Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Poslední dobou mě velmi zaujal komprimační nástroj lrzip (Long Range ZIP). Dosahuji s ním lepších komprimačních poměrů, než s čímkoliv jiným, a to ne o pár procent, ale často o celé desítky.
Několik podobných dokumentů, prezentace z různých let, více vydání jedné knížky,… Možná jste se někdy potřebovali podívat na rozdíly mezi nimi. Nástroje pro porovnávání textových souborů jsou rozšířené a docela známé. Ale co v případě PDF? Převod dokumentu na text si neporadí s netriviální sazbou, vzorci a už vůbec ne diagramy či obrázky, a to PDF soubory zvláště ze skenerů bývají jako bitmapové obrázky celé. Naštěstí i pro GNU/Linux existuje pár aplikací, které jsou k řešení právě tohoto problému určené: nesou vcelku nenápaditá jména diff-pdf a DiffPDF.
Několik set elektronických knih v angličtině z oblasti IT ve formátech EPUB, MOBI, PDF, XPS můžete zdarma bez jakýchkoliv omezení či registrace získat na webu MSDN.
Ohledně tvorby prezentací je de facto průmyslovým standardem MS PowerPoint, resp. tu a tam se objeví alternativa z jiného kancelářského balíku, tedy OpenOffice.org/LibreOffice Impress nebo Keynote (součást Apple iWork). Tyto aplikace jsou ovšem poměrně těžkopádné a příslušné datové formáty často trpí v oblasti přenositelnosti. Existuje alternativa? Určitě ano, v tomto článku se podíváme na některé šablony, které používají standardní webové technologie, a tak si při prezentování vystačíme s textovým editorem a moderním webovým prohlížečem.
V předchozích článcích jsme se věnovali vyhledávání „použitelných“ fotografií na Flickr.com a Creative Commons obecně. Nyní se podíváme na další konkrétní zdroje, ve kterých čerpat ať už fotografie nebo jiný obrazový materiál. Vedle projektu známé Wikimedia Commons se podíváme v našich končinách i na méně známé webové stránky.
Kdo používal KDE na počítači s více monitory tak ví, že to není žádná sláva. Nedávno ale vyšla první verze projektu KScreen, který se snaží tuto situaci napravit.
V tomto krátkém článku se podíváme na schopnosti procesorů Intel Core i5/i7 a na to, jak zkontrolovat, že jich plně využíváte.
K sazbě tiskových materiálů se z pravidla používá specializovaný software. Ale například knihu můžete psát prakticky v kterémkoliv textovém editoru. Sám jsem nedávno takovou zkušenost měl, a proto jsem se rozhodl se o své poznatky podělit s ostatními formou krátkých a názorných příkladů z praxe. Konkrétně se budeme věnovat rychlému použití stylů, statistice a vytvoření obsahu.
Obtěžují vás značky HTML při psaní textů určených k publikování na webu? Chcete texty šířit v čitelné podobě s minimálními nároky na softwarové vybavení jak vaše, tak čtenářů? Zkuste použivat některý minimalistický značkovací jazyk pro formátování prostého textu, např. Markdown.
Několik tipů a triků pro KDE Plasma Workspace a související aplikace, zde především Okular... A co používáte za finty vy?
V dnešním dílu se podíváme na některé základní úpravy fotografií realizovatelné v grafickém editoru GIMP. Nepůjde tedy o export z RAWu, ale spíše o fotografie v JPEG souborech apod.
V dnešním dílu se podíváme na dva programy určené pro zpracování fotografií bez nějakého "složitějšího voodoo" v plnohodnotném grafickém editoru. Jeden je primárně určen pro GNOME, druhý pro prostředí KDE, ale nic vám samozřejmě nebrání používat oba programy kdekoli. Podíváme se na základní úpravy typu ořezu, odstranění červených očí a nahrání fotografií na služby typu Flickr či Facebook.
V dnešním dílu si dokončíme úvodní povídání k výběru fotoaparátu. Tentokrát si povíme, jak je to se světelností objektivu, parametry záznamu videa, podrobnosti o formátu RAW a další již podružnější aspekty, které je třeba zvážit.
Protože do českých (a slovenských) luhů a hájů dorazil podzim, období plné barev, které si většina lidí tak ráda fotí, začíná na našem serveru krátký seriál, který bude postupně seznamovat s nástroji a programy, jež nalézají uplatnění při zpracování fotografií. Pochopitelně se zcela vyhneme drahým programům určeným pro nelinuxový svět, tento seriál si naopak vezme na mušku nástroje, které jsou dostupné pro operační systém, jenž má AbcLinuxu v názvu.
Při vytváření různých recenzí, ukázek uživatelského rozhraní apod. se hodí funkce sejmutí snímku obrazovky. Dostat snímek z androidího telefonu a ještě bez práv roota ovšem není nejbanálnější záležitost. Článek vám poradí jak na to.
Kancelářský balík OpenOffice.org umožňuje rozšíření své funkcionality pomocí programových modulů, tzv. pluginů. Podívejme se na to, jaké činnosti umožňují a o jaké užitečné funkce tento kancelářský balík rozšiřují.
Článek vám představí několik způsobů, jak hromadně nahrávat například fotografie do známých webových galerií: Univerzální Gwenview a kipi-plugins. Flickr jUploadr. Rajce.net. Picasa for Linux.
Potřebujete zpřeházet stránky v dokumentu PDF, přidat k nim vodoznak, upravit metadata a záložky, nachystat jej do prezentačního režimu a zašifrovat? Přinášíme přehled programů, které se na takové úkony zaměřují.
V tomto článku si povíme a ukážeme, jak nastavit prompt (neboli příkazovou výzvu) v Bashi. Může obsahovat užitečné informace v různých barvách i výstup programů.
Easter egg (velikonoční vajíčko) je v počítačovém kontextu většinou nějaká skrytá funkce nebo vlastnost. Zobrazit či spustit takové vajíčko je obyčejně možné pouze při znalosti speciálních nedokumentovaných příkazů nebo klávesových zkratek. Jak vypadají linuxová vajíčka?
V diskuzi se občas objevují dotazy na to, jak si zkompilovat nějaký program. Většinou takové otázky pokládají začátečníci, kteří se o sestavení nějakého programu pokusili, protože jim určitý software chyběl. A první, co našli na stránkách hledaného programu, byla právě "svatá trojice". Přitom chtěného cíle mohli dosáhnout i mnohem méně trnitou cestou.
Málokdo ví, že známý kancelářský balík OpenOffice.org je možné rozšířit podobně jako Firefox. Podíváme se na to, jak relativně snadno rozšířit jeho výchozí možnosti, přidat nové funkce a usnadnit si tak práci.
Je obecně známým faktem, že unixové shelly zvládají doplnit název souboru či adresáře. Ty lepší z nich dokáží nejen to, ale i doplnit parametry příkazů, nebo dokonce jejich hodnoty. Díky bash-completion se k nim může řadit i bash, nejpoužívanější shell v Linuxu.
Linux je stabilní systém, ale i tak někdy se stane, že jej potkají nějaké problémy. V takovém případě doporučuji vyzkoušet, co umí magická klávesa SysRQ.
Není snadné měnit návyky, které si upevňujete při užívání určitého typu programu. Prakticky nikdy tak není vhodná doba k přechodu na jiný. Avšak v případě tak zásadního kroku, jako je změna proprietární oblasti za otevřenou alternativu, si troufám tvrdit, že se to nakonec vyplatí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz