NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.
V minulém díle seriálu jsme se dostali k základní jednotvárné hvězdné obloze. Nyní se podíváme na to, jak si z počítačem generovaného obrazu udělat kousek vlastního nebe. Použijeme k tomu například stopy, klonování a rozostření. AKTUALIZACE: doplněny obrázky.
Ukážeme si, ako možno veľmi jednoducho spojazdniť zrkadlenie diskov (známe aj ako RAID1 alebo pod anglickým pojmom disk mirroring) a ako čo najjednoduchšie nastaviť grafický subsystém vrátane lokalizácie.
V tomto seriálu si na praktických příkladech předvedeme použití nejrůznějších nástrojů a postupů, které nám nabízí oblíbený bitmapový editor GIMP. Nebudeme se zabývat úplnými základy, ale tím, jak naplno využít možností tohoto skvělého programu.
Inštalácia PC s FreeBSD. Popis je pochopiteľne takmer identický pre pracovnú stanicu, terminál aj server, preto to zoberiem ako všeobecný návod a drobné odlišnosti spomeniem priamo v texte.
Ještě nežli si vysvětlíme jak na to, položme si otázku, proč bychom vlastně měli vůbec chtít bootovat Linux po síti. Důvodů je hned několik:
Tento článok je úvodom do seriálu o tom, ako si postaviť funkčný firemný informačný systém na báze unixového systému FreeBSD.
Kterak rozchodit GNU/Linux na stroji, který už má svá nejlepší léta za sebou...
Kompilovat moduly nebo dávat přímo do jádra? Popis konfiguračních voleb určujících stabilitu kódu, obecná nastavení a podporu modulů.
Sběr informací o našem hardware. Popis postupů a nástrojů využitelných ke zjištění hardwarové konfigurace systému. Podrobné informace o hardwarových součástech jsou klíčové pro správné nastavení před kompilací jádra.
Tento návod má za úkol popsat převod filmu v téměř libovolném formátu na DVD tak, aby jej bylo možné přehrát i na stolním přehrávači.
Kompletace potřebného software. Kde vzít zdrojové kódy a které použít. Rozdíly kompilace jader 2.6 a 2.4.
Konfigurace pomocí maker. Co se při balení odehrává za našimi zády. Rady do života.
Volitelná kompilace součástí, přemístitelná rpm, lokalizace.
Temná zákoutí maker: podmínky, funkce, makra s argumenty a odskoky do shellu.
Jak makra expandují, odkud se berou a jak se testuje jejich existence.
Na které architektuře lze balíček kompilovat, na kterých platformách lze potom spustit.
Předinstalační, poinstalační, předodinstalační, poodinstalační... prostě spousty skriptíků.
Které soubory se mají kam instalovat. Pravidla nahrazování konfiguračních souborů.
Zkrocení zlé závislosti: jak závislosti vytvořit, zrušit a ošidit - prostě ovládnout.
Podepisování balíčků. Vedlejší balíčky vytvořené z hlavního zdrojového balíku. Verze, epochy a algoritmus řazení verzí.
Jak využívat důležité makro %setup a nastavit proměnné prostředí.
Dokončení popisu položek hlavičky, formátování seznamu změn a představení nesouborů, nezdrojů a nepatchů.
Konfigurace zdrojových kódů, kompilace, instalace do pracovního adresáře.
Spec soubor popisuje veškerý průběh konfigurace, kompilace, balení a instalace nebo odinstalace.
Jaké jsou využívány adresáře a soubory, jak se v nich vyznat, a jak si připravit pracovní prostředí tak, aby bylo samotné balíčkování co nejpřehlednější.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz