Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Jakto ? Vždy se porovnává poslední OS a jestli jsou 100 let za opicemi a XP už provozují 5 let tak to je jejich věc že nedodají něco nového a jenom to látají. U M$ To je normální hodně řečí kdy co bude a potom dlouho nic a ještě je to plné chyb, kdyby se tak dělaly distribuce linuxu jak windows tak to nikdo nebude používat ani zadarmo.Co znamená vždy? Kdo takový testy provádí? Vždyť to je srovnávání jablek s hruškama. Neberte testy na živě.cz a podobnejch bulvárech vážně, oni na tom jen vyděláváj :) Mimochodem, nemoh jsem si nevšimnout tý skoro chorobný nenávisti k produktům Microsoftu. Nehodlám vám jí rozmlouvat, na takto zaměřenym serveru to ani neni vhodný, ale můžu vás ujistit, že ani přes každodenní hraní poměrně novejch her a prasečinky s ovladačema grafický a TV karty jsem BSOD neviděl 3 roky (pokud nepočítám ty připady, kdy jsem si to rozesral sám, z toho těžko můžu vinit Microsoft, linux si koneckonců můžu rozesrat taky). Nebude to spíš rukama nebo špatnym softwarem třetí strany?
Je potreba vypnout driver paralel (pokud si dobre pamatuju to jmeno). -- Ano opravdu to jde a neni to vubec slozite a je to normalni administratorska fce. Vite, kdyz chcete kritizovat, mozna byste mel taky neco vedet...
I ten vzhled je nejakej divnej daleko více se mě líbyly win95 než ty dnešní zmetky XP a i stabilita je podle mě čímdál horší,...XP mohou vypadat uplne stejne jako 95, srovnavat stabilitu XP a 95 a prohrasit, ze 95 jsou stabilnejsi, to uz si delate srandu, ze?
Nejsem zadny sileni zastance Windows, pracoval jsem na nich spokojene, od chvile NT4.0, pres 2K a XP do 2003Server a opravdu si nemuzu stezovat. Ted pouzivam linux a vim jedno: abych mohl s jakymkoliv systemem pracovat MUSIM o nem neco vedet (i kdyz MS tvrdi opak).
Dodnes mi to nikdo nevysvětlil jak odebrat windowsům LPT aby nabotovaly...Práveže i s odebráním to nefungovaloJe potreba vypnout driver paralel (pokud si dobre pamatuju to jmeno). -- Ano opravdu to jde a neni to vubec slozite a je to normalni administratorska fce. Vite, kdyz chcete kritizovat, mozna byste mel taky neco vedet...
I ten vzhled je nejakej divnej daleko více se mě líbyly win95 než ty dnešní zmetky XP a i stabilita je podle mě čímdál horší,...Bez problémů jsem na tom HW provozoval win95 až na drobnost že se pro CPU větší jak 300 MHz musely zaplátovat byly na tom HW stabilní podle mě daleko více jak win XP co jsem skoušel. (Tím netvrdím že by XP nešly nějak uspůsobit ale samotné XP s jejich záplaty a ovladači pro MB žádná sláva.)XP mohou vypadat uplne stejne jako 95, srovnavat stabilitu XP a 95 a prohrasit, ze 95 jsou stabilnejsi, to uz si delate srandu, ze?
Ano s tím souhlasím ale o windows se nikde nic pořádného nedozvíte pouze jednapaní povídala na různých forech i ta jejich podpora stojí za to a nedej bože jak si pořídíte OEM tak nemáte žádnou podporu. Odkáží vás na nějakého prodejce v obchodě a když si je koupíte třeba v GLOBUSU tak už vidím jak vám tam budou radit že nefunguje tiskárna s windows i když jste nainstaloval korektně ovladače a žádné žluté vykřičníky nejsou. Prostě nelíbí se mě přístup my víme co je pro vás nejlepší a to tam bude nainstalované a basta, javu si překopeme podle sebe a když dojde k pruseru tak ju z windows vyhodíme a je to. Prostě fakt se mě zdá že to jde od desíti k pěti, o linuxu vím že pro každý HW nemusí být ovladač, ale jak něco nechce fungovat s windows tak vám vyplivnou že máte použít ovladač pro ně určené ale kde ho vzít jak nový není,Nejsem zadny sileni zastance Windows, pracoval jsem na nich spokojene, od chvile NT4.0, pres 2K a XP do 2003Server a opravdu si nemuzu stezovat. Ted pouzivam linux a vim jedno: abych mohl s jakymkoliv systemem pracovat MUSIM o nem neco vedet (i kdyz MS tvrdi opak).
Po restartu z linuxu nenabíhají vůbec, aby naběhly musí se PC vypnout (sítovým vypínačem) a znovu zapnout.Proc se musi PC vypnout? Ja pouzivam Mandrivu 2006 a jednou za cas M$ Windows XP a nikdy to nemusim vypinat.
no tak to těžko.
Windows 95: srpen 1995
(zruba jako Redhat 1.1 nebo 2.0 beta)
Redhat 5.1: červen 1998
(jako Windows 98)
Windows XP: říjen 2001
(jako Redhat 7.2)
Fedora Core 4: nyní :)
(win dosud nic :)
Nepletete si nahodou pojmy jako textovy EDITOR a textovy PROCESOR? S textovymi editory na 486 problem nebude, vim
tam pojede jako po masle
vim
u celkem dost zatěžuje procesor, jen nevím jakej. 386 na 25 MHz? Nevzpomínám si...
Problém môže byť v konfigurácii:
Konfiguroval ste DRM (Direct Rendering Manager) pre X Windows?
Aké procesy Vám bežia na pozadí? (niektoré distrá zapínajú démonov, ktorý žerú cennú pamäť)
X aplikácie spúšťate lokálne? Pošlite výpis echo $DISPLAY
, ktorý spustíte v graf. prostredí v terminále.
Ako sa prihlasujete? Cez konzolu, alebo pomocou xdm/gdm/kdm/...?
Aký grafický driver používate pre X Windows?
Keď spustíte top
, ktorú aplikáciu ukazuje, ako najnáročnejšiu na výkon procesora a ktorú na pamäť?
Skúšal ste skompilovať Jadro?
Odpovedzte na otázku, ktorú chcete. Z ostatnými pomôžem.
Chcel som vedieť, akú majú u dotyčného X-i prioritu (nice, root=-10, users=0). Ak máte grafický login, pravdepodobne sú X-i spustené pod Rootom a majú vyššiu prioritu. Neviem, ja som sa vživote cez ne neprihlasoval...
Raz by som to ale chcel vyskúšať... hneď po bungee-jumpingu... ;)
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Já jsem napsal co je přesně vycucané z prstuhm, napsal jsi:
Kdyby všechna tu uvedená fakta nebyla vycucaná z prstu- když všechna, tak já (pseudo)náhodně vyberu jednu věc:
Třeba WIN32 API. Bastl nad bastl,takže dokaž, že je toto tvrzení (tedy "win32 API je bastl") vycucané z prstu - nedokážeš? tak blbě nekecej!
Další nejednotný bastl je Winsock. Hora klasických funkcí (connect, closesocket, send,...) a navíc ještě další (WSAConnect, WSASend,...).
Operace s umístěním okna: MoveWindow, SetWindowPos a ještě SetWindowPlacement.
Různé užitečné funkce jako je FindWindow, které vracejí 1 náhodný výsledek z X možných.
Funkce CloseWindow okno překvapivě nezavírá, ale jen minimalizuje. Jenže na to už tu máme ShowWindow.
Prostě místo nějakého návrhu, který dlouho vydrží, neustále přidávají a nabalují nové funkce. Tomu já říkám bastl.
A to je důvod, proč Windows 95 s Office 97 fungují na Pentiu 400 s 64MB paměti stejně dýchavičně, jako Open Office s KDE a Linuxem na Pentiu 4 2.5GHz a 1GB paměti.Když se sem tam něco oseká, sem tam se smažou důležité ovladače, vymaže se půlka Office 97 a tak dále, vzejde z toho padající kupa šrotu, která má klidně 50 MB, jede hodně rychle, ale převážně v ní nic nefunguje. Když je dobrý den, tak se ve Wordu stihne před pádem něco napsat a možná že i uložit! Samozřejmě musí jít o Windows bez nainstalovaných síťových ovladačů - to by se totiž vyčerpala veškerá použitelná paměť... Koneckonců bych nelezl k síti ani s Windows XP, natož s 9x. Když se to neoseká a zapojí se to do sítě, tak to pojede stejně rychle jako Windows XP v Bochsu na Pentiu 400 MHz, které se v setupu vypne L1 i L2 cache.
Úžasná extrakce nesmyslnosti toho srovnání. Ještě byste tam jako druhý vzorek místo KDE (předpokládám, že myslíte dnešní verzi KDE) měl dát Window XP a názornější už by to mít nemohlo. Co takhle zkusit srovnávat Windows z roku 1995 s linuxovou instalací z roku 1995 a linuxovou instalaci z roku 2005 s MS Windows z roku 2005? Jenže to by pak mohlo vyjít úplně jinak a výsledek by neodpovídal vaší argumentaci, že?
Prdlačky, švagrová. (to je citát ze známého literárního díla, aby se někdo neurazil)
Windows & Word - první start 5s. Linux & OO Word - první start 20s. On asi v té architektuře nějaký rozdíl bude, co?
Ach jo. Takže budeme porovnávat architektury podle toho, jak rychle proběhne na platformě A spuštění programu P a na platformě Q spuštění programu Q, když každý z nich dělá při startu něco úplně jiného? Tak to sorry, já myslel, že má jít o smysluplnou diskusi. Taky bych vám tu mohl napsat výsledky "testů", kde jedna platforma bude několikanásobně rychlejší než druhá (stačí předepsat, která má vyhrát a kolikrát rychlejší to má být), ale na takové hlouposti nemám čas ani náladu.
Nemluvě o tom, že porovnáváním toho, jak rychle se "spouští" (systém / prohlížeč / kancelářský balík (nehodící se škrtněte)) jsem už poněkud přesycen. Celý ten humbuk je naprosto neúměrný důležitosti projednávaného tématu. Prosím, kdyby byla řeč o tom, jak zrychlit odezvy Apache o 20 procent nebo jak protlačit přes gigabit 80 MB/s místo 70 MB/s, beze všeho. Ale jestli Firefox startuje 2 sekundy nebo 20 sekund, to je pro mne naprosto irelevantní.
prelink -amR
.
Není.
Jinak bohužel pro spoutu lidí rychlost softwaru rovná se rychlost startu. Linux je tak rychlý, jak rychle nastartuje (a to co se děje po startu, tedy vlastní práce se systémem) už podle spousty lidí nemá s rychlostí systému nic společného. Stejně tak aplikace - jakmile nastartují, tak cokoli se v nich pak odehrává už nijak nesouvisí s rychlostí.
Aha, díky za upozornění. Příště budu vědět, že je mnohem důležitější, jak dlouho GIMP (jednou) startuje, než to, jak rychle mi (stokrát) přeškáluje nebo doostří obrázek. Nebude problém spíš v tom, že ta spousta lidí o tom ví houby? Nebo tento přístup aplikujeme i na jiné obory a budeme navrhovat auta a mosty podle toho, co si spousta lidí myslí, že je bezpečné?
Jinak k tematu : Proc pouzivat a srovnavat nejnovejsi KDE - GNOME se starickyma win 9x? Nainstalim debian, kde 2.2 a jsem na tom porad lepe jak s w9x a komfort stejny. Ja napr. pracuji ve fluxboxu a povazuji ho za mnohem lepsi pracovni prostredi nez ve win. D [...]Klidně bych tam dal i poslední verzi KDE z řady 1. Už tehdy bylo KDE lepší než současné Win XP.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
V MS se také vrhají neskutečné peníze do usability testing. To v Linuxu také moc není. Vývojář si něco vymyslí a tak se to udělá. Že to je nesmysl, to nikoho nezajímá. Takže hnusné aplikace, nesmyslně rozmístěné ikonky, zastaralé rozmístění prvků, nejednotné ovládání, to je realita.To je úplná blbost. Tak tomu bylo před 10 lety, ale ne dnes. GNOME má už druhou verzi Human Interface Guidelines, které dělali experti na použitelnost a ve světě GNOME (a potažmo GTK+) jsou poměrně důsledně dodržovány a vyžadovány. A je to vidět - aplikace, které dodržují GNOME HIG mají konzistentní a promyšlený, čistý a elegantní design, který je o dvě třídy dál než průměrné programy pro Windows. Oproti těmto HIG GTK+/GNOME programům jsou právě obyčejné windowsové programy designově předpotopní. KDE rozhodně taky není po této stránce zastaralé a hnusné, jenom bohužel zatím nemá tak kvalitní HIG, po této stránce není tak propracované. Rozhodně na tom však v tomto směru není hůře než spousta běžných programů pro Windows.
Protože je "Linux" (laicky řečeno, pod pojem "Linux" schovávám jak jádro, tak aplikace - které ale nemají s Linuxem moc společného, jen pod ním náhodou taky běží) přerostlá obluda.Vážně ? Já tu přerostlou obludu mám kupříkladu ve wifi AP, kde mám nainstalované kromě jádra s ovladači skoro všechny základní unix konzolové aplikace, dále bash, vi, iptables, iproute2, dhcp server, wireless tools, sshd, web server včetně stránek nastavovacího web rozhraní, wget a nějaké flashovací utilitky. To všechno v ROM velké 2MB a ještě je tam docela nezanedbatelné volné místo. A pochopitelně veškeré použité komponenty nepochízí z roku 1995, ale naopak jsou maximálně pár měsíců staré. Dále zatímco ty dokonalé Win XP SP2, co mají svůj cíl, se mi po instalaci na 2GB partition začnou okamžitě rozčilovat, že nemají místo (a to jsem do nich ještě nenainstaloval jedinou smysluplnou aplikaci), ta přerostlá obluda Linux se mi vleze ani ne do poloviční kapacity, včetně všech aplikací, které k práci potřebuju (a desítek dalších, které nepotřebuju, ale proč se s nima zdržovat), tuny knihoven, hromady manuálových stránek a kompletním vývojovým prostředím. A to nemluvím o tom, že při práci windows pořád něco odswapovávají, GUI laguje a některé "zamyšlené" aplikace občas na chvíli zablokují celou obrazovku. K čemu mi je dobré, že to nabootuje o pár vteřin rychlejc, když se stím pak člověk musí trápit celou dobu, co s tím pracuje ? A kdo tady tvrdí, že XP jsou na stejném stroji rychlejší než Linux třeba s KDE, tak musel buď updanout na hlavu nebo to provozuje s vypnutým DMA a pod VESA grafikou nebo fakt nevím.
Pokud ve Windows něco jde pomalu, Microsoft zrubá architekturu nějakým bastlem, přidá nějaké cachování a drobné podvůdky a najednou to funguje rychle. U Linuxu toto neexistuje. Není žádná možnost, jak by vývojář OpenOffice přesvědřil vývojáře kernelu, že mu to pomalu startuje a že se musí krásná architektura trochu přiohnout, nacpat sem tam pár výjimek, něco nacpat přímo do kernelu, aby se start zrychlil. Do Windows se klidně dobastlí přepínač, jestli je stanice desktop nebo server a tomu se přizpůsobil memory management a třeba cachování. V Linuxu nic takového není, stejné jádro musí stačit pro jakékoliv použití a komu se to nelíbí, ten má smůlu.
To není pravda (hint: sysctl, sysfs, -ck patchset a jeho /proc/sys/kernel/{interactive|compute}).
Proto třeba ten neskutečně pomalý start aplikací v X Window.
To jako vážně?
1. Já bych nechtěl mít v jádru nějaký ugly hack, který umožní startování grafických aplikací rychle, ale třeba na multiprocesoru nebo preemtible kernelu se tím vytvoří deadlock, který se někdy může projevit (něco takového je třeba devfs, ikdyž ten řeší zrovna celkem praktickou věc).
2. Jak si vlastně představujete takový hack, který zrychlí start xových aplikací? Není to tím, že prostě ty aplikace jsou špatně napsaný a nějaký hack v jádře by jim nepomohl?
Třeba WIN32 API. Bastl nad bastl, ale je to rychlé. Proti různým elegantně navrženým GTK a QT neskutečný rozdíl. Pohodlnost programátorů zvítězila nad uživatelem. Skoro se na něj zapomnělo.
Pokud nebude mít programátor pohodlí, bude trořit pomaleji a s chybami.
A to je důvod, proč Windows 95 s Office 97 fungují na Pentiu 400 s 64MB paměti stejně dýchavičně, jako Open Office s KDE a Linuxem na Pentiu 4 2.5GHz a 1GB paměti. Microsoft má jako hlavní modlu spokojeného uživatele desktopu, Linux technickou dokonalost.
Openoffice jako vzor technické dokonalosti? Huh.
Dale predkladam k premysleni jednu zahadu. Zacal jsem si hrat se stabilnim Debianem (po vydani posledni verze se mne zacal Debian konecne libit). Jsem prekvapen, jak je na nem desktop rychly (!!). Jeste jsem to nezkoumal, ale rychlejsi - ve srovnani se SuSE, ktere jinak na desktopu bezne pouzivam, to prokazatelne je(nabeh stejnych aplikaci v priblizne stejnem desktopovem prostredi). Ma nekdo vysvetleni, at nemusim investovat cas do neceho na co jiz nekdo prisel ? Ani na to SuSE si ale nemohu stezovat.Ono to není až taková záhada. Na Debianu dělá nesrovnatelně víc lidí než na Suse. V Debianu je daleko větší pořádek a daleko míň zbytečností. Věci, které tam jsou, jsou lépe vyladěné a použitá řešení jsou čistější. (Toto se nevztahuje jen na Suse, ale prakticky na všechny velké komerční distribuce.) A když se ještě nechá systém přechroupat prelinkem, tak teprv to je potěšení s tím dělat...
Zajima me technicky duvod, nikoliv fandovske reci o tom, jaky je poradek v te ktere distribuci. SuSE mohu osekat od zbytecnosti, i tak bude spousteni vetsich aplikaci znatelne pomalejsi.A opravdu tomu tak je ? Zkoušel jste to ? Nebo je to jenom dojem, úvaha nebo pocit ?
Linux je ako bolo vyzsie napisane teoreticky trochu pomalsi lebo nema podporu GUI v jadre (ako windows) ale je realizovana ako aplikacia.To by mě zajímalo, kdo tenhle nesmysl vlastně vypustil jako první, že to tolik lidí pořád opakuje. Technicky vzato je to totiž úplná kravina. Může někdo nastínit, jakým myšlenkovým pochodem k tomu došel?
MS windows je velmi dobre naplanovany OSNa MS windows není dobře naplánované snad vůbec nic. Nejdřív to byla nadstavba MS DOS, potom z toho udělali samostaný systém, který konečně přinesl něco, co jinde (Atari, Amiga, Apple, Acorn, komerční unixy...) už měli dávno. Vzápětí museli vydat DirectX, aby se tam vůbec daly kloudně provozovat nějaké gamesy a multimedia. Co se týče ovladačů zvuku, tak ty si musely firmy vyrábějící hudební software navrhnout a napsat od podlahy znova (ASIO...) , aby se to dalo vůbec používat k serióznější práci. Podpora více uživatelů tam pořádně nefunguje dodnes, protože s tím nikdo v původním návrhu evidentně nepočítal. A končeně nebejt lidí, kteří se původně podíleli na VMS, tak možná nevzniklo ani poměrně solidní a stabilní NT jádro, ze kterého MS těží dodnes.
Ríkáš pičoviny.
Pokud ve Windows něco jde pomalu, Microsoft zrubá architekturu nějakým bastlem, přidá nějaké cachování a drobné podvůdky a najednou to funguje rychle.Ja si dovolim doplnit, ze ak nieco stale obchadzate a oje*avate tak sa v tom za chvilu stratite, takze vysledok je na dve veci(je na kazdom ake si zvoli).
...plať za to že to rychle startuje a rychle padá nehorázné sumy...Otázka je, zda li za to tento dotyčný platí. To je právě ten problém, řada "chytráků" si nekoupí ani MS Office (Corel, Photoshop atd.) natož samotné Windows, ale řečí mají až hrůza.
Bohužel to ale funguje tak, že si vytyčí svou představou použitelnosti a běda tomu, pro koho by bylo praktičtější něco jiného. :-(
xdvi
, který jsem odedávna nenáviděl a jeho autory proklínal, je pro mne o něco snesitelnější než ta hrůza, která vychází z vámi opěvovaného HIG.
by uživatel defaultně měl vidět jen základní ovládací prvky a teprve na vyžádání by se mu měl zobrazit dialog celýTakové praktiky zavedl už Microsoft v jeho Office 2k (skrývací menu - hrůza hrůzoucí) a já to k smrti nesnáším a plně souhlasím s tvým názorem. Takovéto "featury" jsou k ničemu a je potřeba je okamžitě vypnout (pokud to je umožněno).
/home/www
, musím chvíli bádat, než objevím, že je potřeba double-click na Systém souborů a pak si tam dojít. O nesmyslném způsobu zobrazování aktuální cesty se raději ani nezmiňuji…
Druha vec je ako to vnima bezny uzivatel. Ten vacsinu casu uklada subory a otvara ich z mala stale tych istych adresarov.nikoliv, tak to dělá uživatel deformovaný Window$ a jejich konceptem jedné "plochy", případně jedněch Documents ... nebo uživatel, který na počítači nepracuje, nýbrž si jen hraje a vyprodukuje tak maximálně jeden soubor za měsíc normální uživatel, pokud není extrémní bordelář, začne dříve či později mít potřebu soubory třídit, protože by se prostě v těch stovkách souborů nevyznal
Prechadzanie adresarovou strukturou je prenho tak ci tak vec krajne zlozita a neprijemna :Dto je pitomost, bez pardonu - ukažme si to na příkladu kancelářské krysy: kliknout na jeden adresář je složitostí srovnatelné, jako otevřít skříň, kliknout na druhý jako najít správný pořadač, třetí jako otevřít pořadač a vybrat z něj složku, čtvrtý jako vytáhnout ze složky požadovaný dokument klikání na adresáře je pořád stejné, k sehnání písemného dokumentu jsme museli absolvovat čtyři různé činnosti, takže co je obtížnější? a naučit se kliknout na adresář je asi stejně obtížné, jako naučit se odemknout skříň - jenže operovat s klíčem se člověk obvykle učí v mnohem nižším věku, takže si na stará kolena nedovede představit, že to napoprvé nebylo tak samozřejmé (taky už si nepamatuju, jak jsem odkoukal práci s myší, přesto stručný návod musí být součástí každého kursu pro úplné začátečníky ...) jo ještě vytváření adresářů ... je tu někdo, kdo by se domníval, že je tato činnost (a její naučení se) složitější, nežli objednat si nový pořadač?
Tak tomu říkáte snadná použitelnost? Že se člověk musí podívat do manuálu, aby byl schopen efektivně používat save as dialog? To opravdu myslíte vážně? Je mi líto, ale i se znalostí této zkratky (nutnost její znalosti je sama o sobě silným argumentem proti) musím trvat na tom, že žádný z každý-pes-jiná-ves save as dialogů jiných aplikací se mi nepoužívá tak špatně a nepohodlně jako ten "skvělý" výtvor nového Gtk.
Pokud je souborů více, stačí stisknout ctrl+l a objeví se řádekstačí jen / Docela se stidím, že mi tyto dialogy(open,save) můžou vyhovovat.
To ovšem doplnili až po mnoha stížnostech, z čehož je vidět, jak to bylo dobře navrženo... A .. ani ~ nefungují doteď (reportoval jsem do jako chybu už před časem), vyvolají akorát type-ahead vyhledávátko, které jednak nemá doplňování a druhak si s nimi neporadí, protože bere jen obyčejná jména souborů. Ty dialogy mohou vyhovovat (a) klikošům (b) lidem, kteří nikdy neviděli dialog, který se ovládá klávesnicí pohodlně, a tak mají pokřivená měřítka.Konferenci nesleduji, takže to nevím. Mě taky chybí .. a ~ atpod., ale nepokládám to za špatný, jen je to nedodělané, ale já s tím nemohu nic dělat. To že na to nereagují vývojáři gtk+, v této diskusi ale nezměníme, jen si vyříkáme pohled na věc. (Třeba to v bugzille neumějí najít.) Bohužel s ideálním dialogem jsem se zatím nesetkal. Implementace možná čeká.
^I
' nebo '/
'; zrovna tak když uživatel v open dialogu nevidí žádný ovládací prvek, do kterého se dá psát, není pro něj přirozené uhodnout, že může začít psát jméno (a tím vyhledávat). Uložení nebo otevření souboru není nějaká pokročilá funkce, to potřebuje každý a pokud je potřeba manuál na tohle, pak už je potřeba úplně na všechno.
Takže, právě teď jsem doinstaloval, vyladil a vůbec vychytal nové distro které jsem v životě neviděl FC4 /pro nefanatiky Fedora Core 4/.
Moje subjektivní dojmy:
Rychlost srovnatelná s XP.
Boot do cca 40s ..úplně přesně se to měřit nedá kvůli bootloaderu.
KDE se velice polepšilo...běhá o mnoho svižněji než KDE z minulosti.
Gnome je na tom opět ještě o něco lépe.
Všiml jsem si že grafické prostředí nenabíhá až na konec jak bývalo u distribucí zvykem ale už někdy v polovině. (možná se mýlím)
Nastaveno a vyladěno pro desktop!!! Žádné zbytečnosti pro server jako apache, mysqld a jiné serverové aplikace.
Sestava Duron 1 @ 1,2GHz, 384MB SDRAM 100 MHz, disk 7200 ot 8MB cache, nvidia GeForce2 MX400 64MB.
Tak a včil vyzývám všechny ať si nainstalují Windows DNEŠKA!! tj. rok 2005 ne ty z roku 2001 (kde je seženou je mi putna) a začnou srovnávat co srovnávat lze hawk.
Víte pane...hlavní probém je v tom že linux dělají lidé zapálení pro věc a ve většině případech z toho mají prdlačku (vím jsou také lidé co se tím živí ale zas tolik jich není). Windowsy dělají lidé za peníze a to všichni bez vyjímky. Vy si koupíte Windows oni mají peníze...když si stáhnete linux má z toho někdo něco? Asi ne. Takže pokud se vám to nelíbí, hněte zadkem hoďte do placu pár bankovek nebo se aktivně podílejte na rozvíjení linuxu (vývoj, překlady, hledání chyb, zkušební uživatel, cokoli..) Možná to děláte ,ale podle keců co tu vedete si myslím že spíš ne.
Linux je prostě jiný, bude jiný a nikdy nebude jak windows. Proto se mi líbí, proto ho používám, proto ho budu používat. Jeho filosofie mi vyhovuje a to že se mi spouští třeba i o 30s pomalej než windows mě absolutně nemůže rozhodit. Důležité je že se v tom dá pracovat. Což ve win a slavných office nedá. Každý den v práci mi nejmíň 3x spadne Excel, protože se mu nelíbí to či ono. A to zdůrazňuji že nemám administrátorské právo na tom PC, a nemůžu změnit ani čas. Takže ošetřené je to tam víc než brutálně. Proč tedy ten Excel padá? Můžete mi to vysvětlit? Asi proto že rychle startuje a proto se unaví, ne?
Pro mě je zkrátka důležité co v tom udělám, ne jak dlouho to startuje. A v tom se liší dvě skupiny uživatelů co tu spolu debatují. Jeden o koze a druhý o voze. Prostě flame jako vždy. Hlavně že si ti jedni stěžují ale nejsou ochotni hnout prstem. Tak ty mám opravdu nejradši.
Ale otázka zní, zda je opravdu co vysvětlovat. Jestli totiž ta závratná rychlost Windows oproti Linuxu není jen výsledek nějakého optického triku. Windows jsou totiž oproti Linuxu závratně rychlé jen v situacích, kdy je srovnání zcela matoucí (např. u populární "rychlosti nabíhání"). Když jsem dělal nějaký objektivní test něčeho, co bylo opravdu dobře porovnatelné a dobře měřitelné, nikdy to takhle nevycházelo.
V Linuxu by třeba _technicky_ šlo do jádra nacpat věci, které by urychlovaly X Window systém, ale naráží to na fundamentální překážky.
Můžete nastínit jak by to mělo vypadat? Třeba -ck patchset obsahuje mod interactive, který obchází priority procesů a dává xserveru více prostoru. Ale sám ck uznává, že je to hack a že chyba je na straně xserveru.
Proto se nikdy do vanilla řady toto nedostane, protože to není správná cesta k řešení. Ale protože je to asi nejjednodušší, je na tvůrcích distribucí, aby ten patch aplikovali sami. V upstream jádře to prostě nemá co dělat. Ale podle vás jsou to fundamentální překážky :-|.
sebek@penguin:~$ grep interactive /etc/sysctl.conf kernel/interactive = 0Samozřejmě je to runtime konfigurovatelné.
Neoznačil bych to za předběhnutí doby. V době, kdy ten protokol vznikl, se tak velmi často (pravděpodobně i většinou) skutečně používal. Koneckonců, tomu programu, který dnes obvykle označujeme jako X server, se dřívě běžně říkalo emulátor X terminálu.
Pravdou ale je, že takové zkušenosti člověka odnaučí vidět svět příliš PC-centricky a naučí ho ocenit univerzální řešení.
Chtel jsem rict, ze pro desktop je prirozenejsi a efektivnejsi framebuffer, pro sitovou architekturu X protokol. Widle sly tou prvni cestou, UNIX tou druhou.Nicméně v éře akcelerované grafiky už se dá o framebufferu mluvit jenom stěží a principielní rozdíl se tím dost stírá.
Tak to jsem rád, že jsem se k nákupu takový plečky (Athlon 64 3500+, pozn. redakce) ještě neodhodlal, očividně by to byly vyhozený prachy, protože mě Windows 98 (instalace stará minimálně 2 roky, denně používaná jako hlavní OS na PC) na Duronu 900, 256MB RAM nabíhají okolo 30s...
Rychlost OS samozřejmě nepoměřuju rychlostí bootu. Rychlost OS pro desktop poměřuju rychlostí odezvy GUI a tam jsou Windows 98 oproti LINUXu o několik "výkonnostních tříd" výše...
Malá vsuvka pro ty, kdo se na toto porovnání vrhnou s argumentem, že poměřuju dva nesrovnatelné systémy, protože jeden je o 10 let starší než druhý: Srovnatelnost systémů je pro MĚ daná tím, jestli oba dva systémy umožňují stejné, pro MĚ potřebné funkce a možnosti. Pravda i tady srovnatelnost trochu pokulhává, neboť pro LINUX stále některý SW, který používám neexistuje, nebo neexistuje v pro MĚ použitelné kvalitě.
Proto taky nevidím žádný důvod, proč bych měl utrácet peníze za nejmodernější HW abych mohl na PC pracovat stejně jako před upgradem, zato však s tím JEDINÝM SPRÁVNÝM SYSTÉMEM(TM)...
Linux (jádro) žádné grafické uživatelské rozhraní nemá. (Aspoň já jsem si ho nevšiml, jestli se pletu, opravte mne.)
Typická reakce, začnu svojí odpověď tak, abych ukázal, jakej jsem machr a nebylo žádných pochyb, kdo je tady ten který má tu jedinou správnou pravdu... Tím, že jste ukázal, že distribuce linuxu nenazývám "správně" GNU/Linux, jste u mě hned jako odborník vyrostl o několik tříd...
Ale k tématu. Srovnávám samozřejmě srovnatelné, čili stejné rozlišení a stejnou barevnou hloubku. Jako WM v LINUXu používám fluxbox, čili funkčně s Windows 98 co se serepetiček týče ekvivalentní (ba spíše ve prospěch win98). Ale ani když pustím aplikace jako Firefox bez WM!, nedá se jejich rychlost (a tím nemyslím start aplikace) s rychlostí pod Windows 98 (ale i Windows XP) srovnávat. GUI v LINUXu je prostě oproti Windows nesrovnatelně pomalejší. Otázka, která mimochodem tento dlouhý flame vyvolala, je, čím je to způsobeno. Může za to jádro? Může za to Xserver a jeho architektura? Můžou za to GUI toolkity (GTK)? Vzhledem k pomalému GTK pod windows bych viděl příčinu v posledním jmenovaném, ale rozebírat skutečné příčiny rozdílných výkonů grafických prostředí, i přes původní dotaz, očividně není to, oč tady v diskuzi běží...
Typická reakce, začnu svojí odpověď tak, abych ukázal, jakej jsem machr a nebylo žádných pochyb, kdo je tady ten který má tu jedinou správnou pravdu... Tím, že jste ukázal, že distribuce linuxu nenazývám "správně" GNU/Linux, jste u mě hned jako odborník vyrostl o několik tříd...Právě proto, že je v Linuxu tolik různých knihoven pro uživatelská rozhraní (namátkou Xlib, Xaw(3D), Motif, GTK+ 1 a 2, Qt 1-4, wxWindows, FlTk), je potřeba být konkrérnější a nenapsat jenom Linux.
Ale ani když pustím aplikace jako Firefox bez WM!, nedá se jejich rychlost (a tím nemyslím start aplikace) s rychlostí pod Windows 98 (ale i Windows XP) srovnávat.No jo, FireFox je pomalý a náročný na paměť takže je v Linuxu hned všechno pomalejší. Co Konqueror? Opera?
No jo, FireFox je pomalý a náročný na paměť takže je v Linuxu hned všechno pomalejší. Co Konqueror? Opera?
Proboha člověče, jak jinak mám porovnávat rychlost grafického rozhraní dvou operačních systémů, když né na stejných aplikacích na obou systémech??! Jakou vypovídací hodnotu o rychlosti grafického rozhraní by asi mělo srovnávání dvou zcela rozdílných prohlížečů??! Kdyby jste chtěl srovnávat rychlost dvou operačních systémů pro serverové aplikace, taky budete srovnávat IIS s Apachem a dělat z toho nějaké závěry o operačním systému?
Myslím, že dost bylo demagogie, tohle opravdu nikam nevede.
Proto taky nevidím žádný důvod, proč bych měl utrácet peníze za nejmodernější HW abych mohl na PC pracovat stejně jako před upgradem, zato však s tím JEDINÝM SPRÁVNÝM SYSTÉMEM(TM)...Tady je asi jádro problému. Pro změnu musí být důvody, změna musí přinést zlepšení stavu. Pokud někdo přechází z Windows na Linux (notabene z Windows 95/98 na odpovídajícím HW z té doby!!) jenom protože je to "náhražka Windows a navíc zadarmo", tak bude pravděpodobně zklamán.
Rychlost OS samozřejmě nepoměřuju rychlostí bootu. Rychlost OS pro desktop poměřuju rychlostí odezvy GUI a tam jsou Windows 98 oproti LINUXu o několik "výkonnostních tříd" výše...Dokažte to nějakými čísly, jinak je to akorát FUD a plácnutí do vody. Já při svojí práci přicházím denně do styku s počítači, kde je všechno možné, W98 počínaje a jsou to právě stroje s Windows, kde mám skoro vždycky pocit totální zabržděnosti. A rozhodně to není tím, že bych byl z domova zhýčkaný nějakým ultrarychlým dělem (jak občas poznamená někdo, kdo mě u inkriminovaných strojů vidí netrpělivě kroužit myší kolečka po obrazovce), protože moje domácí stroje končí někde na gigahertzu.
Len upozornim na jednu vec. Ja pod rychlostou systemu v ziadnom pripade nemyslim rychlost za aku nabootuje po zapnuti pocitaca. Ved je to holy nezmysel.No, a přesto se zde o tom diskutovalo. To je ten problém obecných otázek.
Ale nepochopim, peco napriklad trva len otvorenie control centra napr. v Mandrake asi pol minuty, mozno aj viac- to snad uz naozaj nie je ziadna aplikacia narocna na grafiku, ci ano?No, toto už je konkrétní otázka. A konkrétní odpověď je bohužel taková, že tyto grafická udělátka jsou (jako všechny "user=friendly" distribuce) zaměřeny proti aktuálním verzím windows, na vzhlek a klikavost. Na výkon kašlou - je to prostě otázka priorit.
Inak nie je to az tak neprakticka otazka, pretoze napr. u mna v práci-pracujem ako lekar v nemocnici, by napr. bolo vhodne vymenit na vsetkych pocitacoch oper. system za linux- ... Tak ako potom chcete /chceme/ masovo rozsirovat linux medzi ludi? Tak ze im povieme, viete to je perfektne len vyhodte vsetky vase pocitace von oknom, kupte si high-endove stroje aby vam na nich vase lekarky, sekretarky, uctovnicky, atd. mohli pohodlne pisat textove dokumenty? Nad tym by sa mala odborna linuxova verejnost zamysliet. A to naozaj na odbornej urovniNo vida, toto je konkrétní problém. A ačkoliv se to nezdá, už se nad takovýmito problémy mnoho lidí zamýšlelo, mnozí jej i řešili. Doporučuji raději založit zcela novou diskusi, tady už je to zaneřáděno... Problém je totiž v tom, že nelze windows nahradit linuxem tak, že se počítače obejdou s instalačním CD, "prdne" se tam Linux a bude to. O to se část komunity snaží, ale jejich snažení je opravdu zaměřeno na uživatele s novými stroji. V tomto konkrétním případě je holt nutné vzít celý přechod jako projekt a udělat novou koncepci. Přiohnout některou distribuci podle daných podmínek (tedy co nejméně náročné programy) nebo tyto stroje nechat jen jako terminály. Jistě, není to jednoduché, vyžaduje to schopného člověka (nebo více) s dobrými znalostmi Linuxu. Ale praxe holt není jednoduchá.
Ta otázka mi přijde trochu vágně položená. Je potřeba brát v úvahu, o jaký jde hardware a co přesně člověk dělá. Na 486 bude Linux možná pomalejší než Windows 95. Jenže spolehlivost systému je úplně o něčem jiném. Žádné viry, bezpečnostní díry, pády systému... Paměť je kompletně chráněná, zatímco u Windows 95 a 98 tomu tak není. Tam je chráněná jen pro 32-bitové aplikace a ochranu lze obejít a alokovat kdeco.
Pokud vezmete v úvahu dnešní hardware, na mém stroji s Centrinem 1,6 GHz byla rychlost Linuxu po nainstalování srovnatelná s Windows XP. Jenže po překompilování jádra a důkladném nastavení Linux vede na celé čáře, a to jak v době startu tak i v rychlosti odezvy grafického prostředí.
Virtuální souborový systém a nepřímý přístup k hardwaru, stejně jako již zmíněná virtuálně adresovaná paměť, znamenají samozřejmě značné zpomalení. Ale zná snad někdo lepší řešení? Byl snad MS-DOS dobrý systém? Hrůza pomyslet...
Námět k zamyšlení: Vezměte starý kompilátor Turbo Pascalu, přeložte si následující zdrojáček a spusťte ho v okně MS-DOS s vypnutou volbou "Chránit paměť operačního systému před změnami tímto programem." To, co se stane, je silným argumentem pro UNIXovou architekturu.
program Tipatko;
var textik: ^string;
begin
textik := NIL;
textik^ := 'Blablabla Hahahaha Blablabla Hahahaha Blablabla Blebleble';
end.
Ivan Bíbr, který je známý jako popularizátor Mandrake/Mandriva Linuxu, v jedné ze svých knih napsal něco v tom smyslu, že není možné srovnávat Trabant a Rolls-Royce. Koho zajímá, že Trabant má třikrát nižší spotřebu než Rolls-Royce? Je potřeba zohlednit i ostatní vlastnosti... Přeneseno zpět do světa počítačů, neznám nic cennějšího než soukromí a bezpečnost mých dat a pohodlí práce. Ve všech těchto ohledech mi Linux vyhovuje lépe než Windows. Navíc si myslím, že dokáže skvěle a naplno využít moderní hardware a může být rychlejší než Windows, což je případ mého stroje.
Ještě jedna poznámka na závěr: Staré Windows byly špatné systémy pro špatné stroje, na kterých uměly běžet relativně rychle, na úkor stability, bezpečnosti, odolnosti proti špatnému softwaru atd. Dnes je ale jiná doba. Chceme-li opravdu srovnávat, srovnávejme jen dnešní systémy pro dnešní stroje.
mcedit
! ncedit
u, samozřejmě. Stejně, Norton a MS-DOS jsou nejlepší, ale nikomu to neříkejte. mcedit
je dobrej, ale bohužel mi v něm nejde vkládání textu přes prostřední tlačítko na myši. Pravda teda je, že jsem nehledal, jestli by to náhodou nešlo nějak zprovoznit
A lepší, než MS-DOS jsou ty programy, co byly na nejstarších počítačích zároveň operačním systémem time lynx -dump http://www.abclinuxu.cz/forum/show/98597 > output.html 0.09user 0.02system 0:04.13elapsed 2%CPU (0avgtext+0avgdata 0maxresident)k 0inputs+0outputs (15major+962minor)pagefaults 0swaps
time links -dump http://www.abclinuxu.cz/forum/show/98597 > output.html real 0m7.622s user 0m0.061s sys 0m0.029s
real 0m4.157s user 0m0.122s sys 0m0.021s
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
mc
je potřeba Shift. Nějak jsem to pozapomněl.
[root@486 ~]# ssh -X server_s_mozillou [root@server_s_mozillou ~]# mozilla &
root
je v mnoha systémech unixového typu, v Linuxu prakticky vždy. Takže jen proto pod rootem.
ad 2) Jmenoval se Data.v české verzi Dat ... na nalezení slovenského překladu mi 5 minut googlování nestačilo, tak jsem to vzdal - ale jsem ochoten věřit tomu Dater, slováci jsou zvrhlý ...
A nebyl to robotrobot to pochopitelně je - nějaký důvod, proč by neměl být?
Cmd. Riker: "...je android."
Chlápek z 20.století: "Chcete říct robot?"
Dat: "Mezi robotem a androidem je značný rozdíl."
mezi roboty a androidy je ten rozdil, ze androidi jsou podmnozinou robotu. Takze kazdej android je zaroven robot, ale ne kazdej robot musi byt android.
Slovo android totiz pochazi z reckeho andros, coz znamena muz. Takze android je robot ve tvaru cloveka (http://en.wikipedia.org/wiki/Android)
Preco potrebujem najnovsi superpocitac na to aby na nom fungovalo graficke rozhranie v linuxe normalnym sviznym tempom, ked pritom Windows 95 dokazal to iste uz na starych 486-kach?Na tu otázku neexistuje odpověď, protože vychází z nepravdivých tvrzení: 1. Na to aby linux běhal svižně nepotřebuju superpočítač. Linux + KDE mi běhá naprosto svižně na 1GHz PIII a 900MHz K7 s 384-512 MB RAM, což jsou počítače půl dekády staré. To slovo "svižně" je míněno jak v kontextu subjektivního pocitu z rychlosti, tak ve srovnání s libovolnou instalací XP, se kterou skoro denně přicházám do styku. 2. Windows 95 nedokázaly totéž na 486 a už vůbec ne na těch starých (míněno první SX a DX). Windows 95 byly na tehdejší typické 486 sestavě (DX2-4, 8MB RAM a disk v PIO režimu) z dnešního pohledu otřesně pomalé a člověk pořád čekal, až se něco přiswapuje z disku. Pokud nevěříte, tak si to na takovu sestavu nainstalujte. Ono je v lidské přirozenosti zapomínat a idealizovat si minulost. 3. Windows 95 jsou nesrovantelné s dnešními systémy, ať už se bavíme o linuxu, aktuálních windows, Mac OS nebo nějakém unixu. Dnešní systémy toho umí 1000x víc, takže je logické, že k tomu potřebují i víc výkonu, ale rozhodně ne 1000x a zdaleka ani 100x ne. Spíš bych se mohl ptát, proč byly Windows 95 vzhledem k tomu co (ne)uměly tak strašně nenažrané vzhledem k jiným sysétmům té doby, kterým při stejné fukcionalitě stačilo 1MB RAM a vlezly se do pár set kB?
Pod svizne rozumiem napr. ze ked ked chcem zmenit napr. rozlisenie obrazovky tak dialogove okno sa mi zobrazi prakticky okamzite, kdezto v KDE alebo Gnome trva aj 1 minutu kym sa mi to okno konecne otvori a mozem v nom nieco robit. To iste plati aj o case za aky sa spusti hociktora aplikacia. Aj tie najjednoduhsie trvaju radovo desiatky sekund az minuty v linuxe oproti 1 - 3 sekundam pod win 98.No z toho, co popisuješ, tak spíš nemáš povolené DMA na disku. Mě na D700 s 256MB RAM startoval dlouho jenom Firefox, OpenOffice.org a věci, které vyžadovaly JRE - ale i ten nejpomalejší z nich, Netbeans, nestartoval déle, než 40 sekund. No a rychlost procesoru na to neměla prakticky žádný vliv. Ale, když jsem ještě nezvládal kompilace jádra a to nemělo podporu pro DMA, tak systém startoval i 5 minut a všchno trvalo neuvěřitelně dlouho. Takže tipuju na PEBKAC.
Takze dovolne aby sa vyjadril aj samotny autor dotazu, teda ja. Vprvom rade ma fascinuje ako dlho a v akom rozsahu prezila tato diskusia. Trocha ma mrzi ze admin zmenil jej titulok, ktory bol povodne "Jednoducha otazka" ale co uz.Toto je ještě v pořádku.
S tymi 486-kami som to trocha prehnal, ale na pentium 100 MHz + 64 MB EDO RAM + Win 95, ktore som kupil preto, lebo mi pomaly nabiehalo spustanie aplikacii na tej 486-ke ...Hm... 64 MB RAM - to byly časy... Doma mi to jelo pěkně, i když, pravda, s rychlejším procesorem, ale asi jen proto, že jsem neměl síť. Ve škole to šlo používat jen tak tak. V případě Windows 98 už ani ne.
... bola kancelarska praca s offisom, ci konfiguracia systemu v grafickom rezime urcite ovela sviznejsia nez je to teraz na AMD K6-2 500 MHz s 256 MB SDRAM + akykolvek user friendly linux /vyskusanu mam mandrivu, suse, ubuntu/.To je teda vážně smůla. Mám srovnatelný stroj a tento jev jsem nikdy nezaznamenal.
Na tom istom stroji je to pod Win98 SE doslova zihadlo.Sice je to mimo téma, ale když už se ta diskuse tak rozrostla, možná by stálo za to zmínit i nějaké podrobnosti. Co bylo s Win98 SE třeba provést, aby jely na 64 MB RAM dobře? Nejlépe i se sítí. 98Lite?
Pod svizne rozumiem napr. ze ked ked chcem zmenit napr. rozlisenie obrazovky tak dialogove okno sa mi zobrazi prakticky okamzite, kdezto v KDE alebo Gnome trva aj 1 minutu kym sa mi to okno konecne otvori a mozem v nom nieco robit.Použijte
xrandr
, má i svou manuálovou stránku.
To iste plati aj o case za aky sa spusti hociktora aplikacia. Aj tie najjednoduhsie trvaju radovo desiatky sekund az minuty v linuxe oproti 1 - 3 sekundam pod win 98.Doporučuji nevypínat v BIOSu vyrovnávací paměť první úrovně před startem Linuxu.
O open office ani nehovorim, to sa clovek naozaj stihne aj osrchovat kym to nabehne a bozechran ze potrebujem naraz aj 2 ci nebodaj 3 aplikacie z open offisu.OpenOffice je sice veliký program, možná by se dalo říci i obluda, jistě se pouští déle, než MS Office, ale na výše uvedené pětistovce by fungovat mohl. Mně funguje docela rychle Writer, Calc a Draw. (Impress je pomalejší.) Nicméně jsou i menší programy - třeba AbiWord a Gnumeric. A pokud by byla nutná spolupráce s MS Office, tak se dá v Linuxu nainstalovat i ten.
A nedostatkom RAM-ky to veru nie je- v swape nie je ulozene nic.Pomalým diskem? Vypnutou L1 cache?
Ze ma MS office uz natiahnute veci v RAM vopred? Iste, a rovnako aj absolutne vsetky ostatne aplikacie ktore som porovnaval? To snad nie.Část se jistě natáhne předem, zejména všem programům společné knihovny. Ale pokud je zapnuto jakési to rychlé spuštění, tak se toho natáhne víc. (Podobnou funkci má i OpenOffice, a to i v Linuxu.)
Ak by to tak bolo, netrval by boot systému asi jednu desatinu z toho co to trva v linuxe ale by trval podstatne dlhsie.Doba startu systému může být v rozsahu několika sekund po několik minut. Důvodů je mnoho a platí to pro různé operační systémy. Jak pro Windows XP, tak Pro Linux.
A dalsia vec, instalacia aplikacii. Vecne kritizovana potreba restartovania windows po instalacii novych aplikacii- hm, instalacia ekvivalentnych aplikacii trva pod windowsom aj s restartom kratsie nez pod linuxom bez restartu. /Nehovorim ze mi tie restarty nelezu na nervy ale je to fakt/.To není fakt, to je přímo nesmysl. Instalace ekvivalentních aplikací trvá pod Linuxem dlouho jen tehdy, pokud je spojena s kompilací či stahováním balíčků z internetu. Jinak je mnohem rychlejší. (Jak by to vypadalo pod Windows, kdyby se měl program před instalací stahovat z internetu či rovnou kompilovat ze zdrojových textů, je celkem jasné - trvalo by to dlouho.) A zlatý hřeb na konec:
Tak na toto som chcel odpoved na tuto jednoduchu otazku- preco je tomu tak? Je jasne ze beh aplikacii po ich spusteni uz zavisi predovsetkym v rychlosti hardwaru, teda najma procesora a preto toto neporovnavam, ale to ich nabiehanie je otrasne.
Hm... 64 MB RAM - to byly časy... Doma mi to jelo pěkně, i když, pravda, s rychlejším procesorem, ale asi jen proto, že jsem neměl síť. Ve škole to šlo používat jen tak tak.ta poznámka o síti je na místě - některé věci dokázaly úžasně zdržovat (počínaje samotnými síťovými drivery a konče antivirem, který na síti musel jet rezidentně, zatímco doma bez sítě jsem jej pouštěl jen na donesené věci)
V případě Windows 98 už ani ne.no, a mě jely Windows 98 dlouhou dobu na 48 MB RAM spokojeně (co se týče svižnosti, občasné pády atp. nebyly samozřejmě nicmoc), upgrade na 128 MB vylepšil jen běh některých programů, odezvu systému jako takového (když ty programy nejely) ani ne "některých" nemyslím Office atp., ale rozežranější hry, scanování atp. ... to bylo tehdy Pentium 100 MHz, nový stroj jsem dostal s 64 MB RAM, Celeron.A 400 MHz, a 98 na něm jely svižně, později i 2000 se pustit daly, můj první stroj přehrávající filmečky bez potíží (dnes se zpětně divím, co mi tehdy na tom prvním Pentiu šlo - tedy i video; asi před dvěma lety jsem to zkoušel, ale to už v něm byl procesor MMX @262 MHz, zbytek - s těmi 128 MB RAM - stejný ... bylo na tom Gentoo, nějaký DivX film naprosto v pohodě, akorát neuměl hardwarově fullscreen, takže jen v okně, škálovat už to nezvládl - chyba Xek, karta to uměla, pod Win98 to šlo, ale tam se trošku škubal)
hm, teď píšu z o dost výkonnějšího stroje, a nějakou lenost systému (při zmíněných činnostech) občas pozoruju (dlužno podotknout, že srovnatelnou s XP) - jestlipak ty si to tak trošku neidealizuješ (nebo nemáš pamět akvarijní rybičky)?... bola kancelarska praca s offisom, ci konfiguracia systemu v grafickom rezime urcite ovela sviznejsia nez je to teraz na AMD K6-2 500 MHz s 256 MB SDRAM + akykolvek user friendly linux /vyskusanu mam mandrivu, suse, ubuntu/.To je teda vážně smůla. Mám srovnatelný stroj a tento jev jsem nikdy nezaznamenal.
Co bylo s Win98 SE třeba provést, aby jely na 64 MB RAM dobře? Nejlépe i se sítí. 98Lite?nic ... tedy, právěže provádět toho s nimi co nejmíň, neinstalovat blbosti, mít nejlépe anglickou SE verzi a ne českou a tak různě ... i se sítí
Doporučuji nevypínat v BIOSu vyrovnávací paměť první úrovně před startem Linuxu.doporučuju studenou sprchu
... A pokud by byla nutná spolupráce s MS Office, tak se dá v Linuxu nainstalovat i ten.... což má být přiznání, že M$ Office je i v Linuxu rychlejší než OOo?
jestli vono to nebude tím, že v Linuxu je to "každý pes jiná ves", tedy každá aplikace jiná sada knihoven, zatímco ve woknech si všichni vystačí s těmi standardními?Ze ma MS office uz natiahnute veci v RAM vopred? Iste, a rovnako aj absolutne vsetky ostatne aplikacie ktore som porovnaval? To snad nie.Část se jistě natáhne předem, zejména všem programům společné knihovny. Ale pokud je zapnuto jakési to rychlé spuštění, tak se toho natáhne víc. (Podobnou funkci má i OpenOffice, a to i v Linuxu.)
Doba startu systému může být v rozsahu několika sekund po několik minut. Důvodů je mnoho a platí to pro různé operační systémy. Jak pro Windows XP, tak Pro Linux.hm, a které jsou ty důvody, jež to v Linuxu na stejném hw tak neúměrně protahují? btw, vraťme se k těm 98, XP sice "nabootují" rychle a nechají mě přihlásit, pak jsou ale ještě klidně i několik minut nepoužitelné
ááá, pán má patent na rozum ... a co se asi ve zmíněných distribucích při instalaci kompiluje? já mu to věřím, proštrachat třeba rpm databázi není snadný úkol ... a což teprv instalační zdroje - teď jsem si schválně pustil rpmdrake (tedy klikátko na instalaci), a trvalo mu to 41 s, než mi byl schopen vypsat výběr balíčků, co můžu instalovat (a opravdu nemám slabý stroj)hm, instalacia ekvivalentnych aplikacii trva pod windowsom aj s restartom kratsie nez pod linuxom bez restartu.To není fakt, to je přímo nesmysl. Instalace ekvivalentních aplikací trvá pod Linuxem dlouho jen tehdy, pokud je spojena s kompilací
hm, teď píšu z o dost výkonnějšího stroje, a nějakou lenost systému (při zmíněných činnostech) občas pozoruju (dlužno podotknout, že srovnatelnou s XP) - jestlipak ty si to tak trošku neidealizuješ (nebo nemáš pamět akvarijní rybičky)?Pokud je systém bez zátěže, tedy při nějaké té kancelářské činnosti, tak se mi ovládací prvky objevují dost rychle, ale ne rychleji, než ve Windows. Nejhorší je asi
qtconfig
, občas totiž nemám v XFCE spuštěno nic závislého na Qt. Při mírné až střední zátěži, jako je běžné pakování nebo překlad programu, zpomalení není nijak zvlášť vidět, snad jen ve Firefoxu u velkých stránek. (Ten je ale tak jako tak zvláštní případ.)
Proč by nemohl být? Kdyby měl i linuxovou verzi udělanou v podobné kvalitě, jako tu pro Windows, hned by se mnohým lidem pracovalo lépe. Spouštením pod Wine se ale vyplýtvá dost paměti a vykreslování není nejlepší. V CrossOver Officu je to asi lepší, ale nenamáhal jsem se to zkoušet.... A pokud by byla nutná spolupráce s MS Office, tak se dá v Linuxu nainstalovat i ten.... což má být přiznání, že M$ Office je i v Linuxu rychlejší než OOo?
Těžko říct... Sice některé distribuce po plné instalaci dělají ostudu nejen tvůrcům, ale i Linuxu jako takovému, ale to bych nechal stranou. Dobu startu počítače od zapnutí po plochu ovlivňuje hodně věcí:Doba startu systému může být v rozsahu několika sekund po několik minut. Důvodů je mnoho a platí to pro různé operační systémy. Jak pro Windows XP, tak Pro Linux.hm, a které jsou ty důvody, jež to v Linuxu na stejném hw tak neúměrně protahují? btw, vraťme se k těm 98, XP sice "nabootují" rychle a nechají mě přihlásit, pak jsou ale ještě klidně i několik minut nepoužitelné
Hm, to je fakt... Pro mě je instalace v Linuxu obvykle kompilace, což je však na druhou stranu asi ta nejpomalejší možnost. (A právě kvůli tomu, že trvá někdy hodně dlouho, tak jsem ji uvedl.) Většina uživatelů to tak asi nedělá. Třeba s RPM to šlo hezky rychle:ááá, pán má patent na rozum ... a co se asi ve zmíněných distribucích při instalaci kompiluje? já mu to věřím, proštrachat třeba rpm databázi není snadný úkol ... a což teprv instalační zdroje - teď jsem si schválně pustil rpmdrake (tedy klikátko na instalaci), a trvalo mu to 41 s, než mi byl schopen vypsat výběr balíčků, co můžu instalovat (a opravdu nemám slabý stroj)hm, instalacia ekvivalentnych aplikacii trva pod windowsom aj s restartom kratsie nez pod linuxom bez restartu.To není fakt, to je přímo nesmysl. Instalace ekvivalentních aplikací trvá pod Linuxem dlouho jen tehdy, pokud je spojena s kompilací
rpm -i balíček.rpmNějaké ty
apt-get
y, RPMdraky nebo emerge
jsem ještě neviděl, takže jsem asi nezkoušel jejich rychlost.
Pod Windows to je často klik sem, klik tam, registrační číslo sem a tam. (A třeba taky crack, že... Jak komu. Mě třeba ne. (Jestli on to náhodou nebude MŽK problém...)Doba startu systému může být v rozsahu několika sekund po několik minut. Důvodů je mnoho a platí to pro různé operační systémy. Jak pro Windows XP, tak Pro Linux.hm, a které jsou ty důvody, jež to v Linuxu na stejném hw tak neúměrně protahují?
S tymi 486-kami som to trocha prehnal, ale na pentium 100 MHz + 64 MB EDO RAM + Win 95, ktore som kupil preto, lebo mi pomaly nabiehalo spustanie aplikacii na tej 486-ke bola kancelarska praca s offisom, ci konfiguracia systemu v grafickom rezime urcite ovela sviznejsia nez je to teraz na AMD K6-2 500 MHz s 256 MB SDRAM + akykolvek user friendly linux /vyskusanu mam mandrivu, suse, ubuntu/.Tomu nevěřím. Buď si tu minulost idealizuješ (což bych se až tak nedivil) nebo je něco extrémně špatně s tvojí instalací na tom K6. Na tomhle musí běžet v pohodě linux s KDE.
rozlisenie obrazovky tak dialogove okno sa mi zobrazi prakticky okamzite, kdezto v KDE alebo Gnome trva aj 1 minutu kym sa mi to okno konecne otvori a mozem v nom nieco robit. To iste plati aj o case za aky sa spusti hociktora aplikacia.Aha, takže je něco opravdu špatně. Když mi dáš přístup přes ssh, tak se klidně podívám co a tahle debata nabere velmi rychlý obrat ;)
a nebo si někdo pamatujete začátek ?Začátek je sranda, ten je na začátku
Fakt je to s tou rychlostí tak zlé? Já mám Firefox na jednom desktopu s procesorem Cyrix 686 na 233 MHz (ekvivalent 300 MHz "intelovského" výkonu) a s 96 MB RAM. Start Firefoxu v Gnome trvá asi 19 vteřin, což není nejlepší, ale dá se to vydržet. Přepínání panelů mi připadá svižné, i když se v několika něco načítá. Řádově tak do dvou sekund se to překreslí. Dá se tam pustit video - třeba online vysílání na ČT1, Nově i Primě. Když se nic jiného nedělá, jde hezky plynule. (A to je tam grafická karta, která nesvede ani OpenGL.) Když k tomu stroji občas přesednu od mého Pentia M na 1,6 GHz s 512 MB RAM, nepociťuju žádné zoufalství a připadá mi plně použitelný.
