30.4.2010 22:25
| Přečteno: 1139×
| Komentářů: 41, poslední 1. 5. 2010
| Hodnocení: 57 % (7 hlasů)
Mála vsuvka mezi seriálovými díly.
Krásná Gabriela včera prohlížela mé fotografie na mém infu a ptala se mě jestli ona cesta splnila mé očekávání. Odpověděl jsem jí že ano, načež jsem jsem se dozvěděl, že jsem šťastný muž, kterému se plní všechny přání. Byla noc a neměl jsem nějakou zvláštní chuť na hlubokomyslné filozofování. Na tuhle činnost nemám většinou chuť ani přes den. Dnes jsem jen tak nechal volně plynout myšlenky a zjistil jsem jednu věc. Že je už hodně dlouho, kdy jsem něco od něčeho čekal. Jdu na sraz a nemám očekávání, jedu do Kanady a taktéž nemám očekávání. Lidé se mě ptají co chci vidět a já ani nevím. Nechám vše osudu.
29.4.2010 21:07
| Přečteno: 754×
| Komentářů: 18, poslední 1. 5. 2010
| Hodnocení: 57 % (7 hlasů)
Volali mi včera večer, z KLM, že mi přesunují můj linkový let o dvě hodiny, pro nějaké potíže s místem a proto mi sníží cenu letenky o 250 euro. Nijak jsem si nestěžoval, takové odškodnění se mi líbilo. Dal jsem zprávu Janě, že pro mne ráno nemusí v osm, ale stačí v deset. A taky jo. V deset přicválala Jana taxíkem, naložili jsme vozík s ruksakem a vyrazil jsem vzhůru do nových dobrodružství.
28.4.2010 23:29
| Přečteno: 972×
| Komentářů: 142, poslední 26. 11. 2019
| Hodnocení: 50 % (4 hlasů)
Hrál Yesterday. Hrát Yesterday jsem v životě slyšel mnoho lidí. Na kytary, jako bigbeat případně i orchestrálku. Nejvíckrát samozřejmě Beatles. Sir Paul tenhle song zpívá skvěle a když slyším jej zpívat, neopomenu si zazpívat s ním
Yesterday, all my troubles seemed so far away. Now it looks as though they're here to stay Oh, I believe in yesterday...
27.4.2010 20:42
| Přečteno: 744×
| Komentářů: 7, poslední 29. 4. 2010
| Hodnocení: 60 % (5 hlasů)
Tak si tak s Miladou posíláme vzkazy a informace o poníkovi a začínám si uvědomovat, že to,co jsem kdysi při četbě Pána prstenů si představoval, tak se stává skutečnosti. Inu pokud si někdo představuje skutečnost, stane se z představy skutečnost. Úplně cítím toho poníka. Budu muset oprášit znalosti z ošetřování zvířat a pořídit si nějakou literaturu jak se na cestách o poníka co nejlíp starat. Taky hřeblo a kartáč, ale to všechno asi až v Kanadě. Jak jsem brouzdal po netu, dokonce jsem našel nabídku na prodej. Osm tisíc za něj chtěli. Jenže Kanada je kapku z ruky abych tam poníka dopravil, takže starost o sehnání jsem nechal na Miladě. Chudák Milada. Já budu mít zážitky a ona starosti. A to se známe pouze z netu a přes skype.
26.4.2010 21:26
| Přečteno: 988×
| Komentářů: 14, poslední 27. 4. 2010
| Hodnocení: 86 % (7 hlasů)
Rozhodl jsem se, že dám dohromady malý seriál, o cestě do Kanady a po Kanadě, který budu postupně uveřejnovat. Příspěvky jsou dvojího druhu. Jedny budou přímo z Kanady, tak jak jsem je psal z Kanady a pak ty, kdy jsem se zabýval přípravou cesty. Je na nich i pro mne samotného zajímavé sledovat, jak se mé představy lišily od skutečnosti. Všechny zde uveřejněné příspěvky o Kanadě jsou z roku 2008.
25.4.2010 20:51
| Přečteno: 1120×
| Komentářů: 41, poslední 27. 4. 2010
| Hodnocení: 85 % (13 hlasů)
Půjčil jsem si film. „Dobrý Will Hunting.” Krásná hollywoodská pohádka o nadaném matematikovi. Ale musím říci, že onen zvolený způsob terapie, který jsem tam viděl, mi přišel hodně lidský a hodně dobrý. Práce s vlastním příběhem má svoje výhody. Sice i svoje úskalí, ale ten terapeut byl evidentně za sebe. Jsem rád, že jsem si pořídil pohádku, která měla děj,smysl, příběh, který byl poměrně uvěřitelný. Géniové se prostě rodí a nikdo neví kde.
24.4.2010 22:39
| Přečteno: 892×
| Komentářů: 7, poslední 25. 4. 2010
| Hodnocení: 62 % (13 hlasů)
Být dnes odpoledne na komunitním programu, kterému pacienti říkají, „..co týden dal..” a já ho nazývám, „co bylo důležitého v tomto týdnu?” Musel bych říci, že jsem prošel kardiologii, povídal si včera s dcerou Petrou přes skype, přičemž jsem poprvé využil kamerku zabudovanou v displeji Macbooka, což mi udělalo radost, protože, když jsem Petru uviděl na monitoru, byl to úplně jiný pocit, než jen když se slyšíme.
23.4.2010 21:36
| Přečteno: 1324×
| Komentářů: 145, poslední 26. 4. 2010
| Hodnocení: 37 % (19 hlasů)
Mnohokrát jsem přemýšlel, proč nejsem levičák a zjistil jsem jednu věc.
Na levičáka nejsem dost naivní. Zřejmě nejsem dost dlouhodobě nepoučitelný.
Za šedesát let svého života jsem vypozoroval, že všude, kde měli navrch
různí Marxové, Leninové, Paroubkové, šla ekonomika, vzdělanost, kultura
šmahem dolů. Československo od roku 1948-1989 je toho důkazem.
22.4.2010 21:58
| Přečteno: 1362×
| Komentářů: 67, poslední 24. 4. 2010
| Hodnocení: 73 % (15 hlasů)
Jsem si dnes koupil dopisní obálky a známky. Cestou z trafiky jsem přemýšlel, kdy jsem naposledy napsal někomu dopis rukou. Bylo to asi v období roku 2000 kdy jsem se seznámil s Dominikou. Dominika byla krásná mladá a samozřejmě modrooká bruneta. Bydleli jsme spolu na ubytovně. Tedy ona o dvě patra výš a já v přízemí. Než jsme se k sobě sestěhovali, trvalo to nějakou chvíli. Tehdy jsem navíc neměl mobil, ten jsem si koupil vlastně až po rozchodu s ní. Takže jsem ji staromódně, pokud nebyla doma a nechtěl jsem ji rušit telefonem na oddělení, psal vzkazy na papír, dával do obálky a strkal za dveře.
22.4.2010 01:11
| Přečteno: 1337×
| Komentářů: 79, poslední 24. 4. 2010
| Hodnocení: 64 % (11 hlasů)
Udělal jsem si za svého života několik nesmiřitelných nepřátel. Muže i ženy. Žen bylo víc a nebo jsem měl u mužů větší kliku. Udělal jsem si je svým přístupem k nim, tím, že jsem jim dal najevo, že bez nich umím žít, hodlám bez nich žít nehodlám toho litovat. Tohle se u jistého druhu lidí jednoduše neodpouští. Neodpouští se odmítnutí, neodpouští se jakákoliv neochota se zabývat potížemi druhého člověka, kdykoliv si zamane. Docela chápu, také se necítím nijak skvěle pokud se na někoho obrátím s nějakou žádostí a on mne odmítne.
20.4.2010 22:58
| Přečteno: 1257×
| Komentářů: 113, poslední 24. 4. 2010
| Hodnocení: 67 % (9 hlasů)
Byli dva. V uniformě. Policejní. On byl jeden. Měl asi tři promile v krvi, 170cm a kolem šedesáti kilo. Tři promile a zlost na policejní sbor, to vše dohromady mu dávaly pocit, že Tichý oceán je louže, co mu není ani po kolena. Mumlajíce něco o „zkurvených policajtech,” který je nutný zmlátit, se k nim přiblížil. Rozpřáhl se a uhodil. Netrefil a gravitace ho zradila. Upadl, zvedal se skoro rychle. Asi hodlal pokračovat. Ti dva nelenili, sice na rohu Perštýna a Husovky klábosili s děvčetem. Než se zvedl, jeden z policajtů si stačil bleskově sundat blůzu a čepici, podal obé děvčeti, chytil bojovníka proti policejnímu útlaku za vlasy, srazil na zem, sedl si na něj, druhý v poklidu sundal pouta z opasku.
