Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Hlasování bylo uzavřeno. Výsledky byly zveřejněny ve středu 2. 5. 2007.
Již poosmé probíhá na našich stránkách anketa o nejoblíbenější distribuci. V prvních letech vládl Red Hat, pak jej vystřídal Mandrake, loni však vaše přízeň vytáhla až na samý vrchol Debian. Velmi dobře si vedlo i SUSE; jeho komunitní verze přilákala spousty nových uživatelů. Podrobnější výsledky si můžete prostudovat v loňském vyhodnocení.
Oproti minulým ročníkům dochází v hlasování ke změně. Vyslyšeli jsme vaše žádosti a anketu zjednodušili. Původně se dávaly hlasy za každou používanou distribuci. Jenže tento koncept vedl k mnoha nejasnostem a diskusím. Letos je situace jednodušší - prostě dejte hlas distribuci nebo distribucím, které máte rádi, a o kterých si myslíte, že si váš hlas zaslouží.
Pro vaše oblíbené distribuce můžete hlasovat ve čtyřech kategoriích. První kategorií je Desktop. Vyberte tu nejlepší distribuci pro domácí počítač, pracovní stanici či notebook. Další kategorie je Server. Která distribuce je nejvhodnější pro server, ať už z hlediska výkonu, stability či spravovatelnosti? Třetí kategorie je LiveCD. S jakým živým CD byste se pochlubili okolí, které máte vždycky u sebe místo krabičky poslední záchrany? Čtvrtou kategorií je Enterprise, do niž patří komerční distribuce s možností technické podpory dostupné v Česku.
V každé kategorii vyhlásíme vítězem tu distribuci, která získá nejvíce hlasů. Vítěz mezi vítězi získá titul Distribuce roku 2007. Hlasování potrvá od 11. dubna do 27. dubna včetně. Vyhlášení výsledků proběhne 2. května.
Každý návštěvník smí hlasovat jen jednou. Systém se snaží bránit proti vícenásobnému hlasování. Ochrana je vícestupňová a zahrnuje i blokování IP adresy na určitou dobu. Žádná ochrana ale není dokonalá, a proto spoléháme na vaši čestnost, že se nebudete snažit snažit pomoci své distribuci podvodem. Pokud hlasujete poprvé, a přesto vám systém odmítne uznat váš hlas z důvodu blokace IP adresy, opakujte hlasování později - možná vám váš poskytovatel připojení k Internetu přiřadil dynamickou IP adresu, ze které už někdo před vámi hlasoval.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Chyba mi tam znamenie zverokruhuAno, metoda sběru dat o hodně lepší než loni)
vlastne ted nemas moznost jak to vyvratitne? stačí najít jediného idiota, který se za idiota považuje a tvrzení vyvráceno sporem
uprava .conf souboru se samozrejme netyka jen grafickych karet. Ubuntu trpi velkou absenci "klikatek" a "control center" typu Yast v SUSE (nerikam, ze je to dobre) coz cini ubuntu pro zacatecnika mnohem obtiznejsi. Co se tyce "odvozenin z Ubuntu"... Instalace Debianu (od verze Etch) je stejne jednoducha jako Instalace Ubuntu. Debian obsahuje defaultne nejake kodeky, ktere Ubuntu nikoli. Takze ja si podle vas mam poridit odvozeninu ze Debianu, ktera neumi .mp3, a kdyz se mi to nelibi tak si mam poridit odvozeninu z odvozeniny z Debianu, ktera uz to zase umi??? Proc jsem tedy nezustal u DEBIANU??? Zlaty Debian....Tak jsem si právě instaloval Debian a připadá mi, že to, na co si v Ubuntu stěžujete, je právě dědictví z Debianu. Zlatý Debian... Takže až se konečně Ubuntu zbaví i posledních reliktů "debianního" přístupu k uživateli, bude opravdu supermegahypercool
Ak chcete vyuzivat proprietarne formaty ako MP3, tak to ste mohol ostat rovno pri Windows :)Aha, takže mám teď všecky MP3ky převést na OGGy? To asi tu hudbu moc rád nemáte. Na tyhle zběsilé převodníky, kteří "aktualizují" kodeky u hudbeních nahrávek, na ty bych chtěl mít nějaké pravidlo číslo 1... Každou druhou neděli by to mělo znít z kazatelny. Heh.
Instalace Debianu (od verze Etch) je stejne jednoducha jako Instalace Ubuntu.A to se vůbec nestydíte takto lhát? http://wiki.ubuntu.cz/Pr%C5%AFvodce_instalac%C3%AD
Debian obsahuje defaultne nejake kodeky, ktere Ubuntu nikoli. Takze ja si podle vas mam poridit odvozeninu ze Debianu, ktera neumi .mp3, a kdyz se mi to nelibi tak si mam poridit odvozeninu z odvozeniny z Debianu, ktera uz to zase umi???Vy jste buď slepej nebo hloupej. Je to přístup Ubuntu, protože dalo slib, že vždy bude takové, jaké je. Pokud ty kodeky chcete, tak se vás to při spuštění nestandardního formátu zeptá, zda chcete stáhnout jeho podporu a tak si ji stáhnete a naisntalujete a už vám to poběží navždy. Nechápete na tom něco??? Ve windows se také stahují kodeky do BSPlayeru i do WMP, tak neblábolte pitomosti.
Proc jsem tedy nezustal u DEBIANU???Protože je jiný než Ubuntu, proto.
Lhát? Viděl jsi v poslední době Debianí installer? Mně přijde velice jednoduchý.Instalace Debianu (od verze Etch) je stejne jednoducha jako Instalace Ubuntu.A to se vůbec nestydíte takto lhát? http://wiki.ubuntu.cz/Pr%C5%AFvodce_instalac%C3%AD
Nemůže být proto snazší, vyžádá si více orientace.Když jsem Debian testoval, tak mi to připomínalo instalace ve Windows. "Next, next, ..."
Nehledě na to, že při instalaci Ubuntu mohou lidé pokračovat v práci s internetem, poslouchat hudbu, odreagovat se u her...Já mám dneska náladu se s nikým nehádat, asi za to může únava. Tak alespoň řeknu: "LOL"
Není pravda, že uživatel není při instalaci obznámen o přepisu MBR.V tom případě jsem asi výjimka, protože mě to milé překvapení čekalo až při rebootu. Je sice pravda, že už je to delší dobu, co jsem Ubuntu zkoušel (a v nejbližší době to rozhodně nehodlám opakovat), takže to může být i tím, ale nějak nevidím žádnou změnu ani na těch screenshotech v Průvodci instalací.
Drtivá většina uživatelů tu instalaci do MBR potřebuje, jinak si mohou zamezit přístup k ajkémukoliv nainstalovanému systému. Minimalizuje se tím riziko zmatení a problémů méně znalých uživatelů a následně nesmyslných milionů dotazů ve fórech ak konferencích.Tak to jsem měl smůlu asi zase jen já, když mi to zamezilo v přístupu ke 3 operačním systémům z celkově 5 nainstalovaných. Sice to není problém opravit, když člověk ví kam šáhnout, ale je to vopruz. A když už někdo zvládne naporcovat disk, tak by byl IMHO schopný i pochopit, co je MBR a rozhodnout se sám, zda jej chce přepsat. Samozřejmě by to ale bylo za cenu toho, že instalátor by byl o jeden krok delší.
Ti uivatelé, kteří vědí, co je to MBR, a kteří ví, že to do něj nechtějí nainstalovat, to do něj instalovat nemusí a použijí Alternate CD nebo třeba instalační obraz pro instalaci z internetu.Takže například na www.ubuntu.cz/stahnout je vysvětleno konkrétně kde, že je potřeba instalovat z Alternate CD?
Takže například na www.ubuntu.cz/stahnout je vysvětleno konkrétně kde, že je potřeba instalovat z Alternate CD?Na to můžu odpovědět asi takto: takže například na iDnes je vysvětleno konkrétně kde, že je potřeba instalovat (...) Ubuntu.cz je dobré, ale není to nic oficiálního...