Možná se problém skrývá někde jinde - preemtivní kernel, ovladač na grafiku, správa paměti... Nebo máš někde nějaký dvouprocesor na 4 GHz, od kterého občas odsedneš k tomu Celeronu.
IPv6 mám jako modul. Když jsem ho měl v jádře, fungovalo to stejně dobře. S modulem je jediná výhoda: Když ho člověk nechce, stačí dát do modprobe.conf řádek install ipv6 true
, aby se nikdy nenačetl. (Jinak se natahuje automaticky.)
Ten modul mám většinou aktivní, takže tím to nebude. IPv6 se dá vypnout v about:config, tj. potom Firefox nevysílá serverům DNS požadavky v IPv6. To ale má vliv jen na rychlost resolvingu, nikoliv na rychlost přepínání mezi panely.
GTK2 bývá většinou v pohodě, aspoň pokud si člověk nezvolí nějaký příšerný vzhled, který je moc náročný.
Já vždycky volím plně preemptivní kernel, protože na pozadí mi žádné náročné služby neběží a chci, aby byl ten stroj optimalizovaný výhradně pro uživatelské rozhraní.
Doporučil bych spustit Firefox z konzole a podívat se, jestli tam nesype nějaké chybové hlášky. (Ať už Firefox nebo GTK.) Jinak je dobré ho taky zkusit sledovat přesstrace
. Tam se dá zjistit, na jakém systémovém prostředku se zasekl. Jednou jsem měl problém s pomalým spouštěním všech aplikací pro KDE a nakonec jsem zjistil, že to bylo špatně nastaveným aliasem mého počítače v /etc/hosts.
To jde, aby si FireFox vláčel s sebou celé Gnome?ano jde, ale viz podmínka v závorce
# rpm -q --requires mozilla-firefox ... libglib-2.0.so.0 libgmodule-2.0.so.0 libgnome-2.so.0 libgnomecanvas-2.so.0 libgnome-keyring.so.0 libgnomeui-2.so.0 libgnomevfs-2.so.0 ...- a už se to veze ...
--nodeps
a --force
, nebo co to RPM má za parametry. Hned je o důvod víc kompilovat si programy podle potřeby třeba tak, jako v LFS (nebo Gentoo).
ještě doplním,kombinace gtk2 a firefox je asi ne moc dobrá,někdo tady radil Konqueror,ale ten si sebou nainstaluje půlku KDE.Tak to ho jasně vyřazuje ze hry,bych si pak připadal jak ve windows.Jé, já bych si ve windows tak stračně rád připadal tak pohodově a komfortně jako v KDE. Ale když chceš dobrovolně používat tu nejpomalejší, nejhnusnější a nejmíň komfortní variantu jenom proto, abys si náhodou nepřipadal jako ve windows, tak prosím. Občas mám pocit, že JXD má někdy i pravdu...
nemám rád animované blbosti,které jen zdržují a rozptylují pozornost,Já taky ne a ať koukám jak koukám, ve svém KDE nic takového nevidím.
A KDE se snaží napodobovat Windows,A čím prosím pěkně? Jako že se to překvapivě taky ovládá myší a posunují se tam okýnka po obrazovce?
je to pomalé,FAKT NEMÁM GIGAHERTZOVOU mašinu.Stačí????????????Právě, že to není pomalé. A právě proto, že nemáš gigahertzovou mašinu bys neměl plejtvat výkonem a pamětí tím, že budeš používat nenažrané programy typu firefox, co zaplácnou víc paměti než celé KDE s konquerorem dohromady. Desktopy prostředky šetří, protože jejich aplikace používají jednu knihovnu, které je natažená v paměti jednou a ne 20 různých. A QT je navíc oproti GTK2 dost výrazně rychlejší.
A KDE se snaží napodobovat Windows, A čím prosím pěkně? Jako že se to překvapivě taky ovládá myší a posunují se tam okýnka po obrazovce?Ja si myslim se KDE nesnazi napodobovat Micro$oft. Ale musime si priznat ze Micro$oft zavedl mezi uzivateli urcity standard a kdo bude chtit rozsirit linux tak tyto standardy musi bohuzel respektovat.
Otázka je: Proč mezi takové lidi chceme šířit Linux? Počítač je pro ně pomalu totéž co mlýnek na kafe. Netuší, co je to software a kolik práce za ním stojí. Myslí si, že celé uživatelské rozhraní je axiom, tj. nutná a samozřejmá součást počítače, která vzniká jaksi samovolně, aniž by se o to musel kdokoliv zasadit. Když se to chová nestandardně, je to rozbité.
Co musí splňovat uživatel Linuxu a open-source obecně:
To není pravda. Linux není zdarma Vždy musíš něco investovat, někdy to jsou peníze někdy čas.dovolil bych si tvrdit, že tento "axiom" už v současnosti nemá universální platnost uživatelská přítulnost linuxu (resp. distribucí a desktopových prostředí) za poslední roky hodně stoupla pokud nebudeme striktně lpět na "čas jsou peníze", ale porovnáme námahu nutnou na zvládnutí Windows a na zvládnutí Linuxu - tedy myslím uživatele počítačem nedotčeného, nikoliv deformovaného tím, že už ve škole "měli nějakej word" - pak bych řekl, že to bude totéž, spíše se mi zdá, že Linux na tom bude o kousíček lépe (ale ne tak dobře jako Mac
například tím sračkoidním wokýnkem, co vyskakuje po detekci změny stavu nějakého média - to dokonce i vypadá skoro jako ve windows ... já vím, narozdíl od těch windows se to v KDE aspoň dá vypnout, ve windows to člověk vypne a příště to vyskočí znova, ale stejně si nemyslím, že je to směr, kterým by se KDE mělo ubírat ...A KDE se snaží napodobovat Windows,A čím prosím pěkně?
Například tím sračkoidním wokýnkem, co vyskakuje po detekci změny stavu nějakého média - to dokonce i vypadá skoro jako ve windows ...He? Za ty tři, nebo kolik, roky, co používám KDE a nainstaloval jsem ho už na X počítačů jsem nikdy nic takového neviděl. Není to spíš nějaká feature nějaké konkrétní distribuce?
ne, to byla featura plánovaná pro KDE 4, ale nějak se to dostalo už do KDE 3.5 - tedy není divu, žes' to před třemi lety ještě nepotkalNapříklad tím sračkoidním wokýnkem, co vyskakuje po detekci změny stavu nějakého média - to dokonce i vypadá skoro jako ve windows ...He? Za ty tři, nebo kolik, roky, co používám KDE a nainstaloval jsem ho už na X počítačů jsem nikdy nic takového neviděl. Není to spíš nějaká feature nějaké konkrétní distribuce?
Mám 3.5.x a stále nic nevidím.na mě to vybaflo po instalaci KDE 3.5 ze SoS do Mandrivy a povedlo se mi to zakázat tak dokonale, že už se mi to nedaří povolit
Prosím nějakou lepší ukázku toho, jak KDE kopíruje windows.teď mě nic nenapadá, neb wokna skoro nepoužívám ... zeptej se autora původního výroku o kopírování
/etc/hosts
, lze je také zablokovat firewallem. A jde to i jinak, pomocí proxy serveru.
Možná skusím Operu i když není open source.co to říkal JXP o linuksácích? :-/
A pokud by nějaký prohlížeč dokázal v konzoli zobrazovat web ve stejném vzhledu jak prohlížeče pod X,tak X server ani neinstaluji.links?
Zkus na Googlu zadat heslo gtk slow problems
. To mi vyhodilo desítky linků, které vypadají, že by se mohly problému týkat. Je tam něco o pomalém nabíhání menu, pomalém přepínání panelů, pomalém spouštění aplikací a o všech možných dalších problémech s rychlostí.
Program strace je skoro jako "emulátor Linuxu pod Linuxem". Syntaxe je jednoduše třeba strace firefox
. Existuje především proto, že na konzoli vypisuje všechna systémová volání a vůbec všechny přístupy k jakýmkoliv prostředkům. Je tam vidět, jak zkoumaný program dostává signály vyvolané pohybem myši, jak otvírá soubory atd. Většinou výpisy probíhají rychle, ale stává se, že se u některé řádky na chvíli zarazí. Když takovou řádku vyhledáš Googlem, možná tam o tom problému něco bude.
Často je strace základní součástí distribuce. Pokud ne, určitě existuje balíček. Nebo si ho můžeš někde stáhnout a zkompilovat.
Muze mi nekdo vysvetlit proc se porad dokola otevira tenhle "flame"? Uz je to davno prodiskutovany, "vysvetleny" a hlavne oznacene jako vyresene, tak proc?Protoze mame radi flejmy
Tiskni
Sdílej: