Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni
Sdílej:
O to těch vad má mnohem víc. Lze nastavit jen určité hodnoty DPI, ne plynule libovolnou. Zvětší se samozřejmě vše a ty jejich bitmapové ikony 16x16 pak vypadají dost otřesně. Druhou možností je nastavit jen velikost písma, ale většina aplikací to ignoruje, mnohdy i ty MS.
za předpokladu, že máš hlavu ve středu monitoru bude asi dobré roztáhnout oba stejně, to je na tobě, pohraj si s tímJo, tak tohle bude problém. Chodím tam tak ožralej, že se kymácím ze strany na stranu, takže leda by ty panely nějak snímaly polohu hlavy a podle toho se zobrazovaly...
BTW jako co tě zaměstnali, smím-li se teda ptát(Aspoň zatím) bez komentáře.
Asi aby se lidi nesebrali a nešli na bus, když to jde.Nebo nejeli jiným vlakem. Před pár lety jsem takhle tvrdnul v Kolíně v jednom vlaku EC s porouchanou lokomotivou, zatímco odjelo mým směrem několik vlaků různých kategorií (a všemi bych tam byl dřív než tím původním). Kdyby řekli hned, že to bude trvat 80 minut, mohl jsem jet klidně třeba courákem.
Nehledal bych v tom hned zlou vůli.Já jo. Nebo možná ne tak zlou vůli, ale blbost. Jestliže vlak na přejezdu sestřelil auto, tak začít hlášením o deseti minutách zpoždění je výsměch. To samé v případě, že vlak přejel nějakého sebevraha. Tam je jasné, že to bude trvat, protože se to musí vyšetřit a do té doby ten vlak prostě na kolejích bude stát a překážet.
Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí!To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonák, který měl své jisté, vagónům. To, že ty věci ještě jezdí, je spíš zázrak, než co jiného. Nehledě na to, že to občas vede k problémům, kdy něco z té staré techniky, která pořád ještě jezdí, chytne za jízdy plamenem. A když se ještě vrátím k těm výjimečným událostem, kvůli kterým vlak nejede, tak v hodně případech se to dá docela dobře řešit, ale ČD prostě nezvládají. Např.: - spadne trolej. To se stává docela často - obzvláště staré panťáky, co pořád ještě jezdí mezi Prahou a Benešovem či Prahou a Berounem, shazují trolej docela často. Nicméně pokud neleží dráty na kolejích, tak by neměl být takový problém to odpojit od napájení a poslat do daného úseku dieselovou lokomotivu, která bude vlaky přes postižený úsek přetahovat. Oprava může proběhnout v noci nebo v nějakém podobném čase, kdy není provoz. Řešení, které používají ČD je ale jiné. Prostě se zastaví doprava a čeká se, až se to opraví. Při troše štěstí to může trvat půl hodiny, při troše smůly si počkáš čtyři. - rozbije se lokomotiva. Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží) drahám trvá nejmíň půl hodiny (to byl opravdu rekordní čas)
To si dovedu představit, jakou péči věnoval za-socialistický ajznbonákJe to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.
Opět ten samý případ, nejjednodušší řešení je poslat tam jinou a ten vlak prostě někam odtáhnout. Tahle relativně jednoduchá operace (lokomotivy jsou zaparkované na každém větším nádraží)V mém případě skutečně přepřahali, lokomotiva se neopravovala na místě. Jenže ono to není zase až tak jednoduché. Těch lokomotiv není ani v Kolíně zrovna nadbytek - ale hlavně, bývají většinou dost daleko, na úplně jiné koleji. Takže se musí doposunovat k tomu vlaku, jenže nejdřív se musí odstranit ta rozbitá. Obvykle to celé dělá tatáž posunovací lokomotiva, a to všechno v nádraží, kde se pořád prohánějí nějaké vlaky.
Je to vidět ještě teď. Některé lokomotivy vypadají, že za těch 50 let se jim ještě nedostalo nového nátěru.No hrozně vypadaj snad akorát laminátky, všechno ostatní co má (nejspíš) ocelovou kastli je většinou ponatíraný (snad krom některejch brejlovců na trati Jihlava-Třebíč-Brno)...
Některé vagony jezdící na českých tratích jsou až padesát let staré. Jistě, vypadají na pohled ošklivě, ale uvědomme si, jak dobrá technika to musela na začátku být a jakou péči jí museli věnovat, když po padesáti letech pořád ještě jezdí! Hádám, že málokterý současný výrobek takový test časem vydrží.Kdyby jen některé vagony. Na padesát let starých soupravách stojí příměstská železniční doprava okolo Prahy, a podle tempa nákupu nových souprav lze soudit, že ještě několik let na nich stát bude.
(asi i KDE)Pche. No samozřejmě - a pro konkrétní okna zvlášť a automaticky a ještě křupavější.
zvlášť drsně to vypadá, pokud jsou na všech obrazovkách xtermy se zeleným fontem.LOL
Stačí, když na Ubuntu rozjedu to, co potřebuju, což asi rozjedu.A vzhledem k tomu, že věci pro vývoj a pár dalších věcí rozjedu bez jakýchkoli problémů, je to jen otázkou toho, kdy budu mít trochu času...