KDE 4.4: Ohlédnutí za dosavadním vývojem

7. 1. 2010 | Michal Vyskočil | Recenze | 6261×

Pojem KDE 4 souhrně označuje sadu myšlenek a nových technologií, které zde byly hojně prezentovány. Verze 4.4 je už páté zastavení na cestě od prvního vydání KDE 4.0 k ideálu jménem KDE 4. Tento díl bude ohlédnutím za vývojem v uplynulých letech a měsících, přičemž porovnáme sliby a současný stav.

Obsah

• Ohlédnutí zpět, aneb jak si stojíme
  • Grafická knihovna – Qt 4
  • Rozhraní desktopu – Plasma
  • Multimediální API – Phonon
  • Solid
  • Grafické efekty a vzhled – kompozitní kwin a Oxygen
  • Univerzální skriptování – Kross
  • Meziprocesová komunikace – D-BUS
  • Komunikační služby – Decibel
  • Kontrola pravopisu – Sonnet
• Závěrem

Od vydání 4.0 uběhly více než dva roky. Mezitím došlo k vydání tří verzí: 4.1, 4.2 a 4.3, které se nesly ve znamení bouřlivé implementace chybějících vlastností, takže minimálně poslední vydání (ač jsem zde betu velice kritizoval) už představuje slušnou náhradu za řadu 3.x. Chystaná 4.4 je tedy už pátým zastavením na cestě ku KDE 4. Jak už bylo avizováno v úvodu, tento díl bude především retrospektivní a bude ohlédnutím za uplynulým obdobím.

Ohlédnutí zpět, aneb jak si stojíme

Při popularizaci KDE 4 v oněch blahých dobách nevědomosti před prvním vydáním padaly úderné termíny jako Phonon, Solid, Plasma, Decibel nebo Akonadi, které měly ilustrovat technickou převahu nadcházejícího prostředí. Pohledem zpět zjistíme, že naše očekávání nabuzené reklamními články (zde nezbývá, než si pokorně sypat popel na hlavu) neodpovídaly skutečným možnostem jednotlivých vývojářů. Složitost i rozsah všech novinek by zcela jistě zahubil i velkou softwarovou společnost, natožpak skupinu dobrovolníků, kteří tvoří KDE. Takže bez ohledu na proklamace bylo velice nepravděpodobné, že by bylo možné všechno do nějakého rozumného data stihnout. Proto je dobré zjistit, jak si dnes vlastně stojíme a jak daleko od vysněného ideálu, jak jsme si ho v dobách minulých představovali (respektive jak nám byl představován).

Vraťme se tedy ještě do doby první alfa verze a udělejme rekapitulaci dosavadního vývoje

Grafická knihovna – Qt 4

Nová generace knihovny Qt byla iniciátorem vzniku KDE 4 a mimo pouhého portu se začalo přemýšlet nad zcela novými koncepty. KDE verze 4.4 je postaveno nad poslední verzí Qt 4.6. Nicméně nejvýznamnější změnou v této knihovně nejsou jen technické novinky. Je to skutečnost, že bývalou společnost Trolltech koupila finská Nokia. Tato akvizice přinesla knihovně Qt dvě velice výrazné změny. První je přidání LGPL do seznamu licencí, čímž se po licenční stránce vyrovnala konkureční knihovně Gtk+. Tou druhou je otevření vývojového procesu, takže Qt je teď skutečným opensource projektem, do něhož může přispívat daleko širší skupina přispěvatelů než předtím. Příjemným vedlejším efektem tohoto procesu je skutečnost, že společnost Nokia přispěla na vývoj gitorious, což je AGPL aplikace napsaná v Ruby On Rails, která pohání samotný git hosting gitorious.org, kde je Qt hostováno. Není proto divu, že vývojáři KDE zvažují přesun ze svn právě na gitorious. V současnosti jsou tam aktivní stromy Amarok, Phonon, nebo třeba kde-qt, což je branch Qt s patchi, které zatím nebyly zahrnuty do samostatné knihovny.

Z těch technických změn můžeme vyjmenovat zahrnutí Webkitu od verze 4.4, podporu pro Gtk+ vzhled od 4.5 nebo třeba používání virtuálního stroje SquirrelFish Extreme/Nitro jako backend pro QtScript ve verzi 4.5. Mezi další novinky je možné zařadit vznik Qt Creatoru nebo třeba nový binding pro Python – PySide, protože ten stávající byl pouze pod GPL, navíc s uzavřeným modelem vývoje. PySide je pochopitelně pod LGPL.

Rozhraní desktopu – Plasma

Nejvíce viditelná (a dost možná i nenáviděná) část KDE, přesto jednoznačně nedokončená minimálně v prvních dvou vydání. Naštěstí se verze 4.2 a 4.3 nesly ve znamení vývoje směrem k větší funkčnosti a použitelnosti. V současné verzi se objevují první vlaštovky, které by měly více využívat potenciálu této technologie, takže se od klasického panelu s menu a taskbarem dostáváme k dalším konceptům, jako je rozhraní pro netbooky. V recenzi betaverze 4.3 jsem na adresu Plasmy nešetřil kritikou, na vývojových verzích 4.4 jsem nic podobného nezaznamenal. Jak se zdá, tak Plasma už vyrostla z dětských střevíčků a vývojáři se namísto přepisování vnitřností zabývají pouze implementací nových vlastností.

