Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
/etc/shadow, cracks the hashes and sshs back to the attacking machine.
Tak prý si za drahá mobilní data můžeme sami. Alespoň podle jisté ministryně.
Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Google+ za pár týdnů končí, takže se poohlížím po náhradě za můj Google+ profil. Protože jsem G+ už delší dobu používal hlavně jako veřejně přístupné, odkazovatelné a komentovatelné odkladiště komentovaných odkazů či mých poznámek, tak se mi nyní jeví jako ideální náhrada Reddit. Další moje posty tedy na https://www.reddit.com/u/michal-ruzicka. (A asi bude fungovat RSS kanál.)
Chvilku trvalo vyřešit problémy, ale nyní jsem připraven. Nový komix se objeví opět o půlnoci v sobotu, bude sice lehce neaktuální, nicméně to snad p.t. čtenářstvo omluví. Na rozdíl od ROOTu jste do diskuze zváni, remixovat se na toondoo dá taky bez problémů.
Parser parsuje, testy procházejí a svítí zeleně. Co víc si přát. Snad jen .. Ve všemožných článcích psali, že je dobré provádět časté testy, zda jde kód přeložit RPythonem. Během psaní parseru to nemělo smysl, protože parser je obtížně dělitelný kus a moje soustředění mířilo směrem k projití unittesty. Řešit u toho ještě datové typy a všechna omezení RPythonu mi přišlo jako zbytečný masochismus, který by mohl způsobit, že projekt nikdy nedodělám.
Témou tohto blogu bude sudo.Pri práci s sudo som si všimol jednú anomáliu pri použití sudo bez prípojenej siete.
Nedávno som riešil problém s prehrievaním CPU na notebooku. Chcel som porovnať rast teploty pred a po výmene teplovodivej pasty, lenže coretemp driver pod linuxom nedovoľuje čítať teplotu častejšie než 1x za sekundu a mne stúpla teplota CPU na maximum za menej než sekundu
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. V tejto časti bude popisované bezpečnostné problémy elektromobilov. V zmysle čo s i o tom myslím. Je to len názor. V tomto texte nie sú informácie o daných technológiach.
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. Téma elektromobilu začína byť čoraz vo väčšej miere diskutovaná. Propagátory vidia len kladné stránky pohonu elektromotorom ale nevidia negatíva. Odporcovia pohonu fosilnými palivami vidia nevýhody ale nevidia výhody.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Dosť veľa krajín v poslednej dobe zakazuje alebo plánuje zakázať autá so spaľovacím motorom. Zdá sa že v budúcnosti budú jazdiť už len elektrické autá ale ja si nedokážem predstaviť ako ich budú ľudia nabíjať na sídliskách.
To jsem takhle na Youtube koukal na letsplay jedné erotické adventury a všiml jsem si jednoho nedostatku, kterým často hry tohoto typu trpí. Nemají dobře vyvedenou strukturu příběhu. Autoři zmiňovaných adventur většinou nepřemýšlí nad jednotlivými fázemi příběhu za využití obvyklého tří- nebo víceaktového modelu a píší čistě intuitivně. Nemají ovšem dostatek zkušeností s intuitivním psaním a dopadá to tak, že mají sice dobrý nápad a úvodní akt, ale poslední akty jsou velmi uspěchané a nevyvinuté a příběh působí nedokončeně a useknutě.
Poslední dobou se mi to tu zdá hodně chcíplé a už je to přes čtyři měsíce, co jsem tu publikoval blog Umírá abíčko? (odpověď v textu). Pojďme se podívat co se změnilo.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.
Server root.cz bude mít kvalitní diskuze. Stačí zavést registraci a schvalovat příspěvky a trollové mají utrum.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Cca před rokem a něco jsem začal tvořit vlastní programovací jazyk a na obrazu paměti založené interaktivní prostředí ve stylu Smalltalku či Selfu. Zpočátku jsem vůbec neměl tušení jak na to, nakonec jsem však začal řešit jeden problém za druhým a tak vznikl tento seriál.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.