Výsledky ankety o nejoblíbenější distribuci 2007

2. 5. 2007 | Redakce | Různé | 20013×

Letošní anketa byla rozdělena na kategorie Desktop/notebook, Server a Enterprise (a LiveCD). Kromě celkového vítěze tedy máme i vítěze dílčích "disciplín".

Podívejte se také, jak tipovaly výsledky ankety známé linuxové osobnosti.

Vyhodnocení letošního ročníku ankety se bude od těch předchozích trochu lišit, protože byla upravena i pravidla hlasování. Už se nezjišťovala nejpoužívanější, nýbrž nejoblíbenější distribuce. Dá se to brát tak, že jsme si konečně dali říct. Znamená to však, že výsledky z roku 2007 není možné porovnávat s těmi předchozími - údaje nemají návaznost. Tentokrát tedy vynecháme graf znázorňující postupný vývoj sestavovaný podle procentních podílů hlasů.

Distribuce roku

Bez dalšího zdržování zvu na pódium distribuci Ubuntu, která se stala vítězem mezi vítězi kategorií, a získává proto korunku Miss... totiž, jinak... a získává titul Distribuce roku 2007.

Protože bylo tento rok hlasování rozděleno do tří kategorií (Desktop/notebook, Server a Enterprise), tak jsou počty dost odlišné od minulých ročníků. Ukázalo se, že preference uživatelů se v závislosti na druhu nasazení velmi liší.

Desktop/notebook vs. Server

Zatímco v kategorii desktopů se Ubuntu vyšvihlo na jednoznačnou první příčku, u serverů je situace velmi odlišná. Je sice pravda, že si Ubuntu výrazně polepšilo, ale jeho letošní vítězství je dané především dominancí na desktopech. Ostatní distra (kromě Debianu, který vyčnívá) si drží více méně stejné pozice.

Desktop Ubuntu 2051 22,33 % Debian 893 9,72 % Mandriva 803 8,74 % SUSE 794 8,65 % Gentoo 776 8,45 % Fedora 581 6,33 % Arch 378 4,12 % Slackware 317 3,45 % Red Hat 63 0,69 % PCLinuxOS 35 0,38 %

Server Debian 2014 40,3 % Gentoo 630 12,6 % Slackware 428 8,6 % Ubuntu 403 8,1 % Red Hat 387 7,7 % SUSE 311 6,2 % Mandriva 253 5,1 % Fedora 241 4,8 % CentOS 161 3,2 % Arch 123 2,5 %

Enterprise

S relativně malým náskokem před SUSE Linux Enterprise (Server, Desktop) vyhrál Red Hat Enterprise Linux. Třetí místo patří podnikové verzi Mandriva Corporate.

RHEL	1151	48,0 %
SLE	942	39,3 %
Mandrive Corp.	303	12,6 %

Živé distribuce

SLAX už se dostal na první místo, ze kterého sesadil Knoppix. Před dalšími pozicemi je dost velký odstup - zvláště Danix si oproti minulému roku pohoršil. Je škoda, že ještě tolik lidí používá zastaralý ABC Linux, který vyšel v roce 2005. Doufám, že už ho nikde moc neukazují, a slouží jim jen pro strýčka příhodu.

SLAX	1500	35,4 %
Knoppix	1319	31,2 %
MandrivaOne	371	8,8 %
Danix	199	4,7 %
SUSE	180	4,3 %
Ubuntu	146	3,4 %
ABC Linux	95	2,2 %
Damn Small Linux	70	1,7 %
System Rescue CD	67	1,6 %
Gentoo Live CD	28	0,7 %
Puppy Linux	25	0,6 %

Další operační systémy

Oproti minulému ročníku se mírně zvýšila hodnota "žádný", ale kupodivu je stále o dost nižší než počet lidí, kteří používají "výhradně" Linux (viz níže). S přehledem samozřejmě vyhrál systém WindowsNT/XP. FreeBSD už předběhl Windows95/98, i když ne o moc.

WindowsNT/XP	4301	55,8 %
FreeBSD	431	5,6 %
Windows95	419	5,4 %
Solaris	407	5,3 %
DOS	330	4,3 %
Windows Vista	300	3,9 %
Mac OS X	244	3,2 %
HPUX	140	1,8 %
AIX	123	1,6 %
OpenBSD	104	1,3 %
Žádný	600	7,8 %

Jak často používáte Linux?

Kleslo procento lidí, kteří Linux používají napůl a občas.

minimálně	86	1,40 %
napůl	999	16,30 %
občas	365	5,96 %
převážně	1750	28,56 %
výhradně	1697	27,7 %

Kolik let už Linux používáte?

Žádné velké změny. Sice trochu přibylo těch, kteří už Linux používají déle než deset let, ale přibylo i těch z opačné strany - tj. méně než půl roku.

půl roku	475	8,91 %
rok	705	13,22 %
dva roky	772	14,47 %
tři roky	656	12,30 %
čtyři roky	546	10,24 %
pět let	561	10,52 %
šest let	361	6,77 %
sedm let	344	6,45 %
osm let	284	5,32 %
devět let	160	3,00 %
deset let	180	3,37 %
déle	290	5,44 %

Hardwarová platforma

Opět žádný velký pohyb. Letos byla kategorie x86 rozdělena na Intel x86 a AMD64, což představuje jednou odchylku od minulého roku. Když tyto dvě skupiny sečteme, jsme tam, co minule.

Alpha	41	0,59 %
AMD64	1239	17,93 %
ARM	115	1,66 %
IA64	149	2,16 %
MIPS	114	1,65 %
Motorola	17	0,25 %
PPC	132	1,91 %
SPARC	88	1,27 %
Intel x86	5016	72,58 %

64 vs. 32 bitů

Procento uživatelů 64bitových strojů roste, ale nedá se říci, že by to bylo nějak závratné tempo. Zatím se nedostali ani na třetinu.

32	4901	72,92 %
64	1820	27,08 %

Pohlaví

V této kategorii se pokaždé počítá v jednotkách procentních bodů, ale i tak je škoda, že zastoupení toho hezčího pohlaví od loňského roku kleslo. Moc čtenářek nemáme...

muž	5345	98,29 %
žena	93	1,71 %

Zaměstnání a vzdělání

Jako přes kopírák. Skladba hlasujících na abclinuxu.cz se téměř vůbec nemění.

základní 465 8,65 % učeň 174 3,24 % maturita 2704 50,29 % vysoká škola 1902 35,37 % doktorát 132 2,45 %

důchodce 40 0,74 % nezaměstnaný 47 0,87 % podnikatel 532 9,85 % student 1920 35,55 % zaměstnanec 2862 52,99 %

Věk

Pořád stejná píseň. Mladíků tu tolik není - přestože největší zastoupení najdeme ve skupině 20 - 25, tak ti nad 25 tvoří nadpoloviční většinu.

0 - 14	47	0,87 %
15 - 19	606	11,20 %
20 - 25	1874	34,63 %
26 - 30	1406	25,98 %
31 - 40	1083	20,01 %
41 - 50	296	5,47 %
51 - 60	78	1,44 %
61+	21	0,39 %

       

Komentáře

[freshmouse]

Díky, teď můžu jít spát.

[freshmouse]

Můj tip na výsledky. Loni jsem byl přesnější... :-/

• Debian již nebude první, ale bude do třetího místa. -- Splněno (je 2.).
• Ubuntu bude na medailových pozicích. -- Splněno (je 1.).
• SuSE bude první, nebo druhé. -- Nesplněno (je 4.).
• Arch Linux stáhne náskok Gentoo na 5%. -- Splněno (liší se o 4%).
• Slackware bude na svém, ale vzhledem k ostatním distrům to bude propad. -- Nelze dobře posoudit*, ale minule měl 700 hlasů, teď 300.
• Mandriva se mírně propadne ve prospěch SuSE a Ubuntu. -- Nelze dobře posoudit*, ale minule měla 13%, teď 9%; Ubuntu minule 13%, teď 22%; SuSE minule 14%, teď 9%.
• Skokanem roku bude Ubuntu. -- Nelze dobře posoudit*, ale poskočilo o 9%, což je nejvíce ze všech.
• Fedora zažije propad. -- Nelze dobře posoudit*, ale z 11% klesla na 6%.

*) Protože se změnil typ ankety.

[XMurder]

Slackware bude na svém, ale vzhledem k ostatním distrům to bude propad. -- Nelze dobře posoudit*, ale minule měl 700 hlasů, teď 300.

Je to škoda. Možná se Slackwaristé stáhli do ústraní nebo chtějí anketu s horoskopem

[anonymous]

No tak vysledky snad podla ocakavani. Ale co ma najviac prekvapilo je gentoo na server. Podla mna je demencia a dost velka davat take distro na server. Veru sam som si to mohol odskusat a teraz pekne na *BSD ficim, myslim, ze co sa tyka linuxu, tak na server su najviac vhodne tieto distra: centos, debian a slackware, samozrejme, ked neberieme do uvahy EL. Server nie je o stalom kompilovani... To si zapamatajte, server potrebuje kazdy kusok vykonu pocitaca, na to predsa je. Gentoo je teda absolutne nevhodne. Ale to je len moj nazor, flame war tu nebudem zacinat.

[mato]

mno to uz vidim, ze sa to zacne flamewar :p .. ale pravda je, tiez by sm take distro nedal na server .. ale ani arch teda - tiez sa mi to nezda prilis vhodna distro na server
osobne mam freebsd aj na serveroch aj na desktopre, na booku po novom arch po piatich rokoch slacku

[LFCIB]

Jsem zvědavej kdo se ozve, že Gentoo a výkon je právě to proč na server ano

[Heron]

Zcela nepochybně se ozve někdo z věkové skupiny s podílem 11,20 % a začne nám vysvětlovat, kolik má serverů na gentoo.

[Láďa]

Ok, tak já se tedy ozvu, sice nejsem ze skupiny 11,20% ale ze skupiny 34,63%, takže tenhle požadavek nesplňuju, ale snad to nebude vadit

Gentoo máme na 4 serverech na netu s tím, že asi ještě jeden přes prázdniny přibude. Důvod rozhodně není výkon, jak tu někdo nadhodil, i když taky trochu, ono PHP zkompilované namíru je při mod_prefork na paměti docela znát. Důvodem je spíš flexibilita, skvělá komunita, tuny dokumentace a možnost být stále "on-the-edge" (nekamenujte mě, někdy to opravdu potřebujeme). Jeden z těch serverů je testovací, takže nové verze jdou nejdříve na něj.

Samozřejmě netvrdím, že Gentoo je na server jako stvořený, ale mě zkrátka vyhovuje, dokážu v něm udělat všechno rychle a mám ho zažitý. Že na Gentoo pořád kompilujete je možná pravda, ale na serveru to neplatí, dohromady je tam okolo 200-250 balíčků (z nichž dost jsou takové mini-balíčky jako Perlovské moduly) a k nějakým větším kompilacím nedochází. Další věc je, že balíčky bychom mohli samozřejmě předkompilovat na testovacím a distribuovat na ostatní, k čemuž taky možná dojde. Zatím to ale není třeba, ony nejnovější dvoujádra se většinu času opravdu nudí

Na druhou stranu přiznám, že se pro jistotu poohlížíme po náhradě, protože mezi Gentoo vývojáři to semtam opravdu dost vře a vůbec mi přijde, že by Gentoo potřebovalo něčí pevnou ruku. Jelikož přespříští verze Ubuntu by už mohla být opět LTS, tak se to zatím jeví jako zajímavá volba.

Btw. noflame, prostě celkem spokojený uživatel Gentoo, který ho používá na serveru

[Michal Vyskočil]

A jak řešíte fakt, že nemá stabilní větev? Výhoda takového Debian 4.0 (a podobných dister) spočívá právě v tom, že budu instalovat ty stejné verze software teď i třeba za 5 měsíců. Právě to PHP (aplikace v něm napsané) bývá na tyto věci dosti citlivé

[Láďa]

Jak kdy, konkrétně s oním PHP byl zatím jediný problém. Naštěstí weby, které se na těch serverech vyskytují jsou napsány lidmi, kteří PHP trochu rozumí a PHP tým ve verzích 5.x taky nepředvedl žádný velký kotrmelec Ostatní SW je v pohodě.

Btw. v Gentoo už dlouho leží návrh na vytvoření stabilního stromu, zatím (a asi už navždy) bez nějakého efektu. A ano, neexistence stabilní větve mě vadí, ostatně to je další důvod proč koukám i jinam. Zatím ještě převažují výhody nad nevýhodami, ale nemusí to být napořád.

[Michal Kubeček]

Tak to jsem zvědav, jak tato iniciativa dopadne. Zatím totiž, kdykoli jsem se na toto téma bavil s nějakým zastáncem Gentoo, neochvějně tvrdili, že systém "rolling updates" je daleko lepší a že tradiční model stabilní instalace s updaty místo upgradů (jednotlivých balíčků) je přežitek a žádné výhody nemá.

[happy barney]

tak pravda bude niekde uprostred

[kavol]

možná tou stabilní větví mysleli, že zavedou ještě nějaký třetí způsob maskování balíčků, dík kterému se přestane stávat, že mezi ty označené jako "stabilní" (tj. nevyskytující se v package.mask a nevlastnící vlnku před označením architektury) se věčně dostávají věci, které padají jak hrušky na podzim (dnes už dvakrát amarok-1.4.5-r1, před chvilkou jsem se naštval a zkouším svn verzi) nebo pro které nejsou splněny závislosti v rámci "stabilních" knihoven

ok, špatný pokus o vtip - ale je fakt, že QA v Gentoo již delší dobu silně kulhá

[Láďa]

Podle mě nijak, je to staré už pár let a nic se pořád nestalo.

Rolling updates jsou často fajn, protože třeba i v Ubuntu nebo Debianu dokázali backportovat opravy v PHP5 teprve měsíc a půl potom, co jsem už spokojeně měl 5.2.1, které zmíněné chyby opravovalo. Ale nic není tak černobílý, aby se dalo říct "nemá žádné výhody" nebo "je úplně dokonalý"

[Dan Ohnesorg]

Celkem me prekvapuje, ze ac je gentoo druhe v poradi na serveru, tak pro nej neni mozne sehnat v Praze profesionalni support s SLA.

[Láďa]

Zajímavý nápad Ale podle mě panuje mínění, že uživatelé Gentoo by snad ani žádný profesionální support nechtěli, protože to je banda hračičků (což asi opravdu je). A snažit se poskytovat na to neuvěřitelné množství kombinací, kterými je možné Gentoo nainstalovat, support by asi taky bylo o nervy.

[svaca]

Stabilni instalace ano, ale upgrades taky ano = slackware

[Michal Kubeček]

To nebylo moc povedené ani jako vtip…

[svaca]

Tak tohle mi pripada prave nejvic ujety .. Proto prave pouzivam Slackware vsude a vzdy, nebot jestlize ma php 4.4.2 a 4.4.4 bezpecnostni chyby, tak plne chapu, ze slackware upgraduje na 4.4.6, ale nechapu, proc debian jede porad na 4.4.2 (i kdyz chyba je - snad odstranena). To same amavis, postfix a dalsi pro me stezejni aplikace.

Proto stale Slackware a "ne pohodlny" Debian

[Michal Kašpar]

ale nechapu, proc debian jede porad na 4.4.2

Ale to je zcela prosté milý Watsone. Důvod je ten, že mezi 4.4.2 a 4.4.6 se nejspíš kromě opravy bezpečnostní chyby udělala hromada dalších změn (někdo tomu říká vývoj) s potenciálem přinést nové chyby, které v té 4.4.2 nebyly nebo rozdrbat některá z těch X tisíc balíčků, které Debian obsahuje (a to nemluvím o věcech, které si tam admin a uživatelé nafrkali navíc, a že zrovna PHP je v tomto ohledu docela přeborník).

Proto jeho (a nejen jeho, např. RHEL to dělá také tak*) vývojáři považují za bezpečnější z hlediska udržení stability a konzistence přenést do vyzkoušené verze pouze ty opravy chyb. Já je tedy docela chápu.

*) Kromě toho se do RHEL dostanou i nové verze, ale spíš v rámci nových vydání dané větve distribuce.

[Michal Kubeček]

Hm, musím psát rychleji… :-)

[Michal Kubeček]

To je velice jednoduché: protože verze 4.4.6 sice opravuje chyby 4.4.4, ale může přinášet (a zrovna v případě PHP téměř jistě přináší) chyby zcela nové, které v té 4.4.4 nebyly. Proto většina distribucí raději opravuje chyby formou backportu opravy do původní verze.

[svaca]

A ptoto, kdyz byl hacknuty mplayer portal (jel na debianu), tak presli na Slackware ? To je vtip.

Vazne. Ano to chapu, jenze to php vychazi PRAVE jako oprava, a inovace se nekonaji, proto je jako oprava ve Slackware novy balicek. Takovy hazarder Patrick neni a takhle mu to funguje velmi dobre a to dele nez debianu. V debianu je amavis 2.4.2 jako stabil - minimalne rok stary balicek a to same postfix. To je trochu zbatecne, kdyz novy debian vysel prec mesicem. Jsou proste pomaly. At to pak drzi, ale uz kdyz to vychazi, je to stare ..

[Michal Kubeček]

A ptoto, kdyz byl hacknuty mplayer portal (jel na debianu), tak presli na Slackware?

To je trochu laciný argument, zvlášť když ani pořádně nevíme, co bylo důvodem.

jenze to php vychazi PRAVE jako oprava, a inovace se nekonaji, proto je jako oprava ve Slackware novy balicek.

Zrovna u PHP bych na to nevsadil ani pětník, stačí si udělat diff dvou po sobě jdoucích verzí a zjistíte, že u PHP se na "jenom opravy" nehraje. Třeba teď jsem s hrůzou zjistil, že mezi 5.2.0 a 5.2.1 dost zásadně překopali pro mne klíčovou část (podporu pro InterBase/Firebird). Vzhledem k tomu, že si PHP pro server kompiluji sám, považuji představu, že by u něj někdo v distribuci místo backportu opravy průběžně začleňoval nové verze, za naprosto děsivou.

V debianu je amavis 2.4.2 jako stabil - minimalne rok stary balicek a to same postfix. To je trochu zbatecne, kdyz novy debian vysel prec mesicem. Jsou proste pomaly. At to pak drzi, ale uz kdyz to vychazi, je to stare ..

Asi tak před rokem tu na toto téma psala něco Anička - zkuste si to přečíst a zamyslet se nad tím. Třeba pak nebudete kroutit hlavou nad tím, jak je možné, že v některých distribucích jsou verze, které jsou "tak strašně zastaralé" už v okamžiku vydání.

[svaca]

Jenze php5 je vyvojova vetev a php4 je stabilni vetev, to je taky rozdil.

[Filip Jirsák]

www.php.net, vpravo hleď:

Stable Releases

1. Current PHP 5 Stable: 5.2.2
2. Current PHP 4 Stable: 4.4.7

[Michal Kubeček]

Třeba mají pravdu všichni: pro marketing je stabilní, pro vývojáře experimentální… :-)

[Láďa]

To není rozdíl, to hlavně není vůbec pravda Že ve větvi 5 probíhá vývoj neznamená, že není stabilní, PHP nemá způsob číslování verzí sudá-stabilní, lichá-vývojová.

[Filip Jirsák]

Nebo taky "že ve větev 5 je stabilní, to ještě neznamená, že v ní neprobíhá vývoj"

[svaca]

K te Anicce, jen pripominam, ze Slackware tvori "jeden" clovek a myslim, ze problemy ma stejne, jako treba u debianu. A take pripominam, ze vice hlav sice vic vi, ale taky naseka vice chyb. To znamena, ze z meho pohledu je one man show brana jako vyhra, nebo vyhoda - je to jeden z hlavnich duvodu, proc slackware ja vsude. BTW, i ten blby PAM jsem dokompiloval kvuli LDAPu, kdyz nebylo vyhnuti ....

[Zdeněk Burda]

V pripade podpory SW budu duverovat tymu lidi, redundance je v tomto pripade hodne potrebna.

Dodelavat takove zakladni veci jako je PAM do distribuce je velke pridelavani si prace.

[svaca]

Ano je. Ale proste mi ten vysldek pripadal lepsi nez na Debianu, BTW dal jsem to dohromady, taky hlavne tvemu Howto .. Patrick proste PAMu stale neveri. BTW, system ma i zalozni LDAP

[svaca]

Pane Kubecek, mrknete schvale to changelogu Slackware, current a stable, projdete ho par radku dolu, jen tak pro prehled.

[kavol]

já jsem ze skupiny 25,98 % (popř. 5,44 % dle jiného kriteria) a poslušně hlásím, že na Gentoo mám server jeden :-p

[Tomáš Crhonek]

kdo se ozve? no ja se priznam, ze mam server na debianu a jsem ze skupiny 11.2% (je mi 15 let)... můj server: www.calboard.net

[David Jaša]

Hm, máš tady jmenovce.

[Heron]

Víme o sobě.

[D-Evil]

Podle mě záleží na tom, co ten server má dělat a co si pod pojmem server představili hlasující čtenáři. Serverem se dá stejně dobře nazvat mašina hostující weby s tisícovkama návštěv za minutu, jako třeba šumítko doma v obejváku, který realizuje NAT/proxy a stahování pošty do lokálního IMAPu. A dovedu si představit Gentoo na obou mašinách - v prvním případě kvůli ušití na míru jak hardwaru, tak požadavkům, v druhym připadě pak navíc i na to obyčejný hraní, ke kterýmu většina podobnejch domácích strojů slouží. Souhlasim s tim, že CentOS, Debian a enterprise edice nejrůznějších distribucí na servery patřej a seděj tam jako prdel na hrnec, ale neohrnoval bych nos nad Gentoo. Rozumnejch důvodů, proč ho tam mít, se dá najít dost, stejně jako se daj ty důvody najít pro Arch, Slackware, BSD nebo Windows 2003.

[freshmouse]

Podle mě záleží na tom, co ten server má dělat a co si pod pojmem server představili hlasující čtenáři.

Hele, a když si hudbu přehrávám přes MPD, mám tedy server? :-P

[Marek Bernát]

Samozrejme. Na to sa musíš pýtať?

[CEST]

Hoj. Nechci taky zacit flamovat, takze jen muj pohled:)

Na dulezity servery se odvazim davat pouze debian stable, kdyz ten server neni zivotne dulezitej, tak i debian testing, zvlast blizko pred vydanim.

Jinak si myslim, pokud ma nekdo cas, tak na server gentoo klidne, ale zadny ~x86 (unstable) baliky a presne pozapinat pouze potrebne flagy. Kdyz server neni tolik vytizenej, tak bych klidne kompiloval na nem, pripadne pouzil vyssi nice, aby kompilace nebrzdila dulezitejsi procesy. Navic pokud by bylo vic serveru, tak muzou kompilovat pomoci distcc, a kdyz by navic mely stejne nastaveni USE a CFLAGS (pripadne jeste nejake dalsi), tak muze jeden stroj nakompilovat binarni baliky a pak treba pres NFS nasdilet ostatnim, kteri pak uz nic nekompilujou a jen instaluji. Nebo si muzes na nejakym silnym stroji pripravovat (a treba i testovat) binarni balicky pro svoje servery (budes mit treba 2-3 binarni varianty, napr. router, web server, file server, pro kazdej budes mit jiny USE) a pak si vlastne budes delat vlastni binarni distribuce zalozene na Gentoo, ale budes je mit vyladene presne tak, jak budes potrebovat.

[pet]

Dalsi model pouziti Gentoo na serveru: Nainstaluji server, nainstaluji vlastni software, dodam zakaznikovi.

Vyhody: nemusim resit hrube chyby pachatele binarni distribuce (kdo jeste pamatuje RH6.x tak mozna vi). Pri eventualnim upgrade delam uplny update nebo primo reinstalaci (casto s novym HW), jinak system jede a neupdatuje se (proc taky, kdyz funguje). Samozrejme to neni server poskytujici sluzby do inetu, je to server zabezpecujici provoz zakaznikova systemu, ktery muze tvorit krome tohoto serveru nekolik (i desitek) dalsich pocitacu (vetsinou taky od nas a taky s Gentoo).

[deda.jabko]

tak presne takto provozuju servry se slackwarem...

[pet]

Jenze my tam mame ty systemove programy, ktere tam chceme (a potrebujeme) my. A mame je zkompilovane presne podle nasich potreb a ne predstav vydavatele distribuce, ktery samozrejme kompiluje tak, aby to vyhovovalo vetsine. A nase programy jsou instalovane do systemu stejnym zpusobem jako systemove. To vse lze samozrejme docilit i se slackwarem, ale da to asi trosku vic prace .

PS: Predchozi prispevek reagoval na konkretni kritiku pouziti Gentoo na serveru. Samozrejme je mozne pouzivat ruzne distribuce, pro nas je vyhodnejsi distribuce zdrojova (a to nikoli pro rolling updates ci jak se to spravne pise ).

[Kyosuke]

A nase programy jsou instalovane do systemu stejnym zpusobem jako systemove. To vse lze samozrejme docilit i se slackwarem, ale da to asi trosku vic prace .

Gentoo už do systému zaintegrovalo křišťálovou kouli?

[Michal Kašpar]

09 F9 11 02 9D 74 E3 5B D8 41 56 C5 63 56 88 C0

Jak tak koukám poslední dva dny po netu, 42 už neletí.

[Kyosuke]

To bude inflace...

[Q.]

Tak to je hustyy

[LFCIB]

Jsem rád, že je Debian tak vysoko na desktopu

[Max]

Debian kompilovaný pro AMD64 nemusí být vůbec špatný, ba naopak . i386 verze je příliš lenivá pro novější PC a udržovat si alternativní zdroje pro překompilované balíky nejni také moc pohodlné :(. Nicméně jsem také fanda debianu, hlavně na serveru :)
Zdar Max

[svaca]

i386 a leniva u Debianu ??? No to snad ne .,....

[Michal Kašpar]

No on hlavně Debian už nebyl pro čistou i386 kompilovaný ani v minulé verzi (sarge).

[Max]

Zdá se mi to, nebo je letos míň hlasů? :-/.
Zdar Max

[eStar]

Máš pravdu, letos je zhruba o 1000 hlasů míň.

[Leoš Literák]

Loni anketa bezela cely mesic (snad se nepletu) a bylo mozne i vyhrat zajimave ceny.

[David Watzke]

kteří už Linux používají dle než deset let

s/dle/déle/

PS: Fakt zajímavý výsledky, Ubuntu se vyšvihlo. Akorát bych asi nechtěl potkat admina, který Ubuntu nacpe na server

[freshmouse]

Vždyť je to přece "vykradený Debian". :-P

[David Watzke]

To je pravda, proto je zvláštní, že Debian v anketě takhle roztrhal...

[Dalibor Smolík]

Na tom zase není tak nic divného - Debian přece jen potřebuje zkušenějšího uživatele při instalaci i nastavení. V Ubuntu to má víc "naservírováno na talíři".

[hwsoft]

Tady jsem . Bohuzel ani Edgy neumi poradne 64bitu, proto se bude davat na Tyan MB s Opetronem FF. Je to uz vyzkouseny, stabilita OK, takze i ja ho zkusim na nasi iGW nahodit. Ale Debiana samo nezavrhnu, na nektere specialitky a enterprise nasazeni je stale lepsi volbou.

[Michal Kubeček]

Mne to nijak nepřekvapuje, ostatně jsem to předpovídal. Prostě jsme momentálně na vrcholu módní vlny Ubuntu, stejně jako to bylo před rokem či dvěma Gentoo a za rok nebo za dva to bude zase něco jiného…

[Petr Tomeš]

Jste si jistý? Docela by mě zajímal váš osobní názor, zda se vrátí na vrchol jiné distribue, případně které, nebo zda vidíte v současné době prostor pro úspěch nějaké nové distribuce. Děkuji vám předem za vaši ochotu zabývat se mou otázkou.

[Michal Kubeček]

Netroufám si odhadnout, kdo bude na vrcholu za dva nebo tři roky. Když se ale podívám do historie, před třemi roky bych určitě neodhadl, že dnes vyhraje Ubuntu, možná jsem tehdy ani nevěděl, že existuje (a když ne před třemi, tak před pěti určitě). Tím nechci říct, že Ubuntu vymře, spíš že se vyčistí uživatelská základna od konjunkturalistů (jsou to z velké části právě oni, kdo otravuje na SuSEportálu a fórech ostatních distribucí) a zůstanou ti, kterým Ubuntu z různých důvodů opravdu sedí nejvíc. Zažil jsem hegemonii Red Hatu, pak boom Mandrake, vlnu Gentoo forever, teď je "in" Ubuntu… Nedokážu odhadnout, kdo vyhraje za dva roky, ale tvrdím, že příští rok možná budou vypadat výsledky podobně jako letos, ale za dva nebo tři roky Ubuntu nevyhraje tak výrazně - a dost možná nevyhraje vůbec. Jestli se vrátí na vrchol některá ze "starých" distribucí nebo se objeví nějaký nový módní hit, to ale netuším.

[Petr Tomeš]

OK, já s vámi vcelku souhlasím. Vzhledem k přístupu Ubuntu tam já osobně vidím velkou podobnost a přímer s Firefoxem. Do té doby Mozilla také prakticky nikoho nezajímala a o pár let později je Firefox nejpoužívanější open source aplikace pro stolní počítač mezi koncovými uživateli (na 100 milionů užvatelů). Ale chápu, že distribuce oepračníh systému je trošku něco jiného, je jich mnoho a řada z nich má dlouhodbou tradici. Inu uvidíme, jak to dopadne, soutěživost podněcuje vývoj a inovace a uživatelé mohou těžit z možnosti volby oho, co jim nejvíce vyhovuje.

[Jirka]

Inovace. O to tady jde. Já sám používám Ubuntu, protože mi opravdu vyhovuje. Ale pokud by se zhoršila výrazně kvalita, nebo by se objevil výrazně lepší produkt, tak se k této distribuci necítím vázaný a budu používat pro mě lepší produkt. Ovšem nemyslím si, že by Ubuntu nějak degenerovalo. FF se mi zaktualizovala bez sebemenších problémů s minimem obsluhy. Změny nemohou být stále takové jako u 6.06 DD (podle mě největší kvalitativní skok), ale s každým dalším releasem je to o něco pohodlnější.

[kotrcka]

No a preco nie? Ked sa Fedora, OpenSuse, Mandriva zapaci v novych verziach, tak nevidim dovod, aby to nebola slusna konkurencia Ubuntu.

[XMurder]

Akorát bych asi nechtěl potkat admina, který Ubuntu nacpe na server

Ahoj, pročpak? Vem si to tak že se i na rizikových serverech používají Windows. Ubuntu jako takové se na server nehodí, to je pravda, ale mám kamaráda který s provozem serveru na ubuntu má dobré zkušenosti, když si ho trochu přizpůsobíš konkrétní situaci tak bych řekl že je to takový systém pro všechno. Já bych se za nasazení Ubuntu na server určitě nestydil, ale jednička je pro mne Debian a FreeBSD takže se to asi nestane.

[David Watzke]

Ahoj, pročpak?

Viz níže...

Vem si to tak že se i na rizikových serverech používají Windows.

No, tak to je fakt... heh.

[Foo Bar]

Jaký konkrétně problém vidíte s provozem Ubuntu 6.06 LTS na serveru? (Teď to není flamewar, jen mě to čistě zajímá.)

[David Watzke]

Problém v tom asi nebude, ale podle mě je to jak jet F1 s trabantem, nebo snažit se obejít kompilaci na Gentoo. Asi to bude tím, že beru Ubuntu jako takový jednoduchý distro spíš pro začátečníky...

[David Jaša]

Používals někdy *buntu více než den?

[David Watzke]

Mám to v TODO hned po "naučit se lítat".

[David Jaša]

Tak si příště nech tyto řeči od cesty.

PS

[David Watzke]

Já si tu serverovou verzi schválně stáhnu a nainstaluju do VMware... jsem vážně zvědav. Ale až mě nahoděj ten novej tarif s 200GB fupem, teď nemůžu moc plejtvat.

[svaca]

Proc ne, vzdyt je to uplne stejny jak Debian ....

[Q.]

Ano, zajimavy pokus. Vzit Debian, pridat 5 let udrzovani stabilni vetve (LTS) tak to neni uplne spatna volba. Kolik slibi komercni dodavatele?

[ABCKiller]

Super anketa. Ma jednu podstatnou vadu. Pri sve soukrome analyze jsem zjistil, ze umoznuje hlasovat opakovane a me samotnemu se to povedlo vice nez 10x! A to bez zavaznejsich problemu V takovem pripade je vysledek na snade

[brk]

A co si tím získal?

[ABCKiller]

nic. získal jsem tim informaci, ze deset uhrovitych pubertaku muze vysledek posunout kam bude chtit. Jinak receno, anketa o nejoblibenejsi distribuci se posunula smerem k "mistrovstvi sveta v klikani mysi"

PS.: v Ramci objektivity jsem se snazil hlasovat variabilne...

[sssssssss]

Neměl jsem důvod dát víc než jeden hlas ubuntu, protože jsem si byl jist tím, že vyhraje. Stačí se podívat na komunitu ubuntu, která je skoro stejně velká jako komunita abclinuxu.

[Max]

Pokud nejni vyžadovaná registrace, tak lze logicky hlasovat víckrát. Admini toto nemohou nijak zakáyat, maximálně trošku omezit. Apropo, byla doufám anketa i pro anonymní uživatele, ne? to by jinak mohlo vysvětlovat pokles hlasujících :-/
Zdar Max

[Robert Krátký]

Super anketa. Ma jednu podstatnou vadu. Pri sve soukrome analyze jsem zjistil, ze umoznuje hlasovat opakovane a me samotnemu se to povedlo vice nez 10x! A to bez zavaznejsich problemu V takovem pripade je vysledek na snade

Jsi borec. No fakt. Kdo by do tebe řekl, že dokážeš soukromě zanalyzovat tak náročný text jako je tento:

Každý návštěvník smí hlasovat jen jednou. Systém se snaží bránit proti vícenásobnému hlasování. Ochrana je vícestupňová a zahrnuje i blokování IP adresy na určitou dobu. Žádná ochrana ale není dokonalá, a proto spoléháme na vaši čestnost, že se nebudete snažit snažit pomoci své distribuci podvodem.

(Text z úvodu článku s anketou.)

[ABCKiller]

Ano tento text je natolik konkretni, ze clovek okamzite pozna, jakym zpusobem je vicenasobne hlasovani omezeno.... Samozrejme, abclinuxu jde vzdycky "hacknout" takze neexistuje zpusob, jak udelat 100% anketu, ale zajimalo me, jak moc malo staci.... A staci spise "nic" nez malo

[Leoš Literák]

Kdyz jsme meli delsi dobu blokaci IP adresy, stezovali si lide za NATem, ze nemaji sanci hlasovat. Aktualni stav je kompromis.

[Marek``]

Neviem čo si chcel chlapček dokázať svojim viacnásobnym hlasovaním. Ak si myslí že je frajer alebo nejaký veľký hacker či cracker, tak nech ide do ABC linuxu a nech im napíše nejaký program, ktorý bude fungovať lepšie a vyrieši problém viacnásobného hlasovania... možno to vyrieši tak, že pošle každému kto chce hlasovať čipovú kartu domov poštou aj vyladeným hardwarom pre linux. Potom to bude možno viac objektívne.

Keby bolo IPv6, vyriešil by sa problém s hlasovaním za NAT.

ABClinuxu je celkom zaujimavý server.

[ABCKiller]

Ze by stacilo hlasovani jen registrovanych uzivatel??? Jestli neco funguje 100% bezpecne, tak je to lidska lenost! Nikdo nebude registrovat 15 emailu jen proto, aby hlasoval v nejake ankete..... mimo to, dalsi jednoducha vec by byla, kdyby mohli hlasovat jen uzivatele registrovani "pred vyhlasenim ankety", tedy ti, kteri se prokazatelne neregistrovali kvuli ankety

Zpusobu lze vymyslet stovky, a clovek nemusi byt zrovna IT odbornik

[Leoš Literák]

Pane vseved, kdybychom zakazali hlasovat anonymum, spousta lidi by nehlasovala vubec. Vsechno ma sva pro a proti. A ze lenost ma zabranit duplicitnim registracim? Skriptem neni problem vytvorit tisic uctu za minutu. Omezeni podle datumu registrace by zase diskriminovalo nove navstevniky. Nic neni tak jednoduche, jak TuxCluster, alias KKK, alias ABCKiller (co bude priste?) mysli.

[ABCKiller]

V tom pripade skoda delat anketu.... zbytecna prace

[Marek``]

Myslim ze je rozdiel medzi bezpečnosťou pri voľbách do parlamentu, alebo bankovníctvom a nejakou malou anketou v rámci nejakého portálu. ale nemá význam pokračovať v tejto debate...

Anketa má význam, veď prečo ťa tak zaujala? Mohol si ju ignorovať.

[Leoš Literák]

Protoze vede svatou valku za zniceni abclinuxu, tak hleda munici, kde se da

Je to stejne zajimavy fenomen, nekdo na abicku napise nejakou kravinu, lide se mu vysmeji, on se smrtelne urazi, odsoudi cely portal a vsechny jeho uzivatele a zacne s nim bojovat. AbcKiller je dalsim v rade. Idealni namet na psychologickou (ci sociologickou) studii

[Petr Tomeš]

Zajímalo by mě, zda by se oni pánové stude zúčastnili u nějakých renomovaných psychologů a nechali si vytvořit psychologický profil. Bylby velmi zajímavý.

[Jirka]

Budem ho (ábíčko) chránit za cenu vlastního života.

[Drom]

Protoze vede svatou valku za zniceni abclinuxu...

Lol :) No to je pako :)

[Leoš Literák]

V ankete bylo napsano, ze spolehame na cestnost ctenaru. Ze se to tebe netyka je smutne, ale s tim nic nenadelame. Pokud nechceme zavadet povinnost elektronickeho podpisu ci offline hlasovani s obcankou, pak NENI SANCE 100% zabranit podvodum.

[jiri]

To je pruser. Zrovna z teto ankety by se dalo pripadne usuzovat kolik lidi pouziva aktivne Linux. skoda:(

[sssssssss]

Aktivně asi tak 10 000 lidí...

[Leoš Literák]

Nedalo. Kdyz jsem jeste mel cas aktivne propagovat linux, potkaval jsem uzivatele linuxu, kteri neznali nejen abicko (v te dobe jeste dost mlade), ale ani zavedeny root. Spousta uzivatelu linuxu nema potrebu chodit na net a ziskavat o nem nove informace. Navic, na abicko denne prijde podle netmonitoru pres devet tisic realnych navstevniku (na root necelych osm tisic), takze pocet hlasu je min nez denni pocet navstevniku. Proste ne kazdy navstevnik abicka chce hlasovat.

[Xerces]

Ahojda, asi jsem nějakej unavenej ale jak přišli na to vítězství Ubuntu? Debian má snad v součtu víc, ne? Co přehlížím? Díky.

[Robo]

Asi, ze ma viac hlasov na prvom mieste na desktopu ako Debian na prvom mieste serverov.

[Robert Krátký]

Vítěz mezi vítězi (kategorií).

[Xerces]

Aha, už jsem pochopil dík. No o cca 40 hlasů to není moc.

[hugis]

A nemá byť potom náhodou ako najobľúbenejšia distribúcia WindowsNT/XP, ktorý vyhral kategóriu "Další operační systémy"!

[Robo]

Tak Ubuntu to rozdrtilo, jak inak :)

[Lukáš Zapletal]

Překvapilo mě, že Ubuntu Server je mezi servery až na čtvrtém místě, čekal bych minimálně třetí (a doufal jsem že dostane i Gentoo). Vždyť je to Debian s 5-ti letou podporou, tolik nabízejí některé komerční distribuce.

[cezz]

Co sa tyka serverov, aj Mark priznava ze este nie je Ubuntu celkom ready. 5 rocna podpora je jedna vec, pripravenost na serverove nasadenie vec druha. Navyse mam pocit, ze ked niekto uvazuje o Ubuntu na serveri, nakoniec vyberie Debian Aspon ja som sa zatial rozhodol vzdy takto.

[Petr (DotaZ) Jakubec]

no to sice je ale preci jen je dlezitejsi jmeno a jakasi stability, ci kontinuita, nebo jak bych to nazval...

me vubec prekvapilo, ze nekdo uvazuje mimo dimenze SLE or RHEL (a CentOS!!) ja bych pokud vyjdu z pozadavku stabilita a doba podpory, proste vzal centos. pokud potrebuji fakturu, zaruky apod. tak rhel (to asi proto ze mame sles .

nejake ubuntu co mandrake super hyper a hlavne enteprajs podle me ma malou sanci. to uz radeji ten linux od oracle...

ne...?

[jarks]

Už delší dobu sleduju vzestup Ubuntu, ale byvše stále uživatelem Mandrivy, potřeboval bych zasvěcený článek o tom, PROČ je Ubuntu na takovém vzestupu, v čem je o tolik lepší. Žádné flamování, ale střízlivé porovnání těch distribucí. Vím, že si to můžu vyzkoušet sám, ale k tomu bohužel nemám dost času ani znalostí - Ubuntu neznám vůbec. Měl by prosím někdo tip, kde takový článek najít, nebo měl by někdo odvahu takovou zasvěcenou věc napsat?

[sssssssss]

Každej ti napíše svoji zasvěcenou pravdu. Já jsem přešel z mandrivy 10,1 na ubuntu 5.04 a už jsem zůstal. Jedna ze zásadních věcí byla aktuálnost balíčků v mandrivě, kdy bylo již půl roku na světě nové KDE a Mandriva používala ještě to staré, stejně tak s Gnome. Navíc v tý době se změnil vývojovej cyklus u Mandrivy na jeden rok, a ubuntu slibovalo půl roku synchronně s uvedením nové verze Gnome. Nové KDE do Mandrivy možná šlo nějak dostat, ale v začátcích jsem si na to netroufal a měl jsem připojení přes GPRS. Navíc mi vadila diskriminace neplatících uživatelů. Nyní používám vývojové verze ubuntu, takže mam rolling update

[ABCKiller]

ano. Vyhodou aktualnich balicku v ubuntu je, ze se "aktualni" balicky vykradou v Debianu.... Ale jinak, ubuntu Rulezz

[sssssssss]

Pokud by docházelo ke krádeži, myslim, že by debian protestoval....

[Michal Kubeček]

To, že je něco legální, ještě neznamená, že je to morální. V každém případě je na tom z tohoto pohledu Ubuntu pořád výrazně lépe než třeba CentOS…

[jarks]

Díky, ale to není zrovna odpověď na to, čím si Ubuntu zasloužilo tak velkou pozornost uživatelů, že je na prvním místě. Asi je možné říct, že Debian byl stejně vždycky nejlepší a Ubuntu ho jen zabalilo do líbivějšího kabátu a těží z jeho dokonalosti. To ale nic neříká. Zatím jsem pochopil jen to, že je úplně zdarma, což by snad při relativně nízké ceně za kterou se prodává Mandriva Power Pack nebylo tak rozhodující a že je mnohem aktuálnější - má nejnovější balíčky. To ale může zároveň znamenat, že obsahuje nejnovější chyby. Pro mě není důležité, jestli mám nejnovější KDE, důležité je, že distributor všechno pořádně otestoval a bude to fungovat jak má, aniž bych musel ztrácet čas pracným dohledáváním, jak věci napravit.

[Petr Tomeš]

Ano, ale můžete se na to dívat i opačně. Mandriva v minulých verzích nabízela třeba o dvě verze starší GNOME, než byla v tu dobu aktuální stabilní řada. Podobné je to nyní s jádrem (kernelem). Novější řady sw nabízejí nové možnosti, lepší podoru HW, lepší funkce a bývají vylepšené/dodělanější (= uživatelům více vyhovují, pracují s nimi efektivněji, resp. s nimi vůbec mohou pracovat). I množství balíků ve standardních zdrojích softwaru a pravidelný a předvídatelný vývojový cyklus, bezplatné zasílání CD a podpora ze strany komunity (fóra, wiki, konference) sehraje svou roli.

[ABCKiller]

novější a zárověn dodělanější??? A vám to nekřiví hubu???

[Petr Tomeš]

Ne, proč? To jste skuteně tak hloupý, že neznáte význam slova "polish"?

[jarks]

Teď jsem našel článek Neprofesionální a problémový přístup projektu Ubuntu.cz a jeho diskusi. Nic moc potěšitelného. Například právě podpora češtiny je v Mandrivě, kterou už docela dlouho používám, na vysoké úrovni. Hodně také dělá "patronace" Ivana Bíbra a jeho knihy, kterými doprovází každé nové vydání.