19.4.2010 21:35
| Přečteno: 2138×
| Komentářů: 63, poslední 22. 4. 2010
| Hodnocení: 82 % (11 hlasů)
Přemýšlel jsem dnes o manželkách alkoholiků. Ani ne tak o dětech, ale o nich samých. Vzpomínal jsem na ruskou literaturu, kde jsou tyhle životy jasně popsány. Drsně, drasticky, realisticky. Někteří říkají naturalisticky. V žádném případě to není hezké čtení. On to není ani hezký život. Manželka alkoholika ať se na její život díváme z jakéhokoliv úhlu, má život plný utrpení a slz.Může být stíhačka, může být oběť, může být zachranitelkou, vždy dobrovolně setrvává, především dnes v situaci, která nic nikomu nepřináší. Mimo trápení.
18.4.2010 22:20
| Přečteno: 1019×
| Komentářů: 14, poslední 22. 4. 2010
| Hodnocení: 78 % (9 hlasů)
Tak jsem už včera navlékl jen bundu a pod ní jen košili. Rozhodl jsem se že jaro je tady. Vlastně předjaří. Předjaří mám rád. Stejně jako mám rád měsíc říjen a listopad. Ještě není zima, ale podzim končí, vzduch je chladný, krásně syrový. V předjaří zase vzduch voní. Není ještě moc teplo, Slunce hřeje mírně, nic zeleného až najednou všechno vyleze. Počasí umí krásně zaskočit.
17.4.2010 22:30
| Přečteno: 1625×
| Komentářů: 18, poslední 20. 4. 2010
| Hodnocení: 79 % (14 hlasů)
Zakoupil jsem stan. Lehký, jednoplášťový na kolo určený, ale i pro pěšáka vhodný. Celých 960 gramů vážící. Sice se prodávající divil z jakého důvodu si nekoupím něco „pořádného,” ale nedal jsem na něj. Jednoduše určitě bude lepší než ta celta nebo igelit pod kterým jsem spal do svých 46 let. Až jsem si pořídil stan. Tehdejší Markéta si ho pořídila v Londýně a půjčila mi ho na cestu po Británii. Další rok jsem si už pořídil svůj. Malé Áčko, které jsem nakonec věnoval Václavovi, protože jsem si koupil první kopuli. Tak to je historie mých stanů, které zatím až na jednu výjimku, výše uvedenou končili v kontejnerech u letiště.
16.4.2010 22:40
| Přečteno: 1216×
| Komentářů: 45, poslední 18. 4. 2010
| Hodnocení: 73 % (11 hlasů)
Výročí sedmnáctého listopadu se blíží, čtu oslavné i záporné texty k této události. „Pravdivá a nikým a ničím nefalšovaná” svědectví. Popisky „ukradené revoluce,” jak jsem kdysi ještě v dobách krátce po převratu v 1989 slyšel od jednoho herce v divadle Solidarita. Nebudu psát ani historii, ani vzpomínky, ani vyvracet konspirační teorie. Ale spíše co mi těch dvacet let života bez komunistické věrchušky poskytlo.
15.4.2010 22:33
| Přečteno: 1076×
| Komentářů: 56, poslední 17. 4. 2010
| Hodnocení: 62 % (13 hlasů)
Patnáctý duben. Dnes má narozeniny můj otec, moje žena Petra, tedy žena, protože podle církevního práva jsme pořád manželé, kdežto podle světského jsme už devatenáct let rozvedeni. Petra a táta jsou na den od sebe třicet pět let vzdáleni věkem. Tátovi by bylo osmdesát čtyři, Petře čtyřicet devět a Babetě dvacet. Dcera Babeta má narozeniny za měsíc, také patnáctého a já patnáctého prosince. Čtyři patnáctky v jedné rodině. Být numerolog, zcela určitě bych z toho něco vyvodil. Ale nejsem. Takže ty patnáctky beru jako kuriozitu. Nikdy jsme se pohromadě nesešli. Táta umřel šest let před mou svatbou s Petrou, a já dceru Babetu viděl na chvíli jednou v životě. Tak už to chodí. V moderní době. Jsem zavržený otec. Dnes už doslova.
