Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Asi ze mě nebude ekolog. Nikdy. Sice jsem v životě neměl auto, na dovolenou chodím pěšky. Igelitku na nákup si nosím sebou, a novou si kupuji jen když starou roztrhám. Odpad třídím. Jednoduše řečeno. Nemám nadměrnou spotřebu a neplýtvám prostředky. Tedy bych se mohl považovat za ekologa. Jenže to vše mě fakt nedělá ekologem a já sám za sebe se přiznám, že se mezi ně nehrnu. To co prosazují mě někdy udivuje.
Bylo mi necelých osmnáct let a stál jsem před domem a se mnou čtyři další. Tři vojáci a oficír. Fackovali mě protože jsem na ně pohrozil pěstí. Byli to čtyři sovětští vojáci. Tři maníci a oficír. Tedy ti vojáci mě nefackovali. Jen na mě mířili kalašnikovem. Potom, když mě dostatečně oficír zfackoval, odjeli. Mimo tenhle zážitek si tak matně vzpomínám že bylo tehdy asi 86 mrtvých, půl milionu cizích vojáku v této zemi a byli tu dalších 22 let. Pozvali je kámoši a předchůdci soudruha Dolejše.
Já si tedy taky ohřeji kastrůlek. Nevím jakou distribuci si ten pán co si říká "Luk" instaloval, ale zřejmě nějakou hodně divokou. Jsem běžný uživatel. No uživatel, trochu víc poučený uživatel. A zatím jsem rozchodil každé linuxové distro nebo BSD. Jestli mi něco nechodilo, byly to zanedbatelné prkotiny, ale muzika, obrázky, foto, filmy, tv vždycky. Office ve všech byly několik druhů, i když je nepoužívám. Stačí mi VIM a TeX.
Buranský národ, buranská vláda? Jestliže jsme tací jací jsme a tolerujeme to co tolerujeme, nemáme nárok na jiné „vůdce národa.” To jen tak pro začátek. Sleduji diskusi v novinách, někdy v rádiu(to jen občas), zalykám se hrůzou, slyším-li některé představitele „elity národa” jakou řečí k nám promlouvají.
Tak jsem dnes sledoval debatu o legálním a nelegálním softwaru a zároveň přemýšlel nakolik si tak opravdu dobrý programátor cení hodinu svojí práce. Zároveň jsem přemýšlel, když se tam diskutovalo o těch právních důsledcích a někteří tam říkali něco v tom smyslu: "že jim nevadí když jim někdo sebere kus kodu, ale že ukrást počítač by bylo horší." Dumal jsem nad tím kdyby tak měli dvě děti a hypotéku na byt a neživili je rodiče, jestli by jim skutečně nevadilo, že jim někdo sbalí dvouměsíční práci. Například. Nějak si myslím, že za dvouměsíční programátorskou práci se dá koupit víc než jeden počítač.
Kdysi, a to už je dost dávno jsem se rozhodl, že v žádném případě nebudu měnit svět a lidi kolem sebe. Měnit svět a lidi, je krajně nejistá záležitost. Navíc, pokud kolem sebe někdo dokáže shromáždit dost jedinců ochotných změnit svět. Pak ti ochotní jedinci se většinou stanou všeho schopnými a dokáží napáchat škod nepočítaně. Takže nikoho neměním a na nikom nechci aby se změnil. Tedy takhle. Chci od nich jen jediné. Aby změnili chování, které mě obtěžuje. Pokud ho nezmění, řeším to jinak. Popíšu níže.
Rozhodl sem se ze se naucim pracovat s VI. Ne s jeho klonem VIM, ale cistym „pravekym” jesterem, co pouzivali ti opravdovi muzi, kteri se nebali odosobneni. Jak jsem se docetl kdysi v zajimavem eseji, ktery se jmenoval „Pojidaci kolacu.” Je tedy pravdou, ze autor tam hovori o programovani ve fortramu a „C” povazuje za upadek programovani a nijak zvlast se lichotive nevyjadruje o „unixovskych pisalcich.” Tedy on se ani nijak zvlast lichotivym pohledem nediva na ten tajemny a mocny editor „VI”, ktery pomalu upada do zapomeni vzhledem k tomu, ze jej vytlacuje „VIM.” Jeho klon.
Jedním z důvodů, proč mám rád Unix a Linux je ten, že používá systém malých nástrojů, které se dají sloučit do nejrůznějších kombinací. Tyto kombinace příkazů jsou posléze velmi mocné a výkonné. Stejným způsobem nezávisle na Unixu jsem už dávno předtím začal praktikovat tuto metodu v oblasti relaxace a sebepoznání. Metoda malých kroků nemá zřejmě nějakého vlastního vynálezce. Ale její výhodu objevují lidé nezávisle na sobě v různém čase a na různých místech.
„Lidé přicházejí, lidé odcházejí. Události a časy se mění.” Asi tak by se dal označit stav světa, abclinuxu, epochy. To co se děje, je prostě jen a jen norma, která říká, „že nic není jak bylo a nic nikdy nebude jak bylo.” V poslední době se tady objevují na Ábíčku jakési stesky o tom kam, že ten web kráčí, co se s ním děje a kdo že tu už konečně udělá pořádek?
Nainstaloval jsem si NetBSD-3.0. Moc pěkny OS, Dobře se instaluje, žadné
potíže, dobře se instaluji potřebné baličky, dokonce v X jde nastavit
čestina. Jsem schopny psát do všech prohlizecu česky a z celou
diakritikou. Ale má to uplně malinkatý háček. Když si pustím svůj
oblíbeny a žádným jiným editorem nepřekonany VIM, tak ten úžasný editor, ani žádný jiný (nainstaloval jsem i Emacs a to normálně nedělám, a ani v něm ta čeština nejde nastavit) nepiše hačky.
Dalším takovým důležitým krokem po přeladění je sledování vlastních myšlenek a pocitů přicházejících z těla. Tělo je předchozím cvičením uvolněné a má schopnost naslouchání přání, která v duchu vyslovujeme. Jedná se o formulky, které napomáhají prohloubení uvolnění a zklidnění. Zároveň jimi vyslovujeme sami pro sebe přesně zformulovanou představu toho co chceme.
V minulém díle jsme se zabývali praktickou přípravou polohy těla, stavu páteře a postupného přeladění, které vyústilo do úvodního cvičení. Buď v nehybném sedu, stoji nebo ležení. Naučili jsme se postup jak za pomoci pozorování nehybnosti a dechu dojít ke zklidnění mysli získat počínající sebekontrolu. V buddhismu se tomu říká: „Být bdělý.”
Samotná relaxace jakéhokoliv druhu potřebuje většinou klidné místo. Pokud možno takové kde už samotný pobyt je pro nás příjemný. Samozřejmě jsou situace, kdy to není možné, ale vzhledem k tomu, že začínáme zkusíme si takové místo na několik minut připravit. Vybrané místo si prostě uklidíme, místnost vyvětráme a při přípravě je dobré do toho vložit představu, že je nám dobře. Už teď. Samotný smysl relaxace je přece ten aby nám bylo lépe. Více energie, méně nepříjemných myšlenek. Dobrá představa je poloviční úspěch. Úspěch relaxace máme máme především v hlavě. Ve své hlavě.
Rozhodl jsem se napsat malý seriál o řízené relaxaci. Pokud někdo má pocit, že je pro něj ztráta času číst tento příspěvek nemusí jej ani otvírat nebo komentovat. Bude-li mít kdokoliv zájem se zeptat, sdělit svou zkušenost je vítán. Naprosto záměrně to dávám do blogu. Budu zde využívat hlavně svoje zkušenosti. Praktické zkušenosti. Leta relaxaci využívám ve své životě a léta ji vyučuji pacienty. Proto mě zajímájí reakce lidí, kteří pacienty nejsou a přesto mají potřebu něco ve svůj prospěch změnit. Zaměřím se jak na trochu teorie, tak i praktický návod.
Tak jsem se po celý den po dlouhé době poflakoval, trochu jsem si hrál s FreeBSD, spal jsem a nic jsem nedělal. Což se mi nestává zas až tak často, ale zjišťuji že s tím dá docela slušně žít. Samozřejmě trocha vzruchu do dnešního dne vnesl pouze operační systém Windows, když jsem se potřeboval podívat na svůj účet, který mám u ČSOB a tam z nějakého mě neznámého důvodu používají čtečku co lze použít v celém rozsahu pouze jen při použití IE. Možná funguje i s Mozillou, ale jak jsem pochopil a jak mi vysvětlil jeden můj znalý klient, Mozilla je příliš „bezpečná”.