veci je i to, jak rychle implementovat vystupy do novych formatu - coz taktez neni levne narozdil od tech starych formatu.

Myslim si, ze cekani na to, ze se veci se standartizaci zlepsi neni zrovna dobre reseni. To muze trvat roky. A taky zalezi, jak se nasledne trefite do zivotniho cyklu Vasich aplikaci a do doby nakupu noveho systemu. Co me usvedcuje v tom, ze cekani neni dobry smer, tak jsou pocty chyb, ktere se neopravuji v bugzille a to, ze roky uz cekame a mluvime o nastupu kancelare na linuxu.

Do toho staci, aby Microsofti prisli s dalsim formatem a jsme zpet na stromech. Doslova cele vyvojove oddeleni Sunu bude implementovat dalsi format a budeme tu mit dalsi nedodelanou vec a budeme ve stejne situaci jako ted. Do toho se vetsina firem vrha na webova reseni se vsim moznym, coz neni podle me ekvivalentni nahrada a nikdy nebude.

Osobne me spise zajima cesta sehnani nejakeho grantu na odstraneni par desitek kritickych chyb. Nebo ze srandy za nejaky rok zainvestovat 2 platy vyvojare v C++.

Vasi kvalitni odpoved beru. Ale pro me zustava otevrena otazka, co se stavajicimi daty a zda ma smysl cekat pri stavajicim vyvoji jeste podle me minimalne 3-4 roky ?

gf

[radonx]

Souhlasím s Vámi, že problém, na který poukazujete je problém importních filtrů. Vzhledem k praktické zkušenosti s importem starých formátů MSOF ale mohu říci, že se nám daří v OO.o načíst vše z těchto formátů, někdy je ovšem, pravda, poněkud rozhozený layout. Na daný problém je možno jít třemi cestami:

1. Podívat se na zrojové ködy OO.o, jak řeší otázku importů starých MSOF formátů z pohledu jejich vzájemné kompatibility, tj. zda nechat importní filtry dva obecné (MSOF 95/6.0 a MSOF 97/2000/XP) a v rámci nich dopracovat pomínky filtrování podle verze, či zda nevydělit speciální filtr nebo filtry podle verzí MSOF. Tady bude problém asi i v tom, že uvolněná specifikace starých fomátů MSOF nejspíš směřuje k poslední známé verzi těchto formátů. Vyjdeme-li ze stavu, že ani Microsoft nebyl schopen zajistit 100% kompatibilitu mezi svými verzemi MSOF, šlo by v prvn í fázi nejspíš o analýzu formou reverzního inženýrství v porovnání s uvolněnou specifikací. Naprogramování filtrů by byla až druhá, zřejmě méně náročnější fáze. Úprava kódu filtrů, kdyby měla být přímo implementována do OO.o, by musela ovšem projít příslušnou schvalovací procedurou.

2. Vytvoření filtrů formou rozšíření (extensions) v OO.o. Přibližně platí, co uvedeno v ad 1.

3. Vytvoření samostatné konverzní utility pro hromadnou konverzi do vybraného referenčního fomátu (asi ODF, protože jeho specifikace je pro všechny dokumenty - .odt, .ods, .odp, odg. atd. - stejná, kdežto OOXML má pro typy dokumentů pro stejný objekt jinou specifikaci, což je náročnější na filtr konverze). Samostatná konverzní utilita má výhodu nezávislosti na schvalovacích procedurách  a je jí možno dělat "od podlehy".

[User682]

zdravim,

cely proces ma nekolik kroku a zalezi na vyberu, co vse delat.

0) sehnat penize od investoru a mozna i sponzoru. Pocitejte praci programatora, analytika, testera, nekoho na komunikaci. = 2 lidi mesic. Klidne 100kKc mesicne fakturacne. V prepoctu na to, co se vyda za nove verze kancelarskych baliku prodavanych za 1/3-1/2 "bezne ceny", je to vcelku pakatel i kdyby se platil takovyto vyvoj na 1-2 roky.

1) Odstraneni chyb v importnich filtru stavajicich pouzivanych formatu. Chyby jsou jiz popsany v bugzille a to podle dostatecne k nejake dalsi analyze.

2) Doimplementovani chybejicich vlastnosti ve filtrech

3) Opravy filtru pro odolnost vuci chybam. Chybne generatory budou. A spise se drive vymeni kancelarsky balik nez chybna aplikace. Vyrobce aplikace nebude riskovat, ze zakonzervovava aplikace v produkcnim prostredi prestane chodit a nebude chtit znovu platit testery, zmenova rizeni a tak. Precijenom kancelarsky balik je "pozehnan" velkou firmou jako je treba SUN.

4) Opravy chyb ve stavajicich generatorech - open-source knihovny.

5) Vytvoreni generatoru novych formatu. Toto je take vcelku problem. Casto lepe a rychleji jako vyvojar uchopite generatory a jejich knihovny se starymi formaty.

6) Vylepseni programatorske dokumentace k generatorum novych formatu. Ono podle me nestaci propagovat ODF pouze stylem, ze tu mame novy format, funguje v kancelarskych balicich a tim to konci. Oni v Microsoftu moc dobre vedi, proc podporovat vyvojare.

gf

[radonx]

Snad ještě appendix:

oprava chybky v textu nadřazeného příspěvku 2. věta shora - "zméněnými" má být "zmíněnými"

Snad bych měl zmínit ještě, jak jsme na tom s linuxovými desktopy. Jak jsem naznačil, v současnosti je nasazujeme na nové počítače s dostatečnou kapacitou pro virtualizaci (1,5 až 2 G RAM). Jako první byl nasazen OS Fedora Core 6 na pracovní stanici administrátora. Poté byl tentýž OS nasazen v notebooku jako dualboot s WXP. Byla zřízena jedna stanice "veřejného internetu" v prostorech úřadu s OS Fedora Core 5.  V současnosti je na dvou stanicích nasazen OS Fedora 8 a na dalších 3 stanicích a 1 notebooku OS Fedora 9. Pro virtualizaci jiných OS na desktopových mašinách používáme SUN VirtualBox.

Pro MVČR bych měl námět:  Protože věci ještě nějaký čas pojedou samospádem (na jedné z porad informatiků na nadřízeném úřadu, když jsem poukázal na výhodnost používání multiplatformních řešení s ohledem na možnosti volby OS a základních kancelářských aplikací mě jeden přítomný šéf jednoho úřadu okřikl "Co nás s tím otravujete, my používáme windousy"), bylo by vhodné s Microsoftem  projednat specifické licenční podmínky pro nasazování virtualizovaných OS Windows na stanicích s jinými hlavními OS. Idea tohoto řešení spočívá v jednoduchém předpokladu (již ověřeném praxí):

Linux (či alternativní OS jako BSD, OSX apod.) používat jako hostující systém pro běžnou externí komunikaci z důvodu mj. bezpečnosti (atributy - odolnost vůči virové nákaze, možnosti využití kvalitních nativních prvků bezpečnosti bez nutnosti licencování SW třetích stran). Vrtualizovaná WIndows používat pro lokální win only řešení případně s nastavením na defaultní NAT pro externí komunikaci pouze v rámci nařízeného užití specifického SW (jako CZECH-POINT, OK HN). Pak nebude nutné vynakládat tolik času a prostředků na bezpečnost OS Windows. která se při použití pouze Windows jako hlavního OS, v němž se provádí všechno, často mine účinkem. 

 

[radonx]

No a nakonec ještě appendix appendixu, abych nezapoměl a výčet byl, pokud jde o použití OSS SW z vnějších zdrojů, téměř úplný (neuvededu výčet dalších drobných OSS utilitek námi používaných ani vlastní SW). Jde o linuxový faxovací nástroj Hylafax a jeho velmi podařenou nástavbu pro provoz, řízení a administraci faxování jménem AvantFax.

Jak jsme k tomu přišli: Po zavedení IP telefonice nám zůstaly tři standardní "wire" telefonní linky - jedna pro místně odloučené hasičstvo, druhá jako záložní pro případ havárie IP ústředny nebo spojení s providerem a třetí pro fax na pobočném pracovišti. Abychom záložní linku nenechali jen tak zahálet, rozhodli jsme se ji použít pro faxování. No nebylo to ještě ono, protože některé faxy cirkulovaly (tj. byly fyzicky přenáčeny) zpět z pobočky na hlavní pracoviště a pak zase zpět. Tak jsme prozkoumali možnosti.První byla zaplatit převod jedné z faxovacích linek na IP telefonii a faxovat přes IP. Zůstala by záložní linka a hasiči. Druhá byla nechat pouze dvě linky, jednu pro hasiče a jednu záložní pro faxování. Nějaký ten měsíc jsme laborovali s testováním.. Vyhrabali jsme stařičký 56k modem a spustili Hylafax. Zkoušeli jsme různá OSS řešení a nakonec se jako nejvhodnější pro nás ukázal AvantFax. Nyní faxujeme z kteréhokoli počítače a došlé faxy si rozesíláme via e-mail, případně je kontrolujeme přímo v prostředí AvantFaxu.

Pro naše účely jsem AvantFax mírně upravil, zejména češtinu v GUI a doplnil specifické funkce a XHTML šablonu pro průvodní list faxu. AvantFax je postaven na triádě Apache-PHP-Mysql. Ke svému běhu potřebuje nškteré další knihovny Linuxu pro převody PDF, PS a textů do bitmapy.

Kdo se chce podívat, jak nám to pěkně faxuje, může nám poslat na e-mail info@mcslatina.cz žádost o informaci, zda a jakých používáme faxových zařízení, kde nám poskytne své faxovací číslo se žádostí o odpověď cestou faxu.

[Leoš Literák]

Mohl bys kontaktovat redakci ci primo me osobe?

[Salamek]

tak stávajcí dokumenty v MS formátu převedu do PDF nebo jiného univerzálního formátu... s kterým nebude mít problém ani editor od honzy ze sklepa

[linear]

Ahaaa, neni 100% MS formatu! Tak to opravdu muze uradu byt sumafuk. Jak rikam, pro lidi je tu PDF a HTML, pro ostatni urady ODF. A pokud by nejaky urad napsal me jako starostovi ze chce format MS, tak ho muzu s klidnym svedomim odfakovat.

[User682]

A jak to vidite s technickou proveditelnosti ? Tak nejak sleduju uz par let deni okolo vymeny formatu a porad to neni ono a zcela funkcni. Vcelku by se toho i rad dozil, az budu na Linuxu moci pouzivat funkcni kancelarsky balik. Nebo tato reseni dodavat mym zakaznikum.

[Salamek]

na naší škole se používá hoje OOo v učebně vypočetky (samozřejmě na linuxu s heslem pro starý stroj nový život) a nikdo si nestěžoval a já jej používám ve škole na psaní (mám notebok místo zešitů) a nikdy jsem si žádného problému nevšiml a věřte tomu že těch stránek textu popíšu nastyluju obarvím a poobrázkuju mnohem víc než nějaký úředník...

[Smajchl]

Hlavně když úředník umí používat jen tlačítka B I U a velikost písma, možná ještě typ písma, takže tam je i Ooo zbytečnej luxus, když stejně zarovnání dělaj mezerníkem, novou stránku 30x enter a nadpis mezerníkem doprostřed a pak B a velikost na 40....

A argumentovat to že všichni používaj doc, tak ho budem používat taky, je kravina, tímhle stylem bychom se nikam nedostali...

A samozřejmě i já používám čas od času Ooo a s podporou microsoftích formátů nemám problém vůbec, používám koffice, ten mi funkčností bohatě stačí, ovšem právě někdy špatně zobrazí .doc soubor, tak pak musím nastartovat Ooo, kterej nemá problém. Ooo jsou schopni používat i totální lamy tak fakt nevidim důvod proč kupovat drahej MS office, když stejně většina lidí nepozná rozdíl a ti ostatní zjistí že to akorát vypadá jinak... (Neznám nikoho kdo by uměl používat nějaký nadstandartní funkce MSoffice nebo Ooo)

[User682]

No ono je neco jineho pouzivat doma vice kancelarskych baliku. V praxi musi vice kancelarskych baliku nekdo ve firme spravovat a to stoji penize. Do toho pocitejte zaskoleni lidi..

Taktez pak musite data mezi ruznymi baliky nejake zpracovavat. A kopirovani pres clipboard nez vzdy chodi korektne - rozborene tabulky,formatovani a tak...

 

gf

[Smajchl]

No to je jasny bez debat, jen sem chtel rict ze i to Ooo je zbytecnej luxus, takze uz vubec nechapu na co je potreba MS office

[Salamek]

95% lidí téhle planety co dělají s textem by stačil textový editor s možností zvětšování určitých částí písma , jeho obarvování ,vkládání obrázků a jeho zmenšování/zvětšování a kontrola chyb v textu já používání kancelářských balíků jako je MS office nebo OOo je naprostá přebytečnost , já OOo používám jen proto že ho mám defaultně v distru a že ho mám zadarmo a jsem nucen ho používat protože existuje hromada hovat co mají potřebu psát plain/text do doc atd .... a už vubec nechápu lidi co kupují MS office z následujcích důvodů: 1) na 90 věcí by jim stačil tupý textový editor 2)když chtějí něco víc mužou instnout OOo 3) když jim příjde doc není problém aby to OOo schroustal .... a kdyby náhodou něco ujelo (cca 5% případů a většinou je to blbost) není problém to opravit

MS Office je jen pro zazobany sadomasochysty kteří si koupí motorku za 4M i když s ní neumí jezdit a jen si na ni sednou a budou se odrážet nohama....

[radonx]

Jak píšete na jiném místě, jádro pudla není v exportním filtru, ale v importním. Možná se ale situace lepší a borci ze SUNu konfrontovali někdejší filtry OO.o získané reverzním inženýrstvím s uvolněnou specifikací starých formátů MSOF (před OOXML), protože z mé praxe je čím dál tím méně dokumentžů ve starých fomátech MSOF, které bych neotevřel v OO.o korektně. Pro komunikaci s okolím není problém, aby si komunikující sdělili, v jakém formátu si budou vyměňovat data. OO.o ukládá do formátů MSOF korektně, tj. tak, že běžný dokument druhá strana v MSOF bez problémů přečte. Stačí jen, aby "mančaft" byl o problematice formátů a možnosti exportů v rámci OO.o poučen. Z prostředí OO.o je možno přímo použít volby Odeslat / E-mail jako dokument Microft Word. Takže je třeba využívat možností, které již existují a nevymýšlet již vymyšlené, popř. jew třeba jen již vymyšlené zdokonalovat.

 

Dalsi zcestnost je tady zakladani skupiny OpenSource ve statni sprave. Proc ? Protoze se pouziva nejlevnejsi a nejefektivnejsi reseni.

 Opravdu? Některé příklady z veřejné správy popírají Vaše kategorické tvrzení. Např. jedno velké město se rozhodlo postavit svůj informační systém na bezprecedentně nejdražším řešení - SAPu. Nejenže si neuvědomilo, že SAP je v podstatě parametrické programování rigidních modulů a že SAP byl vyvíjen převážně pro průmyslovou sféru, ale výběrem SAPu se odsoudilo k permanentnímu finančnímu krvácení, protože jakýkoli problém se bude řešit SAPími konzultanty, a ti, jak známo, nejsou levní. Navíc je problém, že SAP obsluhuje jen jádro systému, ostatní je snůška SW třetích stran. Takže nejen SAPí konzultanti, ale i účast dodavatelů SW 3. stran při jakékoli blbině. Tzn. že IS města je v permanentní moci generálního dodavatele systému SAP a město si nebude moci některé věci ošetřit vlastními prostředky, ač má poměrně rozsáhlý odbor informatiky. Ačkoli vím, že dodávky SAPího kompletního řešení pro průmyslové podniky se běžně pohybují v řádu desítek milionů Kč, u tohoto města je to o jednu nulu na konci řád vyšší. Nebudu se zmiňovat o problémech se zaváděním tohoto systému, ale buďte si jist, že jsou, a ne malé. Na dovršení všeho je celý systém vyvíjen pro jedniný správný operační systém a pro jediný správný prohlížeč v roli tenkého klienta. Nedivil bych se, kdyby ten systém někdo opakovaně hackoval.

Proto si myslím, že využití OpenSource ve veřejné správě může být pojistkou proti rozhodnutím shora uvedeného typu, na kterém ztratí všichni, kromě dodavatele.

 

[User682]

zdravim,

toto doplnim. OpenSource ve statni sprave i jinde lze integrovat s propriertarnimi aplikacemi.

Tak ci tak Vam nikdo neda specializovane aplikace zdarma jako opensource, i presto, ze za podporu se plati. Osobne vidim jako vyhodu opensource tyto smery:

- desktop ci terminaly na Linuxu

- kancelarsky balik a dalsi zakladni aplikace desktopu (email, web)

- pouziti open-source knihoven a mozna velmi male casti opensource specializovanych aplikaci

- servery, administrace

- uvolneni specifikace webovych sluzeb a komunikacnich kanalu - v tomto je neuvertitelny prinos, akorat to malokdo jako opensource implementuje - klientske aplikace

 

Jinak asi vetsina aplikaci nebude opensource a bude zcasti opensource pouzivat.  A to je podle me nejlepsi smer. V pripade, ze chcete zdrojaky a mate paky na dodavatele, tak Vam doda aplikaci i se

zdrojaky - coz je da se rici castecne i smer opensource. Ale to funguje spise u malych dodavatelu.

 

A to, co uvadim je prave, duvod, ze jenom OpenSource a zamereni na nej ve statni ci podnikove sfere nebude samotne fungovat.

 

gf

[radonx]

Ale já to "ideově" vidím stejně. Je-li k dispozici opensource všeobecného použití (OS, kancl.balík, e-mail klient, browser) a má požadované funkce, proč jej nevyužít? Je samožřejmě mnoho OSS také specializovaného, pokud se hodí pro daný úšel, proč jej nevyužít? Vedle toho budou vždy existovat speciální požadavky, které nejsou OSS pokryty (či nejsou v rámci existujícího pro daný účel aktuálně použitelné). Čili netvrdím, že jedině OSS a nic jiného. Na druhé straně se budu vždy bránit tlakům závislosti na "jediném správném řešení". A to je v současné situaci především to, oč tu běží.

[jsmach]

ale tohle má řešení, v OO provedu export do PDF (OO to na rozdíl od MSO umí) a odešlu PDF, když dostanu nečitelný doc odjinud, tak ho otevřu ve wordviewru, nebo ho pošlu zpět a požádám o zaslání normalizovaného formátu (DOC je uzavřený formát jen pro MS a navíc nemá kompaktibilitu v různých verzích MSO ani sám se sebou). Co se týče emailů, já jedu na Linuxu, používám Kmail a normálně funguji a komunikuji se svým zavirovaným MS okolím. A pokud jde o jiný soft, prostě řeknu výrobců, státní správa bude odebírat váš soft jen tehdy, když bude portován na OSS (Linux) jinak si tento soft prodávajte třeba domácím uživatelům třeba ho koupí jako doplněk svýh her. Chce to jen přitlačit na Mikrosoftem vygumované mozky rádoby odborníků, kteří PC považuji za synonymum pro WXPa a MSO, bo netuší, že existuje něco jiného.

[Daniel Kvasnička ml.]

Bylo by fajn, kdyby to byl fakt rozhovor, spise nez dotaznik. Ale odchytit takoveho cloveka k rozhovoru asi neni lehke...

[Robert Krátký]

Já v tomto případě myslím, že je to lepší takto. Pokud mají odpovědi za něco stát (resp. pokud si má být člověk jistý, že něco neopomněl), musí být na jejich přípravu/formulaci trochu času.

[freshmouse]

Teď právě zpovídám tvůrce Brasera. Když se mě ptal na formu rozhovoru, říkal jsem, že elektronickou poštou, ale že mu rozhodně nepošlu všechny otázky najednou (ani je nemám všechny připravené, hodně jich vyvstává až při povídání), protože to přeci není žádný dotazník, ale rozhovor. Musel jsem se dokonce na slovíčko dotazník mrknout do slovníku.

[alblaho]

Mám zajímavou zkušenost s nasazováním FOSS. Přítelkyně dělá v jedné středně velké pražské společnosti, kde se rozhodli "šetřit" a nasazují OOo, minimálně na nižší posty.

Momentálně pracuje na právním oddělení a s OOo je to tam nehratelné. Veškeré okolí pochopitelně komunikuje formátem DOC (MSO). V OOo se ale příslušná smlouva (formátovaná všelijak) dost často rozsype, což zrovna u smlouvy docela vadí. Nakonec jí dali na noťas i MSO a je může v klidu pracovat.

Abych to shrnul, OOo je sám o sobě dobrý soft, ale interoperabilita s okolím (MSO) prostě není na produkční nasazení. Zlepší se to až tehdy, až se budou používat rozumnější (standardizované) datové formáty, snad. Do té doby bude používání "nekompatibilního" balíku dost pain a úředníkům to nezávidím.

[stepa]

No souhlasim, akorat v mem pripade (a v pripade tisicu dalsich lidi) je nekompatibilni prave MSO se "svymi standardy", ktere jsou nekompatibilni i v ramci jinych verzi MSO. Jediny nekompatibilni balik je prave z dilmy Microshitu.

 

[Smajchl]

Jo ale uzivatele MSO jsou na to uz zvykli a vzdycky si ten rozpadlej dokument upravujou, zvlast kdyz to bejva zpraseny ze odsazeni mezerama apod, tak, vzdycky musi odmazavat naky mezery aby to bylo na stredu a podobne...

Nejhorsi je to ze ve skolach je vsude Windows a MSO a zaci si mezi sebou vymenujou crackly office protoze to je potreba na napsani domaciho ukolu...

[Daniel Kvasnička ml.]

A nejedna se prave o ten typ dokumentu formatovany busenim do mezerniku...? Ja si myslim, ze pokud se dokument z MSO formatuje slusne, tak s nim OOo vetsi problemy nema.

[alblaho]

Formátované to je všelijak, to na věci ale vůbec nic nemění. Bohužel největší problémy jsou právě se styly. Mám s tím zkušenosti, ve škole jsme psali nějaký report, docenti používali MSO, my jsme do toho zkoušeli vrtat s anglickými OOo a byl to porod, ty styly se nějak konvertovaly, přejmenovávaly, hrůza. Nakonec jsme si rozběhli jeden box s Woknama a tam to editovali ve Wordu. Formát doc jsme měli poručený v zadání.

[Smajchl]

To je ale vlastnost MS office ze se ty vlastnosti prejmenovavaj podle lokalizace,je to dost uchylny Nejlepsi sou funkce v excelu...

[murzim]

A  to je právě vizitka IT oddělení. Jen nainstalovat OOo a říct teď to používej - to prostě nestačí. Dalo by se to ale vyřešit domluvou a instalací pluginů do MS Office. Dnes totiž není problém po instalaci takového pluginu dokumenty ukládat pro OOo.

Takže chyba není v nekompatibilitě, ale spíše v člověku, který to má nastarosti.

[alblaho]

A když přijde DOC zvenčí tak co? Ono to není tak jednoduché.