14.4.2010 23:59
| Přečteno: 1987×
| Komentářů: 137, poslední 17. 4. 2010
| Hodnocení: 54 % (13 hlasů)
Probíral jsem se včera filmy na DVD v různých prodejnách. Nakonec jsem si koupil asi dvacet let starý film s Belmondem „Samotář” samozřejmě jak jsem nedávno psal, na všech těch obalech prohlížených filmů, stejně jako na záložkách knih, bylo ujištění, že pokud si ten film koupím, rozhodně neprohloupím a málem tam chybělo tvrzení, že ještě mí pravnuci, až tu dávno nebudu mi budou vděční. Nevyvracím jim to, nemám jim za zlé, že mi chtějí prodat a přitom se mě pokusit přesvědčit o nadprůměrné kvalitě. Nemám jim tohle za zlé, protože na rozdíl od „Nové kulturní fronty České republiky„ se mě pokoušejí jen přesvědčit, abych vyndal peníze z kasy zaplatil u pokladny a odnesl si ono veledílo domů. Poctivý obchod. Nová kulturní fronta mě přesvědčuje, že mám povinnost dát peníze na umění.
13.4.2010 23:48
| Přečteno: 2272×
| Komentářů: 54, poslední 17. 4. 2010
| Hodnocení: 67 % (18 hlasů)
Pustil jsem si v noci pořad „Rodina a já” o střídavé porozvodové péči o děti s dr. Klimešem. Klimeše si rád čtu a rád ho poslouchám, protože ho považuji za chytrého chlapa, který ví o čem mluví, a co se výchovy dětí týče a rodiny, mám v mnohem na věc stejný názor. Nijak mě v té debatě nepřekvapilo, že Klimeš nijak zvlášť, vlastně skoro vůbec, tento „moderní způsob” péče o děti nepodpořil. Znám několik případů a ve všech se objevují podobné problémy.
12.4.2010 22:00
| Přečteno: 1898×
| Komentářů: 71, poslední 16. 4. 2010
| Hodnocení: 50 % (12 hlasů)
Zprovoznil jsem si po dlouhé době na FreeBSD poštovního klienta Mutt. Pokud někdo neví, co je poštovní klient, jedná se o aplikaci, která posílá a přijímá elektronickou poštu. Zprovoznit něco jako je Mutt abych s tím byl spokojený, chvíli trvá, ale já mám času dost, protože odpočívám. A hraji si. Mutt je příjemná linuxová aplikace, dá se použít i na FreeBSD, má nekonečné množství nastavení. Tohle je výhoda všech unixových systémů open source, že si je znalý člověk může přizpůsobit zcela na míru, není odkázaný na to co dostane jako ve woknech a navíc zadarmo a nekrade. Nekrade, tak jako se krade při používání woken. Nemusí se bát, že ho někdo bude nahánět pro nelegální užívání nakradených programů. Je státní svátek. Pokud se dnes domluvím s Katkou, půjdu navštívit vnuka. Roste pěkně, prý ani moc neřve. Tak uvidím.
11.4.2010 23:58
| Přečteno: 1578×
| Komentářů: 20, poslední 14. 4. 2010
| Hodnocení: 72 % (18 hlasů)
Byl jsem zvědavý včera na to, jak Alan nastříhal pořad „Ten kluk se neseznámí.” Jako vždy dobře. Zaznělo tam vše důležité co zaznít mělo. Marcel řekl, že se lidé musí naučit mluvit, cože je pravda, seznámení by neměl být úkol, což je také pravda, ale stále si myslím, že jestli je něco důležité? Tak především si uvědomit, že odmítnutí ne vždy, a v takových případech jen málokdy je o našich kvalitách, ale spíš o potřebách toho druhého.
