BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Jelikož a protože se rád zasměju, ze sentimentu se občas podívám na technet.cz spadající pod idnes. Tentokrát mě zaujal článek "Ochránit počítač i práci s multimédii zvládnou programy od jediné firmy", a okamžitě mě napadl Zoner, pyšnící se lety osvědčeným Zoner Photo Studiem, který v posledních letech nabízí i antivirus.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Po delší době, kdy se kolem portu Skeldalu nic moc nedělo, bych měl zase napsat pár novinek.
qutIM je poměrně mladý, ale nadějný ruský IM klient. Jeho hlavní předností je jeho multiplatformnost, podpora protokolů ICQ/Oskar, Jabber/XMPP, IRC, a podobnost s nejznámějšími IM klienty pro Windows, Mirandou a hlavně QIPem. Díky tomu je podle mě qutIM nejlepší volbou pro uživatele, kteří přecházejí, nebo začínají "laškovat" s Linuxem.
Neil Young a jeho písně mě vždy mě ovlivňoval. Před pár dny jsem se dostal k jeho poslední desce Le Noise. Opět výtečná, nezaměnitelná a Youngova kytara výrazná, charakteristická a naprosto vyplňující prostor celého alba (mimo jeho el.kytary a Youngova zpěvu zde není nic, což si člověk uvědomí až když s otevřenou pusou doposlouchá celé album).
Volal mi ráno klient, který mě překvapil svým sdělením. Vlastně on už mě překvapil na skupině, kde přednesl problém, kterým se zabýval v poslední době poměrně intenzivně. Šlo o to, že má asistentku, která nesplnila úkol, který ji zadal a ještě ho nepravdivě informovala. Nevěděl si moc s tou situací rady. Napřed ji chtěl varovat, ale to se mu nezdálo dost účinné. Skupina kam dochází je složena víceméně z podnikatelů. Mají v ní převahu.Rozpoutala se diskuse, kterou jsem jak mám více méně zvykem, jen poslouchal. Nakonec se zeptal i na můj názor. Odpověděl jsem mu, že pokud by byla ona asistentka mou asistentkou, pak bych ji chybu, případně chyby, pokud se neopakují příliš často a neukazují na jiný závažnější problém prominul.
Po cca. 6 měsících jsem dosáhl stavu, že KDE a Fedora 14 x64 není to pravé. Fedora je sice skvělá a KDE vypadá pěkně a nesporně je konfigurovatelné, přesto už to není ani náhodou user-friendly. Tady dávám několik mírně subjektivních bodů, proč dělám switch pryč...
Hold sa to stava, clovek zmeni pracu, prostredie, zazite zvyky.
Já nevím, co si to vymysleli za kravinu. Pravidelně po mě chtějí "kvůli bezpečnosti" na svých webech, abych zadal heslo. E-mail je tam předvyplněný a pod ním políčko pro heslo. Firefox mi ho z neznámého důvodu na této stránce né a né doplňovat automaticky. Musím kliknout na "přihlásit jako jiný uživatel", aby se mi ukázala "normální" přihlašovací stránka, kde mohu vyplnit i mail, tam mi to firefox automaticky doplní. Fakt nevím, tahle kravina je k ničemu a jenom mě to otravuje.
Před nějakým časem jsem sepsal takový rádoby článek o nejznámějších a méně známých distribucích. Bez těch keců okolo jsem to měl vydat už dávno tu na blogu, ale nějak jsem se k tomu stále nedokopal. No snad stále lepší pozdě než nikdy.
V dnešním blogpostu bych se rád podělil o můj názor na tohoto známého spisovatele a jeho díla.
Když jsem začal před pár týdny experimentovat s IPv6, začaly mi docházet některé věci, především ta, že IPv4 je zbytečně složité a že čím dřív přejde internet na IPv6, tím bude má práce síťového administrátora jednodušší. Ostatně o IPv6 už jsem zde jeden zápisek zvěřejnil.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Tento blog by mohl nést podtitul "..aneb další z neplánované série mých chytrolínských návrhů". K jeho sepsání mne přiměl článek Jana Mlezivy zveřejněný na lidovkách. Já sice nejsem expert, jako pan Mleziva, ale rovněž považuji současný systém školství za principiálně pochybený. Proč? O tom dále.
Jako úplně první bylinu jsem vyzkoušel asi v roce 2000 kopřivu (sbírá se kopřiva dvoudomá a kopřiva žahavka). Konkrétní zkušenost je ta, že jsem pil nálev z čerstvě natrhaných jarních kopřiv a do toho jsem přidával Švédské kapky. Trpěl jsem velkou únavou, možná i únavovým syndromem -- a ta kopřiva s Švédskými kapkami mě z toho dostaly.
Druhou pro mě významnou bylinou byla lichořeřišnice větší, která mě zbavila zlatých stafylokoků v dýchacích cestách. A známý je také účinek zkvalitnění vlasů, resp. podporuje růst nových vlasů.
Další pro mě významnou bylinkou je Gotu kola -- vylepšila mi soustředění, schopnost učit se, paměť.
Jako poslední uvádím bylinku jména Bělotrn kulatohlavý, která mi velmi pomáhá v boji s depresemi a vůbec podporuje/posiluje centrální nervový systém.
Takto jsem velice stručně představil bylinky, které hrajou/hrály v mém životě důležitou roli.
Než mě začnete lynčovat "co jsem si to koupil", vězte, že jsem byl plně při smyslech a poměr cena:výkon byl pro mě prostě neodolatelný. S HW notebooku jsem již řešil pár problémů, hlavně co se podpory v Linuxu týče, nicméně žádný se nevyřešil jako ten s "nemožností vypnutí wifi", tedy zastrašením.
Jak už tady někdo psal, řve Internetbanking od ČSOB při přihlašování, že prý nepodporuje Linux. Moje prozatimní řešení vypadá takto:
Protože jsem fanda do BSD, pokusil jsem se dnes nainstalovat OpenBSD napřed do VirtualBoxu a potom do VMware. Obojí se povedlo a musím říct, že instalovat dnes OpenBSD, už není to hard core, co to bylo. Inu časy se mění. Nebo umím lépe číst dokumentaci. Ale to je jedno. Prostě jsem si stáhnul Tady cd48.iso a nainstaloval rovnou z adresáře. Ani jsem se nenamáhal něco vypalovat. Pak jsem v podstatě jen dával Enter, protože mě to bez potíží vedlo samo. Za chvíli bylo vše nanistalované. Postačí pročíst manuály o „PKG” podle něj nastavit stahování a instalaci balíčků, plus stáhnout porty přes ftp a je vystaráno. Žádný problém. Měl jsem strach, že to nepůjde tak snadno, ale nebyl to nějaký problém.
Tento zápisek navazuje na můj předchozí blogpost, protože když se řekne A, má se říct i B a pokud považuji současný návrh za špatný, cítím jako svou povinnost nastínit řešení lepší.
Když jsem v polovině osmdesátých let odmítnul původně jako jediný ze třídy vstoupit do SSM (pak se ještě pár lidí ke mě přidalo), bubákovali mě že budu mít problémy a bla bla bla. Prd bylo. Když mi titíž lidé říkali - tohle neděláš dobře, nebudou se ti počítat roky do důchodu, smál jsem se jim a odpovídal: "Nevěřím na důchody v téhle zemi". Je smutné, že zrovna v tomhle mi čas dává opět za pravdu.
Recenzí bylo dost, review taky, a Gnome-shell toho neumí tolik, aby se o tom dalo psát stále dokola. Takže tady máte jen screeny snad všeho, co se v Gnome-shellu dá momentálně najít. Snad mi nic zajímavého neuniklo, a jestli máte pocit, že Gnome shellu chybí něco podstatného, tak mě to neříkejte
.
Tak jsem shlednul film o tvurci Facebooku (The Social Network).
Marka Zuckerberga tam hraje Jesse Eisenberg
Mark pracuje na notebooku Sony Vaio na nemz ma neznamou distribuci (ja bych to typnul na Debian) s grafickym prostredim KDE 3.5, webovym prohlizecem Mozilla, terminalem. Vice viz snapshoty: 1 2 3 4
Na snapshotech je videt terminal s uzivatelem "mark" a nazvem stroje "mzuckerberg"
Ve filmu dale byla slyset slova jako Apache, php, Perl, skripty, shell ...
Docela cucim, ze se s tim filmari takto parali a na noteboku nebyly windows seven, internet explorer a nelitala slova jako IIS, .NET, Powershell.
K pousmati byla prednaska profesora o osmibitovych procesorech, 4 kB pameti, Basicu ... tady Mark evidentne nevydrzel a odesel z prednasky pokracovat na svem projektu.
Cely film nenapadne propaguje OSS ovsem zase jen na geekovske urovni.