Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
Na stránkách PostgreSQL bylo představeno LibreDB Studio. Jedná se o open-source self-hostované SQL IDE pro (nejenom) PostgreSQL v prohlížeči. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 12.0 media serveru Jellyfin (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Pro vyzkoušení je k dispozici Demo Server. Jellyfin je fork media serveru Emby, původně Media Browser.
V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni
Sdílej:
O to těch vad má mnohem víc. Lze nastavit jen určité hodnoty DPI, ne plynule libovolnou. Zvětší se samozřejmě vše a ty jejich bitmapové ikony 16x16 pak vypadají dost otřesně. Druhou možností je nastavit jen velikost písma, ale většina aplikací to ignoruje, mnohdy i ty MS.
* za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tím
za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tímJo, tak tohle bude problém. Chodím tam tak ožralej, že se kymácím ze strany na stranu, takže leda by ty panely nějak snímaly polohu hlavy a podle toho se zobrazovaly...
BTW jako co tě zaměstnali, smím-li se teda ptát(Aspoň zatím) bez komentáře.
Prozradím jen to, že zatím platím za kecala a rejpala. Poznámka: nedělám u MS.
Asi aby se lidi nesebrali a nešli na bus, když to jde.Nebo nejeli jiným vlakem. Před pár lety jsem takhle tvrdnul v Kolíně v jednom vlaku EC s porouchanou lokomotivou, zatímco odjelo mým směrem několik vlaků různých kategorií (a všemi bych tam byl dřív než tím původním). Kdyby řekli hned, že to bude trvat 80 minut, mohl jsem jet klidně třeba courákem.
Jel jsem do Prahy. Jel bud rychlik v case T a nebo courak v case T+10 minut. Jenze rychlik mel zpozdeni a tak courak prijel driv. Tak jsem si rikal, pojedu courakem, nebudu cekat. Jenze courak nemohl vyject, protoze by pak trat blokoval tomu rychliku, takze i ten courak cekal, nez prijede rychlik. Tak kdyz prijel rychlik, tak jsem prestoupil do rychliku a jel rychlikem
Nehledal bych v tom hned zlou vůli.Já jo. Nebo možná ne tak zlou vůli, ale blbost. Jestliže vlak na přejezdu sestřelil auto, tak začít hlášením o deseti minutách zpoždění je výsměch. To samé v případě, že vlak přejel nějakého sebevraha. Tam je jasné, že to bude trvat, protože se to musí vyšetřit a do té doby ten vlak prostě na kolejích bude stát a překážet.
Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí!To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonák, který měl své jisté, vagónům. To, že ty věci ještě jezdí, je spíš zázrak, než co jiného. Nehledě na to, že to občas vede k problémům, kdy něco z té staré techniky, která pořád ještě jezdí, chytne za jízdy plamenem. A když se ještě vrátím k těm výjimečným událostem, kvůli kterým vlak nejede, tak v hodně případech se to dá docela dobře řešit, ale ČD prostě nezvládají. Např.: - spadne trolej. To se stává docela často - obzvláště staré panťáky, co pořád ještě jezdí mezi Prahou a Benešovem či Prahou a Berounem, shazují trolej docela často. Nicméně pokud neleží dráty na kolejích, tak by neměl být takový problém to odpojit od napájení a poslat do daného úseku dieselovou lokomotivu, která bude vlaky přes postižený úsek přetahovat. Oprava může proběhnout v noci nebo v nějakém podobném čase, kdy není provoz. Řešení, které používají ČD je ale jiné. Prostě se zastaví doprava a čeká se, až se to opraví. Při troše štěstí to může trvat půl hodiny, při troše smůly si počkáš čtyři. - rozbije se lokomotiva. Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží) drahám trvá nejmíň půl hodiny (to byl opravdu rekordní čas)
To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonákJe to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.
Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží)V mém případě skutečně přepřahali, lokomotiva se neopravovala na místě. Jenže ono to není zase až tak jednoduché. Těch lokomotiv není ani v Kolíně zrovna nadbytek - ale hlavně, bývají většinou dost daleko, na úplně jiné koleji. Takže se musí doposunovat k tomu vlaku, jenže nejdřív se musí odstranit ta rozbitá. Obvykle to celé dělá tatáž posunovací lokomotiva, a to všechno v nádraží, kde se pořád prohánějí nějaké vlaky.
Je to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.No hrozně vypadaj snad akorát laminátky, všechno ostatní co má (nejspíš) ocelovou kastli je většinou ponatíraný (snad krom některejch brejlovců na trati Jihlava-Třebíč-Brno)...
Některé vagony jezdící na českých tratích jsou až padesát let staré. Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí! Hádám, že málokterý současný výrobek takový test časem vydrží.Kdyby jen některé vagony. Na padesát let starých soupravách stojí příměstská železniční doprava okolo Prahy, a podle tempa nákupu nových souprav lze soudit, že ještě několik let na nich stát bude.
Dneska jsem do toho koukal jen chvíli; zítra tam budu brejlit asi víc, takže pak řeknu, jak to je. Vlastně ne. Zítra (odpoledne) si jdu pro lepší (silnější) brejle, takže v pondělí nebo úterý budeme ještě moudřější.
Ale je pravda, že druhého oblíbeného efektu – rozmazaného obrazu – asi nejde na LCD vůbec dosáhnout, takže změnou vyráběné technologie mohlo dojít i ke zlepšení výsledného výrobku.
(asi i KDE)Pche. No samozřejmě - a pro konkrétní okna zvlášť a automaticky a ještě křupavější.
Navíc jsou natočené směrem k pozorovateli, takže je ta stěna lehce prohnutá - vypadá to jako velín ponorky nebo něčeho takového; zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.
zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.LOL
Dokážu si představit spořič

2) Uvidíme.
3) Sranda by teprve byla, kdybych to fakt zalepil.
4) Na věčné časy.



a na praci taky pohodlne se da pracovat ze 2 metrove dalky v pohodli obyvaku
a navic v PiP bezi jeste TV. no neni to nadherny ???
.
Když jsem ten monitor poprvé zapnul, tak jsem byl ochoten prohlásit, že je to nejlepší vylepšení počítače od dob 486DX4. A myslím si to doteď. Kam se hrabou všechny nové procesory, grafiky a zvukovky. Nic mi nezlepšilo práci (a hry) na počítači tak jako velký monitor (resp. velké rozlišení). Jen jsem zjistil, že množství využité paměti RAM je přímo úměrné dostupné pracovní ploše
.
Ale Windows půjdou asi pryč, resp. budou odsunuty na pozici sekundárního (a nepoužívaného) systému.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.
A mimochodem, včera jsem použil podruhé v životě Xindows XP. A upřímně: je to blbější, než jsem myslel.
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.A vzhledem k tomu, že věci pro vývoj a pár dalších věcí rozjedu bez jakýchkoli problémů, je to jen otázkou toho, kdy budu mít trochu času...
Za ty prachy snad nic lepšího není, pokud je, tak mě, prosím, opravte, protože se mě to tak do tří měsíců bude týkat taky (jinak půjdu do tohohle.
)
Myslíš, že bude v Linuxu fungovat automatické otáčení obrazu? Jak je to řešeno?
Já ho viěl jen chvilku. Obraz to má IMHO dost fajnový, tak jsem s řekl, že do něj při nejbližší příležitosti pjdu taky.
Dobrou noc!