Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Po pár dnech offline jsem se vrátil k počítači a nějak nevím z jakého konce mám tu záplavu mailů začít probírat (promazávat :-)). Možná by nebylo od věci přestat odebírat nějaké konference nebo nasadit nějakého robota, který automaticky pozná již nahlášené chyby k mým programům, ale to už je moc velká utopie. Takže se omlouvám jestli jsem tu nepřilil napalm do nějakého flame o Gentoo, ale není v mých silách pročítat starší diskuze :-).
Joey Hess pěkně shrnul RC chyby v Sargovi, je to docela zajímavé počtení :-).
No když jsem v tom informování, tak ještě dodám: 245287352 řádek kódu, 1058059 zdrojových souborů, 8638 zdrojových balíčků, to celé je podle modelu COCOMO teoreticky 91240 člověko-let práce, takže by na tom 2220 vývojářů dělalo 41 let a stálo by to 211012300000 dolarů. Není statistika úžasná věc? :-)
Další díl kontroverzního seriálu o mých zkušenostech s Gentoo. Tentokrát dojde i na některá pozitiva, tak mě snad tolik nezaflamujete.
Disclaimer: Toto je čistě subjektivní hodnocení.
Tak mi thingwath dnešním blogem připomněl, že je na čase se podělit o další zážitky z (pravda dost sporadického) používání Gentoo.
Hned na začátku nezbývá než konstatovat, že nejsem nijak nadšen. Distribuce, svými příznivci obvykle do nebes vychvalovaná, mě ničím nenadchla.
Kromě věcí, které jsem zmínil už při instalaci se samozřejmě objevily další problémy.
Proč pořád ještě existují weby, na které se bez www nedá dostat? To je opravdu takový problém to nastavit? Proč bych měl zadávat zbytečné www? Proč adresa bez www má otevřený jediný port http na kterém pořadavky zahazuje?
Během oběda jsem v restauraci vyslechl rozhovor dvou podnikatelů ve stavebnictví (nedalo se to neposlouchat, jedině pokud bych si dal na uši sluchátka). Nejdřív probírali konkrétní zakázku, jakou omítku použít a tak. Pak debata přešla na nějaké zakázky a ve vzduchu najednou lítaly milióny. Pak jeden zmínil, že jiného kolegu potkal v Letňanech, když si tam nechával vypalovat nějaký grafický programy. Ti pánové nevypadali na to, že by neměli peníze, tak proč musí krástporušovat autorská práva?
V rámci dělání pořádku na webserveru jsem se rozhodl, že je na čase nějak zpřehlednit balíčky pro Debian, které se tam na různých místech nacházely. Takže jsem se začal poohlížet po nástrojích, které by mi usnadnily udržování repository. Asi nejjednodušší řešení je použít apt-ftparchive, tak hurá na to.
UPDATE: English version available at my web.
No spíš záplavu německy psaného spamu, která se přes noc vylíhla. Jediné co mě potěšilo, je že nejsem sám 
. Ale zdá se, že spamassasin se je už naučil, takže je zahazuje tam kam patří (jenom se trochu bojím co nastane až mi přijde normální německý mail).
No comment...
Tak jak by to vypadalo stím SuSe 9.3. Mohl byste mi to vypálit? Teda pokud máte verzi 64bit. Byl bych hodně vděčný. Jinak SuSe používám od té doby co jsem sestavil 64 bitové železo.Asi 3 měsíce. Dost jsem toho rozběhal. Zatím mě vyhovuje i když kvůli zvuku jsem musel překompilovat jádro na 2.6.11 a právě ve verzi 9.3 by už mělo být originál.
Za zprávu děkuji.
Nikdy by mě nenapadlo, že si někdo nainstaluje kompletního Sarge, ale stalo se. Pokud taky nemáte co dělat, připravte si 35 GiB místa na disku (to je také odpověď na jednu otázku ohledně využívání disku :-)). A pak se můžete kochat systémem s 14 000 balíčky.
Tak se mi během nějakých experimentů do Gentoo doinstalovalo GTK 1.2 a chtěl jsem se ho zbavit. Správná magická formule pro zjištění co na něm závisí je:
equery depends "x11-libs/gtk+-1.2*"
Snad to tu příště najdu :-)
Tak nám na živě zrecenzovali SUSE Linux 9.3. Kromě toho že ještě nezaregistrovali změnu velikosti u v názvu se mi zalíbilo shrnutí na závěr:
Jediný zásadní problém na SuSE Linuxu 9.3 spočívá v instalaci nového software. Jako běžný uživatel nenainstalujete téměř nic, věčné spouštění YASTU (grafický správce systému) v režimu superuživatele a vypisování hesla není uživatelsky příjemné.
Asi pro uživatelskou přívětivost kompletně zrušíme jakékoliv přihlašování, ono to je přece nepohodlné :-).
Proč spousta lidí tak zuřivě ohajuje tu „svojí“ distribuci? Pak se dozvídáme takové perly, jako že všechny větve Debianu jsou stabilní. Pak samozřejmě Gentoo je lepší, protože se kompiluje, Slackware protože nemá žádný balíčkovací systém, atd. (omlouvám se distribucím u kterých jsem si nevzpomněl na ten správný argument z nějakého nedávného místního flamewaru).
Mandrake/Mandriva mě opravdu začíná silně štvát - zjevně do distribuce dali špatně zkompilovaný můj program a teď mně lidi pořád píší, proč to nefungue. Odpověď že stačí překompilovat obvykle nechápou :-).
PS: Je Mandrake 10.2 to samé jako Mandriva 2005? Už jsem nějak zmatený...
Při prohlížení webu jsem narazil na následují kometář anonymního autora:
My personal prediction is that within the next five years, spam will become completely non-human readable, and require users to blindly click on a link and enter their credit card number without knowing what they're getting.
And this spam will still be profitable.
Když se dívám na to co mi teď chodí, mi připadá, že se toho dočkáme mnohem dříve.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