Dokud nebude nějaký formát, který bude všude správně implementován, tak to fungovat nebude.

[alblaho]

IMO to musí dojít do stádia, kde je dnes HTML+CSS. Tedy do stádia nějakého respektovaného referenčního chování. Když jsme Microsoft donutili, aby se chlubil, že "už" umí ACID2 test, tak by se to mělo podařit i na poli editovatelných dokumentů.

[Smajchl]

No ono to tak i bude, protoze sou dva formaty ODF a ten od mrdkosoftu, jeden z nich asi zvitezi a bude se pouzivat, jenze to bude trvat spousty let...

[radonx]

Formátů pro dokumenty je vícero a lze předpokládat, že přibudou další podle toho, jaké praktické potřeby si vynutí standardizaci s ohledem na dlouhodobé uchovávání dat. Jádro pudla je ve standardizaci, tj. ve veřejně známé komukoli dostupné specifikaci. Pak nebude ani problém s konverzí dat z čehokoli standardizovaného do čehokoli standardizovaného. Proprietálním formátům v rámci všeobecně používaných typů dokumentů zvoní umíráček.

[radonx]

Co se týče formátů dokumentů v rámci procesů stndardizace, řeším na jiném místě. Co se týče již Microsoftem z hlediska dalšího vývoje opuštěných někdejších proprietálních formátú .doc, .xls, .ppt apod., je to otázka nanejvýš délky doby, po kterou se budou ještě používat. Kdo má "pod čepicí", tak se jejich používání vyhne velkým obloukem právě už nyní, kdo nemá, bude jednou muset řešit konverzi za daleko nevýhodnějších podmínek.

[c]

Se obavam, ze v tom pripade musi mit problemy neustale i s M$, jelikoz jednotlive verze mezi soubo rozhodne 100% kompatabilni nejsou.

[Jirka Wolny]

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_3888.html

[stepa]

 

http://www.root.cz/clanky/ostrava-jih-prechazi-pod-tlakem-linux-windows/

 

[corwin78]

Škoda je, že ten zářný příklad UMOb v Ostravě - Jih, který pán Hruška uvádí už je na tom trochu jinak :-/

[Aleš Kapica]

No jo, on totiž pan Hruška je přeci jenom malý pán, stejně jako každý úředník. Uvědomte si prosím už jednou provždy, že na úřadech panují stejné principy jako v armádě. Platí tam stejný zákon padajícího hovna. Stejná škatulata s idioty: povýšit je. A stejné "držet hubu a krok". Akorát vás za rebelii místo ke zdi, pošlou na ulici.

Vojenská služba především učila: "Lhát, krást, ojebávat a poznávat lidi". Ale stejně jako na té vojně nebyli všichni takoví, nejsou všichni takoví ani na úřadech.

A "vrchní velení" úřadu - stejně jako u armády - si volíme přátelé sami. Jak vidíte, pro úředníky není úniku a každý z nich musí válčit sám za sebe a své svědomí, takže buďme rádi, že mezi nimi jsou i takoví jako pan Hruška.

[HyB75]

Pokud budeme skeptiky, tak se nic nezmění. Mám pocit, že problém Čechů je to, že brblají a nebo si dokáží z něčeho dělat srandu. Ale skutek utek ...

[Roman]

K bodu 6. Jsem starostou malé obce a již 3 roky používám k veškeré kancelářské práci na úřadě Linux - Ubuntu (nyní 8.10). Jsem s ním nadmíru spokojen. Stejný systém je využíván i v naší obecní knihovně. Paní knihovnice, která byla zvyklá na MS Windows, si celkem rychle nový systém osvojila. Dříve na MS Windows měla neustálé problémy s antivirem, občas PC zamrzl atd. a já jsem trávil zbytečný čas u jejího počítače. Nyní s linuxem mám od těchto nemocí pokoj.

MS Windows jsem byl bohužel ale nucen nainstalovat  ( a také zaplatit licenci MS XP) do Virtualboxu na mém obecním notebooku a to pouze proto, že jsem u nás také zavedl czechpoint. A  ten využívá aplikaci od firmy Software 602 602XML Filler, která chodí pouze pod Windows. Doufám, že se toto brzy změní a např. datové schránky bude možné využívat pouze pod Linuxem

[linear]

602XML Filler pod Wine nejede?

[Luboš Doležel (Doli)]

Mně tam nefunguje. Obecně mi to špatně funguje i pod Windows.

[linear]

 Nojo, sovetska technologie 602.

[radonx]

Nejede. Aplikace se sice spustí, ale při načítání dokumentu zamrzne. Už je to nějaký ten pátek, kdy na "seanci" v Brně za účasti zástupců MVČR a Soft602 k zprovoznění systému CZECH-POINT jsem řešil tuto otázku s p. Nemravou z S602. Ujistil mne, že se použitím 602XML Filleru na Linuxu zabývají a doporučil mi, abych se na něj obrátil e-mailem, že mi poskytne příslušné informace. Honil vodu. Na několik mých e-mailů neráčil reagovat, tak jsem to vzdal jako ztrátu času.

[Hruška]

A nechcete mi na můj mejl jmeno.prijmeni@mvcr.cz poslat jméno Vaší obce? Ja jsem rád, když zjistím, že zase někdo další využívá OSS - pokud linux na desktopu, jsem ještě radši. Je to docela důležité i z hlediska té Ostravy-Jih.

[linear]

 dekujeme za vasi zasluznou praci, ale nechapu jak to ze primo MVCR zavedlo "czech pointy" ktery i po nejmensich obcich vyzaduji OS Windows kvuli nejake prihlouple aplikaci* na vyplnovani formularu.

