Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Stále slyším a stále čtu nářky na malou kulturnost a na malou rozšířenost Linuxu na Desktopu. Osobně se domnívám, že je to dobře. Protože až to bude umět každý, budete ztraceni v davu "znalců" co budou vědět přesně jak to je, jak to máte dělat a co nemáte. A co oni by na vašem míste rozhodně udělali lépe.
Po delsim hledani se zadarilo pripojit Freebsd za pomoci CDMA k netu. Poshanel jsem to ruzne po netu a pro zajemce pripojuji konfiguraci. Zatim to chodi jak ma. Naplno. Mam FreeBSD 6.0.
Jak tak běží čas a život, ukazuje se mi tady na Abíčku jedna věc. A to ta, že jako všude tak i v tak specializované oblasti jako je IT a potažmo Linux vzniká vždy poptávka nejen po speciálním obsahu, ale i po obecnějším produktu. Lidé potřebují být spolu, aby si řekli co je nového v IT a zároveň se pobavili o politice, cestování, zájmech nesouvisejících jen zdánlivě s IT a s open source. Jestli říkám zdánlivě, myslím to zcela vážně. Nejsem sice sociolog a nehodlám jim do toho fušovat, ale myslím si že pokud to „tvrdé” jádro chce rozšířit Linux, BSD a další otevřený kód do širokého obecenstva, potřebuje k tomu přesně portál s takovýmto směrováním a obsahem.
V poslední době jak sleduji rétoriku politických stran, chování státních úředníků, mě lehce jímá úzkost kam že se to řítíme? Urážky, hodnocení, podrazy, špína. A vraždy. Stala se z nás během patnácti let „banánová” republika sice bez banánovníku ale s korupčním prostředím že takové není ani v tom nejmizernějším americkém béčkovém filmu. To vše vlastním přičiněním.
Justýna povídala, když si přečetla blog o ruksaku a botách, že by bylo dobré kdybych napsal „vědecký” článek na téma „Jak ruksak vybalit a boty zout. ” Chvíli jsem o tom přemýšlel a usoudil jsem že je to bezvadný nápad. Justýna mi obvykle do těhle věcí nemluví. Ona ví, že je zbytečné mi něco vymlouvat, když se rozhodnu, že pojedu do Norska nebo na Island.Jednoho krásného rána prostě sbalím ruksak a jedu. Taky ví, že když se rozhodnu napsat „štvavý” článek proti bolševikům, napíší jej i kdybych si měl znepřátelit kdejakou jezinku v okolí několika světelných let. Vždy když něco napíšu a neinformuji ji dřív než to uveřejním, tak jen z obavami čeká jaká že to zase bude pohroma. Ale článek o rozbalování ruksaku zatím nikdo nenapsal. Zdá se mi to jako neškodné téma. Docela vhodné na Ábíčko.
Už jsem se několikrát o tom zmiňoval. Nějak neobdivuji lidi, kteří v diskusi neustále někoho nebo něco citují. Vzpomínám si jak kdysi v televizi,blahé paměti „soudruh ” Ransdorf při jakékoliv debatě v odpověď na jakoukoliv otázku citoval to či ono, toho či onoho. Nikdy sebe. Nikdy neřekl co si myslí on. Samozřejmě není sám kdo to dělá z politiků nebo jiných „diskutujících”
Dnes zabýval mimo jiné psaním webových stranek o cestě na Nový Zéland. Bavilo mě to a těšil jsem se přitom na další cestu. Z toho důvodu jsem usoudil, že by nebylo vůbec marné dát do blogu návod, jak se balí a připravuje na víceměsíční pěší cestu ruksak a další drobnosti. Držím se ještě vzpomínek
Dnes jsem si skutečně užil. Rozhodl jsem se že si udělám čistě konsolové distro. Použil jsem k tomu jak jinak než Slackware „Slackware rulez..” Práce v konsoli mě baví neskutečně víc než v grafickém prostředí. To co potřebuji tam samozřejmě mám. Browser Links a pro jistotu jsem přidal Lynx, Mplayer, Xawtv, prohlížeč fotek ZGV i utilitku na čtení dvi souborů TMVIEW. Na psaní „štvavých a mesiášských ” blogů mi stačí VIM a MC úplně postačuje pro práci se soubory. Nevím co se Plešingerovi pořád na něm nelíbí, že se furt dožaduje Total-commanderu.
Měl jsem dobrý týden. Zdařilo se mi přijít na některé věci kolem Linuxu. Byly to zdánlivě maličkosti, ale jsou to takové důležité maličkosti. Jedna z nich je jak zachránit za pomoci Knoppixu a flashky data. To jsem se dočetl v jedné diskusi a hned jsem to vyzkoušel. Přiznám se že mě to nenapadlo, ale mám dobrý pocit z toho, že se mi dostal do rukou dobrý nástroj v případě mých experimentů s distry. Mnohokrát se mi stalo že než jsem se naučil zálohovat data, že jsem přišel o soubory, které jsem pracně psal několik dní a nakonec jsem je „mazanou ” manipulací ztratil.
Pokud z někým mluvíš, chovej se asi tak:
Omlouvám se všem co komentovali moje příspěvky v blozích, a někteří mě žádali o odpověď. Včera v poledne mi kleklo eurotelí připojení a nový modem jsem dostal až dnes večer. Pokusím se na některé dotazy kolem komunikace odpovědět souhrnným kratším blogem, kde vysvětlím své názory. Ohledně komunikace. Kdo to nebude chtít číst, ten je zcela jistě natolik schopný aby se mému příspěvku v klidu vyhnul. Pokud tak neučiní za případný flame a negativní pocity pramenící z mých asertivních odpovědí, si posléze ponese odpovědnost jen on sám. :-))
Linux mám pro zábavu. To je první a asi nejzákladnější rozdíl od skoro všech účastníku tohoto fóra. Umím si ledacos nastavit, něco občas opíši, něco vystuduji v manuálu. Přiznám se že nejvíc mě baví instalovat a konfigurovat distra. Učím se chaoticky, namátkově. Kdybych si měl ručně nastavit síť byl by to pro mne problém, leč věřím, že bych to nějak splácal. Ale je to pro mne stále jen zábava.
Mám dotaz. Chtěl bych letos v létě projít Norsko od Nord Cup až někam na jih. Kam to vyjde. Zhruba kolem 1000 km. Budu na to mít čtyři týdny a chtěl bych se nahoru na sever dostat lodí. Nějakou kabotáží. Nez začnu hledat na Googlu chci se zeptat jestli to někdo zkusil lodí na sever. Případně kde si sháněl lodní lístek a za kolik?
A potom jak to vypadá cestou dolu na jih. Jestli silnice vede podle pobřeží a jak daleko se od pobřeží vzdaluje. Provoz na silnici a možnosti kempování. Mapa všechno neukáže. Pokud to někdo prošel, projel na kole a nebo stopem jestli mi může poslat informace mailem. Rady typu "najdi na Googlu " jsou zajímavé, ale už tak činím. Mě momentálně zajímá osobní zkušenost. Tak to je všechno. Díky
Ještě že tu mám pana Plešingera. Musím říct, že bez něj by mě přišlo Ábíčko v poslední době nudný. Sice sám jsem k té nudě přispěl, když jsem tu psal povídání o komunikaci, levičáckých a muslimských vrazích, kteří zcela korektně v duchu komunistického ideálu beztřídního, spravedlivého světa,vyvraždí pár desítek milionů lidi. A zuboží tak něco málo přes miliardu lidí, takovou chudobou, jaká nebyla v Evropě ani v dobách toho tmoucího nejtemnějšího křesťanského středověku. Ale to zas tolik nebolí. Ty levičáky. Konečně mají na to poněkud modernější a tím pádem efektivnější prostředky.
V poslední části seriálu o kritice jsem slíbil, že tohle bude poslední příspěvek na téma „Komunikace”. Myslím si že skončit tím co je v asertivitě a v komunikaci to nejpříjemnější není vůbec k zahození. Komplimenty jsou asi to nejhezčí co lze v komunikaci obdržet.
Mít názor není chyba, mít chybný názor je jen omyl. Být omylný patří k lidství. A to že se mnou někdo souhlasí nebo nesouhlasí nic nevypovídá o skutečnosti. Jedna věc je svět nějak vidět, druhá se v něm nějak chovat.