Alespoň v Kubuntu (Live CD) možnost úpravy (nebo aspoň výběr neinstalovat) je, ale musí o tom člověk vědět, protože není extra varováno: sám jsem to přehlédl, protože jsem se spolehl na to, že to bude někde křičet. Nekřičelo, a tak jsem přehlédl v závěrečné sumarizace instalačních kroků, že na MBR lze kliknout (písmena modře a podtrženo). Moje blbost. Jako naprostý laik bych asi chtěl MBR přepsat (aby mi chodily ty windowsy), jako zkušený bych si měl dávat větší pozor, a stejně asi raději instaloval z "alternate CD" (např. oem-režim je dobrá věc pro instalaci pro známé). Facit: no problemNení pravda, že uživatel není při instalaci obznámen o přepisu MBR.V tom případě jsem asi výjimka, protože mě to milé překvapení čekalo až při rebootu. Je sice pravda, že už je to delší dobu, co jsem Ubuntu zkoušel (a v nejbližší době to rozhodně nehodlám opakovat), takže to může být i tím, ale nějak nevidím žádnou změnu ani na těch screenshotech v Průvodci instalací.
Tak to jsem měl smůlu asi zase jen já, když mi to zamezilo v přístupu ke 3 operačním systémům z celkově 5 nainstalovaných. Sice to není problém opravit, když člověk ví kam šáhnout, ale je to vopruz.Vsadil bych se, že jste jen nedával při sumarizaci instalace pozor, stejně jako já. Ale od toho tam ten přehled je... Takže jste si zamezil v přístupu sám, ne že "to"
A když už někdo zvládne naporcovat disk, tak by byl IMHO schopný i pochopit, co je MBR a rozhodnout se sám, zda jej chce přepsat. Samozřejmě by to ale bylo za cenu toho, že instalátor by byl o jeden krok delší.Nikdo nemusí porcovat disk, stačí přijmout navržené řešení. Nejde o krok instalátoru, jde o to, že kdo neví, co je to MBR, bude mít zbytečné dilema. Live CD je určeno především laikům, pro ty, kteří chtějí mít (nepatrně) větší kontrolu, co se kam instaluje, je tu alternate-CD. A že není tak snadno k nalezení - to přeci vyplývá z logiky věci. To je cesta pro zkušenější, kteří by si ho nalézt umět měli.
sám jsem to přehlédl, protože jsem se spolehl na to, že to bude někde křičet. Nekřičelo, a tak jsem přehlédl v závěrečné sumarizace instalačních kroků, že na MBR lze kliknout (písmena modře a podtrženo).Důkaz (tedy nelze kliknout na MBR, ale na umístění (hd0)): Obrázek
Spor: ObrázekTen můj pochází z mé vlastnoruční instalace Kubuntu 6.10. Můžete identifikovat ten váš?
U věcí jako je instalátor ve mně daleko větší důvěru vzbuzuje takový, který je co nejjednodušší, nejlépe v textovém modu :) - protože pak mám pak větší důvěru, že nebudu mít problém i na kdejaké šunce.
Nevzpomínám si, že bych někdy potkal distribuci, kde by instalace nešla spustit v textovém modu, pokud to tak člověk potřebuje nebo chce.
když by to bylo vykoupeno menším počtem počítačů, na kterých se mi to beznesnází rozjede a v pořádku dokončí?
A skutečně tomu tak je, nebo je to jen vaše iracionální obava?
Debian (k Slackwaristům:netrvrdím že jen ON :P:) je úžasnej mimo jiné právě tou širokou škálou možností - že může fungovat jako firewall na nějaké šunce, stejně jako systém na domácím multimediálním počítači.
A jiné distribuce než Debian a Slackware snad ne?
V minimalních požadavcích na instalaci strčí Ubuntu s přehledem do kapsy... a takovéto vlastnosti je třeba si vážit :)
Stejně jako jiných vlastností, z nichž v některých naopak bude lepší to Ubuntu.
A jiné distribuce než Debian a Slackware snad ne?Rozhodně jsem si nechtěl klást nároky na úplnost svého dvouprvkového seznamu ;) Omlouvám se, že to bylo tak nešikovně zapsáno, že jste to mohl špatně pochopit. Nicméně některé jistě ne - některé se prostě na starší stroje tak dobře jako třeba Debian rozhodně nehodí.
Currently we have official packages optimized for the i686 and x86-64 architectures.
Všechny procesory i486 a novější jsou stále podporovány.Domnívám se tedy, že na zastaralejší počítač se hodí více Debian, než například ArchLinux. Neříkám tím, že ArchLinux je špatná distribuce, jen se prostě nehodí na zastaralejší počítač.
Nedělám si ambice přesvědčit vás o tom, abyste něco bral, ale nebuďte prosím v diskuzi nespravedlivý a kousavý. Pochopil jsem, že mně ve svém příspěvku obviňujete z umělého vyrábění argumentů, které nemají žádný zásadní význam. Ale kdo jste, že se odvažujete posuzovat, co pro někoho zásadní význam má a pro druhého nikoliv? Právě to, že nejsme všichni stejní a že nepotřebujeme všichni jedno a to samé, činí svět kolem zajímavější. Domnívám se, že vyhrát by v této anketě měla taková distribuce, která nabízí vlastnosti, které uživatelé nejvíce oceňují. Pokud tu někdo zmíní jako výhodu své distribuce možnost surfovat během instalace, proč bych já nemohl zmínit výhodu instalovat svou oblíbenou distribuci bez problémů i na 486? Až na výsledku ankety uvidíme, která vlastnost je pro většinu čechoslováků:) důležitější.
Já třeba pracuju ve školství, a mám plnej sklad všelijakých strojů na úrovni 486, které nikdo nepotřebuje a uvítám možnost, když si můžu za pomoci své oblíbené distribuce z kteréhokoliv udělat třeba osobní firewall, nebo sestavit pokusnou síť pro studenty. Nechápu, co chcete získat z toho, když mé potřeby prohlašujete za extrémní případy a mé argumenty označujete za účelové? Doufám, že ne jen to, abyste se vyhnul poctivému přiznání: "máte pravdu, unáhlil jsem se, opravdu jsou distribuce, které mají výhodu bezproblémové instalace na starší stroje, než distribuce jiné? Já to sice nepotřebuju, ale pokud máme zvažovat výhody jednotlivých distribucí, tak si i toto zaslouží zmínit."
Vaší poznámce o tom jestli "poběží" nebo "nepoběží" také moc nerozumím... ta má věta, která vzbudila vaší pozornost přece zněla...
....některé se prostě na starší stroje tak dobře jako třeba Debian rozhodně nehodí.tedy ne "nepoběží" ale "nehodí" což je myslím v souladu s tím, co tady opakujete.
Moje vyjádření k 486 vám možná může znít kousavě, ale já si pod pojmem "starší počítač" opravdu představím něco na způsob 600 MHz Duronu a ne 486. Stejně jako když mi řeknete "starší auto", představím si něco maximálně do úrovně Škody 105 a ne Spartaka…
Pokud tu někdo zmíní jako výhodu své distribuce možnost surfovat během instalace, proč bych já nemohl zmínit výhodu instalovat svou oblíbenou distribuci bez problémů i na 486?
Aby nedošlo k omylu: oběma těmto kritériím přikládám tak nízkou váhu, že se ani nepokouším přemýšlet, co je pro mne důležitější. To surfování by snad mohlo mít výhodu, že když se něco podělá, bude šance vygooglovat řešení. Podle zákona schválnosti by se ale stejně jako první podělala konfigurace sítě… :-)
Co se týká "nepoběží" vs. "nehodí", míchání odlišných pojmů jste se v první řadě dopustil vy sám. Přečetl jste si totiž, že
a z těchto dvou tvrzení jste myšlenkovým skokem dospěl k závěru, že Debian se na starší stroje hodí víc než Arch. To je ale naprosto neoprávněná úvaha. Ty dvě věty jsou naprosto ortogonální a nijak z nich nevyplývá ani to, že Arch na 486 nepoběží, ani to, že Debian není také optimalizován pro i686 (a připadalo by mi absurdní, pokud by v dnešní době nebyl). Jinak řečeno, v těch dvou větách můžete prohodit "Debian" a "Arch" a dostanete tvrzení, která nejsou v rozporu s původními dvěma. Nemluvě o tom, že pro naprostou většinu činností optimalizace pro konkrétní model procesoru stejně přináší mizivý efekt.
...a z těchto dvou tvrzení jste myšlenkovým skokem dospěl k závěru, že Debian se na starší stroje hodí víc než Arch. To je ale naprosto neoprávněná úvaha. Ty dvě věty jsou naprosto ortogonální a nijak z nich nevyplývá ani to, že Arch na 486 nepoběží, ani to, že Debian není také optimalizován pro i686 (a připadalo by mi absurdní, pokud by v dnešní době nebyl). Jinak řečeno, v těch dvou větách můžete prohodit "Debian" a "Arch" a dostanete tvrzení, která nejsou v rozporu s původními dvěma. Nemluvě o tom, že pro naprostou většinu činností optimalizace pro konkrétní model procesoru stejně přináší mizivý efekt.Tak tohle tvrzení je pro mně opravdu zajímavé, protože buď si budu muset poopravit názor já, nebo se mýlíte vy. Až dosud jsem se domníval, že procesory třídy i686 mají rozšířenou instrukční sadu oproti těm z třídy i386 a z toho důvodu balíčky předkompilované pro i686 nemusí běhat na strojích s i386. Znejistil jste mně, asi si o tom budu muset ještě něco nastudovat :)
-march
a -mcpu
. První definuje, jaká instrukční sada bude použita ve výsledném kódu (a tedy na jakých procesorech bude kód fungovat), druhá říká, pro jaký procesor bude kód optimalizován. Takže to, že je Arch optimalizován pro 686, nevypovídá naprosto nic o tom, na jakých procesorech poběží, stejně jako tvrzení, že Debian poběží i na 486, nevypovídá nic o tom, pro jaký procesor je jeho kód optimalizován. Pokud totiž přeložím kód s '-march=athlon -mcpu=i486
', bude sice optimalizován pro Athlon, ale poběží i na 486. A ve vámi citovaných větách se píše víceméně jen to, že Debian je '-march=486
', zatímco Arch používá '-mcpu=686
'. Není tam ani slovo o tom, jakou hodnotu -mcpu
používá Debian (a silně pochybuji, že by to u dnešních verzí bylo 486
, to by totiž byl naopak argument proti Debianu), ani o tom, jakou hodnotu -march
používá Arch (docela klidně by to mohlo být i 486
).
a z těchto dvou tvrzení jste myšlenkovým skokem dospěl k závěru, že Debian se na starší stroje hodí víc než Arch. To je ale naprosto neoprávněná úvaha. Ty dvě věty jsou naprosto ortogonální a nijak z nich nevyplývá ani to, že Arch na 486 nepoběží, ani to, že Debian není také optimalizován pro i686 (a připadalo by mi absurdní, pokud by v dnešní době nebyl). Jinak řečeno, v těch dvou větách můžete prohodit "Debian" a "Arch" a dostanete tvrzení, která nejsou v rozporu s původními dvěma....docela drsně mýlíte. Dočetl jsem se například toto...
It's generally upwards compatible; so i386 binaries will run fine on a i586 or i686 system; but the other way around *may* not work, or if they do may actually be slower. For most binaries (like applications), the compiler optimization differences are so small that it's not worth compiling for anything other than i386. However a select few packages, like the kernel, glibc, and openssl, may have dramatic performance benifits when compiled specifcally for the processor you have, so the distro makes different binaries available. And the installer will automatically pick the best one your hardware can support.Tím bychom to tu asi mohli ukončit, abychom nezabíhali do věcí, které se ankety asi už moc netýkají... S pozdravem...
Arch je optimalizovaný pro procesory generace i686 (nepoběží na žádném nižším čipu x86 (i386, i486, i586)), takže z moderních procesorů dostanete více. http://wiki.archlinux.org/index.php/ArchLinux_(%C4%8Cesky)Ad argument proti Debianu...
"Take mi vadi jek se ubuntu stylizuje do pozice Nejvhodnejsi distribuce pro zacatecniky, co jednoznacne neni pravda.S takovými lidmi zjevně nemá cenu se hádat... aneb nechte si munici do flamu^H^H^H^H^diskuze pod vyhlášením výsledků.
NE.Opravdu? A na co je to vlastně odpověď?
Kritizuji napriklad Ubuntacke tvrzeni, jsme nejpouzivanejsi distro na sveteA není to tak? Podle čeho to tedy měříš ty?
Nastesti / nanestesti znam velmi dobre STATISTIKUJá přeci vůbec nemluvil o žebříčku na Distrowatch. S tvrzením, že o sobě Ubuntu něco takového říká (a ještě je všemu na základě pořadí na DW), jsi přišel ty. Ptal jsem se, podle čeho víš, že Ubuntu _není_ nejpoužívanější distribucí.
Nastesti / nanestesti znam velmi dobre STATISTIKU abych vedel, jak se ma zebricek sestavovat.Znáš houby, viz dále. Mimochodem, jediný ohánějící se DW, jsi ty... V opačném případě prosím o odkaz na příslušný komentář. Hledej, pusinko, hledej.
Jiste jste si vsiml, ze je tady anketa, a clovek svou preferenci zkrizkuje do prislusneho policka. Na serveru distrowatch.com ovsem neni zadna otazka typu "kterou distribuci preferujete?", je tam pouze zebricek navstev v "info o distribuci". Pokud oplyvate vyssi nez podprumernou inteligenci, musi vam byt jasne, ze cteni nejakeho povidani o distribuci asi nebude vyjadreni preference dane distribuci.Na ABC Linuxu chodí především velmi zkušení uživatelé, kteří se o svůj OS povětšinou zajímají do hloubky, případně se jedná rovnou o vývojáře. Čili: nejedná se o průřez používanými OS, ale o průřez jen nevypovídající skupinou respondentů. S vyšší než podprůměrnou inteligencí to pochopíš. Možná. (Čímž nemluvím o popularitě / používanosti některé z distribucí. Jen o respondentech.)
Mimo to, pokud zavita ctenar novacek, pravdepodobne nejdrive zaklikne polozku c.1, takze se dostavame do situace, kdy se nejvice klika na polozky v horni casti seznamu a cim vyse se klika, tim vyse se polozka nachazi. A cim vyse se polozka nachazi, tim vice se na ni klika.Mimo to, pokud sem zavítá čtenář nováček, pravděpodobně nejdříve vyzkouší položku, která vyhrála v anketě.
Pokud by jste musel statisticky zpracovavat velke objemy dat, asi by vam bylo na prvni pohled jasne, ze tato statistika je bohapusty nesmysl, nebot osobni preference uzivatelu z principu nemohou byt funkci poctu preferenci od ostatnich uzivatelu, coz v pripade distrowatch neplati.Máš tam napsáno, jak se k číslům došlo. Že s výsledkem neumíš pracovat, není chyba DW.
Mimo to, jen clovek po poziti omamnych a psychotropnich latek by se mohl domnivat, ze na server distrowatch.com chodi firemni klientela.Mimo to, ta nechodí ani sem, natož aby hlasovala...
Ziskany vzorek dat tedy nakonec reprezentuje jakou skupinku "uhrovatych pubertaku", kteri se navic nechaji snadno ovlivnit nebot chteji byt IN (ve vsech aspektech sveho zivota .... - mladi).Podle sebe...
Docel by me zajimalo, v kolikati firmach a na kolika vypocetnich clusterech, na kolika vedeckych pracovistich podle vas funguje Ubuntu? Z vlastni zkusenosti mohu bez obav rici, ze tyto oblasti jsou okupovany DEBIANEM, Novel/SUSE a RedHAT/Fedora resenimi, kterym v druhe vlne sekunduje Gentoo.
Takze. I v pripade, ze prijmeme zcela nesmyslne sestavenou statistiku distrowatch za spravnou, po zahrnuti firemni a vedecke sfery do zebricku se Ubuntu propadne az cca o desitky procent dolu!!!Málo vykřičníků. Chce to vííííííííc!!!!!!!!!!!!!!!!
Denhle pripad mi presne pripomina jeden matematicko statisticky vtip (...)Ano, přesně tvůj případ.
PS.: Vsiml jsem si ze mi tykas, a ja napsal cely prizpevek s pouzitim vykani. uz se mi ho nechtelo mazat, v dlouhych diskuzich ztratim prehled komu tykat, a komu vykatZ jednoho filmu: my si netykáme, já ti tykám!
Nectu vyjadreni na "ubuntu.com" v tom mate pravdu. Ale komunita ubuntu je ze vsech zcela s prehledem nejurvanejsi. Takze odtud vane vitr....Cucáte si z prstu vlastní výmysly a ty pak předhazujete tady na fóru. Zcela s přehledem nejuřvanější jste tu vy (protože používáte Ubuntu?).
Vy sam jste toho dukazem. I kdybych byl pitomy flamewarista,Nechte si příště ten kondicionál od cesty
nikdy se mi nepodari roztocit takovou nesmyslnou diskuzi o jakekoli distribuci s vyjimkou Ubuntu. Vzdycky se najdou "Ubuntaci" kteri budou zurive rvat a citit se dotceni....O kousek vedle se právě zarputilí "anti-bunťáci" pokoušejí tvrdit, že není nic těžkého na tom, nainstalovat si jiné desktopové prostředí, vy tu naopak o kousek výše blábolíte, že je moc obtížné nainstalovat si pomocí automatického dialogu (který se spustí, jakmile projevíte snahu otevřít MP3 soubor) potřebnou podporu. Obojí je pak použito proti Ubuntu... Tak nevím, nějak si to ujasněte. Jediné řvouny, co tak člověk potká, jsou vašeho typu: hovno vědí o čem (viz vaše Nectu vyjadreni na "ubuntu.com" ), hovno vědí proč vlastně, ale o to víc řvou. Pak skončí tím, že "ee jsou ti druzí" a to že je celá podstata sporu. Takže odtud vane vítr...
Naznam takove diskuze kolem openSUSE, Debianu, Mandrivy, Gentoo ani cehokoli jineho. Mit buntu je podle ubuntaku IN. A kdyz si nekdo plete OS se smyslem zivota je to na povazenou....Haha, to je zajímavé, já mohl číst minimálně tady na abíčku diskuse, kde se něco podobného předhazuje lidem preferujícím SUSE, Debian, Mandrivu i Gentoo. A hlavně trolly vašeho typu, kteří si pletou OS nejen se smyslem života, a proto použijou každou příležitost, jak na ten momentálně "neoblíbený" zaútočit.
Vtip je v tom, ze ja "utocim" (dovolil bych si tvrdit kritizuji) distribuci. VY utocite na me! Zatimco ja vyjadruji sve osobni nazory na kus softwaruChcete vidět, jak lžete? Tak prosím:
Cela tato diskuze vznikla proto, ze jsem vyjadril nelibost nad stylizovanim se ubuntu jeho komunitou
Ale komunita ubuntu je ze vsech zcela s prehledem nejurvanejsi. ... Vzdycky se najdou "Ubuntaci" kteri budou zurive rvat a citit se dotceni...Tohle za vás psal váš mladší bratr, že jo...
, VY ubuntaci to berete jako osobni utok, a utocite na me! Zvlastni ze? kritika SW vyusti v osobni invektivyA zvláštní, že hlavně u vás.![]()
A pak kdo je tu nejurvanejsi!Jednoznačně vy.
zkousel jsem arch misto slackwaru (na desktopu) a nejak moc nadseny jsem z toho nebyl... sice balicky opravdu akutalni... ale celkova vyladenost docela mizivaArch se zásadně dolaďuje upgrady a updaty za pochodu
Proč tam tu volbu dávají?Protože některé lidi tu výsledky zajímají.
Dobře. Pak ale musíte uznat, že ze statistiky vypadne obrovské množství vysoškoláků, kteří zatím mají pouze maturitu. Jinými slovy vám vznikne směs pracujících, studujících VOŠ, pomaturitní studia, pracovní/studijní pobyty v zahraničí, ale také vysoškoláků a nezaměstnaných.No jistě. Ale kdybychom se měli snažit postihnout každou takovou eventualitu, dopadlo by to takhle.