11.4.2010 02:26
| Přečteno: 1163×
| Komentářů: 29, poslední 12. 4. 2010
| Hodnocení: 54 % (13 hlasů)
Najít správnou odpověď to dá práci a musí být k tomu účelu položeno mnoho otázek a být vysloveno mnoho slov. To by mohla být asi odpověď Caroline, která se v jednom komentáři ptala na důvody pro něž píšu svůj blog. Strávil jsem roky v psychoterapeutických výcvicích, učil jsem se sledovat svoje pocity, svou mysl za pomoci jógových a zenových technik a přesto je spousta odpovědí, na které jsem nedosáhl. Naučil jsem se že je dobré naslouchat druhým lidem a přesto někdy neslyším, protože jsem třeba unavený, nebo se mi jednoduše nechce. A teď se na mě chce abych přišel na to proč píši provokativní blogy? To bude teprve fuška
10.4.2010 14:35
| Přečteno: 1654×
| Komentářů: 38, poslední 14. 4. 2010
| Hodnocení: 68 % (19 hlasů)
Tento zápisek je na přání Amigapowera. Každý kdo si jej otevře, čte ho na
vlastní riziko a každý je odpovědný za své emoce. Stěžovat si může v
redakci, na lampárně a případně v presidentské kanceláři. Zabývat se budeme
vztahy, respektive možnosti, které se nabízí v oblasti seznamování. Autor
zápisku v něm použije výsledky svých vlastních zkušeností při seznamování,
terapeutické poznatky plynoucí z dlouholeté praxe a neručí za výsledky.
Stejně jako autoři nabízených řešení pro IT v oblasti open source. Použití
tedy na vlastní riziko. Se vším, co je zde uvedeno můžete nesouhlasit,
popřít, vyvracet.
9.4.2010 23:12
| Přečteno: 1328×
| Komentářů: 32, poslední 13. 4. 2010
| Hodnocení: 56 % (16 hlasů)
Kdo hledá najde. Se říká už od dob biblických. Hledal jsem a našel jsem. Napřed tašku, včera v Kotvě na náměstí Republiky, když jsem si po procházce do vsi z Barrandova na Mariánské náměstí ještě předtím odskočil do knihkupectví v Celetné, kde jsem našel velmi zajímavou knížečku jménem „Filokalia.” Soubor textů Východní Církve. Po něčem takovém jsem se pídil už delší dobu. A do třetice všeho dobrého, objevil jsem možnost jak svou starou televizní kartu na PC, s níž jsem byl velmi dlouho a náramně spokojený provozovat i nadále.
8.4.2010 23:27
| Přečteno: 1584×
| Komentářů: 153, poslední 10. 4. 2010
| Hodnocení: 47 % (15 hlasů)
Prošli jsme několika příběhy a postřehy až k závěru knihy. Není dlouhá a není vyčerpávající. Poušť samoty, po které se někdy v životě, někteří z nás pohybují, není ani příjemná ani vlídná. Většinou nelze dát na rady, a to i dobře míněné ve stylu „Tak už na to nemysli netrap se tím.” To, že trpíme není ani projev slabosti, pouze projev lidství. Emoce nelze nemít.” Rady, kterých se nám dostává nelze použít, stejně tak jako nelze zabránit aby nebylo nějaké počasí. Vznik emocí je právě podobný počasí. Dějí se bez naší vůle a my se jen potřebujeme naučit s nimi žít, nepropadnout jim, nenechat se jimi natolik zahltit, tak abychom byli schopni běžně žít.
7.4.2010 23:54
| Přečteno: 1810×
| Komentářů: 142, poslední 9. 4. 2010
| Hodnocení: 72 % (25 hlasů)
Ve filmu „V pravé poledne,” je scéna, kdy bývala milenka šerifa, říká jeho pomocníkovi, který ji vyhrožuje ztrátou své přízně v případě ohrožení asi toto: „Jsi hezký chlapec Harry a máš pořádně široká ramena. Ale Kane, Kane je chlap.” Vzpomněl jsem si na tuhle větu dnes, když jsem vzpomínal na Jindřicha.
6.4.2010 23:52
| Přečteno: 2041×
| Komentářů: 280, poslední 11. 4. 2010
| Hodnocení: 46 % (13 hlasů)
Milada si sice přeje bohatýrské historky, ale já jsem spíš přemýšlel o tom, jak se z bohatého národa pioneeru, kteří osídlili zem a udělali z ní nejmocnější zem světa, stal národ dlužníků, který místo produkce, nakupuje a žije vlastně na dluh s tím, že je natolik bohatý, že si může dovolit dlužit. Může, otázka zní jak dlouho? Pan Pírko v tomto textu popisuje, myslím poměrně přesvědčivě a přesne celou situaci. Stojí za přečtení oba jeho články. Přemýšlím o lidské pýše, kdy se z počestné práce stal vysmívaný fenomén, který je jen dobrý pro negramoty, kteří vykonávají jednoduché práce. Což je zásadní omyl.
5.4.2010 23:31
| Přečteno: 1608×
| Komentářů: 118, poslední 8. 4. 2010
| Hodnocení: 44 % (16 hlasů)
Solaris jsem nainstaloval, dokonce několikrát. Markéta ten proces pobaveně sledovala a jen měla komentář typu. „Taky neznáš slovo nejde to.” Sice jsem ji vysvětlil, že znám, ale nerad ho používám dokud se nepřesvědčím, že skutečně něco nejde a nejsem schopen onu situaci změnit. Solaris jsem si vybral, protože je obtížný, neznámý a krásný. Dá se objevovat. Linuxovou distribuci celkem bez potíží nainstaluji, nastavím a chodí.
4.4.2010 01:59
| Přečteno: 1626×
| Komentářů: 213, poslední 8. 4. 2010
| Hodnocení: 59 % (22 hlasů)
V komentářích k poslední kapitole jsem cítil lehký požadavek abych byl stručný a konkrétní. Abych říkal věci, které jsou jasné. Považuji tenhle požadavek „neztrácet nit a jít k věci” za celkem oprávněný. Bohužel už jsem i v odpovědi na onen komentář řekl. Píši knihu. Kniha není telegram. Oboje slouží k jinému účelu. Mohu tisíckrát říkat. Chcete-li si udržet sebeúctu a vidíte, že vám partner partnerka dělají naschvál, odejděte. Je to jasné, srozumitelné a dokonce uskutečnitelné. Ale neříkám lidem co mají dělat a jak to mají dělat.
3.4.2010 00:20
| Přečteno: 1177×
| Komentářů: 22, poslední 3. 4. 2010
| Hodnocení: 71 % (17 hlasů)
Byla to velmi příjemná atmosféra před skupinou, když Honza vyndal medovník, uzený, kafe, protože se mu narodil syn. Na tom narození jsem měl trochu zásluhu. Nikoliv že bych byl u toho početí, ale přesvědčil jsem, nebo spíš dal jeho ženě informaci o tom, že pokud se s ním rozejde, pak dobře neudělá. Pro sebe. Sice způsob jakým jsem ji tuhle informaci sděloval, se jí příliš nelíbil, ale nakonec si ho vzala a myslím, že dobře udělala.
2.4.2010 01:42
| Přečteno: 2484×
| Komentářů: 39, poslední 5. 4. 2010
| Hodnocení: 65 % (17 hlasů)
Markéta dorazila v sobotu ráno. Samo sebou nejela ani autobusem, ani ji nikdo nepřivezl, jak slibovala, ale autem. Prý ji je lépe. Neříkal jsem nic. Musel bych mít dlouhou řeč a výsledek by byl stejný. Takže jsem si ji užil, co tu byla. Vypadala spokojeně. Já také byl spokojený. Sice mě trápil Solaris, respektive OpenSolaris, ale takové trápení je spíš zábava. Zvládl jsem nejhorší. Ani jsem přes víkend nevytáhl paty z domova. Nějak jsem neměl potřebu. Celý týden mimo domov, v MHD, takže vždy když se udržím takhle doma, přijde mi svět, po těch dvou dnech v odloučení za dveřmi bytu naprosto vzdálený a nedá se říci, že by ona vzdálenost byla nějak nepříjemná. Kupodivu, to není věkem, ale potřebou jíž mám od dětství, co si tak vzpomínám.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz