Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Byla vydána nová verze 12.0 minimalistické linuxové distribuce (JeOS, Just enough Operating System) pro Kodi (dříve XBMC) a multimediálního centra LibreELEC (Libre Embedded Linux Entertainment Center). Jedná se o fork linuxové distribuce OpenELEC (Open Embedded Linux Entertainment Center). LibreELEC 12.0 přichází s Kodi 21.0 "Omega".
Microsoft vydal novou velkou aktualizaci 2404.23 v září 2019 pod licencí SIL Open Font License (OFL) zveřejněné rodiny písma Cascadia Code pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích.
OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Vyzkoušel jsem obě cesty k nové verzi. I když v diskuzích lze nalézt mnohé doslova hororové historky o nefunkčním systému po nezdařené aktualizaci, u mě proběhlo vše hladce. Jen jsem se divil, proč mi aktualizační skript doporučuje odebrat xsane, ale o tom později.
Rovněž jsem si vyzkoušel novou instalaci. Grafický instalátor se dočkal několika úprav. Tak především po nabootování z CD se už nezobrazuje nabídka s výběrem jazyka, ale pouze fialová plocha s jakýmsi piktogramem člověka a klávesnice dole, který jsem si mylně vyložil jako „prosím, čekejte“. Jaké bylo mé překvapení, když se po chvíli začalo zavádět linuxové jádro… Při druhém pokusu jsem už pochopil, že se nabídka vyvolá stisknutím libovolné klávesy, na které máte několik desítek sekund. Tuto změnu tedy nehodnotím příliš pozitivně, pravděpodobně zmate nejednoho začátečníka.
Další úpravy jsou již spíše drobnosti. Například výběr klávesnice nyní obsahuje funkci odhadnutí rozložení, pokud uživatel neví, jaké rozložení klávesnice vlastně chce. Instalátor ho požádá, aby postupně stiskl několik kláves, a podle toho vyhodnotí situaci.
Okno s prezentací výhod Ubuntu je graficky lépe provedené.
Každá nová verze Ubuntu bootuje podle marketingových prohlášení ještě rychleji než ta předchozí. Musím říct, že je to pravda. Do záporných časů se vývojáři sice ještě nedostali, nicméně na mém Sempronu 3000+ s 768 MiB RAM a 7200 rpm PATA diskem to trvá od potvrzení v zavaděči do GDM s novým grafickým tématem 23 sekund. Po zadání hesla do GNOME pak sekund 6. Novým splashem se tedy příliš nepokocháte. Navíc se opět zlepšila podpora uspávání, takže rychlost bootu systému není potřeba příliš řešit.
Ubuntu bylo vždy laděné do hněda, za což si v diskuzích vysloužilo (mnohdy i vulgární) kritiku. Předchozí verze sice naznačila mírný posun, nicméně stále šlo pouze o jakousi evoluci. Nyní jsme se dočkali skutečně radikálních změn. Po prvním spuštění vypadá GNOME v Ubuntu takto:
Ačkoli nejsem příznivcem prvků uživatelského rozhraní nahuštěných na sebe, po prvním spuštění Nautilu jsem nabyl dojmu, že místem by se opravdu trochu začít šetřit mohlo.
Dále si povšimněte tlačítek pro ovládání okna umístěných vlevo. Po bližším prozkoumání vidíme, že kromě zrcadlového překlopení jsou ještě prohozena tlačítka pro maximalizaci a minimalizaci. Naštěstí to lze snadno napravit: gconftool-2 --set "/apps/metacity/general/button_layout" --type string ":minimize,maximize,close"
. Tato změna se mi osobně také příliš nelíbí.
Nový vzhled má příjemnou vlastnost: Okno lze přesouvat i chytnutím za prázdnou část lišty s nabídkou.
Pokud se vám příliš nelíbí, že je horní část každého okna tmavá a zbytek světlý, můžete vyzkoušet druhý vzhled, který Ubuntu 10.04 přineslo: Radiance (ten výchozí tmavý se jmenuje Ambiance). Je laděný do krémové.
Ve výchozí instalaci není dostupný GIMP. Oficiálně proto, že má příliš složité ovládání, a uživatelé mají na úpravy fotografií používat jednodušší F-Spot. Naopak přibyl editor videa Pitivi, jak vidíte v menu na screenshotu výše. Rovněž je v systému několik dalších aplikací závislých na Monu – hra gbrainy a lepící poznámky Tomboy. No, spíš bych ocenil ten GIMP…
Pozitivní je nahrazení xsane (na levém obrázku) nástrojem Jednoduché skenování (Simple scan, na obrázku vpravo). Souhlasím s tím, že xsane bylo skutečně trochu překomplikované. Jednoduché skenování umí snadno vytvořit vícestránkové dokumenty, automaticky nastavuje jas, kontrast a gama korekci (a celkem se mu to daří) a ukládá do mnoha různých formátů.
Odlehčená varianta Ubuntu s prostředím XFCE se v této verzi snaží vzhledem napodobit GNOME.
Kubuntu přichází s KDE 4.4.2. Podle informací na wiki bychom se ovšem měli dočkat i verze s KDE 3.5.
Mezi jednotlivými „variantami“ *buntu lze snadno přecházet pouhou instalací metabalíku *-desktop
, není potřeba stahovat celé CD a instalovat z něj.
Když jsem před půl rokem dokončoval článek o Ubuntu 9.10, dal jsem mu podtitulek „jednodušší už Linux být nemůže“. Za tím si stojím. Změny v této verzi jsou pouze kosmetické a bohužel musím říct, že některé znamenají mírný posun k horšímu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
No, já používám Mandrivu a tento článek mě přesvědčil o tom, že nemá cenu zkoušet něco jinýho ;)
mnohem snaz se da velke pismo zmensit, nez male zvetsitJakto?
co delaj lidi ze srandy a z presvedceniA to se jako bavíš o kterém roku?
Kam sa ta sracka hrabe na Windows 7, som rad ze som s linuxom skoncil...Myslíš ten systém, kterej se při každým třetím kliku ptá, jestli to opravdu chci udělat, že by to mohlo poškodit systém?
Nepošteluje gksudo, když nebude mít aktivní session se superuživatelským přístupem (pár možností mě napadá, ale tiše předpokládám, že sudo, gksudo apod. se vždy volá celou cestou a jsou správně nastavená práva)?Tak udělá, aby se celou cestou nevolalo (ano, jsem poněkud paranoidní).
Možnost nainstalovat jakýkoliv balíček bez hesla je ovšem samozřejmě obrovská vstupenka do systému.Ten uživatel ale musí mít povolení v sudoers, ne? Pokud mu dokážu podstrčit balíček, předpokládám, že pod ním dokážu také spustit libovolný kód. Třeba takový, který mu udělá alias na (gk, kde)su(do) na útočníkův program.
Akorad jsem premigroval notebook s ubuntu 9.10 na ubuntu 10.04 a vsechno funguje skvele. Ubuntu jen tak dale!
Na spodnim desktoppovem pc, ktere slouzi jako kancelarske probleho take vse uspes. Vsechno funguje stejne tak jako na notebooku. Mam k dispozici jeste 4 stroje, mam to udelat i tam ?
na gloss windows to nemaLol