Muzu mit jednu poznamku? Tohle je anketa o DISTRIBUCICH, ne o vzdelani. Je to jen pomocne policko, to uplne nejmene dulezite ze vsech. Proc jej tedy resite?To bude tím, že je to nejméně důležité ze všech. Políčko sociální kategorie tohle řeší dost o dost lépe, protože vypovídá asi víc o lidech, kteří Linux používají, než jaký diplom mají momentálně v šuplíku, takže student SŠ/student VŠ/vědecký pracovník apod. jsou asi lepší kategorie než ukončená ZŠ/SŠ/VŠ
Vždycky a všude se ptají na vaše dosažené vzdělání, nikoho nezajímá co možná vystudujete, zaměstnavatele taky nezajímá, že máte 6 semestrů a maturitu.Jenomže taková anketa není zaměstnavatel. Co myslíte, je zajímavější údaj, že Linux používá X studentů SŠ a Y studentů VŠ anebo údaj, že ho používá Z lidí s dokončeným středoškolským vzděláním?
Mimochodem základní školní docházka je snad povinná.Třeba se narodil ještě před zavedením...?
IA-64 is a completely separate architecture from Intel 64 and from all other variants of x86-64.Ne
PIN není třeba, stačí si správně tipnout konec platnosti a pak vesele nakupovat
Nevíte někdo na co je vůbec ten kód ccv2 či jak, když je nepovinný?
jak se pozna podle ankety, ze si nekdo na linuxu hraje nebo neco dela ?Myslím, že lidé, kteří si chtějí hrát, mají daleko lepší volbu než Linux :). Tipuju, ze vetsina by odpovedela podobne... mozna by nekdo rekl ze obcas zarelaxuje u nejake archaicke hry a jiny by rekl, ze to ignoruje... nerekl bych, ze by to mohlo byt nejak zvlast zajimave...
Obávám se, že nejsou myšleny přímo hryjak se pozna podle ankety, ze si nekdo na linuxu hraje nebo neco dela ?Myslím, že lidé, kteří si chtějí hrát, mají daleko lepší volbu než Linux :). Tipuju, ze vetsina by odpovedela podobne... mozna by nekdo rekl ze obcas zarelaxuje u nejake archaicke hry a jiny by rekl, ze to ignoruje... nerekl bych, ze by to mohlo byt nejak zvlast zajimave...
jako jiz kazdy rok tradicne chybi, zda se uzivatel na linuxu zivi/pracuje nebo ne.Já myslím, že se dá něco takového jen velmi těžko rozlišovat. Resp. dá, ale k ničemu kloudnému to nevede. Například středoškolák, který Linux používá na svém domácím počítači, na něm sice nepracuje (ve smyslu vydělávání peněz), ale přesto je plnohodnotným uživatelem. Asi mnohem více, než prodavačka za kasou, která je vlastně linuxový terminál.
no chápu, že když máme s manželem společný účet, může hlasovat jen jeden, ale neříkám, že mě to neštve:o)Není to konečně důvod založit si vlastní? Žen je tu jak šafránu, takže i ten jeden hlas do ankety podstatně zvedne procenta
Pokud vím nějaká podpora je dostupná(v čechách) pro většinu distribucí z kolonky Server i Desktop.Ale tady jde o distribuce, pro které nabízejí podporu přímo distributoři.
pokud vím neexistuje nic takového jako RedHatExistuje mnoho verzí distribuce Red Hat, které jsou často používány jak na desktopech, tak na serverech. Že ji už firma Red Hat, Inc. nevydává, to neznamená, že přestala existovat.
ale jen Red Hat Enterprise Linux a FedoraRHEL je zastoupen v kategorii Enterprise a Fedora má svou kolonku jak v kategorii Desktop, tak Server.
Stejně tak již neexistuje SuSE, je již jen openSUSE, a pak SLES - SUSE Linux Enterprise Server a SLED - SUSE Linux Enterprise Destkop (ten by mohl být uveden v kolonce desktop)Distribuce "SuSE" tam nikde uvedena není. Za to je tam položka (open)SUSE, která zahrnuje jak starší verze SUSE tak novější openSUSE. SLES a SLED jsou uvedeny v kategorii Enterprise.