*Paneboze, jak nekdo muze udelat aplikaci na vyplnovani formularu jinak nez HTML, uz toto samo o sobe zaklada na trestni cin programatorskeho dutohlava podle paragrafu 156

[Salamek]

+1

[Hruška]

Pošlete dotaz např. na posta@mvcr.cz nebo public@mvcr.cz. Pak budete moci odpověď, resp. důvody pro zvolení tohoto řešení (technologie), řádně oponovat.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> Paneboze, jak nekdo muze udelat aplikaci na vyplnovani formularu jinak nez HTML, uz toto samo o sobe zaklada na trestni cin programatorskeho dutohlava podle paragrafu 156

Proc? Vyplnovani formularu v HTML je snad nejhorsi mozna varianta, protoze clovek musi pouzivat silne neergonomicky webovy prohlizec. Dobre udelany nativni klient muze byt mnohem praktictejsi.

[linear]

 neergonomicky webovy prohlizec ? Mate snad IE3 ?

[petr_p]

Tam je spousta super věcí. Třeba autentizační klíče musí být uloženy na USB tokenech jediného typu, který prodává Česká pošta, která na to vyhrála řízení. Samozřejmě software je taky uzavřená binárka jen do Windows. Toho všeho je součástí, že si musíte koupit kvalifikovaný a komerční certifikát vystavený speciálně s OU=Cezch POINT. A aby se kšefty hýbaly, tak stát/unie na každou stanici dává dotaci 52 000 Kč.

(Dneska přišel spam přeposlaný z trojkové obce, kde úředník tvrdil, že Czech POINT budou muset mít od 1. 7. 2009 všechny obecní úřady. Tak jsem hledal jak zběsilý, co je na tom pravdy, ale jako poslední změnu jsem pouze našel vyhlášku 324/2008, která nabyla účinnnosti 1. 9. 2008, která hovoří jinak. Nepřehlédl jsem něco?)

[radonx]

Onen úředník si pořádně nepřečetl zákon. Smíchal datové schránky a CZECH-POINT dohromady.

Pracoviště CzP budou sice provádět konverze listiny-data a data-listiny pro datové schránky, ale pořád to budou jen pracoviště definovaná zákonem, popř. prováděcí vyhláškou a konverze budou provádět bez ohledu na to, jaké datové schránky se to týká, jako službu veřejnosti.

Datovou schránku naproti tomu bude mít zřízenu ze zákona každá obec pro účely příjmů elektronických podání a datové komunikace mezi orgány veřejné správy.

[petr_p]

Máte pravdu. Před chvílí jsem dostudoval všechny potřebné materiály a věc se má tak, že toto míchání se provádí účelově:

Všechny obce budou povinny zpracovávat elektronické dokumenty (skrze datové schránky). Z toho důvodu všechny obce budou mít právo na autorizovaný převod dokumentů mezi elektronickou a papírovou podobou pro vnitřní potřebu vlastními silami. No a to v praxi znamená nákup scannerů, kvalifikovaných certifikátů a digitálních časových razítek.

No a chytré hlavy přišly na to, že stanice Czech Pointu již tuto funkci a potřebné železo i programy obsahují, a co víc, dávají se na ně štědré dotace. Takže se teď všichni dodavatelé hardwaru mohou přetrhnout, aby vnutili základním obcím Czech Point, protože obec to zaplatí z dotace (až na nějakých 15 procent) a pomůže si k nepotřebnému hardwaru (dva monitory, nový stroj, symetrické megabitové připojení od Telecomu???) a dodavatel na tom udělá dobrý obchod. Všichni budou spokojeni a daňoví poplatníci se ptát nebudou.

[radonx]

No jistě, lze očekávat vámi popsaně tlaky na obce. I když využijí dotace na zřízení nových pracovišť CZECH-POINT, dotace jim pravděpodobně nepokryje (při započítání spoluúčasti) veškeré potřebné náklady na pořízení potřebného HW, nákup licencí OS a SW. Ale tuším, že např. dodavatelé multifunkčních strojů obsahujících modul barevného scanneru na A3 půjdou v očekávání velkého kšeftu s cenou dolů. Zatímco doposud se cena takového stroje pohybuje podle přísluženství od cca 70.000,- výše, v pátek jsem zaznamenal leták rozesílaný na úřady s nabídkou multifunkčního stroje A3, barva, scanner, tisk za 38.000,-.

[petr_p]

Legrace je, že MV dosud nestanovilo konkrétní požadavky na datové zprávy – formát souboru, kvalitu scanu, takže nikdo neví, co si musí pořídit.

[radonx]

Ono je těch legračních věcí víc. Ać ta část zákona, která "spouští" datové schránky, je účinná od 1.7.2009, není doposud prováděcí vyhláška. Pro komunikaci s elektronickými spisovkami, byl sice vydán technický popis, obsahující nástin komunikace formou definic základních rozhraní METS a MoREQ2 ale další použité prvky (ssis a bez označení) nemají odkaz na žádnou normu nebo uvedenou syntaxi, jak mají být zapsány, aby byly parsovatelné. Materiál je spíše taková pracovní verze a je jen těžko použitelný pro jiné než ty, co ho tvořili.

[radonx]

Už jsme v kontaktu

[jan.xxx]

602 Form Filler má být pro Linux snad v dubnu .

[Daniel Kvasnička ml.]

A pro Mac?

[Aleš Kapica]

Slibujou ho už tři roky, a jediné co z nich vypadlo bylo jak ho přiohnout pro wine. Bohužel je to ale tak otřesně navržená aplikace, že je toto řešení k ničemu.

[danc]

slibovali ho uz na rok 2005 (!!!)
http://www.602.sk/cms/index.php/602/content/download/2871/17095/file/Porovnani_webovych_formularu_a_off-line_XML_formularu.pdf

jak se da "priohnout" pro wine?

[Aleš Kapica]

To netuším, já s tím nelaboroval, ale kolegové. Dodali to někdo na CD s tím že by to měl být formfiller pro linux.

[danc]

 

19.únor 2009 15:29.06

 

Produkt: 602XML Filler

 

 

Titulek: RE: Verze pro linux

 

Dobry den,

v soucasne dobe se neplanuje vydani produktu 602XML Filler pro OS Linux.

S pozdravem
Kohlicek Martin

 

 

[Aleš Kapica]

Už na úřadě nedělám, takže mě to nepálí. Ovšem ty co rozhodli o řešení závislém na této aplikaci by měli pohlavkovat od rána do večera.

[Salamek]

ale to není případ jen závyslích aplikací na OS potkávám i placené projekty závyslé na prohlížeči IE to je teprve na vraždu ... kamarád nemohl přejít kvuli tomu na linux protože psal pro jeden nejmenovaný portál šlánky a jejich redační systém běžel pouze v IE //crossover IE se nám nepovedlo ani zaboha rozjet prostě aplikace pro státní správu by měly mít úroven , navíc když je to placené

[Smajchl]

IE funguje celkem v pohode pod wine casto v distribucich byva uz pripraveny balicek ies4linux.

[Smajchl]

sorry za dvojitej prispevek...

[Smajchl]

IE funguje celkem v pohode pod wine casto v distribucich byva uz pripraveny balicek ies4linux. A dost dobry zkusenosti mam s Konquerorem, kdyz mu zmenis user agenta na IE, pak zacne spousta nefunkcniho javascriptu fungovat (asi zacnou fungovat ty IE-specificky funkce a zapisy)

[User682]

zdravim,

602 XML formulare by podle me nemely byt tezke na implementaci. Je to zazipovany soubor a interni xml format je odvozeny od formatu z projektu apache-fop. Toto by nemelo byt az tak tezke na implementaci. Kupodivu je to vcelku jednoduchy format. Takze napsani klienta pro Linux je spise otazkou komunity nebo nejake spoluprace s 602 software.

Co mi vrta trochu hlavou jsou formulare FormFiller (http://www.ff.cz/) . Nevi nekdo vice o tomto formatu ? Firmu jsem nekontaktoval, ale zajimalo by me na cem to maji postavene - ze souboru se neda moc zjistit.

gf

[radonx]

602 XML Filler - pokud by se jednalo jen o zobrazování dat (i s podkladem) a jejich editaci, implemantace do linuxového klienta by byla opravdu poměrně jednoduchá včetně parseru na kontrolu XML syntaxe.a správnosti datového obsahu. 602 XML Filler má ale ještě druhou stránku, a tou je komunikace se servery veřejné správy při odesílání dat včetně rozsáhlého ošetření chybových stavů. To už by tak jednoduché nebylo. Tisk vyplněnách formulářů je v 602 XML Filleru podružnější záležitostí spíše pomocného charakteru.

FormFiller - formuláře mají proprietální formát definovaný čistě pro FF aplikaci. Primárním výstupem z FF je tisk

[Sup]

Jo, jo...první slib byl na září 2004 (!!!!)

[radonx]

Přístup do datových schránek by měl být přes tenkého klienta, tj. webový prohlížeč. Kdyby měly datovou schránku zřízeny jen orgány veřejné správy, mohl by stát diktovat přístup do nich přes "jediný správný operační systém" a "jediný správný prohlížeč". Pokud stát stanovil povinnost zřídit datovou schránku subjektům, jež neřídí, musí zajistit multiplatformní řešení, jinak bude čelit diskriminačním žalobám a žalobám o náhradu škody - v takovém případě bych si dovedl představit i situaci, že by žalobu o náhradu škody podávaly i firmy, které doposud jely na win-only řešeních, ale aby od státu něco trhly, nainstalují si včas třeba Ubuntu a v důkazním řízení prokáží, že tento systém používají k externí komunikaci.

[patok]

No podle me je problem opravdu v te nedostatecne motivaci... ja jako ITak u nas (taky statni sprava) mam dost problem s prosazovanim OSS. Lidi jsou uz zvykli na proprietarni software a i kdyz svobodna alternativa se ovlada skoro stejne, nebo podobne, tak vam to kazdy hodi na hlavu, protoze proc by zrovna on, mel mit neco jinyho ze? Obcas se s nekym domluvit da, ale ze zkusenosti vim, ze vam na to ty lidi budou nadavat a budou pozadovat dokoupeni licenci pro ten jejich pocitac. Narizeni pouzivat OSS software by asi nejaky vyznam melo, ale take si nemyslim ze by to byla ta spravna cesta. Nejlepsi by podle me bylo, kdyby se vymyslel system, ktery by odmenoval jednotlive zamestnance za pouzivani OSS. To by ale asi neslo udelat moc ferove, takze by tato odmena musela byt rozdelena stejnym dilem mezi lidi v organizaci a to na zaklade podilu OSS a proprietarniho SW. Jinak receno - cast usetrenych penez z nasazovani OSS by se mohla projevit na platech zamestnancu. Samozrejme by se to muselo jeste hodne domyslet a napr. zahrnout do toho i naklady za nove nakupu software - ale od premysleni nad takovymi vecmi uz tu jsou precijen ti na ministerstvech. Dalsi vec je aby se o tom lidi dozvedeli, protoze jak je videt, tak spousta z nich ani nevi, ze existuje nejaky OSS software a nemaji k tomu treba ani duveru, kdyz neco z toho pak vidi na svem PC. Takze nejdulezitejsi je, aby o tom slychali od vedeni a zkratka z mist nejvyssich.

[linear]

 Ono hlavne MS i Open source je pro urednika stejne drahy : zadarmo. Jeho tankovat nemusi z ceho se to zalpati, statni kasa je bezedna.

[radonx]

Paušalizujete. Já jsem úředník a není mi to jedno. Pokud mohu zvolit řešení, které splní daný účel a je levnější, zvolím je. Na "mamutích" úřadech je to naopak. Možná používají jiné metody výběru a současně je to možná tím, kolik peněz se v tom točí.

Dovolím si lehce zažertovat - nestálo by mi za to být při použití kapsičkové metody pro těch pár šupů následně trestně právně popotahován. Ale žerty stranou - asi mám nějakou dnes vzácnou nemoc - jsem poctivej.

[Tomas Kaplan]

Vite on je problem nekde jinde. Problem je v servisu. Pokud zalozite firmu ktera reverznim inzenyrstvim udelat produkt na vyplnovani formularu v 602XML tak je to super ale bohuzel urad jako je treba KU, nebo i mesto proste potrebuje nekoho, kdo se vam o ty systemy bude starat. Cili to neni jen v tom nasadit nejaky system, ale pokud je navic placeny z nejake dotace, treba EU, tak proste musite zarucit jeho udrzitelnost kterou si urad bude platit.

Dam priklad. Vypsali jsme verejnou zakazku na webove strakny k projektu. Nic sloziteho. vyhovuje na to Joomla, s dounstalovanym DOCManem a nejakou fotogalerii. OK. Jako zivnostnik si za to nauctuju treba 20kkc. ale zakazka nakonec bude na 300 000, protoze musim garantovat udrzitelnost jeste 5 let po ukonceni projektu. tedy po naimplementovani produktu.

A tady je duvod, proc treba na KU se zivnostnik tezko prosadi. Proste proto ze je to velmi nejista forma existence. Co ja vim co budu delat za 5 roku a jestli jeste budu podnikat, protoze se proste muze stat ze se neuzivim...

To jen tak jako namet na zamysleni pokud to jeste nekdy nekdo bude cist :)

V soucasne dobe pracuju na studii, ktera se zabyva prave moznosti uplatneni OSS ve verejne sprave. Hlavne me zajimaji ekonomicke aspekty nasazeni OSS. Tedy proste jestli se na ruzne urovni rizeni ve verejnem sektoru vyplati pouzivat OSS. Pokud by nekdo mel zajem na tom spolupracovat nebranim se.

[HyB75]

Tak by mě zajímalo, jaké máte zkušenosti s nasazením OpenOffice na Městském úřadě ?  Díky za informaci .

Prosím, žádný flame, je konkrétní zkušenosti ...

[Peter Tuhársky]

Na mestskom úrade v Banskej Bystrici používame OpenOffice.org celoplošne už cca 4 roky. Prešli sme naň z 602 PC Suite, čo nebolo práve najľahšie, kvôli uzavretému formátu WPD a WLS.

Hlavným problémom je neznalosť používateľov, a je jedno, aký balík im dáte do ruky. Žiaľ, nepodarilo sa nám presadiť plošné školenia, a dodnes nedarí.

Druhým problémom je arogancia štátnej správy, ktorá napriek jasnej legislatíve, vyžadujúcej používanie otvorených formátov, neustále posiela a "vyžaduje" komunikáciu vo formátoch Microsoftu. V podstate by sa dalo povedať, že to nie je náš problém, a dokonca sme vydali aj metodický pokyn, ako postupovať, ale naši úradníci sú veľmi submisívni a keď počujú "ministerstvo", tak vidia chybu všade, len nie v arogantnom ninisterstve (arogantnom nielen v posielaní uzavretých formátov, ale nezriedka aj v konkrétnom vystupovaním ministerských úradníčok). A potom sa smerom k vedeniu šíria ponosy, že sú "problémy" s OpenOffice.org

Toto je dosť hlboký problém. Kým sa nezačne zákon tvrdo uplatňovať, vrátane postihov, ministerstvá sú príliš lenivé aby čokoľvek menili, hoci len inštaláciou SUN ODF pluginu. Jedinú šancu vidím, aby nás k tomu dokopala EÚ, pretože zdá sa, že zainteresovaným stav vyhovuje. Podpíše sa ďalší kontrakt za 1mld Sk a ide sa ďalej...

Zriedkavo sa vyskytnú problémy v nedostatočnej funkčnosti, ale takých hyper-používateľov máme len zopár, a kúpili sme im MSOffice.

[olaf]

Taky jsem v IT ve statni sprave , setrime kde muzem. Nejake servery nam bezi na OS(debian) , ale ze bysme vsude cpali linux to neeeee(tam kde se to hodi urcite).Z casti proto , ze linux se nam nezda lepsi reseni jako windows(desktop), z casti proto , ze mame specialne pro nas vyvinute win only aplikace.

Mam pocit , ze to zacina byt dalsi moda , jak se za kazdou cenu cpou vsude vetrniky a solarka tak v IT proste jakmile je komercni SW uz je to plytvani penez.

 

Mimochodem pred cca 6 lety jsem kupoval pro nasi organizaci multilicenci office 2003 pro za cca 1200/ks.

[radonx]

Tomu rozumět nemusíte, když nechcete nebo když jak říkáte "linux se nam nezda lepsi reseni jako windows(desktop)".

My jsme nezačali linux na desktopy nasazovaz z nějakého sentimentálního důvodu mödy ani proto, že bychom chtěli být za každou cenu avantgardní. Bylo to po dlouhém zvažování všech pro a proti. Souřasný stav Linuxových desktopů a výhody plynoucí z nativní bezpečnostní odolnosti těchto OS, jakož i stále rostoucí počet poměrně kvalitních aplikací, potenciál nižší frekvence zásahů v rámci administrace a snadnější konfigurace (než je pouhé proklikávání se nabidkami, dialogy a kartami) byly včechno prvky, které doprovázeny cenou instalace, počítaje v to i současný stav možné virtualizace vedly nakonec k rozhodnutí nasazovat Linuxové OS na desktopy.

Víte, já  jsem z nějakého huránadšení už dávno vyrostl, je mi 55 let, takže jsem spíše konzervativní a nerad něco jen tak měním. Pro změnu musím mít setsakra pádné důvody a dlouhodobou praktickou zkušenost. Moje činy jsou vedeny pragmatismem více, nežli čím jiným.

To jen abyste věděl, že domněnky povýšené generalizací se někdy mohou s realitou dosti rozcházet.