[Petr Tomeš]

Ano, to máte naprostou pravdu. Lokalizace je primární oblast, které by česká komunita měla věnovat pozornost. Mě to bohužel kvůli jejímu arogantnímu chování, nepochopení a ignoranci nebylo dovoleno. Dobře jim tak, špatně pro uživatele Ubuntu i Linuxu. Sám proto používám Ubuntu v původní anglické podobě. Pokud vím, že daná osoba neumí vůbec anglicky a bude používat nelokalizovaný nebo špatně lokalizovaný produkt, nemůžu jí Ubuntu doporuit, ať si jinak myslím, že by uživateli technicky vyhovovalo.

[Petr Tomeš]

Neodpustím si dodat, že si pana Bíbra moc vážím, udělal pro Mandirvu a Linux a pro jejich uživatele v ČR mnohé. Tímto bych mu zde rád poděkoval za jeho přispění.

[Petr Tomeš]

Není morální vytvořit legálně takovou distribuci, která např. v této anketě vyhraje anketu s více než dvojnásobným počtem hlasů, které obdržela druhá distribuce v pořadí, ze které vychází? Já to vnímám tak, že více uživatelům vyhovuje to, jak to dělá Ubuntu a bez něho by třeba nepoužívali ani Debian nebo žádnou linuxovou distribuci.

[Michal Kubeček]

Reagoval jsem výhradně na větu "kdyby to byla krádež, Debian by protestoval". Reagoval jsem upozorněním, že co je v pořádku z právního hlediska, nemusí být pořád ještě morálně čisté. Právě na příkladu CentOSu je to vidět naprosto názorně: z právního hlediska je jejich počínání v pořádku, ale po morální stránce nemohu souhlasit s tím, že někdo vezme cizí distribuci, dá na ni jinou nálepku a tváří se, jako by to bylo jeho dílo. U Ubuntu je samozřejmě situace v mnohém jiná, ale já jsem ve svém příspěvku nijak nehodnotil Ubuntu, šlo mi jen o upozornění na to, že mezi "legální" a "morální" je dost velký rozdíl.

[ABCKiller]

On taky Debian Protestuje. Vztahy mezi Ubuntu a Debianem jsou na bodu mrazu, alespon co jsem cetl posledni zpravy Bohuzel/Bohudik mame GPL, takze "kradeze" jsou vlastne normalni... Jinak uz jsem z tech vsech X*Buntu distribuci uplne v lese

[Foo Bar]

Tak to by mě zajímalo, kde jste přišel na ten bod mrazu. Debian (jako projekt) nikdy žádné stanovisko vůči Ubuntu nepřijal a to, že někteří debian vývojáři problém mají, někteří nemají a někteří pracují pro Canonical, je záležitost každého takového vývojáře zvlášť.

Váš příspěvěk vypovídá jen o dvou věcech. První je vaše neznalost problému, druhá je všeobjímající touha plivat na Ubuntu špínu.

O.

[Pavel Stárek]

To, že je něco legální, ještě neznamená, že je to morální. V každém případě je na tom z tohoto pohledu Ubuntu pořád výrazně lépe než třeba CentOS…

Citace ze stránek www.centos.org :

CentOS is an Enterprise-class Linux Distribution derived from sources freely provided to the public by a prominent North American Enterprise Linux vendor.

Co je nemorálního na tom, že někdo vezme zdrojové balíčky, zkompiluje je a udělá na jejich bázi distribuci? Ono i v (open)SuSE a v Debianu se najdou programy, které mají původ u firmy Red Hat Inc.

[Michal Kubeček]

Nemorální je zde (aspoň podle mne) přidaná hodnota, která u CentOSu spočívá pouze ve vlastním logu a přepsaných nápisech. Kdyby přidali aspoň něco vlastní práce, bylo by to něco jiného. Takže nepopírám, že CentOS je právně v pořádku (ostatně jsem ho použil jako názorný příklad toho, co považuji za legální ale nemorální), ale osobně tuto distribuci považuji za ukázkový příklad parazita.

[happy barney]

hmm, nie je potom aj taký Slackware parazit?

[Michal Kubeček]

On je Slackware téměř identickou kopií nějaké jiné distribuce, pouze se změněným názvem a logem? Které?

[lyon]

LFS? :D

[Michal Kubeček]

Těžko, zkusil jsem trochu hledat a první Slackware vyšel v dubnu 1993, zatímco první LFS v prosinci 1999…

[Pavel Stárek]

Ok, neznám sice CentOS úplně dopodrobna, ale všiml jsem si že oproti upstream distribuci (RHEL) tam alespoň přidají některé balíčky navíc, nebo o trošku novější verze, popřípadě opravené verze (alespoň v CentOS 4.4 to tak bylo).

[Honza "tux" Friesse]

Nápisy bylo nutné přepsat, to bylo přání RH (dokonce na to přímo RH vydal návod). Vlastní práce je v tom zkompilování, sloučení x verzí do jedné a centosplus repozitář. Jinak celkem všude u CentOSu jsou odkazy na Upstream Vendor, protože RH nesmí být použito. Takže vývojáři CentOSu se rozhodně netváří jako "vytvořili jsme vlastní distribuci".

Bylo by morální vzít zdrojáky RHELu a zkompilovat je pro svoji potřebu? A přesně tohle ve své podstatě dělá CentOS. Ano, je to méně než udělá Ubuntu, ale zase je to rozhodně méně nemorální, než Oracle Unblabla Linux.

[Michal Kubeček]

O Oracle nevímco Linuxu je škoda ztrácet řeč, ale pro mne je prostě už to, co dělá CentOS, příliš. Chápu, že pro někoho jiného ne, ale já mám měřítka přísnější.

[David Jaša]

Postoj samotného RH je prý takový, že nabízejí především službu - certifikaci a podporu. A protože CentOS nemá ani jedno, tak jim prý nevadí.

[Petr]

Centos je dobrá startovací pozice. Zvyknete si na RHEL a až máte prachy, tak koupíte originál. Nejméně o 1 případu vím a druhý asi nastane co nevidět. A to jenom co jsem zjistil náhodou mezi kamarády.

[Kaa_cz]

Pravděpodobně jste nepochopil co CentOS defakto je .. to není JINÁ distribuce ktera vykrádá RHEL .. to JE technicky totožné s RHEL ale bez supportu, který se z OBCHODNÍCH důvodů nesmí jmenovat RHEL. Dokonce je záměrem aby se vůbec nelišil (žádné přidané věci), prostě stejné vlastnosti jako RHEL ale bez supportu ... A není to parazit, RH to tak chce .. vznikl z úplně jiného důvodu a řeší něco úplně jineho než je Vaše představa. Proto bych jeho procenta přičetl ke RHELU, protože jediný rozdíl je v obchodní politice

[Michal Kubeček]

Ale ne, pouze vy jste nepochopil, že chápu naprosto přesně, co CentOS je, jen se mi to prostě nelíbí. Ale na to už jsem zvyklý, prostě mám jinak nastavený práh morálky, většina lidí si také myslí, že jsem se zbláznil, když si v účetnictví důsledně odečítám soukromé jízdy.

[ee]

Odecitani je v poradku, je to v souladu se zamerem m. financi. Cent os je rovnez v poradku, je to v souladu se zamerem gpl a red hatu. To co tvrdite neni moralni, ale naopak nemoralni.

[Petr Tomeš]

Já myslím, že zde používáte slova, kterým ani nerozumíte. Debian má licencia přístup takový, jaký má, který něco podobného umožňuje. I z mnoha jiných distribucí vznikají odvozené projekty. Můžete se třeba vztekat, ale to je tak všechno. Rozhodně není pravda, že se něco vykrádá. Prostě se to Ubuntu dělá jinak, a to, že v této anketě získalo dvakrát více než druhý nejlepší Debian, dokládá, že to dělá lépe.

[ABCKiller]

Jeste jste mi zapomel dat odkaz na distrowatch.com.... A nad tim by jsme mohli onanovat jen do chvile, nez bych vam dal treba odkaz na tuxmachines.org a vedeli by jsme zase uplne hovno

[Petr Tomeš]

Tak to je mi vás líto, že víte úplné hovno. Mohl bych vám tu dát spoustu odkazů o strhání rekordů v době spuštění Ubuntu 7.04 v přístupu na primární server, že musela být zjednodušena jeho hlavní stránka, o tom, kolik lidí tvořil rekord v příomnosti na IRC kanálech a fórech. Také bych vám tu mohl odkázat informace o nasazování Ubuntu na řešení od Dellu, na počet vyhraných pretižních ocenění a srovnání, v nichž se ostatní distribuce na Ubuntu v posledních měsících a letech nemohou ani zdaleka rovnat, protože tomu tak není. Můžete se tak akorát vztekat a závidět, jak je Ubuntu úspěšné, můžete se na hlavu stavět a hloupě nadávat, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Rozdíl mezi mnou a vámi je ten, že neotřebuju někomu nebo něčemu závidět úspěch a pomlouvat ostatní distribuce, které nepoužívám, ale které jsou také dobré a kvalitní a vím, že mnoha lidem vyhovují. Pak bych totiž taky vypadal jako blbec.

[Jan Zapletal]

Ubuntu získalo dvojnásobný počet hlasů pouze v kategorii desktop. Sečteme-li ale hlasy v kategoriích desktop a server, získá nejvíce hlasů Debian, jehož moto je ,,Univerzální operační systém'', takže to taky dělá dobře.

[Robo]

Ale ved Ubuntu ma svoje balicky. Ten Debianovsky sajrajt (zvecsa nelicencovany a pod.) je az v Multiverse :)

[Robert Krátký]

A odkudpak se asi vzaly ty "vlastní balíčky"?

[Robo]

A odkudpak se vzali v Debianu?

[Robert Krátký]

To je pokus o vtip?

[Q.]

To je hustyyy. Myslel jsem ze pujdu spat, ale tohle je lepsi nez trpaslik.

[Foo Bar]

Zcela jistě v Ubuntu existují balíčky, které udělali vývojáři placení Canonicalem nebo Ubuntu Foundation -> a ty se pak ocitnou i v Debianu. Například GNOME.

Nebo bych zmínil upstart...

O.

[Robert Krátký]

To jsem nechtěl zpochybňovat. Původně jsem měl v komentáři dokonce závorku, ve které jsem říkal, že jsem si vědom balíčků, které vytvořili vývojáři Ubuntu. Ale pak jsem to tam nedal, protože mi přišlo zbytečné tak podrobně odpovídat, když šlo hlavně o reakci na: "Ten Debianovsky sajrajt (zvecsa nelicencovany a pod.) je az v Multiverse".

[Petr Tomeš]

Já odvahu mám. Není nic jednoduššího než si nechat bezplatně zaslat Ubuntu s prostředím KDE a/nebo (také) Kubuntu s prostředím KDE a vyzkoušet si je ze spustitelného CD. Myslím, že lidé oceňují dodržovní termínů při půlročním cyklu vydávání nových verzí, garanci bezpečnostních aktualizací po dobu 18 měsíců pro stolní počítač, silnou komunitu (-> fóra, konference, wiki, dokumentace), snadnost instalace i používání, dobu spuštění i reakcí systému oproti třeba Mandrivě, Fedoře nebo SUSE, množství balíků ve standardních zdrojích softwaru i snahu u maximalizaci principu "prostě to funguje".

[h-aro]

No tady bych si dovolil jen jednu malou poznamku k "proste to funguje". Mozna je na me *buntu az moc user friendly, ale vetsinou me zashy (ne pres klikatko) moc nerozdychal, mozna je to tim ze se tam delaji veci jinak, ale bohuzel byl to pro me problem. Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root. Samozrejme se se vsim da nejak poprat, ale nesedlo mi a to jsem zkousel jak 5 radu tak 6 radu, cislicka minor verzi si bohuzel uz nepamatuju.

PS:pouzival jsem asi rok a pul Madrake, pak asi dva roky intenzivne Debian a ted na jednom notasi asi rok a pul Gentoo a na stanici ted asi trictvrte roku OpenSUSE. Takze minimalni procento zkusenosti uz snad mam.

PS2: Prosim zadny flame, slo mi pouze vyjadreni mych zkusenosti s *buntu a nepopiram ze ve vetsine pripadu mohlo byt na vine uzemneni klavesnice :)

[ABCKiller]

problem *buntu je v tom, ze je tak strasne user-friendly, az nema skoro zadne konfiguracni nastroje.... A tak musi BFU lezt do conf. souboru.... Ale hlavne ze to ma hezky popsane na Buntu Wiki

[Petr Tomeš]

Hm, já do konfiguračního souboru nepotřeboval lézt ani jednou, vše mi funguje bez jakéhokoliv nastavování. Opravdu si nepřipadáte trapně a nestydíte se takhle lhát? Já to pořád píšu, že vykřikovat aschovávat se pod anonyma dovede každej blbec.

[h-aro]

Omlouvam se, ze jsem nekoho rozlitil, opravdu to nebylo tak myslene. Ano ucet roota si muzu zaktivovat, ale libilo by se mi to uz pri instalaci, nebo jsem tu volbu prehledl, i to se muze stat. Ano *buntu je preci jen Debian, ale kupodivu debian mi byl blizssi. Nemel jsem vubec v umyslu *buntu hanit, a byl to spise popis osobnich subjektivnich a pro vsechny ostatni nezajimavch zkusenosti, ktere jak jsem upozornoval, z valne vetsiny to mohlo byt spatne uzemneni klavesnice. Omlouvam se ze vam vadi ze jsem jako anonym, ale nestoji mi za to se registrovat, neb do diskuzi moc neprispivam. A k tomu jak hned kazdy ma neco proti *buntu muzu rict pouze to, ze je to asi zajimave distro, ale nesedlo mi.

[h-aro]

Jeste jeden dodatek, nevim jestli reagujete na me nebo na uzivatele, na jejz prispevek jste navesil svoji odpoved. Ale opravdu se nestydim, mozna si prijdu trochu trapne, protoze jsem problem nedokazal v pro me prijatelnem case vyresit. A ze bych lhal, kdyz si to myslite prosim, ale s vymysly a lzmi bych asi vice uspel na zive.cz a podobnych webech. Nerikam, ze kazdy musi lezt do konfiguraku, ale ne kazdy zase chce na vse pouzivat klikatko, nebo si chce neco trochu priohnout a potom ho obcas rozcaruje, kdyz se treba standartni popstup nechova uplne standartne (rozumejte tak jak jsem zvykly). Pokud chcete konkretni priklad, tak bohuzel nemohu slouzit, delsi dobu uz uzivatelem Ubuntu nejsem a muzete to tudiz brat jako vylhany vykrik, ktery neni podlozeny argumenty. Tot asi vse

PS:vzpomel jsem si na jeden problem co jsem mel, ale byl mozna opravdu zpusoben spatnym uzemnenim klavesnice, ale po update xorgu z oficialniho repozitare uz jsem nebyl schopen se prihlasit. Zamrzl start na teplomeru ktery se zobrazuje pri startu a nedokazal (mozna zbytecne zduraznuji, ale nedokazal != nejde, nefunguje) jsem prepnout na jiny terminal a prihlasovat se po siti pres ssh se mi bohuzel nechtelo.

[Jirka]

Tak teď by mě zajímalo, proč se jednou Ubuntu nazývá distribucí pro mamlasy co si neumí nic nastavit v konfigurácích a na druhé straně distribucí co nemá žádné konfigurační nástroje a vše se musí nastavit v konfigurácích. Přijde mi to směšné a k pláči zároveň, jak se pořád musí hledat (a vymýšlet) argumenty proti této distribuci.

[David Jaša]

Mozna je na me *buntu az moc user friendly, ale vetsinou me zashy (ne pres klikatko) moc nerozdychal, mozna je to tim ze se tam delaji veci jinak, ale bohuzel byl to pro me problem.

Pokud jste např. ze Slackwaru zvyklý konfigurovat startovací skripty jejich úpravou, dají se čekat problémy. Na konfiguraci je nejlepší používat dpkg-reconfigure balíček nebo soubory v /etc/default/ nebo /etc/balíček (v tomto pořadí priorit). Mimochodem Ubuntu má stejnou strukturu /etc jako Debian. Jaktože tam tyto problémy nemáte (nebo nezmiňujete)?

Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.

Spuštění sudo passwd a visudo asi u vás zabere opravdu hodně času...

[freshmouse]

Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.

Spuštění sudo passwd a visudo asi u vás zabere opravdu hodně času...

Nechápu, co pisatel myslel tím, že sudo je "zneužité úplně na vše"...

A ten, komu vadí absence účtu root (on tam ve skutečnosti je, jen má -- tuším -- heslo z náhodných znaků, takže ho nelze použít), si ho jistě umí snadno vytvořit. Zbytku je to úplně jedno... (A to říkám jako ten, kdo se zpočátku bez účtu root taky nemohl obejít.)

[EnGI]

Neviem preco vzdy ked je neaka tema o neakej distribuci tak vzdy sa to zvrhne vsetci proti ubuntu. Fakt tomu nechapem. Ja som na kubuntu stravil asi 3/4 roka a bol som plne spokojny a musel som prejst na ine distro nedobrovolne ked mi na 7.04 nesla klavesnica. Tak som musel prejst na Mandrivu ... obcas su nervy ale zvykol som si planujem prejs na debian v najblizsej dobe.... takze tak

[freshmouse]

A jak to souvisí se mnou?

[Pahýl]

Tento pahýl je komentář

[David Jaša]

Nechápu, co pisatel myslel tím, že sudo je "zneužité úplně na vše"...

Nejspíš tím myslel dvě věci: pokud spustíš přes sudo dvě věci krátce za sebou, tak podruhé už sudo ve výchozím nastavení nevyžaduje heslo. Teď to problém není, ale mohl by být, pokud se rozšíří zlobivé .desktop soubory. Druhá věc je, že pokud si roota neaktivuješ a bootneš do recovery režimu, tak máš roota zadarmo (to máš ostatně i s parametrem init=/bin/bash, ale to zná méně lidí).

Jinak root má implicitně prázdné heslo.

[mibo]

No nevyzaduje do 15minut a jinak jde premenit v konfiguraku sudoers pomoci volby timestamp_timeout, jinak zmena jde i defaultne na dany cas, rekompilaci suda s parametrem --with-timeout=cas a co se tyka recovery rezimu tak zde je to taky faaaaakt veky problem si to upravit podle mistnich podminek zabezpeceni, kazdopadne ja tuhle debatu nechapu Ubuntu je take GNU/Linux => vsechno si muzete zmenit jak chcete.

[David Jaša]

Předchozím postem se snažím ukázat skutečný základ této fámy:

Dalsi vec co mi subjektivne vadi je, ze je sudo zneuzite uplne na vse a nemam defaultne konto root.

Nastavení sudo teď není bezpečnostní díra, ale v budoucnu být může -- předpokládám ale, že to pak vyřeší jeden update, proto s tím nemám problém.

Ad poslední věta: už jsem to psal před tebou, jenom jsem šetřil hlasivky. :-P

[h-aro]

Bohuzel se asi celou dobu mylne domnivam ze sudo je urcene na trochu neco jineho. Myslel jsem ze sudo by se melo pouzivat na specifickou skupinu programu, u kterych potrebuju zajistit, aby i normalni (user) uzivatel jej mohl spustit s pravy roota, ale na druhou stranu chci mit moznost vybrat si kteremu userovi dam moznost spoustet programy s pravy root a jake. A opravdu si nemyslim, ze by mel mit user v systemu pristup ke vsem castem systemu, pokud nevi co dela, coz se u zacileni *buntu na zacinajici uzivatele da predpokladat aspon v nadpolovicni vetsine, ale statisticke udaje nemam, takze je to pouze moje nicnerikajici domnenka.

[David Jaša]

Myslel jsem ze sudo by se melo pouzivat na specifickou skupinu programu, u kterych potrebuju zajistit, aby i normalni (user) uzivatel jej mohl spustit s pravy roota, ale na druhou stranu chci mit moznost vybrat si kteremu userovi dam moznost spoustet programy s pravy root a jake.

To je "tradiční" použití sudo, které ovšem nevylučuje nové použití na desktopu -- umožnit spouštění nástrojů pro správu systému i ze sezení běžného uživatele a přitom je od ostatních dostatečně oddělit.

A opravdu si nemyslim, ze by mel mit user v systemu pristup ke vsem castem systemu,

Dnes už si tito lidé Linux instalují sami. Je otázka, zda je lepší na to nadávat nebo udělat něco pro to, aby tito lidé byli schopni sami bezpečně provádět základní nastavení.

Mimochodem k sudo má přístup jenom první uživatel vytvořený při instalaci. To víte?

[h-aro]

Abych se pravdu priznal, tak nevim a dekuji za tuto informaci, aspon mi to zase trochu rozsirilo obzory :). V podstate se asi shodnem na tom (doufam), co ani jeden nepopirame, ze je dulezite, ze si muzeme vybrat a ne vse musi sedet kazdemu. A na zaklade toho a samozrejme sveho nejlepsiho presvedceni, ktere nemusi byt nekdy az tak nejlepsi :), je dost pravdepodobne ze se budou lide ve svych prioritach pri pouzivani ruznych nastroju lisit a o nic jineho me v mych postech neslo. Proto to byl mozna pro nekoho moc ostry vypad (nemireno primo proti Vam) a timto se mu omlouvam.

[stinovlas]

Omlouvám se, jestli se pletu, ale nemá náhodou root zamknuté heslo? Protože pokud by měl prázdné heslo, stačilo by zadat su a byl bys nalogovaný =o)...

[Jan Zapletal]

Nechci rikat, ze Ubuntu je hype, ale urcite maji dobry marketing.

Na ruznych mistech (doma, prace, drive skola) pouzivam Mandrivu (drive Mandrake), Debian, Ubuntu a Fedoru (drive Red Hat) a vsechny tyto distribuce mi prijdou srovnatelne.

V jedne verzi se jedne distribuci povede prijit s necim zajimavym, podruhe zase nejake jine. Vsechny zminene distribuce obsahuji zhruba stejne programy, vypadaji podobne, obsahuji komfortni nastroje pro konfiguraci. Pokud mam naladu, nikdo mi nebrani se vrtat primo v konfiguracnich souborech. Debian/Ubuntu maji vice baliku primo v jejich repositarich, pro Mandrivu/Fedoru jich je zase vice na strankach 3. stran.

Na otazku "proc je Ubuntu na takovem vzestupu" bych zkusil odpovedet marketingem.

Kdysi byvaly silene navaly radosti pri vydani noveho Red Hatu. Potom se uzivatele mohli zblaznit pri vydani noveho Mandraku. Nyni to je zrovna Ubuntu. Proc? Protoze je jeste neokoukane, jako byly ve sve dobe i ty ostatni distribuce.

Dnes se treba skoro kazda distribuce predhani, jestli ji funguje tzv. 3D desktop (pominme jeho uzitecnost). Je treba tato vymozenost v Debianu? Je, staci nainstalovat balik compiz a pridat jeden parametr do /etc/X11/xorg.conf. V Mandrive to je jeste jednodussi - staci kliknout do nastaveni grafiky a zaskrtnout tlacitko "chci 3d desktop". Psalo se o tom? Myslim, ze moc ne. Ovsem zaznamenal jsem nekolik clanku "Podle tohoto jednoducheho navodu budete mit v Ubuntu 3D desktop".

O Ubuntu se zkratka pise a to pritahuje dalsi zvedavce.

[kotrcka]

Smutne je, ze Fedora tak padla. Preco je to tak? Moj druhy oblubenec, Slackware tak isto, ale to je jasnejsie, je to distro pre pokrocilejsieho uzivatela a je tu vidiet jasny odklon k desktopovo orientovanym distribuciam. Ale Fedora?

[Jan Grmela]

Možná na to měla vliv FC6, o které jsem toho moc dobrého neslyšel a i já sám s ní mám špatné zkušenosti. Ale třeba jen žiju v nějaké speciální komunitě

Na serverch bych čekal víc CentOSů, taky jsem předpokládal, že SUSE bude výš než Mandriva. Ale ten Slax se dal čekat, myslím, že ho dost lidí podporuje už jen proto, že je český.

[vogo]

vyšel mi můj tip na arch, je do osmého místa, jupí :)

[rastos]

Takže typický respondent je zamestnaný chlap s maturitou vo veku 20-25 rokov. Najprv si to osahá na SLAX-e, potom 2 roky používa na desktope Ubuntu a na serveri Debian na 32 bitovom x86 a keď dá dohromady prachy tak ich vrazí do RHEL. Keď mu Linux nestačí (čo je málokedy) siahne po W2k/NT.

[waldo.pepper]

Existují tři stupně pravdy: lež, sprostá lež a statistika, povídal náš profesor matematiky. Škoda, že soutěž nebyla o ceny, protože poprvé v životě bych se dostal do slosování za správný tip

[peso]

Hádanie sa o linuxovské distribúcie, ktorá je zlodejská a ktorá ešte horšia nenormálne "napomáha" rozšírenosti linuxu. A "výborné" je, že sa takto zvrháva kopec diskusií o linuxe.

[LFCIB]

Dejte mi kvalitní balíčkovací systém a kvalitní balíčky a může se to jmenovat třeba Ubudora, Febuntu, Dedriva, Slackhat Ale když to zůstane u názvu Debian, taky mi to vadit nebude Testuji nové Kubuntu a pocity jsou smíšené, je vidět snaha, ale je to takové "ušité horkou jehlou", už toho bylo tolik, že jsem chtěl psát seznam chyb, ale nebyl čas. Třeba se mi vůbec nelíbilo sudo bash, ostatní distra při instalaci chtějí root heslo a tím to hasne. Jinak je to naplněno novými věcmi a je to ihned víceméně použitelné. Vyzkoušel jsem hodně distribucí a s žádnou jsem nebyl tak nespokojen abych ji označil za nepoužitelnou. Nakonec jsem zakotvil ve vodách Debianu a jsem naprosto spokojen. I vám přeji zakotvit a spokojeně užívat, aniž byste museli někoho přesvědčovat, že zrovna vy máte to nejlepší.

[XMurder]

Třeba se mi vůbec nelíbilo sudo bash

unix~% sudo -s

[haha]

I kdyz Slackware dopadnul jak dopadnul furt pro me je no1 a menitnebudu. Pouzivam ho ze zvyklosti a ne z toho zda li je nejoblibenejsi.....

[svaca]

To je mi novinka, Slackware dopadnul SKVELE, mrkni obcas do changelogu, je super kam to distro miri ...

[Kaa_cz]

Mno, když u serverů sečtu RedHat, CentOS (protože to je technicky identický produkt) a Fedoru (někdo občas potřebuje novější features a nelpí na dlouhověkosti) tak se RedHat rodina s 15,7% dostává na slušné 2. místo, takže jsem spokojen

[Re]

tohle je ta nejnudnější a nejzbytečnější diskuze, co jsem kdy četl

[Michal Kubeček]

Tak to vám docela závidím…

[svaca]

Ted si predstavete, kdyby existoval opravdu jen ten jeden "United" linux, zadny jiny ....

[mibo]

A ono je jich snad vic :-O, ze bych zkusil i jine jadro s timto nazvem??? :D

[George]

By me zajimalo , jak by asi dopadl na desktopech Debian, kdyby byl stable od zacatku roku.