Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nedávno som riešil problém s prehrievaním CPU na notebooku. Chcel som porovnať rast teploty pred a po výmene teplovodivej pasty, lenže coretemp driver pod linuxom nedovoľuje čítať teplotu častejšie než 1x za sekundu a mne stúpla teplota CPU na maximum za menej než sekundu
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. V tejto časti bude popisované bezpečnostné problémy elektromobilov. V zmysle čo s i o tom myslím. Je to len názor. V tomto texte nie sú informácie o daných technológiach.
Upozornenie tento text nie je návodom ani odborným textom. Téma elektromobilu začína byť čoraz vo väčšej miere diskutovaná. Propagátory vidia len kladné stránky pohonu elektromotorom ale nevidia negatíva. Odporcovia pohonu fosilnými palivami vidia nevýhody ale nevidia výhody.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1) z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Dosť veľa krajín v poslednej dobe zakazuje alebo plánuje zakázať autá so spaľovacím motorom. Zdá sa že v budúcnosti budú jazdiť už len elektrické autá ale ja si nedokážem predstaviť ako ich budú ľudia nabíjať na sídliskách.
To jsem takhle na Youtube koukal na letsplay jedné erotické adventury a všiml jsem si jednoho nedostatku, kterým často hry tohoto typu trpí. Nemají dobře vyvedenou strukturu příběhu. Autoři zmiňovaných adventur většinou nepřemýšlí nad jednotlivými fázemi příběhu za využití obvyklého tří- nebo víceaktového modelu a píší čistě intuitivně. Nemají ovšem dostatek zkušeností s intuitivním psaním a dopadá to tak, že mají sice dobrý nápad a úvodní akt, ale poslední akty jsou velmi uspěchané a nevyvinuté a příběh působí nedokončeně a useknutě.
Poslední dobou se mi to tu zdá hodně chcíplé a už je to přes čtyři měsíce, co jsem tu publikoval blog Umírá abíčko? (odpověď v textu). Pojďme se podívat co se změnilo.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.
Server root.cz bude mít kvalitní diskuze. Stačí zavést registraci a schvalovat příspěvky a trollové mají utrum.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Cca před rokem a něco jsem začal tvořit vlastní programovací jazyk a na obrazu paměti založené interaktivní prostředí ve stylu Smalltalku či Selfu. Zpočátku jsem vůbec neměl tušení jak na to, nakonec jsem však začal řešit jeden problém za druhým a tak vznikl tento seriál.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Relativně nedávno jsem narazil na to, že je nějaká koncepce výuky programování na středních školách založená na Arduinu. Do té doby jsem tuto hračku neznal, ale velice mne to zaujalo. Kdysi před nějakými 35 lety jsem bastlil podle Amatérského Rádia, co se dalo, a pokud by tehdy existovalo něco takového jako dnes, byl bych nadšen, i když by tomu asi padnul za oběť můj volný čas. Takže možná dobře, že nic takového tehdy nebylo 
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Krátký zápisek. Před pár dny jsem u kontejneru na elektroodpad u metra našel vrak počítače, ze kterého jsem vyndal pevný disk a čtečku paměťových karet. Ale co jsem našel na tom disku, to bylo vcelku zajímavé.
V předchozích epizodách jsme měli možnost zjistit, jak to chodí při pokusu bývalého zákazníka nechat vymazat své osobní údaje a účet u O2. Prostým podáním žádosti na provozovně O2 počínaje, papírovým dopisováním konče. Vše ale má svůj konec. Ten nastal až více než tři měsíce po prvním podání žádosti o výmaz osobních údajů...
Světlo světa spatřilo Pharo 7.0, což je nová verze otevřené implementace programovacího jazyka Smalltalk. Příchází s celou řadou systémových změn, které zásadním způsobem zasahují do samotné podstaty tohoto vývojového prostředí.
Kdyby byl tento výrok pravdivý, tak byste tenhle blog nečetli. Ve skutečnosti vítězí vstupní hodnota, která vyhoví podmínce. Bez ohledu na to, je-li pravdivá, nebo ne – záleží pouze na nastavení podmínky.
Obvykle se dává do protikladu vůči pravdě – lež. Obojí je tvrzení, které lze testovat podmínkami. A ty mohou být nastaveny tak, aby vítězila lež.