Multimediální API – Phonon

Phonon je veskrze nudná knihovna obalující práci s multimédii, která byla přítomna už ve verzi 4.0, a jediným viditelným dopadem je fakt, že z Amaroku zmizel přepínač Xine/Gstreamer, který je teď v Ovládacím centru. Pro úplnost dodám, že mimo dvojice Xine/Gstreamer obaluje Phonon také VLC, Mplayer, DirectX nebo QuickTime. A aby to nebylo tolik nudné, tak přijetí Phononu knihovnou Qt přináší některým distributorům problémy. Celkové hodnocení Phononu je výtečné.

Solid

Solid je jednoznačně nudnější záležitost než Phonon. Abstraktní API pro přístup k hardwaru není nic, co by vyvolávalo velké kontroverze, a protože tato část KDE 4 jednoduše pracuje, většina uživatelů o ní neví. Prakticky jedinou uživatelsky viditelnou výhodou je možnost změnit NetworkManager za wicd pro ovládání sítě. Pouze správu napájení od 4.2 převzal na starosti PowerDevil. Tento bod je splněný.

Grafické efekty a vzhled – kompozitní kwin a Oxygen

Kwin zachraňoval především nás, ubohé tvůrce článků o KDE 4, protože díky němu bylo možné a snadné již od prvního vydání vytvářet hezké screenshoty ilustrující, že se něco děje. Proto čistě subjektivně dávám kwinu jedničku s hvězdičkou.

Grafický styl Oxygen neměl tak jednoznačně pozitivní přijetí a jeho historie byla místy poněkud divoká. Ale nejprve drobné shrnutí. Grafický styl Oxygen se skládá z:

• tématu ikon
• stylu grafických prvků
• dekorace Plasmy
• dekorace kwinu

Zatímco Oxygen ikony i grafické prvky obstály bez vážnějších kontroverzí, druhé dvě položky byly podrobeny velice ostré kritice. Původní černá Plasma se stala terčem mnoha japných i nejapných vtipů o „windowsovatění“ KDE. Černý vzhled mnoha lidem totiž příliš připomínal v té době aktuální Windows Vista. Dost možná i proto došlo k začlenění nového tématu Air, které se v KDE 4.3 stalo výchozím.

Dekorace kwinu byla druhým prubířským kamenem. Spor mezi vývojářem kwinu Lubošem Luňákem a grafiky nakonec vedl k vytvoření forku Ozone, který byl nastaven jako výchozí styl. V tomto ohledu došlo v připravovaném 4.4 k velkému posunu, jehož popis ovšem nepatří do rekapitulační části, ale bude uveden v následujícím textu, takže – zůstaňte na příjmu.

Univerzální skriptování – Kross

Skriptovací engine s podporou vícero programovacích jazyků z dílny projektu Koffice byl (a stále je) technologie s velkým potenciálem, která je v současnosti, žel bohu, málo využívaná. Luboš Luňák před časem navrhl patch přidávající podporu pro skriptování do kwinu, nicméně práce na integraci enginu Kross a kwinu se nakonec nikdo neujal. Takže ačkoli je Kross integrální součástí KDE, seznam aplikací, které jej skutečně používají, je poměrně malý a informace o něm sporadické. Podle Wikipedie jej používá Plasma, nicméně návod na techbase.kde.org o programování Plasma appletů v Pythonu používá normální PyKDE binding.

Meziprocesová komunikace – D-BUS

Podpora pro D-BUS byla integrována již v prvních verzích Qt 4.x, takže KDE 4 jej podporovalo od počátku. Nicméně technicky možná podpora se lišila od té skutečné. Spousta aplikací v řadě 4 neposkytovala přes D-BUS srovnatelné rozhraní jako v předchozí řadě přes DCOP a navíc pro uživatele neexistoval žádný snadný způsob přechodu z DCOP na D-BUS. Z toho důvodu není možné ohodnotit tuto změnu jako výbornou.

Komunikační služby – Decibel

Decibel byl jedním z dalších proklamovaných pilířů KDE 4. Jedná se o knihovnu pro práci s komunikačními službami, jako jsou VoIP, instant messaging a podobně. Celé je to postaveno nad Telepathy, což je technologie posvěcená od freedesktop.org a využívaná například programem Empathy pro prostředí Gnome. Nicméně po vydání 4.0 se zdá, že se po Decibelu slehla zem. Sice byl začleněn do svn, ale po informacích ani stopy.

Kontrola pravopisu – Sonnet

Ambiciózní knihovna pro kontrolu pravopisu Sonnet, která měla zvládat i věci jako automatické rozpoznávání jazyka, je v současnosti prakticky mrtvá. Pohled do trunk/KDE/kdelibs/sonnet ukazuje, že za poslední dva roky byl jediný commit do pluginu hunspell asi tři měsíce zpět. Takže se i nadále používá KSpell2 a osud Sonnetu je přinejmenším nejasný.

Závěrem

Jak se zdá, většina z pilířů KDE 4 je již od počátků integrální součástí prostředí. Z výše uvedených devíti technologií pouze jedna (Sonnet) v současné době prakticky neexistuje. Decibel pravděpodobně nepřišel autorům komunikačních aplikací tolik zajímavý, takže se čeká na to, jestli jej vůbec někdo začne používat. No a Kross, jak se zdá, naráží především na QtScript, který bývá autory aplikací upřednostňován.

Pozornějším čtenářům jistě neuniklo, že výčet není kompletní – chybí v něm totiž zmínky o desktopovém vyhledávání Strigi, sémantickém desktopu Nepomuk a univerzální službě pro práci s osobními informacemi a e-maily – Akonadi. Těm totiž budou věnovány následující díly.

       

Komentáře

[Michal2]

Hehehe, hehe, he. D-BUS je o komunikaci mezi procesy a ne procesory

[Heron]

Třeba ho povýšili.

[Robert Krátký]

Hezký přežblept. Opraveno.

[Andy Darcia]

By mě zajímlo, na jakých strojích provozujete KDE 4? Já mám celeron 2.6GHz, 512MB RAM, ze které ještě něco ukousne integrovaná grafika GMA 900 a říkám si, jestli to není na KDE 4 málo... (Gnome mi na to běhá pěkně a KDE 3.5.10 taky běhalo fajn, a jak tak přemýšlím, tak nevím, kde jsem získal představu, že KDE 4 je náročnější než tato dvě prostředí)

[corwin78]

512MB RAM, dneska? To už bývá víc pamětí na grafické kartě.

Nejslabší konfigurace, na které mám aktuální KDE4.3.4 je AthlonXP 2000+ s 1GiB RAM a nVidia TNT2 Ultra 32MiB. Běhá to celkem svižně (i když by to mohlo být i lepší), ale na slabší sestavě bych to asi nechtěl provozovat. Zkrátka, procesor máš více než dostatečný, ale RAM by to chtělo přidat. Pokud máš zapnutý kompozitní desktop v KWin, tak velký rozdíl udělá i grafická karta, respektive kvalita jejich ovladačů.

[Andy Darcia]

Já vím, že RAM by se hodily, ale nechce se mi moc utrácet za DDR1, když výhledově plánuju nový stroj. A na internet, filmy (ne HD), hudbu a psaní nějakých věcí do školy mi stačí víceméně i tento.. Jen občas to chce víc trpělivosti :)

[Prcek]

Já mám AthlonXP 2000+ a 640 MB RAM a chce to teda dost trpělivosti , hlavně když mám puštěný Amarok nebo Netbeans. Po mých zkušenostech bych neradil dávat KDE4 na stroj s méně než 1 GB RAM.

[JeChW]

Já mám KDE 4 na notebooku s 1,5 GHz Pentiem M, mobilním Radeonem 7500 a 512 MB RAM. KDE 4 tam rozhodně běhá líp než Windows XP, ale zase oproti XFCE je o dost línější. Hlavní problém je grafice, 3D efekty někdy váznou, ale co se týká RAM a CPU, je to v pohodě.

[AHAHA]

KDE4 rychlejsi nez XP? Jednoduche, tezce optimalizovane rozhrani XP oproti nenazrane a nedodelane Plasme? Nebyla to spis Vista, co jsi tam zkousel?

[xyz]

Ne jednoduché, ale primitivní, ne optimalizované, ale z nouze ctnost.

[AHAHA]

Jiste, pokud jsi WinHater™.

Jeste loni jsem pouzival notebook s Pentiem 2 na 400 MHz a 256 MB RAM. Windows XP na nem byly v pohode pouzitelne, coz se neda rict o KDE4 (ne, nezkousel jsem).

Ano, UI Windows XP je primitivni, pokud si je nedokazes nastavit. Existuje obrovske mnozstvi doplnku/programu, pomoci kterych muzes defaultni chovani ovlivnit.

Jinak se ale priznam, ze "klasicke nastaveni" miluju. Je minimalisticke, neplytva mistem a vypada jeste i docela slusne. Onen minimalismus je dedictvi z Win95, kdy monitory mivaly dost male rozliseni, ale ja to ocenuji i dneska ...

[Peter H.]

Existuje obrovske mnozstvi doplnku/programu, pomoci kterych muzes defaultni chovani ovlivnit.

A parádne ho spomalia. Inak základné XP UI skoro nič nedokáže, preto mi na slabšom počítači nevyhovuje (koniec koncov Vista na tom nie je o nič lepšie).

[AHAHA]

A parádne ho spomalia.

Zalezi na tom, jestli jdes po funkcionalite nebo efektech.

Inak základné XP UI skoro nič nedokáže, preto mi na slabšom počítači nevyhovuje (koniec koncov Vista na tom nie je o nič lepšie).

Castecne je to i tim, ze se o ficurach Windows malo vi ... moc se treba nevi, ze Windows uz od 95 podporuje tiling.

[Peter H.]

Ale nepodporuje napr. ponechanie okna nad ostatnými. Preto si to každá aplikácia rieši (alebo nerieši) po svojom. Potom sú ľudia prechádzajúci napr. na KDE veľmi prekvapení, prečo to v nastaveniach nie je.

[AHAHA]

Prvni vysledek v google na "stay on top windows" a mam reseni - 100KB program.

Predpokladam, ze Linuxak neocekava, ze dostane hotovy system, ktery bude plne odpovidat jeho predstavam hned po instalaci.

[Peter H.]

Ehm a sme tam. Musím používať milión utilitiek, ktoré spomalia a zaprasia systém. K tomu hotovému systému: Windows, pokiaľ viem, razí práve túto cestu (je to údajne hotový systém), preto by som to aj očakával.

[AHAHA]

Osobne mi prijde mnohem blizsi pristup, kdy vyvojari implementuji pouze malou mnozinu funkcni a zbytek je dostupny ve funkci pluginu. Pak si muzu vybrat presne ty funkce, ktere potrebuji, ostatni mi nemusi zrat procesorovy cas a pamet.

Takovychto utilit mam nainstalovanych asi pet - a zadne zpomaleni necitim. Proc bych taky mel?

Jinak - to, ze je to hotovy system neznamena, ze musi *obsahovat* veskerou funkcionalitu, kterou *ty* vyzadujes.

[LukynZ]

U tohoto se vzdycky musim smat. To je stejne jako "teh, sak muzeme mit vice desktopu, sak v googlu je teho plno". Kdy uz tito lide odlisi kompletni podpora softwaru, ktery je uz s timto programovan a na to pripraven VS. neco, co se uz bez niceho chova nepredvidatelne a na to se nacpou veci podobnych vlastnosti, ktere s tim nemaji nic spolecneho. A pak jeste psat, jakze je to vlastne super (dokud to 5x cele nekrapne a v tichosti to nesmaze)

[AHAHA]

Mas pravdu v tom, ze virtualni plochy ve Win se obcas nechovaji perfektne.

K tomu zbytku komentare: ano, Windows je nepouzitelna slatanina, kterou je potreba preinstalovavat obden a za tyden me to prestane bavit a vratim se s prosikem k bozimu Linuxu.

[LukynZ]

Ja jsem urcite nerekl ze je nepouzitelna slatanina. Urcite je pouzitelna pro lidi, co pocitac nechteji poradne pouzivat :) A jinak ja mam linux neco pres rok a predtim jsem mel osm let jen windows a na nic jineho se nepodival, takze si troufnu tvrdit, ze nejsem zaslepeny :) Jen jsem vyzral :D

[Tapan]

Občas, když vidím, jak někteří uživatelé v Internet Exploreru (protože internet = modrý éčko) ignorují adresní řádek a tlačí adresu do vyhledávacího pole seznamu, který mají jako homepage (a nad ním hejno ICQ lišt, Seznam lištiček apod.) a teprve na druhý klik se dostanou na požadovanou stránku, říkám si, že by pro ně bylo stejně Linuxu škoda

[LukynZ]

No bylo nebylo...ono presne takovi lide jsou zlo na siti, protoze jsou nejvetsi rodiste a rozesilace stredisko pro jakykoliv spyware, spam a ja nevim co vsechno.

[Ash]

všichni lidi jsou infekce howgh

[Tapan]

Jenže vysvětluj jim potom, kam zmizelo modré éčko a proč místo něj mají klikat na ikonku s oranžovou liškou, kam zmizelo tlačítko Start a proč jim nejde spustit ten exe soubor s hrou od kamarádky U přátel a dobrých známých si ten čas na vysvětlování udělám, u ostatních, kterým zabordelená Windows lezou krkem, chtějí zkusit něco jiného a jsou ochotni mi vynahradit čas strávený instalací a zaškolením třeba protislužbou nebo pustit nějakou korunu, tak také. Ale těch uživatelů je TOLIK...že prostě většinou nezbývá než zatnout zuby nebo se dívat jiným směrem

[belisarivs]

Takhle blbi lidi opravdu jsou? Neni to treba tim, ze jim nekdo nevysvetlil co a jak?

Mame i sestre jsem to vysvetlil a jedou na Linuxu uplne v klidu.

To bych spis chapal zmateni uzivatelu MS Office, kteri prejdou z 2003 na 2007. To je teprve naraz do zdi.

[LukynZ]

Ono hodne lidi do toho ani nechce jit, protoze dosud nepochopili pocitac a windows a predstava ze my se meli ucit neco dalsiho je desi. S tim se setkavam nejcasteji.

[ed]

Najslabsie, na com som KDE 4.2 nainstaloval a s uspechom sa pouziva, je P4 Mobile 1.8GHz drvivu vacsinu casu podtaktovany na 1.2GHz, 512MB RAM a Radeon 9200 (?) /Compaq Evo N610c/ a okrem animacii je vsetko v plynule. Animacie, najma ked sa presuva velke mnozstvo okien, trocha kusu (nizsi framerate), ale zeby sa nieco natvrdo zakuslo, to nie.

[s0]

256MB RAM - sice virtualizovaně, ale běží mi na laptopu hromada virtuálů

[shino]

Mně funguje na noťasu acer extensa s 1,6 celeronem M520 (64 bit) a 1G ram. Z ní mi ukousne grafika 290MB pro sebe(mám to nastavené v biosu). A funguje perfektně.

[bhy]

na stroji s 512 MB RAM jsem teď dával Xfce místo Gnome.. ehm.

[Nicky726]

EEEčko s 1GB RAM, co jsem to tak včera sledoval, tak jsem se přes 500 MB využité paměti nedostal. Pravda, v Amaroku jsem si nic nepřehrával a maximum byl otevřený konqueror se zhruba patnácti oušky.

[koso]

Ja mam Thinkpad s C2D T5450(1.66GHz), 2GB RAM, 160GB 5400rpm HD, Intel X3100.

Zial aj napriek tomu sa mi "laguju" niektore animacie. Poslednych 15 mesiacov pouzivam neustale vyvojove verzie distribucii (posledny rok kubuntu), vzdy s novym jadrom (2.6.32) alebo verziou KDE sa to trocha zlepsi, ale stale to citit. Je velmi neprijemne, ked vam laguju efekty ako minimalizacia okna, present windows a najhorsie utrpenie je asi "cover switch" -> to potom hodne system degraduje.

Ma niekto podobnu zostavu a podarilo sa mu rozbehat uplne plynule?

[JoHnY2]

Mam T60ku s C2D T5500 (1.66G), 1GB ramky, 80GB 5400 disk a GMA950. Primarne na booku taham Win7 a v dualu stridam distribuce co chvili. Nikdy sem nemel problem s efektama ani v 7kach ani v Gnome, ale efekty v KDE4 lagujou a lagujou. Pri hodne oknech to malem stoji na miste.

[koso]

Mam podobnu skusenost s compizom, ktory v KDE4 ide uplne bez problemov, co sa neda povedat o KWin efektoch. Utvrdzuje ma to v tom, ze nie je problem v driveroch od intelu, ale v samotnom kwine.

[Jan Grmela]

Mám tu stroj s Intelem A110 (ekvivalent Pentia M) na 800 MHz, 1GB RAM a GMA950 a KDE 4.3.1 běží velmi slušně. Jsem příjemně překvapen, čekal jsem, že se potáhne jako smrad.

[Jirka]

Mam AthlonXP 1700, nVidia 6xxx a neco pres 1 GB RAM, deska, procesor a pamet z roku 2002. A KDE 4 funguje. Je to sice pomalejsi nez KDE 3, ale stale docela dobre pouzitelne, vcetne nejakych tech efektu.

Tobe chybi nejvic pamet. Dopln, a budes v pohode.

[corwin78]

Pěkné shrnutí, těším se na pokračování.

[cdome]

Ve skutečnosti je phonon vidět víc, než jen v chybějícím přepínači v amaroku. Třeba umožňuje snadnou integraci multimediálního přehrávače do jakékoliv aplikace. Takže můžou být přehravatelné náhledy videí nebo audia v dolphinu (mohly by být udělány elegantněji, ale to je už je něco jiného), pro stejné účely ho používá ktorrent, digikam, gwenview a další. Doposud byly takové aplikace závislé na konkrétní implementaci (mplayer, xine atd.) nebo takovou funkci spíš neměly.

[Michal Vyskočil]

To je pravda, díky za komentář.

[Rezza]

Bohuzel aktualni zmatky kolem Phononu a backendu jsou tezke zlo... Prvni vec - jsou dva Phonony - jeden v KDE, aktivne vyvyjeny, jeden v Qt, o par verzi pozadu. Druha vec je - ten v Qt oficialne podporuje GStreamer backend, ten je horsi momentalne, naopak ten v KDE, je Xine based. Problem je v tom, ze balit upstreamovy Phonon neni sranda, vesmes se bere Phonon z Qt a backendy z KDE (dela to tak vic dister). Zaroven celkove bezi boj o Xine vs GStreamer. Neni to sranda. Vyvojari Amaroku odmitaji jakekoliv bugy s GStreamer backendem, zase trebas pro nas ve Fedore je lepsi mit GStreamer - ve Fedore lip podporovany. K tomu se pricte PulseAudio a problemy rostou a rostou (nastesti ted Colin z Mandrivy udelal kus prace pro podporu PA).

No nic, jdu zkusit Radkuv patch pro KAuth - nejak jsme zapomeli na generator Policy fajlu :D To by byl pekny pruser ve 4.4 :D

[Rezza]

Kazdopadne - ja mam rad Phonon, ale ten bordel kolem neho je ted velmi neprijemny. Sam jsem ho pouzil v Maknetu a usetril me tuuuuze moc prace. Druha vec je, co Nokia a jejich QtMultimedia...

[msaft]

KDE nepoužívám, ale sledování TV na novém kaffeine bez deinterlace mě zrovna láskou k phononu nenaplňuje :-/

[hankey]

...

už představuje slušnou náhradu za řadu 3.x

I když to má stejný název, pro mě to není náhrada, ale něco zcela jiného, sic sloužící stejnému účelu...
Bohužel, design je stále stejný, není to pro lidi, naopak, ještě složitější; kdo ty nové věci potřebuje? Podívejte se konečně otevřenýma očima, jak lidi používají počítače a co od nich chtějí...

[theo]

Aha, tak to asi nebudu člověk :)

To je výkřik na úrovni "Windows Vista jsou nahrada Windows XP"... no nejsou. A ano, dívám se otevřenýma očima (uncloaded by hate :) a stále více vidím to, že lidé používají počítače tak jak je používají právě proto, že jim desktopová prostředí neumožňují dělat věci jednoduše (a KDE ať už 3.5, nebo 4 je v tomto ohledu světlou výjimkou).

Vůbec se nedivím uživatelům Windows (ale i Gnome), že si instalují všelijaké Total Commandery (a krusadery a bůhvíjaksetykrámyjmenují), když desktop sám o sobě jim neposkytuje rozumný souborový manažer.

A jako důkaz se mi neustále opakuje jedna a ta samá situace: příjde ke mě nějaký kamarád (nebo kamarádka) a většina z nich při sledování mé práce s počítačem (řekněme se soubory) jen (ne až tak) tiše žasne nad tím jak jednoduché to může být.

Takže kdo ty nové věci potřebuje? Zatím jen ti, kdo mají potřebu pracovat s počítačem jednoduše a efektivně, ti ostatní se přidají časem.

Podle Vaší logiky bychom dodnes opisovali knihy, vždyť kdo v 15. století potřeboval tisknout knihy?

[Andrej Herceg]

Vůbec se nedivím uživatelům Windows (ale i Gnome), že si instalují všelijaké Total Commandery (a krusadery a bůhvíjaksetykrámyjmenují), když desktop sám o sobě jim neposkytuje rozumný souborový manažer.

A aký rozumný súborový manažér je napr. priamo v KDE3 (ak nerátam konsole + Midnight Commander)? Je tam síce Konqueror, ale tomu sa vyrovná ten, čo je vo Windows (a predpokladám, že aj ten v Gnome).

[theo]

Přesně tak, je tam Konqueror, kterému se ovšem nic co kdy bylo ve Windows ani nepřiblížilo a co se Gnome týče, tam by se možná protiváha našla, ale pro mě těžko soudit, neb Gnome nepoužívám (nic proti Gnome, ale GTK je podle mého názoru otřesná knihovna, proti které je i WinAPI, resp. jeho grafický toolkit "rajskou zahradou").

Pokud Vám Konqueror připadá jako špatná kopie Windowsového Exploreru (i mě tak první dva měsíce připadal), pak Vám doporučím věnovat mu hodinku zkoumání.

Namátkou:

• práce se vzdálenými filesystémy podobná jako s lokálními
• rozdělení pohledu do více sloupců/řádků (dá se z něj snadno vyrobit něco jako grafický mc)
• pokročilé drag'n'drop operace (procházení adresářů při tažení)
• konfigurovatelné detaily souborů, detailní informace v bublinové nápovědě o souboru včetně náhledu

atd... to prostě Windows neumí (ve Vista a výš, některé věci ano, ale pořád je to chudý příbuzný).

Na druhou stranu mě nepřekvapuje, že Vám Konqueror "nevoní", pokud jste navyklý na práci v konzoli s mc. Ona práce s Konquerorem je ze začátku změna uživatelských návyků, která ovšem příliš nebolí a pokud Konqueror něco neumí, tak je vždy možnost zmáčknout F4 a udělat to v konzoli dle vlastní představy :)

Nebojím se to přiznat - jsem spokojeným uživatelem KDE, které změnilo můj způsob práce s počítačem v mnoha ohledech. A jsem mu za to vděčný :)

[Andrej Herceg]

Pokud Vám Konqueror připadá jako špatná kopie Windowsového Exploreru (i mě tak první dva měsíce připadal), pak Vám doporučím věnovat mu hodinku zkoumání.

KDE používam už od Mandrake 8.0 (čo je nejakých 8 rokov), takže Konqueror poznám dosť dôverne. :)

Namátkou:

• práce se vzdálenými filesystémy podobná jako s lokálními
• rozdělení pohledu do více sloupců/řádků (dá se z něj snadno vyrobit něco jako grafický mc)
• pokročilé drag'n'drop operace (procházení adresářů při tažení)
• konfigurovatelné detaily souborů, detailní informace v bublinové nápovědě o souboru včetně náhledu

atd... to prostě Windows neumí (ve Vista a výš, některé věci ano, ale pořád je to chudý příbuzný).

• Prácu so vzdialenými súbormi zvládne aj správca súborov v Gnome a aj, do istej miery, Windows (aj keď tam asi prístup napr. cez ftp riešia asi jednotlivé programy samostatne, ale zase SMB tam funguje bez potreby čokoľvek doinštalovať). :)
• Rozdelenie pohľadu a využívanie Konqueroru ako mc (a podobné programy) mi nikdy nevyhovovalo. Rozdelené pohľady občas používam, keď si chcem pozrieť napr. kopec html súborov v jednom adresári (oba pohľady zviažem a jeden uzamknem, takže sa nemusím neustále vracať do toho adresára a hľadať, kde som skončil).
• Verím, že to rozbaľovanie adresárov pri ťahaní je vyriešené takmer kdekoľvek (ale Windows sa mi kvôli vyskúšaniu spúšťať nechce).
• Už vo Windows 9x sa dala vytvoriť vlastná knižnica, ktorá sa potom zobrazovala v okne s informáciami o súboroch. Odvtedy to bolo vyriešené oveľa lepšie a napr. náhľady videí tam fungujú lepšie, ako mne v KDE3.
  Inak pre túto vlastnosť som si pre KDE3 urobil knižnicu (vlastne dve), ktorá z archívu vyberie obrázok a načíta textový súbor s informáciami (používam to pre súbory s hrami pre GBA emulátor, takže sa mi v Konqueror zobrazuje obal k tej hre a nejaké základné informácie). Predpokladám, že to isté by sa dalo urobiť aj v Gnome a určite sa to dá urobiť aj vo Windows.

Aby som to zhrnul, Konqueror ako správcu súborov používam často, ale hlavne vtedy, keď si chcem súbory aj prezrieť. To ale bez problémov zvládne aj "základný" prehliadač v iných prostrediach a tie "rozšírené" vlastnosti sú, aspoň pre mňa, nepoužiteľné (pretože často im niečo, pre mňa dôležité, chýba).

[theo]

• No tak tu práci se vzdáleným filesystémem bych ve Windows chtěl vidět :) Kromě SMB to neumí zhola nic (FTP je protokol, který bohužel přesně odpovídá naturelu Windows - starý, nepraktický a děravý). SSH je ve Windows jen díky PuTTY a podobným věcem a NFS jsem se tam nedávno neúspěšně snažil nacpat.
• Netvrdím, že Konqueror s rozděleným pohledem je stejný jako mc (ani nemůže být), nicméně pro ty, kdo jsou na dvoupanelovou práci zvyklí tuhle možnost poskytuje.
• Tomu rozbalování adresářů kdekoliv jinde se věří velmi snadno, když člověk používá systém kde je to normální. Bohužel to tak není. Windows (aspoň XP) to neumí, právě jsem to zkoušel. Visty nemám a mít nebudu a totéž platí o Windows 7.
• To že se dala vytvořit/nainstalovat knihovna je sice hezké, ale od přírody to ten systém neuměl (a v podstatě neumí dodnes).

O Gnome záměrně mlčím protože jednak předpokládám, že všechny tyhle věci umí a druhak ho, jak jsem psal výše, nepoužívám.

Ale nechci tady dělat advokáta Konqueroru, když sám používám Dolphin :) Mým původním záměrem bylo především objasnit k čemu jsou všechny ty "novoty" dobré.

[Luboš Doležel (Doli)]

nic proti Gnome, ale GTK je podle mého názoru otřesná knihovna, proti které je i WinAPI, resp. jeho grafický toolkit "rajskou zahradou"

Teda nevím, co jsi pod WinAPI dělal, ale GTK+ je relativně dost high level oproti WinAPI. WinAPI ti navíc neudělá ani automatický resize widgetů při změně velikosti okna, vše zůstává na implementaci.

[theo]

S GTK neprogramuju, jen používám aplikace v tom napsané, moje hodnocení je tudíž z uživatelské stránky. Mám-li na výběr, budu raději používat aplikaci napsanou v Windows, vxWindow, QT, nebo v čemkoliv jiném, než aplikaci napsanou v GTK.

Zas a znova mě fascinuje otevírací/ukládací dialog, ve kterém je modře označený text s názvem souboru, ale když začnu psát, tak začnu vyhledávat v adresáři. Specielně tyhle dialogy jsou jednou z nejhorších věcí v celém GTK. Nicméně průserů se v GTK najde víc (typický problém je kradení fokusu).

[Andrej Herceg]

Zas a znova mě fascinuje otevírací/ukládací dialog, ve kterém je modře označený text s názvem souboru, ale když začnu psát, tak začnu vyhledávat v adresáři. Specielně tyhle dialogy jsou jednou z nejhorších věcí v celém GTK.

A čo by to malo robiť? Úplne rovnako sa u mňa správa aj KDE3.

Nicméně průserů se v GTK najde víc (typický problém je kradení fokusu).

O to sa, podľa mňa, stará správca okien (teda ak program nie je urobený tak, aby sa fokus naozaj zmenil, ale to sa určite dá urobiť aj v Qt/KDE).

[Marián Kyral]

 

Zas a znova mě fascinuje otevírací/ukládací dialog, ve kterém je modře označený text s názvem souboru, ale když začnu psát, tak začnu vyhledávat v adresáři. Specielně tyhle dialogy jsou jednou z nejhorších věcí v celém GTK.

A čo by to malo robiť? Úplne rovnako sa u mňa správa aj KDE3.

Když mám fokus v nějakém políčku, tak očekávám, že se to začne psát právě tam. KDE4 to tak dělá.

 

[Andrej Herceg]

Asi som to vyhľadávanie pochopil nejako inak, ako to bolo myslené. Keď stlačím nejaký kláves, tak sa mi začne prepisovať práve ten zvolený text (a nespomínam si, že by mi to niekedy robilo niečo iné).

[hankey]

Ale já neříkám, že KDE 3 je dokonalé, vůbec není. Říkám:
že pro normální lidi to zase není, je to stále příliš složité, nemluvě o nekonzistentnosti celého prostředí, ale to je problém otevřených platforem obecně, jak sw tak hw...
Kdyby se tolik energie, co spotřebovaly věci grafické a na efekt vizuální a nepotřebné blbinky, vložilo do kompaktnosti, provázanosti programů a analýzy potřeb OPRAVDOVÝCH UŽIVATELŮ - nikoli nás, kteří tomu rozumíme a umíme počítač prozkoumat, NASTAVIT podle potřeb a efektivně používat s tím, co je - měli bychom se konečně čím chlubit. Podívejte se, jak používá počítač běžný člověk a pochopíte, že je v počítači zbytečně moc voleb, zákoutí, podivných nepotřebných ikon s nejasnou funkcí, na kterou se lidé BOJÍ kliknout a nastavení, kterým nikdo nerozumí a která jen děsí...
Každopádně velké díky za ty dary a práci progrmátorů, kteří se snaží jak nejlépe umí!

[xm]

Pokud nechcete mít dostatek voleb k přizpůsobení prostředí, používejte třeba GNOME. Já zas nestojím o prostředí, které si nemůžu jednoduše nastavit k obrazu svému. Konfigurovatelnost je u mě prioritou.

[hankey]

Nejde o možnost nastavení, nechť zůstane zachována, (pro mě je to též priorita), ale jinak. Jen si myslím, že Linuxu chybí gui, které bude provázané, konzistentní a "hotové" pro obyčejného člověka. Gnome to také není, má jen méně voleb, a to není to, o čem mluvím.
To je problém na dvou stranách. U tvůrců gui, které dělají odborníci a neumí a nepotřebují zjednodušovat, a u tvůrců distribucí, kteří jsou ta samá parta.
Alespoň se už kupředu hnul systém instalace programů. I když... třeba bin soubor normální člověk stále nezvládne použít. ... a podobné věci mám namysli.
P.S.: normální člověk potřebuje jednoduše používat počítač, naprosto neocení možnost volby. Zkušení nechť si nastaví, co potřebují. - Např.: Už KDE 4 umí korektně použít panel na straně? Jeho nastavení je také práce pro gurua, ne pro mojí mámu. Ovládání nedává smysl... bohužel.

[belisarivs]

No, mam tu v OpenSUSE 11.2 KDE 4.3.86 z KDE Unstable.

Spatne to neni. Libi se mi novinka - nastroj na nastaveni globalnich zkratkovych klaves.

Proste se spusti nejaky KDE program, zaregistruji se jeho zkratkove klavesy do toho spravce a uz se vse nastavuje v nem.

Nicmene me permanentne nezkutecne sere Plasma. Ma proste tendenci tuhnout.

Vsiml jsem si, ze kdyz se mi nejak kousnul program z KDE baliku, ze se kousla i Plasma nebo se chovala strasne zpomalene.

To same Krunner. Tuhne a spousti programy, pokud vubec, tak s nekoliksekundovym zpozdenim. Casto se naseru (nebo si myslim, ze se na me krunner zase vybodnul) a spustim program z konzole, a mam ho pak spusteny 2x. Fakt des.

[theo]

Na KDE 4.3.4 podobné neplechy nepozoruju, byť mě plasma občas taky leze na nervy (například desktopové widgety mívají tendenci se občas přeskládát nebo různě zvětšit/zmenšit), ale to jsou podle všeho dětské nemoci (od první instalace KDE4 se to hodně zlepšilo). S Krunnerem jsem problémy nikdy neměl (jedu na Gentoo, že by to byl problém distra?).

[xm]

Nápodobně, podobné problémy jsem také nikdy nepozoroval (Arch Linux).

[belisarivs]

Panove. Ja tu mluvim o vyvojove verzi KDE 4.4.

To, ze to obcas sleti by me u vyvojove plasmy neprekvapilo.

Ale to, ze tuhnouci KDE aplikace sebou vezmou plasmu odhaluje docela zasadni problem ve strevech.

[math3z]

Ľudia s tým KRunnerom a Plasmou má belisarivs pravdu. Okrem toho sa mi se*ie ešte aj AmaroK. Momentálne čakám na KDE SC 4.4 RC1 v KDE Factory repozitároch pre openSUSE..

[theo]

Aha, no podle čísla verze jsem to tipoval spíš na verzi 4.3 řady. S 4.4 řadou nemám zkušenosti, neb v portage stromu se 4.4 verze zatím neobjevila (a asi ani hned tak neobjeví :)

A teď si trochu rýpnu: Má smysl používat unstable verzi KDE, když nepracuji na jeho vývoji a stěžovat si, že je nestabilní? :)

[belisarivs]

A teď si trochu rýpnu: Má smysl používat unstable verzi KDE, když nepracuji na jeho vývoji a stěžovat si, že je nestabilní? :)

Nevyvijim sice primo software, ale kdyz prekladam, tak se pokousim preklady i testovat.

Pouzivanim taky odhaluji neprelozene retezce a resim je.

Navic, ja neresim nestabilitu. Sam jsem rekl, ze obcasny pad ocekavam. Pozastavuji se nad zatuhem jednoho, co sebou vezme i druhe, coz se mi osobne jevi jako dost zasadni problem.

Ona neni zrovna stranda, kdyz vytuhnou Qt aplikace a zustane bezet akorat GTK/XUL Firefox.

[cepal]

Ja nechapu, nad cim se pozastavujete - u vyvojove verze je proste treba cekat i tvrdsi typy crashu. Pokud chcete stabilni system, poridte si Debian, pokud chcete rozumne stabilni a aktualni desktopove prostredi, poridte si aktualni stable ubuntu, pokud chcete trochu vic, tak kubuntu, na hrani pak tu vyvojovou verzi.

Nechapu cloveka, co place, ze ho pri praci brzdi pady vyvojove vetve desktopoveho prostredi. Trochu detinske, ne?