Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
Jelikož mé HTPC z roku 2011 začínalo již zvolna stárnout, udělal jsem si nedávno radost jeho menším upgradem. Jelikož jsem už trochu zlenivěl, rozhodl jsem se jej vybavit nějakou distribucí s velmi dlouhým životním cyklem - ještě ani ne čerstvým Debianem Jessie.
Fedora 22 má požívat v základním nastavení Xf86-input-libinput místo evdev a synaptics pro vstupní zařízení. Protože jsem dost zvědavý a rád zkouším nové věci tak jsem se rozhodl že jej vyzkouším už teď a k tomu na mém ntb DELL 7240 s openSUSE:Tumbleweed.
Příprava:
10-evdev.conf , 11-evdev.conf , 50-synaptics.conf
Section "InputClass" Identifier "libinput" Driver "libinput" MatchDevicePath "/dev/input/event*" EndSection Section "InputClass" Identifier "libinput touchpad" MatchIsTouchpad "on" MatchDevicePath "/dev/input/event*" Driver "libinput" Option "Tapping" "On" EndSection
Funguje to překvapivě dobře, a ještě lepší pro mě jako uživatele DELL Latitude 7x40 neobjevuje se 'out of sync bug' synaptics driveru.
Jediná nevýhoda je že nefunguje midleclick stlačením mechanických tlačítek touchpadu, ale to řeší Option "Tapping" "On" a ťuknutí na touchpad třemi prsty.
I vy jste si možná položili tuto otázku. Odpověď na tuto otázku má kořeny víc jak třicet let staré. Bylo to již za vlády komančů, co jsem si umínil, že chci svobodně sdílet informace, bez toho, abych potřeboval milostivé svolení nějakého ignoranta. Ovšem mé tehdejší technické prostředky byly velice omezené - psací stroj a kopírák. Ale byl to úsvit počítačové éry, takže vše bylo jen otázkou času.
Většina následujícího textu byla původně součástí nápovědy k dynamicky generovaným stránkám v mé wiki, ale pro běžné použití už mám k dispozici univerzální parametrizovanou šablonu, takže není důvod děsit uživatele víc než je nutné. Bylo mi však líto již napsaný kus textu zahodit - obzvláště, když se jím může inspirovat někdo jiný. A tak vzniknul tenhle blogpost.
Vítám vás u dalšího dílu volného seriálu o ptákovinách v MediaWiki. Tentokrát se zaměřím na zdánlivě banální věc, a to: "Jak zajistit, aby se anonymnímu uživateli nezobrazoval stejný obsah, jako uživateli přihlášenému".
Už týden nebo dva doma provozuji HOME adresáře přes NFSv4 s autentizací přes Kerberos (integrovaný přes PAM).
Na den před 50. lety, 22.3.1965 byl představen v NewYorku počítač firmy Digital Equipment, typ PDP-8. Za zkratkou PDP se skrývá označení 'Programmed Data Processor', protože šéf firmy Ken Olson označeni 'computer' raději nepoužil, neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.
Už nějakou dobu z pracovních důvodů používám Gentoo se systemd, navzdory tomu, že mi několik lidí z IRC kanálu řeklo, že ho k práci nepotřebuju, aniž by se předtím zeptali, co dělám. Během té doby došlo už i k nějaké té reinstalaci systému, rekompilaci a rekonfiguraci kernelu a podobným legráckám.
V úvodním blogpostu téhle série jsem nastínil řešení situace, kdy chci s rozšířením Translate spravovat odkazy na externí stránky tak, aby uživatelé byli z určité stránky přesměrováváni na cílovou stránku podle svého jazykového nastavení. Toto řešení však mělo jeden drobný nedostatek, na který jsem upozornil v diskuzi. Využívalo se při něm tzv. "kouzelné slovíčko" USERLANGUAGECODE, které je však dostupné pouze tehdy, je-li uživatel přihlášený. U wiki, která je vyhrazena pouze pro přihlášené uživatele s tím není problém. Ale co dělat, chci-li aby to přesměrování fungovalo i pro anonymního uživatele? Řešení mne napadlo v souvislosti s řešením jiného problému.
Jelikož je asynchronní kód stále častějším jevem,
přidávají programovací jazyky speciální podporu
pro jeho zápis. Příkladem takové podpory jsou klíčová slova
async a await, která se momentálně z jazyka C# 5 šíří
do dalších jazyků. V tomto zápisku vysvětlím,
proč async a await není dobrý nápad.
V článku se popisuje jednovláknový embedded http server postavený nad knihovnou Qt. Originál článku včetně dokumentace vyšel na našem webu: Hobrasoft.cz
Začínám mít docela různorodý ekosystém, který zahrnuje různé nástroje, jejichž funkcionalita se do značné míry překrývá. Tento zápisek je spíše změtí mých dojmů z poslední doby.
Občas se stane, že potřebujete přistupovat k nějakému zdroji na internetu nepřímo. Pokud se jedná o desítky až stovky requestů, a neplánujete dělat nic ošklivého, dá se použít třeba VPS, nebo VPN. Pokud však potřebujete například postahovat nějakou větší databázi, která vám zabere tisíce a statisíce requestů, je většinou dobré, či přímo nutné, použít proxy.
Tak jsem se konečně dostal ke svému dlouhodobému restu - hodit manuál ke GlusterFS z poznámek do wiki, a když už jsem byl v ráži, tak byl již existující manuál k LVM rozšířen o kapitolu na téma Thin Provisioning a využití SSD jako LVM cache.
Zápisek byl přesunut sem: SSH/GPG agent vs. gnome-keyring-daemon
V blogpostu Jak skamarádit openvswitch a systemd jsem uvedl ukázkový příklad konfigurace virtuálního portu switche se zapojeným síťovým rozhraním eth0. Tento zápis rozšiřuje téma o volby nezbytné pro správné nastavení VLAN.
Závěrečný díl teoretické části seriálu o programovatelné logice přináší především seznam literatury a odkazů pro další studium. Případná další pokračování by již měla být zaměřena na praktické příklady.