Každá kultura má své priority, které si chrání. Evropská civilizace založila svoji existenci na judaisticko-křesťanské tradici. To se nemusí někomu líbit, ale je to tak. Jestliže v této zemi je většina těch, kteří to neberou na vědomí a popírají to, nedá se s tím nic dělat.
Co mi vadí?
Obávám se že mi vadí chování některých levicových proudů v Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Vadí mi takzvaná politická korektnost, už jen proto, že mi brání vyjadřovat a nazývat věci a lidi a události jmény jež si sám zvolím. Pokud je nikomu nemilé, že nazývám spoluobčany tmavé pleti černochy, nechť mi prokáže na základě seriozního výzkumu, že jsem je poškodil, ponížil či zneuctil. Pokud mě někdo obviní z rasismu, když podotknu, že velký podíl na trestné činnosti má i romská populace, pak nechť prokáže v čem je můj výrok rasistický nebo snižující Romy jako spoluobčany. Pokud je to evidentní fakt.
Motto:
Žádné cvičení nezaručí dovednost.
Bez cvičení
není dovednost.
V minulém díle měl jeden z diskutujících docela příhodný komentář k tomu aby mě upozornil na skutečnost, že je například mnoho manželských poradců, kteří mají problémy ve svých partnerských vztazích, a nebo že je mnoho adeptů psychoterapie jejichž stav se nijak výrazně nezlepší. K tomu bych dodal, že i já znám mnoho takových kolegů či kolegyň. A rozhodně ne všichni moji klienti a pacienti se úspěšně vyrovnávají se životem se závislostí a nutností života v abstinenci aby tuto závislost zvládali. Spíše je jich méně než více. Ale jsou. Jak kolegové a kolegyně, zrovna tak jejich pacienti a klienti. Jsou to všichni ti co zvládli celý komplex dovedností, ke kterému došli pravidelnou účastí na psychoterapii a vytrvalým cvičením různých dovedností. Pak došli k tomu čemu můj učitel jógy říkal: „Lidská zralost. ” Komunikace patří mezi tyto dovednosti.
Motto:
Kritika není nikdy příjemná
Kritiku nemá nikdo rád
Kdo říká, že mu kritika nevadí, tak..
Tedy když říká: „Jak od koho”
Tak lže. Sobě i druhým
V předchozích dílech jsme hovořili o tom co je to kritika. Říci, že jsme mluvili se mi zdá až přehnaný výraz. Spíše jsem se o tom malinko zmiňoval. Sice jsem byl upozorněn jednou členkou tohoto výlučného klubu v tom smyslu, že tu nejsou žádní blbci aby nevěděli co je kritika a třeba kompliment, ale mě to nedá. Protože to dost často nevědí ani profesionálové.
Stávám se v poslední době nějak unavený. Jsem líný přemýšlet v intencích nedostudovaných psycholožek. Přestávám snášet slovo jako energie a poznání. Případně mysl. V souvislosti s lidskou existencí. Zaběhnutá klišé, které lidé používají aniž by dost často si dali tu práci o nich přemýšlet .
A už vůbec mě nebaví to číst v rámci seznamování, které se v poslední době na Seznamu a jinde nabízí. Jsem docela otrávený různými nabídkami těch co se chtějí společně se mnou smát, přemýšlet o Zenu, Józe případně souznít nebo cestovat po kopcích.
Jedna z nejdůležitějších věcí v komunikaci je naslouchání. Jestliže nenasloucháme stane se nám, že probudíme agresi proti sobě. Všichni známe tu slavnou větu: „Posloucháš mě? ” Skoro vždy je řečena tónem, který naznačuje netrpělivost, rozhořčení. Údiv že ti druzí si nás dovolí neposlouchat. Vnímáme takové jednání jako neúctu, pohrdání, nezájem. Tohle vše v těch druhých probouzí agresi proti neposlouchajícím. Jedna z dost rozšířených forem agrese pramení z frustrace. Z frustrace, že nejsme dost bráni vážně. Nebýt brán vážně je prohřešek, který se velmi těžko odpouští. Mnoho lidí je schopno odpustit urážku, ale nikoliv nezájem.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz