Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Lexer rozděluje vstupní text na tokeny, které jsou parserem transformovány na abstraktní syntaktické stromy. Ty by měl vzít kompilátor a udělat z nich bytecode. Předtím je ovšem nutné si důkladně rozmyslet, jak má vlastně výsledný bajtkód vypadat, a tedy hlavně jak má vypadat virtuální stroj, kterým bude interpretován.
V oficiálnej aplikácii Mi Fit nedávno pribudla možnosť nahrať do hodiniek lokálne uložené ciferníky. V aplikácii však chýba možnosť importovať ich, takže v tomto blogu sa pozrieme ako ich naimportovať do telefónu.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
I’ve come across interesting post from Stephen Wolfram Seeking the Productive Life: Some Details of My Personal Infrastructure. As the title says, it is about his infrastructure and habits around storing and organizing information.
Minulý týden se privátní server, na kterém hostuji svou MediaWiki stěhoval na jinou infrastrukturu. Pro jistotu jsem udělal kompletní zálohy a rozhodl využít situace k dlouho odkládané aktualizaci z verze 1.27.0-alpha(517e327) na aktuální 1.33.0-alpha (043135a). Zdálo se, že upgrade MediaWiki proběhnul bez problémů, tak mě napadlo udělat kompletní upgrade celého stroje. Vykopnul jsem tedy poslední zbytky php5 a doinstaloval chybějící části pro php7.3, jenže ouha! Ukázalo se, že některé věci přestaly fungovat tak jak bylo zvykem. A jednou z nich bylo i rozhraní pro sledování posledních změn.
u m a m i je youtuber, jako málokterý jiný. Jeho animované příběhy se postupně řadí mezi velikány žánru podivných filmů, jako je David Firth, Brad Neely, či Jason Steele.
Před nedávnem jsem si chtěl vyzkoušet platformu RISC-V v QEMU, zkompiloval jsem si proto patřičnou verzi a zjistil, že případná instalace Debianu je uživatelsky stále dost nepřívětivá a zabralo by mi to víc času, než bych byl ochoten na toto experimentování obětovat. Teď jsem si ovšem řekl, že bych se mohl porozhlédnout po GitHubu, jestli se tuto proceduru nepokusil někdo usnadnit. A vida, jeden blázen se našel.
Přemýšlel jsem nad tím, jak se Babišovo ANO stalo domninantní stranou. Jak vypovídá sám název, politický subjekt s názvem ANO 2011, se objevil těsně po volbách r. 2010. Prezentoval se jako hnutí středu a vehementně se bránil označení politická strana.
Všude se teď protestuje tzv. za záchranu Internetu, nemohli jste to nezaregistrovat. Jedná se o protesty proti směrnici EU o autorském právu a hlavně proti jejímu článku 13. Dovolím si malou úvahu, která je trochu kacířská a kontroverzní, ale IMHO to ke kritickému myšlení patří. To vám snad není cizí.
Včera večer jsem konečně vypustil blogpost, který mi ležel mezi rozepsanými blogy 11 let. Nebyl napsaný s cílem, aby vyvolal nějakou diskuzi. Naopak. Vizualizaci politického spektra považuji za nástroj, který by měl každému pomoci ujasnit si, jak je na tom.
Tenhle blogpost jsem měl v plánu napsat už před jedenácti lety, protože mě irituje zjednodušené chápání politického spektra, při kterém jsou někteří jedinci schopni mne označit za levičáka, ačkoliv jsem zde již několikrát jasně deklaroval proč považuji stoupence komunismu za pomýlené osoby. A protože se tu kde kdo pokouší škatulkovat politické strany (a uskupení, která se snaží maskovat jako nestranická hnutí) pouze v rámci zjednodušeného dělení na pravici či levici, aniž by při tom hlouběji přemýšlel o tom, kde se v rámci politického spektra reálně nacházejí.
Pokud jste někdy viděli nápaditou přednášku Breta Victora The Future of Programming, určitě si pamatujete na pasáž, ve které popisuje procesor jako spoustu udřených tranzistorů, které se mohou přetrhnout, zatímco tranzistory operačních pamětí se většinu doby vyloženě flákají. A pokud chcete z vašeho křemíku dostat maximum, měli byste jít cestou velkého množství malých výpočetních jader, každým opatřeným malou, ale dostatečnou paměťovou kapacitou.
Dalším logickým krokem by mělo být vytvoření virtuálního stroje, který bude programovací jazyk interpretovat, a kompilátoru, který pro tento virtuální stroj zkompiluje zdrojový kód. Před tím, než se do toho můžu pustit je však třeba ujasnit si, nejlépe formou konkrétní implementace, jak bude vypadat reprezentace a rozložení objektů v paměti.