Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Od vydání 4.0 uběhly více než dva roky. Mezitím došlo k vydání tří verzí: 4.1, 4.2 a 4.3, které se nesly ve znamení bouřlivé implementace chybějících vlastností, takže minimálně poslední vydání (ač jsem zde betu velice kritizoval) už představuje slušnou náhradu za řadu 3.x. Chystaná 4.4 je tedy už pátým zastavením na cestě ku KDE 4. Jak už bylo avizováno v úvodu, tento díl bude především retrospektivní a bude ohlédnutím za uplynulým obdobím.
Při popularizaci KDE 4 v oněch blahých dobách nevědomosti před prvním vydáním padaly úderné termíny jako Phonon, Solid, Plasma, Decibel nebo Akonadi, které měly ilustrovat technickou převahu nadcházejícího prostředí. Pohledem zpět zjistíme, že naše očekávání nabuzené reklamními články (zde nezbývá, než si pokorně sypat popel na hlavu) neodpovídaly skutečným možnostem jednotlivých vývojářů. Složitost i rozsah všech novinek by zcela jistě zahubil i velkou softwarovou společnost, natožpak skupinu dobrovolníků, kteří tvoří KDE. Takže bez ohledu na proklamace bylo velice nepravděpodobné, že by bylo možné všechno do nějakého rozumného data stihnout. Proto je dobré zjistit, jak si dnes vlastně stojíme a jak daleko od vysněného ideálu, jak jsme si ho v dobách minulých představovali (respektive jak nám byl představován).
Vraťme se tedy ještě do doby první alfa verze a udělejme rekapitulaci dosavadního vývoje
Nová generace knihovny Qt byla iniciátorem vzniku KDE 4 a mimo pouhého portu se začalo přemýšlet nad zcela novými koncepty. KDE verze 4.4 je postaveno nad poslední verzí Qt 4.6. Nicméně nejvýznamnější změnou v této knihovně nejsou jen technické novinky. Je to skutečnost, že bývalou společnost Trolltech koupila finská Nokia. Tato akvizice přinesla knihovně Qt dvě velice výrazné změny. První je přidání LGPL do seznamu licencí, čímž se po licenční stránce vyrovnala konkureční knihovně Gtk+. Tou druhou je otevření vývojového procesu, takže Qt je teď skutečným opensource projektem, do něhož může přispívat daleko širší skupina přispěvatelů než předtím. Příjemným vedlejším efektem tohoto procesu je skutečnost, že společnost Nokia přispěla na vývoj gitorious, což je AGPL aplikace napsaná v Ruby On Rails, která pohání samotný git hosting gitorious.org, kde je Qt hostováno. Není proto divu, že vývojáři KDE zvažují přesun ze svn právě na gitorious. V současnosti jsou tam aktivní stromy Amarok, Phonon, nebo třeba kde-qt, což je branch Qt s patchi, které zatím nebyly zahrnuty do samostatné knihovny.
Z těch technických změn můžeme vyjmenovat zahrnutí Webkitu od verze 4.4, podporu pro Gtk+ vzhled od 4.5 nebo třeba používání virtuálního stroje SquirrelFish Extreme/Nitro jako backend pro QtScript ve verzi 4.5. Mezi další novinky je možné zařadit vznik Qt Creatoru nebo třeba nový binding pro Python – PySide, protože ten stávající byl pouze pod GPL, navíc s uzavřeným modelem vývoje. PySide je pochopitelně pod LGPL.
Nejvíce viditelná (a dost možná i nenáviděná) část KDE, přesto jednoznačně nedokončená minimálně v prvních dvou vydání. Naštěstí se verze 4.2 a 4.3 nesly ve znamení vývoje směrem k větší funkčnosti a použitelnosti. V současné verzi se objevují první vlaštovky, které by měly více využívat potenciálu této technologie, takže se od klasického panelu s menu a taskbarem dostáváme k dalším konceptům, jako je rozhraní pro netbooky. V recenzi betaverze 4.3 jsem na adresu Plasmy nešetřil kritikou, na vývojových verzích 4.4 jsem nic podobného nezaznamenal. Jak se zdá, tak Plasma už vyrostla z dětských střevíčků a vývojáři se namísto přepisování vnitřností zabývají pouze implementací nových vlastností.
Phonon je veskrze nudná knihovna obalující práci s multimédii, která byla přítomna už ve verzi 4.0, a jediným viditelným dopadem je fakt, že z Amaroku zmizel přepínač Xine/Gstreamer, který je teď v Ovládacím centru. Pro úplnost dodám, že mimo dvojice Xine/Gstreamer obaluje Phonon také VLC, Mplayer, DirectX nebo QuickTime. A aby to nebylo tolik nudné, tak přijetí Phononu knihovnou Qt přináší některým distributorům problémy. Celkové hodnocení Phononu je výtečné.
Solid je jednoznačně nudnější záležitost než Phonon. Abstraktní API pro přístup k hardwaru není nic, co by vyvolávalo velké kontroverze, a protože tato část KDE 4 jednoduše pracuje, většina uživatelů o ní neví. Prakticky jedinou uživatelsky viditelnou výhodou je možnost změnit NetworkManager za wicd pro ovládání sítě. Pouze správu napájení od 4.2 převzal na starosti PowerDevil. Tento bod je splněný.
Kwin zachraňoval především nás, ubohé tvůrce článků o KDE 4, protože díky němu bylo možné a snadné již od prvního vydání vytvářet hezké screenshoty ilustrující, že se něco děje. Proto čistě subjektivně dávám kwinu jedničku s hvězdičkou.
Grafický styl Oxygen neměl tak jednoznačně pozitivní přijetí a jeho historie byla místy poněkud divoká. Ale nejprve drobné shrnutí. Grafický styl Oxygen se skládá z:
Zatímco Oxygen ikony i grafické prvky obstály bez vážnějších kontroverzí, druhé dvě položky byly podrobeny velice ostré kritice. Původní černá Plasma se stala terčem mnoha japných i nejapných vtipů o „windowsovatění“ KDE. Černý vzhled mnoha lidem totiž příliš připomínal v té době aktuální Windows Vista. Dost možná i proto došlo k začlenění nového tématu Air, které se v KDE 4.3 stalo výchozím.
Dekorace kwinu byla druhým prubířským kamenem. Spor mezi vývojářem kwinu Lubošem Luňákem a grafiky nakonec vedl k vytvoření forku Ozone, který byl nastaven jako výchozí styl. V tomto ohledu došlo v připravovaném 4.4 k velkému posunu, jehož popis ovšem nepatří do rekapitulační části, ale bude uveden v následujícím textu, takže – zůstaňte na příjmu.
Skriptovací engine s podporou vícero programovacích jazyků z dílny projektu Koffice byl (a stále je) technologie s velkým potenciálem, která je v současnosti, žel bohu, málo využívaná. Luboš Luňák před časem navrhl patch přidávající podporu pro skriptování do kwinu, nicméně práce na integraci enginu Kross a kwinu se nakonec nikdo neujal. Takže ačkoli je Kross integrální součástí KDE, seznam aplikací, které jej skutečně používají, je poměrně malý a informace o něm sporadické. Podle Wikipedie jej používá Plasma, nicméně návod na techbase.kde.org o programování Plasma appletů v Pythonu používá normální PyKDE binding.
Podpora pro D-BUS byla integrována již v prvních verzích Qt 4.x, takže KDE 4 jej podporovalo od počátku. Nicméně technicky možná podpora se lišila od té skutečné. Spousta aplikací v řadě 4 neposkytovala přes D-BUS srovnatelné rozhraní jako v předchozí řadě přes DCOP a navíc pro uživatele neexistoval žádný snadný způsob přechodu z DCOP na D-BUS. Z toho důvodu není možné ohodnotit tuto změnu jako výbornou.
Decibel byl jedním z dalších proklamovaných pilířů KDE 4. Jedná se o knihovnu pro práci s komunikačními službami, jako jsou VoIP, instant messaging a podobně. Celé je to postaveno nad Telepathy, což je technologie posvěcená od freedesktop.org a využívaná například programem Empathy pro prostředí Gnome. Nicméně po vydání 4.0 se zdá, že se po Decibelu slehla zem. Sice byl začleněn do svn, ale po informacích ani stopy.
Ambiciózní knihovna pro kontrolu pravopisu Sonnet, která měla zvládat i věci jako automatické rozpoznávání jazyka, je v současnosti prakticky mrtvá. Pohled do trunk/KDE/kdelibs/sonnet ukazuje, že za poslední dva roky byl jediný commit do pluginu hunspell asi tři měsíce zpět. Takže se i nadále používá KSpell2 a osud Sonnetu je přinejmenším nejasný.
Jak se zdá, většina z pilířů KDE 4 je již od počátků integrální součástí prostředí. Z výše uvedených devíti technologií pouze jedna (Sonnet) v současné době prakticky neexistuje. Decibel pravděpodobně nepřišel autorům komunikačních aplikací tolik zajímavý, takže se čeká na to, jestli jej vůbec někdo začne používat. No a Kross, jak se zdá, naráží především na QtScript, který bývá autory aplikací upřednostňován.
Pozornějším čtenářům jistě neuniklo, že výčet není kompletní – chybí v něm totiž zmínky o desktopovém vyhledávání Strigi, sémantickém desktopu Nepomuk a univerzální službě pro práci s osobními informacemi a e-maily – Akonadi. Těm totiž budou věnovány následující díly.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Existuje obrovske mnozstvi doplnku/programu, pomoci kterych muzes defaultni chovani ovlivnit.A parádne ho spomalia. Inak základné XP UI skoro nič nedokáže, preto mi na slabšom počítači nevyhovuje (koniec koncov Vista na tom nie je o nič lepšie).
už představuje slušnou náhradu za řadu 3.x
Vůbec se nedivím uživatelům Windows (ale i Gnome), že si instalují všelijaké Total Commandery (a krusadery a bůhvíjaksetykrámyjmenují), když desktop sám o sobě jim neposkytuje rozumný souborový manažer.A aký rozumný súborový manažér je napr. priamo v KDE3 (ak nerátam konsole + Midnight Commander)? Je tam síce Konqueror, ale tomu sa vyrovná ten, čo je vo Windows (a predpokladám, že aj ten v Gnome).
Pokud Vám Konqueror připadá jako špatná kopie Windowsového Exploreru (i mě tak první dva měsíce připadal), pak Vám doporučím věnovat mu hodinku zkoumání.KDE používam už od Mandrake 8.0 (čo je nejakých 8 rokov), takže Konqueror poznám dosť dôverne. :)
Namátkou:atd... to prostě Windows neumí (ve Vista a výš, některé věci ano, ale pořád je to chudý příbuzný).
- práce se vzdálenými filesystémy podobná jako s lokálními
- rozdělení pohledu do více sloupců/řádků (dá se z něj snadno vyrobit něco jako grafický mc)
- pokročilé drag'n'drop operace (procházení adresářů při tažení)
- konfigurovatelné detaily souborů, detailní informace v bublinové nápovědě o souboru včetně náhledu
nic proti Gnome, ale GTK je podle mého názoru otřesná knihovna, proti které je i WinAPI, resp. jeho grafický toolkit "rajskou zahradou"Teda nevím, co jsi pod WinAPI dělal, ale GTK+ je relativně dost high level oproti WinAPI. WinAPI ti navíc neudělá ani automatický resize widgetů při změně velikosti okna, vše zůstává na implementaci.
Zas a znova mě fascinuje otevírací/ukládací dialog, ve kterém je modře označený text s názvem souboru, ale když začnu psát, tak začnu vyhledávat v adresáři. Specielně tyhle dialogy jsou jednou z nejhorších věcí v celém GTK.A čo by to malo robiť? Úplne rovnako sa u mňa správa aj KDE3.
Nicméně průserů se v GTK najde víc (typický problém je kradení fokusu).O to sa, podľa mňa, stará správca okien (teda ak program nie je urobený tak, aby sa fokus naozaj zmenil, ale to sa určite dá urobiť aj v Qt/KDE).
Zas a znova mě fascinuje otevírací/ukládací dialog, ve kterém je modře označený text s názvem souboru, ale když začnu psát, tak začnu vyhledávat v adresáři. Specielně tyhle dialogy jsou jednou z nejhorších věcí v celém GTK.A čo by to malo robiť? Úplne rovnako sa u mňa správa aj KDE3.
Když mám fokus v nějakém políčku, tak očekávám, že se to začne psát právě tam. KDE4 to tak dělá.
A teď si trochu rýpnu: Má smysl používat unstable verzi KDE, když nepracuji na jeho vývoji a stěžovat si, že je nestabilní? :)Nevyvijim sice primo software, ale kdyz prekladam, tak se pokousim preklady i testovat. Pouzivanim taky odhaluji neprelozene retezce a resim je. Navic, ja neresim nestabilitu. Sam jsem rekl, ze obcasny pad ocekavam. Pozastavuji se nad zatuhem jednoho, co sebou vezme i druhe, coz se mi osobne jevi jako dost zasadni problem. Ona neni zrovna stranda, kdyz vytuhnou Qt aplikace a zustane bezet akorat GTK/XUL Firefox.