Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
Na závěr minulého dílu jsem sliboval detailnější pohled na editaci těles, probrání zbylých základních těles a renderování. Základních těles zbylo jen pár a to naštěstí těch zajímavých. V souvislosti s nimi bude nutné zmínit některé konverzní nástroje a probrat přípravné práce s daty, což je jakýsi skrytý bonus. Renderování jsme trochu nakousli už minule a dnes si povíme něco víc a podíváme na jeden komfortní nástroj k vytváření hezkých obrázků.
V předchozím článku jsme se zabývali v obecnější rovině ovládáním linuxového desktopu pomocí dotykového displeje, resp. grafického tabletu. Nyní se zaměříme na některé aplikace pro zadávání textu. Nejprve se podívejme na to, co je výchozí v současných desktopových prostředích KDE Plasma Desktop Workspace a GNOME 3. Pak si ukážeme některé alternativy (založené na knihovnách GNOME) a skončíme u aplikace CellWriter, která umí především rozpoznávat rukou psané písmo.
Rostoucí počet mediálních zařízení s připojením do místní sítě i do Internetu si žádá centralizované řešení sdílení multimediálních souborů na lokální síti i v rámci Internetu. Pro jednoduché sdílení multimédií v lokální síti je oblíbeným řešením DLNA, o kterém se zde na AbcLinuxu již párkrát psalo.
V posledních letech zažívají boom tablety, ovšem především jako jednoúčelová zařízení určená pro konzumaci obsahu. Vedle nich však existují grafické tablety (polohovací zařízení) a konvertibilní tablety (subnotebooky s otočným dotykovým displejem obvykle reagujícím na dotyk pera). Pojďme se podívat, jak se dají použít v kombinaci s linuxovým desktopem (prostředími a aplikacemi primárně určenými pro desktop).
V minulých článcích jsme si představili vybrané doplňky doplňky pro blokování potenciálně nebezpečného nebo nechtěného obsahu a taktéž doplňky mimo jiné pro stahování Flash videí nebo obrázků. Tentokráte se zaměříme na rozšíření pro snímání webu, tedy vytváření screenshotů webových stránek a to nejen ve Firefoxu, ale také v Chrome.
Pod označením XBMC se skrývá svobodná platforma pro užívání multimediálního obsahu jako videí, hudby nebo fotografií. Tomu je také přizpůsobené vlastní grafické prostředí, které vyniká svou jednoduchostí a přizpůsobením ke svému použití. Ve volném pokračování úvodního článku se podíváme na prostředí z uživatelského hlediska.
Pátý díl seriálu věnovanému snímacímu zařízení Kinect pro Xbox 360 a jeho využití v operačním systému GNU/Linux. V minulém dílu byl představen projekt OpenNI a knihovna stejného jména. V dnešním dílu to bude programovací jazyk a prostředí Processing a knihovna SimpleOpenNI přizpůsobující rozhraní knihovny OpenNI rozhraní Processingu.
V tomto seriálu si předvedeme bootování ze sítě v různých variacích. V prvním dílu si vysvětlíme, oč jde a předvedeme si pxelinux v kombinaci s kořenem souborového systému na NFS.
Thunderbird je multiplatformní e-mailový klient pro příjem i odesílání pošty se samozřejmou podporou IMAP. Umožňuje nakonfigurovat více e-mailových účtů, podporuje složky a pomocí rozšíření v něm lze jednoduše synchronizovat kalendář i úkoly. Zvládá i velké množství e-mailů, které můžete označovat, třídit do zmíněných složek i v nich snadno vyhledávat s pomocí rychle nastavitelných filtrů.
V tomto článku si popíšeme master-slave replikaci databáze MySQL – co to vlastně je, jak to probíhá, jaké jsou výhody a nevýhody a jak něco takového nakonfigurovat.
Tentokrát se podíváme na nástroje ovlivňující (rozšířené) atributy souborů.
Pro zálohování databázového serveru se obvykle používají nástroje pg_dump v kombinaci s jeho obnovením pomocí standardního klienta psql (to v případě logické zálohy, která probíhá vytvořením sekvence SQL příkazů) nebo nástroje pg_restore. Tato klasická metoda zálohování pomocí kompletních dumpů databáze má své přednosti ale i omezení. Mezi přednosti patří jistě to, že je možné zálohovat kteroukoliv databázi, případně jen několik tabulek.
Plynule navážeme na minulý díl a nastavíme automatické zálohování vybraných skupin volumů. Ukážeme si také, jak snadno mohou uživatelé tyto volumy připojit a používat.
V minulém díle jsem slíbil, že dnes budu psát o instalaci Arch Linuxu. Ani po mnoha pokusech a studiu diskuzních fór se mi nepodařilo oficiální obraz dostat do použitelného stavu, a tak se dnes zaměříme na to, jak z Raspberry Pi udělat pomocí XBMC multimediální centrum.
Druhé vydání svobodného forku Mandriva Linuxu, distribuce Mageia 2, přišlo na svět 22. května tohoto roku. Tentokrát jsme se na systém rozhodli podívat trochu jiným okem, nikoli v rychlosti screenshotové recenze, ale dlouhodobějším používáním. Jak tedy hodnotíme Magieu 2 po čtyřech měsících dennodenního užívání?
minulém díle jsme si řekli neco o vzniku Raspberry Pi a o něm samotném, v dnešním díle se podíváme na instalaci systému. Pro Raspberry Pi je k dispozici několik různých linuxových distribucí a za nějaký čas bude k dispozici i Android 4.0.
Udev před přibližně šesti lety definitivně nahradil starého, jaderného správce adresáře /dev zvaného devfs. K této změně došlo v Linuxu 2.6.18. My se podíváme na schopnosti udevu, ale také na částečný návrat devfs zpět do našich jader.
Dříve byl člověk výjimečný, když měl počítač, dnes je – v řadách Ábíčkářů jistě – výjimečný už spíše ten, kdo má jen jediný počítač. S vlastnictvím více strojů přichází problém synchronizace dat a k tomu může dobře posloužit právě Unison, jenž si představíme.
V minulém úvodním článku představili vybrané doplňky pro blokování potenciálně nebezpečného nebo nechtěného obsahu. Níže si naopak představíme rozšíření určená pro stahování videí flash videí, obrázků a vytváření screenshotů webového obsahu.
V nedávné době jsme se věnovali rozšířením souvisejících s organizací času pro e-mailového klienta. Rozšíření je však možné využívat i v celé řadě dalších aplikací jako například ve webovém prohlížeči Mozilla Firefox. I v tomto případě jich nalezneme mnoho, které rozhodně můžeme označit za užitečné. V tomto úvodním článku se zaměříme na rozšíření pro blokování reklam.
Je tomu skoro měsíc, co vyšlo prostředí, aplikace a knihovny KDE — již ve verzi 4.9. Poslední dobou už nová vydání neobsahují přelomové novinky. Spíše se mění kód pod povrchem a občas se objeví nějaká zajímavá funkce, která třeba potěší, nebo si jí vůbec nevšimnete.
Thunderbird je oblíbený svobodný multiplatformní e-mailový klient, jenž v základu nabízí uživatelům funkce pro příjem a odesílání e-mailů. Pokud chtějí uživatelé více funkcí, mohou sáhnout po některém rozšíření. Jedním z nich je také Lightning, který do aplikace přidává kalendář s možností vytváření událostí a úkolů. V článku se zaměříme na sdílení, export kalendářů i nastavení celého rozšíření. Ukážeme si však také další zajímavá rozšíření týkající se organizace práce a času.
Thunderbird je oblíbený svobodný multiplatformní e-mailový klient, jenž v základu nabízí uživatelům funkce pro příjem a odesílání e-mailů. Pokud chtějí uživatelé více funkcí, mohou sáhnout po některém rozšíření. Jedním z nich je také Lightning, který do aplikace přidává kalendář s možností vytváření událostí a úkolů. V dnešním článku se zaměříme na synchronizaci kalendářů, zejména s Google Calendar.
Po minulém pořízení automobilu bude logicky následovat účtování o cestách s tímto vozem. Anebo s jiným. Problematika pracovních cest je trochu rozsáhlejší, tak se podívejme, jak se s ní ve FlexiBee vypořádat.
OsmocomBB je projekt, který se snaží vytvořit open-source GSM stack. Zatím se hodí spíš k experimentování, výzkumu a výuce, plnohodnotný mobilní telefon nečekejte. Ovšem díky tomu, že si můžete všechno včetně rádiové části upravit, se dá využít k různým zajímavým věcem.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz