Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Francouzi dnes hlasují v referendu o "evropské ústavě". V dohledné době to čeká i nás. Je jen na nás, jak se rozhodneme, ale rád bych zdůraznil, že je i jiná volba, než hodit do urny lístek s nápisem "ANO".
Proprietární software má, kromě jasných nevýhod, také své pozitivní stránky. Proto ho nelze zcela jednoznačně zavrhovat, jeho existence, paralelně se svobodným softwarem, je naprosto v pořádku.
Je příjemné alokovat si více paměti, než je k dispozici. Na druhou stranu, má to dost nepříjemná úskalí. Mnohokrát jsem o tom přemýšlel, ptal jsem se řady lidí na jejich názor, ale jisté zůstává jenom jedno - je to záležitost vysoce kontroverzní.
Po nedávné pozitivní zprávě jedna smutná. Zákon, umožňující vyvlastnění majetku menšinových akcionářů bohužel úspěšně završil schvalovací proces. Do naší legislativy se dostává element, který je bezprecedentním pošlapáním ochrany soukromého majetku, a současně porušením pravidla rovnosti před zákonem.
Často rozšířeným omylem (nebo i záměrnou lží) je tvrzení, že kdo nelegálně používá program, nezpůsobuje škodu, neboť by si program nikdy nekoupil. Tak to ale není. Nelegální použití působí značné škody.
Během schvalování zákona o elektronických komunikacích zanikla v bouři emotivních diskusí jedna relativně drobná změna, která však přináší zcela zásadní průlom - a to v pozitivním slova smyslu.
Používám různé webové prohlížeče, ale zcela jednoznačně jsem si oblíbil Operu. Přestože to není free software, má na GNU/Linuxu své místo.
Velice často se setkáváme s tím, že někdo označuje licenci GPL (a podobné licence) za komunismus. Někdo na tom dokonce ukazuje, že komunismus může fungovat. Tak to ovšem není - i přes společné znaky je GPL komunismu na hony vzdálena.
Ještě vám nepřišel? Nezoufejte, třeba vám potvrzení o členství v "elitním klubu" dlužníků ČT teprve přijde. A bude to s překvapením...
Už jsem zase slyšel o zbytečnosti používání ICMP, včetně doporučení všechen ICMP provoz na firewallu zablokovat. Kdy už "odborníci" začnou přemýšlet...
Dnes jsem si přečetl zprávu o žalobě na zrušení platnosti licence GPL v USA. Opět se (jako obvykle) nemohu vyhnout úvahám, jak vypadá svoboda a co je ochrana soukromého majetku. Občas si připadám, že sedíme na sudu s prachem, s odjištěným granátem v ruce.
V minulých dnech jsem procházel ceníky různých ISP, s cílem zjistit, jaké připojení by bylo pro mé příbuzenstvo nejvýhodnější. A nemohl jsem si nevšimnout zajímavé věci: někteří ISP podnikatele doslova "dřou z kůže".
"Pokojné shromáždění na Letné, pořádané Komunistickou stranou Československa k příležitosti Svátku práce, se pokusilo narušit několik agentů-provokatérů nasazených západními tajnými službami za účelem rozvracení socialistického zřízení v naší republice. Na pokyn předsedy ÚV KSČ proti narušitelům zasáhli příslušníci Veřejné bezpečnosti ve spolupráci s několika příslušníky Státní bezpečnosti a obnovili pořádek. Ministr vnitra odsoudil čin narušitelů a pochválil práci příslušníků Sboru národní bezpečnosti."
Hlavně v poslední době se hodně často objevuje názor, že pouze software pod GPL je dostatečně svobodný. Ale tak jednoduché to rozhodně není, ona totiž ani není jen jediná svoboda.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz