Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Většina následujícího textu byla původně součástí nápovědy k dynamicky generovaným stránkám v mé wiki, ale pro běžné použití už mám k dispozici univerzální parametrizovanou šablonu, takže není důvod děsit uživatele víc než je nutné. Bylo mi však líto již napsaný kus textu zahodit - obzvláště, když se jím může inspirovat někdo jiný. A tak vzniknul tenhle blogpost.
Vítám vás u dalšího dílu volného seriálu o ptákovinách v MediaWiki. Tentokrát se zaměřím na zdánlivě banální věc, a to: "Jak zajistit, aby se anonymnímu uživateli nezobrazoval stejný obsah, jako uživateli přihlášenému".
Dnes jsem byl na své první služební cestě. Navíc zcela neplánovaně. A jak se to přihodilo? Zcela jednoduše...
Už týden nebo dva doma provozuji HOME adresáře přes NFSv4 s autentizací přes Kerberos (integrovaný přes PAM).
Můj strýc, Jaroslav Jílek, jeden z šesti bratrů mého otce byl dragoun. Základní službu absolvoval v roce 1935. Rukoval v září v roce 1938 s nadšením, domu šel jako spráskaný pes. Nikdy se s tou kapitulací nesmířil. Můj další strýc, Ján Mandzák, Rusín, bratr moji matky, sloužil ve slovenské armádě za války v Rusku, odkud utekl do zajetí a šel dobrovolně sloužit do Československé armády v SSSR, tedy na východní frontě, stal se poručíkem.
V poslední době jsem několikrát dostal ten samý dotaz: „Nebojíš se, že se do IT nahrne tolik lidí, že bude opravdu těžké se uživit?“ Pokaždé jsem odpovídal „ne, nebojím,“ což si protistrana vyložila jako že jsem nad tím nepřemýšlel a začala mi přednášet argumenty, proč bych se měl bát. Zinazopelekwa jak vyšitá mě začala unavovat, tak jsem se rozhodl sepsat proč si to nemyslím.
K příčinám dnešní tragické havárie Airbusu ve francouzských Alpách se zatím nikdo (pochopitelně) nechce vyjadřovat. Nicméně zveřejněné údaje (pokud jsou správné) o letu nechávají jenom několik možností, co se mohlo stát.
Na den před 50. lety, 22.3.1965 byl představen v NewYorku počítač firmy Digital Equipment, typ PDP-8. Za zkratkou PDP se skrývá označení 'Programmed Data Processor', protože šéf firmy Ken Olson označeni 'computer' raději nepoužil, neboť takové označení považovali investoři za příliš riskantni.
Včera se konal další z pravidelných (třetí pátek v měsíci) srazů spolku OpenAlt, jehož cílem je podpora svobodného softwaru a otevřených technologií. Sraz probíhá paralelně v Praze a Brně. Pokud vám to včera nevyšlo, můžete se podívat alespoň na fotky z pražské části srazu. A příště se snad potkáme osobně.
Už je to skoro deset let, co mě kamarád přesvědčoval, že bych si z důvodu svého neuvěřitelně špatného smyslu pro orientaci měl pořídit navigaci. Dlouho jsem odolával, až jsem jednu vyhrál v tombole na konferenci o bezdrátových sítích. Uplynulo pár let, a pořídil jsem si k ní i vlastní auto. Už tou dobou byla mapa zoufale neaktuální, až jsem si pod stromečkem rozbalil Garmin N52.
Se zájmem sleduji debatu, kterou čas od času vede na tomhle webu člověk, co si momentálně říká „odin1918.” Musím říci, že ač už jsem věkem důchodce, přesto se spoustou jeho závěrů musím souhlasit. A s některými ne. Skutečně si myslím, že docela klidně by mohly být soukromé pojišťovací ústavy, u kterých se člověk pojistí. Tedy opravdu pojistí, nikoliv ne že platí státu daň. Řeči o tom, že stát je nejlepší garant zdravotní péče, kterou nám předkládají socani, v jejich vývodech prostě neobstojí. Zdravotní péči, jak tak sleduji, konzumují nejvíc lidé, kteří platí nejméně, nejvíce riskují se svým zdravím a mají nejmenší odpovědnost. Docela si umím představit, že jsou privátní společnosti provozující záchrannou službu, které klidně pacienta, co naleznou s infarktem na ulici, například, odvezou do nemocnice, tam je mu zaplacena zdravotní péče jeho pojišťovnou, nadstandard, který bude požadovat si uhradí.
Zjistil jsem podle čeho se mimo jiné orientuje záchranka. Šel jsem poklidně z Billy, kde jsem si nakoupil při návratu ze skupiny. Těším se na večeři, neb jsem měl hlad a z ničeho nic na mě volá dáma dost přes padesát, že potřebuje pomoc. Prý upadla, když naháněla psa. A nemůže chodit. Vyslechl jsem ji, posadil ji na plůtek kolem dětského hřiště a zavolal 112. Dispečerka se mě tázala na adresu, ulici jsem ji prozradil. Jenže chtěla vědět, kde přesně. A dotazovala se jestli je tam lampa veřejného osvětlení. Byla.
~Dnes vyšel na Steamu mnou dlouho očekávaný Bioshock Infinite pro Linux, v tomto mini zápisku se chci podělit o řešení problému se spuštěním hry na který jsem narazil...
V pondělí, když jsem jel z blázince do Řeporyjí, kde dělám pro dr.Strašrybkovou čtyři skupiny, dvě v pondělí, dvě ve středu, se ke mě přidala v Metru v Kobylisích, pohledná mladá dáma. Sedla si naproti mě, zeptala se zda je tam místo, zřejmě aby řeč nestála, načež jsem ji odpověděl, že mi Metro nepatří, tedy zatím, a zeptal jsem se zcela neomaleně, zda se známe. Řekla, „Ne,osobně ne, já tedy vás znám z televize, jsem psychiatr a dívala jsem se na vaše pořady o závislosti.” Čekal jsem jestli k tomu řekne ještě něco.
Chtěl jsem mít ve Windows plnohodnotný linuxový terminál přístupný na jedno kliknutí. Chvíli mi splňoval základní požadavky cygwin, ale později přestal dostačovat. Toto je stručný návod jak jsem problém vyřešil.
Už nějakou dobu z pracovních důvodů používám Gentoo se systemd, navzdory tomu, že mi několik lidí z IRC kanálu řeklo, že ho k práci nepotřebuju, aniž by se předtím zeptali, co dělám. Během té doby došlo už i k nějaké té reinstalaci systému, rekompilaci a rekonfiguraci kernelu a podobným legráckám.
Nerád používam zrkadlovku na také blbosti ako timelapse. Na stole sa mi povaľuje kompakt Sony DSC-WX7 kotý som kedysi dostal. Rád by som na ňom rozbehal cvakanie cez USB alebo skutočný tethering. To vraj prístroj nepodporuje, ale podľa mňa všetci ktorí to tvrdia klamú.
V úvodním blogpostu téhle série jsem nastínil řešení situace, kdy chci s rozšířením Translate spravovat odkazy na externí stránky tak, aby uživatelé byli z určité stránky přesměrováváni na cílovou stránku podle svého jazykového nastavení. Toto řešení však mělo jeden drobný nedostatek, na který jsem upozornil v diskuzi. Využívalo se při něm tzv. "kouzelné slovíčko" USERLANGUAGECODE, které je však dostupné pouze tehdy, je-li uživatel přihlášený. U wiki, která je vyhrazena pouze pro přihlášené uživatele s tím není problém. Ale co dělat, chci-li aby to přesměrování fungovalo i pro anonymního uživatele? Řešení mne napadlo v souvislosti s řešením jiného problému.