Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Správci sítí, serverů atd. jsou nuceni opustit kategorii "lidé" a vstoupit do jiné, nacházející se mezi Bohem a Ďáblem. Ne, že by sami chtěli, ale uživatelé ("lidé") je tam implicitně odkazují...
Nedávno jsem tu popisoval pokus o přechod z X.org na (vlastnoručně zkompilované) XFree86. Byly tehdy nějaké problémy, ale podařilo se je vyřešit. A vítězná jízda XFree86 pokračuje...
Není to až tak dávno (pár let?), co se výrazně prosazovalo heslo "prohlížeč je univerzální rozhraní". Také jsem tehdy tomu nesmyslu podlehl, ale naštěstí se léčba (šokem) dostavila včas.
Pokusil jsem se rozchodit databázi 602SQL ve verzi 9 pod systémem Fedora Core 3. A výsledek? Smíšené pocity...
Právě se chystám pokračovat v jednom opuštěném open-source projektu, který mi připadá velice zajímavý (a dost dlouho se na něj nesáhlo). O který jde, si zatím nechám pro sebe (až to bude aktuální, snad to každý zjistí sám). Přivádí mě to k úvahám o etickém pohledu na tyto věci.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Ať chceme nebo ne, pokud se má GNU/Linux skutečně rozšířit mezi běžnými uživateli (což by bylo jen dobře, už kvůli internetové bezpečnosti), musí být výrazně "klikací". Prostě, uživatel chce zasednout k počítači, spustit svůj oblíbený program a pracovat - "základní věci" typu kompilace kernelu, přidávání pravidel do iptables apod. jsou mu naprosto ukradené.
V dobách "předlinuxových" (z mého pohledu, tj. někdy před rokem 1999) jsem byl zvyklý používat jako browsery MSIE a Nescape (příp. Lynx, ale to jen zřídka, hlavně na OpenVMS). Mezitím jsem nenásilně přešel na různé jiné prohlížeče, v poslední době preferuji hlavně Operu (bez ohledu na OS, se kterým právě pracuji), často používám Mozillu a Firefox, někdy Konqueror. V pátek jsem pod tlakem okolností musel nějakou chvíli používat cizí počítač, na kterém byl jen MSIE verze 6. A moje zjištění - už ho neumím ovládat!!!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz