Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Po pár dnech offline jsem se vrátil k počítači a nějak nevím z jakého konce mám tu záplavu mailů začít probírat (promazávat :-)). Možná by nebylo od věci přestat odebírat nějaké konference nebo nasadit nějakého robota, který automaticky pozná již nahlášené chyby k mým programům, ale to už je moc velká utopie. Takže se omlouvám jestli jsem tu nepřilil napalm do nějakého flame o Gentoo, ale není v mých silách pročítat starší diskuze :-).
Joey Hess pěkně shrnul RC chyby v Sargovi, je to docela zajímavé počtení :-).
No když jsem v tom informování, tak ještě dodám: 245287352 řádek kódu, 1058059 zdrojových souborů, 8638 zdrojových balíčků, to celé je podle modelu COCOMO teoreticky 91240 člověko-let práce, takže by na tom 2220 vývojářů dělalo 41 let a stálo by to 211012300000 dolarů. Není statistika úžasná věc? :-)
Další díl kontroverzního seriálu o mých zkušenostech s Gentoo. Tentokrát dojde i na některá pozitiva, tak mě snad tolik nezaflamujete.
Disclaimer: Toto je čistě subjektivní hodnocení.
Tak mi thingwath dnešním blogem připomněl, že je na čase se podělit o další zážitky z (pravda dost sporadického) používání Gentoo.
Hned na začátku nezbývá než konstatovat, že nejsem nijak nadšen. Distribuce, svými příznivci obvykle do nebes vychvalovaná, mě ničím nenadchla.
Kromě věcí, které jsem zmínil už při instalaci se samozřejmě objevily další problémy.
Proč pořád ještě existují weby, na které se bez www nedá dostat? To je opravdu takový problém to nastavit? Proč bych měl zadávat zbytečné www? Proč adresa bez www má otevřený jediný port http na kterém pořadavky zahazuje?
Během oběda jsem v restauraci vyslechl rozhovor dvou podnikatelů ve stavebnictví (nedalo se to neposlouchat, jedině pokud bych si dal na uši sluchátka). Nejdřív probírali konkrétní zakázku, jakou omítku použít a tak. Pak debata přešla na nějaké zakázky a ve vzduchu najednou lítaly milióny. Pak jeden zmínil, že jiného kolegu potkal v Letňanech, když si tam nechával vypalovat nějaký grafický programy. Ti pánové nevypadali na to, že by neměli peníze, tak proč musí krástporušovat autorská práva?
V rámci dělání pořádku na webserveru jsem se rozhodl, že je na čase nějak zpřehlednit balíčky pro Debian, které se tam na různých místech nacházely. Takže jsem se začal poohlížet po nástrojích, které by mi usnadnily udržování repository. Asi nejjednodušší řešení je použít apt-ftparchive, tak hurá na to.
UPDATE: English version available at my web.
No spíš záplavu německy psaného spamu, která se přes noc vylíhla. Jediné co mě potěšilo, je že nejsem sám 
. Ale zdá se, že spamassasin se je už naučil, takže je zahazuje tam kam patří (jenom se trochu bojím co nastane až mi přijde normální německý mail).
No comment...
Tak jak by to vypadalo stím SuSe 9.3. Mohl byste mi to vypálit? Teda pokud máte verzi 64bit. Byl bych hodně vděčný. Jinak SuSe používám od té doby co jsem sestavil 64 bitové železo.Asi 3 měsíce. Dost jsem toho rozběhal. Zatím mě vyhovuje i když kvůli zvuku jsem musel překompilovat jádro na 2.6.11 a právě ve verzi 9.3 by už mělo být originál.
Za zprávu děkuji.
Nikdy by mě nenapadlo, že si někdo nainstaluje kompletního Sarge, ale stalo se. Pokud taky nemáte co dělat, připravte si 35 GiB místa na disku (to je také odpověď na jednu otázku ohledně využívání disku :-)). A pak se můžete kochat systémem s 14 000 balíčky.
Tak se mi během nějakých experimentů do Gentoo doinstalovalo GTK 1.2 a chtěl jsem se ho zbavit. Správná magická formule pro zjištění co na něm závisí je:
equery depends "x11-libs/gtk+-1.2*"
Snad to tu příště najdu :-)
Tak nám na živě zrecenzovali SUSE Linux 9.3. Kromě toho že ještě nezaregistrovali změnu velikosti u v názvu se mi zalíbilo shrnutí na závěr:
Jediný zásadní problém na SuSE Linuxu 9.3 spočívá v instalaci nového software. Jako běžný uživatel nenainstalujete téměř nic, věčné spouštění YASTU (grafický správce systému) v režimu superuživatele a vypisování hesla není uživatelsky příjemné.
Asi pro uživatelskou přívětivost kompletně zrušíme jakékoliv přihlašování, ono to je přece nepohodlné :-).
Proč spousta lidí tak zuřivě ohajuje tu „svojí“ distribuci? Pak se dozvídáme takové perly, jako že všechny větve Debianu jsou stabilní. Pak samozřejmě Gentoo je lepší, protože se kompiluje, Slackware protože nemá žádný balíčkovací systém, atd. (omlouvám se distribucím u kterých jsem si nevzpomněl na ten správný argument z nějakého nedávného místního flamewaru).
Mandrake/Mandriva mě opravdu začíná silně štvát - zjevně do distribuce dali špatně zkompilovaný můj program a teď mně lidi pořád píší, proč to nefungue. Odpověď že stačí překompilovat obvykle nechápou :-).
PS: Je Mandrake 10.2 to samé jako Mandriva 2005? Už jsem nějak zmatený...
Při prohlížení webu jsem narazil na následují kometář anonymního autora:
My personal prediction is that within the next five years, spam will become completely non-human readable, and require users to blindly click on a link and enter their credit card number without knowing what they're getting.
And this spam will still be profitable.
Když se dívám na to co mi teď chodí, mi připadá, že se toho dočkáme mnohem dříve.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
