Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Odborníci z Penn State University zkoumají způsob ukládání informací na lepicí pásku. Principiálně by podle nich bylo možné kombinací odlepení a zpětného přilepení dosáhnout uložení informace, kterou opětovným odlepením dokážou přečíst. Výhodou je, že způsob uložení i přečtení je čistě mechanický. Zde o tom referují ve volně dostupném článku. Zajímavé bude sledovat zda se jim v rámci výzkumu podaří prokázat použitelnost i v jiné než
… více »Na GitHubu byl publikován reprodukovatelný návod, jak rozchodit Adobe Lightroom CC na Linuxu a Wine. Návod byl vytvořený pomocí AI Claude Code.
Pokud by někdo potřeboval Wayland kompozitor uvnitř počítačové hry Minecraft, aby mohl zobrazovat okna desktopových aplikací přímo v herním prostředí, může sáhnout po Waylandcraftu. Ukázka na YouTube.
Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zprovoznil jsem webové stránky OpenDocument.cz. Jsou (překvapivě) zaměřeny na formát OpenDocument (ODF) a jejich cílová skupina je mimo oblast IT odborníků. Prosím o náměty a připomínky.
Jistě si všichni vzpomínají na zprávičku o tom, že předseda OpenDocument Foundation hází formát OpenDocument přes palubu. Narozdíl od některých jiných lidí považuje formát OpenDocument za velmi dobrou věc, přestože jí k dokonalosti mnohé chybí.
Právě proto jsem se rozhodl vytvořit web, který by vysvětloval, co to vlastně formát OpenDocument je, proč ho používat, co to může přinést, jaké aplikace ho podporují atd. Web (specificky český) je zaměřený na všechny, kteří nejsou počítačovými odborníky a technické detaily pro ně nejsou důležité - naopak vyžadují informace o tom, jak konkrétně jim tento formát pomůže. Důležitou součástí samozřejmě je, ukázat na skutečných příkladech, kdo a s jakým výsledkem formát používá.
Webové stránky jsou nyní v provozu, zatím by se dalo říct "zkušebním" - a to proto, že některé věci ještě nejsou úplně doladěny. Proto prosím každého, kdo by měl nějaký nápad, jak stránky zlepšit, aby ho vložil do diskuse. Stejně tak uvítám jakoukoli konstruktivní kritiku.
Nejdřív ale pár poznámek. Někdo si možná všimne určitého povědomého způsobu vyjadřování. To je záměr. Důvěrně známá mluva je lepší řešení, než vymýšlet něco, čeho by se uživatelé mohli zaleknout. Totéž se týká i zvoleného písma a barevnosti.
Dále si můžete všimnout, že se vyhýbám komparaci s OOXML a obecně rozsáhlejším informacím o tomto formátu. I to je záměr, protože v někom by pak mohl hlodat červíček pochybností o ODF, vzhledem k masáži Microsoftu. Také nijak zvlášť nezdůrazňuji používání svobodného softwaru (včetně OpenOffice.org), protože se mu určité skupiny lidí vyhýbají. Zaměřuji se čistě na samotný formát.
Co se týká námětů a připomínek, zajímají mě především tyto věci:
Děkuji všem, kdo svým příspěvkem pomohou podpořit rozšiřování formátu OpenDocument v Česku.
Tiskni
Sdílej:
.
.
OOXML je zla vec a o tom se nemluvi...To me zas pripadne, ze se OOXML kritizuje tak moc, ze se zapomina na vlastni rady... Kdyz zadam do Googlu "opendocument", tak bych rad videl mnohem vice vyvojarskych komunit, tutorialu, for, ebooku, examplu... ted jsou v popredi spise propagandisticke weby.
Ale cy mi urcite chybi, je odkaz "Chci pouzivat".Dobrý nápad. Budu o tom silně uvažovat.
Ovsem pro netechniky bych vklidu vyhodil zminky o zalozeni na XML apod, to je matouci a uplne zbytecne.Je to tam jen ve velmi malé míře. Spíš mi jde o to, že se o XML píše na každém sloupu a všichni říkají, jak je to moderní. Takže důvod byl tento.
- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
- cleneni firmy na korporatni prostredi a jine (male a stredni firmy)Tohle členění je dnes v módě (u bank apod.), ale nejsem příliš přesvědčen, že je lepší než mít celou firemní oblast pohromadě. Značná část informací je pak duplicitní (a buď se kopíruje nebo formuluje dvakrát), a leckdo musí stejně procházet obojí a je z toho zmatený.
No ja bych se primlouval za to, by krom seznamu aplikaci byl i seznam knihoven rozdeleny podle programovacich jazyku. Myslim, ze kdyz se nahodny ctenar (manager) muze dozvedet, ze kazdy jazyk ma nejakou ODF knihovnu, tak mu to rekne, ze krom pouzivani ODF v office by to mohli pouzivat i pro generovani dokumentu treba z intranetu. Jen prehled, nic vic, ale take nic min- sekce pro vyvojareSe sekcí pro vývojáře nepočítám. Pro ně by bylo lepší vytvořit samostatný web a měl by ho dělat někdo, kdo tomu formátu skutečně rozumí (což já nejsem). Sem bych to netahal, protože buď by tam toho bylo málo, nebo by se web podstatně proměnil (obsažností této části), což není cílem.
Dal jsem to do zpráviček.Tady.
Jen takový neprioritní návrh na vylepšení... Někdo zručný by mohl vylepšit přechod mezi těmi fotografiemi v hlavičce.Já vím, ty přechody nejsou úplně nejkvalitnější. S jejich vylepšením počítám (podobně jako s ještě dalším vylepšením grafiky). Ale nemohu to přenechat někomu jinému, porušil bych licenci k těm fotkám (je "per seat").
...
Kdyz se vedle takovych webu objevi vic webu zamerenych na budovani vyvojarske komunity a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.
...a kdyz OASIS co nejrychleji vyresi neduhy ODF (u nekterych se bojim, ze uz vyresit moc nepujdou), bude to fajn.ake su tie neduhy? a ktore sa nedaju vyriesit?
Dusledek mohutne anti-OOXML propagandy, ve ktere zapadnou hlasy upozornujici na to, ze ODF neni dokonaly format.
Pro zacatek staci http://en.wikipedia.org/wiki/OpenDocument#Criticism, ja bych doplnil jeste takove neduhy jako je ukladani stylu do stejneho souboru s daty u spreadsheetu (to je prave ten humus, o kterem se bojim, ze uz se s nim moc delat nebude), chybejici popis souradnic bunky u spreadsheetu,... Neuskodilo by kdyby si tvurci ODF procetli alespon nejaky manual k OpenXML (na cteni 6000 stran specs asi cas nemaji) a inspirovali se. Treba principem shared strings u spreadsheetu.
Tak mě napadá, když teda tolik aplikací má podporovat ODF, jestli někde nejsou nějaké testovací soubory s nějakými špeky třeba, aby se vidělo, jaká ta podpora v těch aplikacích je (něco jako ten slavný test acid2 pro prohlížeče). Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.
Vždyť tam není žádnej soubor v ODFDobrá připomínka, díky
Kdysi tu někdo psal o tom, že součástí testů ECDL je snad i test na OpenOffice(?), to by možná stálo za zmínku nebo jestli existujou ňáký jiný certifikáty na oo, nějaký ekvivalent toho, co má MS.Ano, někdo tu kdysi psal o tom, že něco takového řeší. Tedy pro ECDL, o nějakých speciálních certifikátech pro OOo nevím.
V části "Co je ODF" chybí ve 2. odstavci adresa v odkazu na EK.Opravím
Pěkně udělané. Budu na to odkazovat zákazníky.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.
Snad bys jen mohl změnit pořadí těch případových studií a dát do předu známější věci (třeba Vídeňský magistrát nebo Peugeot). Brazilská banka nebo Makedonská škola na český management asi moc nezapůsobí a důležité je to co je na začátku, dál to spousta lidí ani nečte.To je pravda. Zatím jsem to nijak explicitně neřadil, pořadí je takové, v jakém to vznikalo.