Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Původně jsem chtěl odpovědět do diskuze přímo pod tím zápisem, ale nějak jsem se rozepsal, tak to dám do blogu
.
Instalace Gentoo nedonutí nikoho se nic naučit. Většina věcí je proveditelná slepým kopírováním z handbooku do terminálu a člověk nemusí mít nejmenší tušení jak ta věc funguje (a občas ani co vlastně dělá).
Ano ta instalace je náročnější než instalace běžným instalátorem. Pokud se člověk chce něco naučit, tak se to naučí bez ohledu na distribuci, protože instalace stejně zabere jen chvíli (myslím doba kdy člověk něco dělá a ne čekání než doběhne emerge) a každodenní užívání a učení se to nemůže nahradit. Spuštění příkazu jednou prostě není naučení se ho používat.
Jediné co se může naučit je konfigurace kernelu, kde přecejenom člověk musí projevit trochu vlastní snahy.
Tiskni
Sdílej:
Jenže instalace je pro Gentooisty posvátná, takže ...Kdo jsou vlastně ti Gentoisti? Jsem to i já? Posvátného na tom nic neshledávám ačkoliv Gentoo jsem si oblíbil.
.
.
Nepoužívám – funkční Windows se už pár let na žádném mém stroji nenachází, i když pořád jsem ještě nesmazal partition s těmi, které přestaly fungovat
.
. S čím z obsahu nesouhlasíš?
Nicméně válka to rozhodně není, nebo už tu panuje dlouho. Přečti si komentáře, když jsem si dovolil sepsat, co mi na Gentoo vadí
.
Ve svem blogpostu jsem si dal tu praci a vypsal, o jake zkusenosti je takovy zacatecnik po instalaci v Gentoo bohatsi nez ten, ktery si ji naklikal (nebo se posadil k hotove). To co nasleduje, uz zalezi na kazdem z nich (jestli se uci nebo neuci).
Co je zkušenost? To že okopíruju příkaz z handbooku? Pak to dopadá nějak takhle.
Kdyz uz pouzivas Linux od roku 1995, tak ti mozna ani neprijde, ze problem muze byt uz jen lomitko na zacatku adresarove struktury nebo proste pouziti cp. Dokonce takovy problem, ze se do textove radky radeji clovek ani neodvazi, aby neco nezkazil, takze pak pri nejakem problemu namisto reseni radeji rezignuje.
Ale tohle záleží na člověku a ne na distribuci.
Prirovnavals muj postup k tomu, ze chci ucit lidi derivovat, kdyz neznaji zakladni pocetni operace.
To jsem asi nebyl já 
Kdyz se zacinas ucit cizi jazyk, tak je didakticky velmi zajimava zkusenost, kdyz se naucis napodobovanim par frazi, o nichz ti reknou, co znamenaji a pomoci kterych se domluvis v jednoduchych situacich, i kdyz je jeste nedokazes gramaticky rozebrat. Nebo taky ti nekdo muze ukazat cely cizojazycny film, z nehoz nerozumis ani slovo (to abys videl, ze se tim jazykem da opravdu krasne plynne mluvit), a pak ti rict, at se na nej radsi divas v dabingu, protoze kdyz neumis vsechna slovicka a gramatiku od zacatku ,nema cenu pokouset se porozumet.Instalaci Gentoo můžu klidně chápat jako cizojazyčný film, z něhož nerozumím ani slovo, jenom ho absolvuju.
Co se tyce tveho nadpisu, mam spis pocit, ze na hodne lidi pusobi slovo Gentoo jako hadr na cerveneho byka a hned si zacnou stezovat na "sektu" (nepusobilo jeste pred nedavnem podobne slovo Debian?), ackoliv k tomu nemaji zadny vecny duvod.Nadpis už jsem tu výše vysvětloval.
Viz zacatek myho prispevku, ja bez emoci vypisu par faktu, cim si clovek projde pri instalaci, a pro tebe to znamena automaticky "zase obhajobu Gentoo". Nezapomen proto psat podobne reakce pokazde, kdyz se nekde objevi jmeno jakekoliv distribuce, jinak budes vypadat jako fanaticky Antigentooista :PPokud vypadám jako Antigentooista, tak mě aspoň ukliní, že nejsem sám kdo má takový názor.
Co je zkušenost? To že okopíruju příkaz z handbooku? Pak to dopadá nějak takhle.A co? Chyba kompilace, ktera VUBEC nezavisi na tom, kdo kompiluje. Nekdy je chyba v ebuildu, velice tohle zpusobuje nejaka chyba hardwaru, pameti apod. a to zadnou chybovou hlasku, ktera by byla pouzitelna, neukaze. A zkusenost je, kdyz neco pouziju. Jestli to zkopiruju z handbooku nebo z jine ucebnice (nebo podle rady zivyho cloveka), je asi dost nepodstatne, ono to totiz jinak nez napodobovanim nejakeho pokynu nejde.
. Lepší?
.
Pokud si někdo myslí, že samotná instalace Gentoo začátečníkovi něco dá, tak já jsem skeptický. Viz například Detekce síťové karty - typický příklad toho, jak působí Gentoo módní vlna, handbook není všespasitelný.
Já svoje zkušenosti získával na Mandraku a musím se přiznat, že pokud bych hned neměl k dispozici hotový a funkční systém, nikdy bych se pro Linux nerozhodl. Pokud někdo tvrdí, že se na Mandraku/Suse/RH/FC nic nenaučil, tak to není chyba distribuce, ale jen jeho, že se o nic nezajímal, pokud mu vše automaticky jelo. Nebo snad tyto "klikací" distra nepoužívají vesměs stejné konfiguráky, jako ty "neklikací"?
Všechno je to "Linux" a zároveň tak nějak to není "Linux"...
A co takhle něco k zamyšlení?
Vím, že je strašně težké najít přijatelný kompromis mezi "čistotou" distribuce (tzn. všechno se konfiguruje ručně, minimalistický nebo žádný balíčkovací systém, atd.) a "windowsovatěním" (na většinu administrace jsou klikací utility a haldy skriptů, které "kontrolují" všechno proti všemu a samy upravují co se jim nelíbí...). Myslím, že je dobře, že existuje tolik různých distribucí a fanatické flejmy o tom, která je lepší, neposlouží nikomu a ničemu. Jsou z pohledu nezaujatého diváka směšné a IMHO škodí Linuxu a komunitě víc než cokoliv jiného. Důvody té škodlivosti by se tu daly rozmazávat velice dlouho a flejmovat můžeme taky donekonečna.
Mrzí mě, že spousta flamerů nemá žádné nebo skoro žádné praktické zkušenosti s jiným distrem než se svým mazlíčkem a přitom sypou z rukávu moudra o tom jak je v té či oné distribuci to či ono strašně špatně nebo naopak. Jak někteří dokáží operovat s "faktem" typu "slyšel jsem, že...." jako s Jedinou Pravou Vírou... Jak klidně píšou do konferencí různé polopravdy a lži a přitom - kdyby se pokusili vynaložit aspoň minimální námahu - lze v dokumentaci a na Netu najít relevantní fakta poměrně snadno. A když už chci flejmovat, aspoň bych si to měl nejdřív vyzkoušet a osahat, abych měl pevnější argumenty než "kámoš říkal"...
A pro šťouraly: ano, osobně mám praktické zkušenosti s RedHatem/RHEL/CentOS, Debianem, SUSE/SLES, Mandrakem, LFS, Gentoo, Slackwarem, Archem a právě proto, že je mám, vědomě jsem se rozhodl používat přesně to, co používám. Nebylo to na základě flejmů, kde nejtěžším argumentem je "agentura JPP říká, že..." I přesto - pokud se mě někdo zeptá jaké distro si má vybrat - pečlivě zvažuju která distribuce by mohla být vhodná pro daný účel a podle toho poradím. Možná zmíním, že "já osobně používám Slackware, protože XYZ, ale pro tebe by v této chvíli bylo asi vhodnější ZZZ".
Nezlobte se, ale tyhle hádky Gentoo/Debian/Slackware/Mandriva/*BSD/... vs. zbytek světa jsou (1) k ničemu, (2) kontraproduktivní, (3) směšné a (4) trapné.
A navíc, kdyby byla instalace složitá, tak kolik lidí, by to asi zvládlo? (já teda ne)