Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávné kategorizaci úřednic jsem se rozhodl rozškatulkovat (i když obecně škatulkování nemám rád, zvlášť když někdo někam strká mě) také webdesignery. A nebudu nikoho šetřit.
Inspirován událostmi posledních dnů, a také tím, co jsem se dočetl zde v nejednom blogu, rozhodl jsem se udělat jednou provždy pořádek v tom, jak to vlastně na našich úřadech (na poštách, v bankách apod.) vypadá.
Výrazný úspěch zaznamenali vědci z univerzity v australském městě New Steppleton - podařilo se jim zprovoznit velmi minimalistickou verzi linuxového kernelu na počítači poháněném vzduchem.
Správci sítí, serverů atd. jsou nuceni opustit kategorii "lidé" a vstoupit do jiné, nacházející se mezi Bohem a Ďáblem. Ne, že by sami chtěli, ale uživatelé ("lidé") je tam implicitně odkazují...
Nedávno jsem tu popisoval pokus o přechod z X.org na (vlastnoručně zkompilované) XFree86. Byly tehdy nějaké problémy, ale podařilo se je vyřešit. A vítězná jízda XFree86 pokračuje...
Není to až tak dávno (pár let?), co se výrazně prosazovalo heslo "prohlížeč je univerzální rozhraní". Také jsem tehdy tomu nesmyslu podlehl, ale naštěstí se léčba (šokem) dostavila včas.
Pokusil jsem se rozchodit databázi 602SQL ve verzi 9 pod systémem Fedora Core 3. A výsledek? Smíšené pocity...
Právě se chystám pokračovat v jednom opuštěném open-source projektu, který mi připadá velice zajímavý (a dost dlouho se na něj nesáhlo). O který jde, si zatím nechám pro sebe (až to bude aktuální, snad to každý zjistí sám). Přivádí mě to k úvahám o etickém pohledu na tyto věci.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Ať chceme nebo ne, pokud se má GNU/Linux skutečně rozšířit mezi běžnými uživateli (což by bylo jen dobře, už kvůli internetové bezpečnosti), musí být výrazně "klikací". Prostě, uživatel chce zasednout k počítači, spustit svůj oblíbený program a pracovat - "základní věci" typu kompilace kernelu, přidávání pravidel do iptables apod. jsou mu naprosto ukradené.
V dobách "předlinuxových" (z mého pohledu, tj. někdy před rokem 1999) jsem byl zvyklý používat jako browsery MSIE a Nescape (příp. Lynx, ale to jen zřídka, hlavně na OpenVMS). Mezitím jsem nenásilně přešel na různé jiné prohlížeče, v poslední době preferuji hlavně Operu (bez ohledu na OS, se kterým právě pracuji), často používám Mozillu a Firefox, někdy Konqueror. V pátek jsem pod tlakem okolností musel nějakou chvíli používat cizí počítač, na kterém byl jen MSIE verze 6. A moje zjištění - už ho neumím ovládat!!!
Je to pár dní, co jsem si tu stěžoval na X.org a uvažoval o návratu k XFree86. Po včerejším zatuhnutí X serveru jsem se rozhodl proměnit slova v činy a pustil jsem se do přechodu na XFree86.
Není to tak dávno, co byla v různých distribucích dlouho používaná implementace X Window Systemu s názvem XFree86 nahrazena jinou, tedy X.org. Důvody jsou různé, především licenční. Z pohledu uživatele a aplikačního programátora se nemělo teoreticky nic změnit, bohužel tomu tak není. Celkově jsem z X.org zklamán...
Nechci tu diskutovat o samostatné existenci Ďábla (ať už jako protiváhy Boha, zcela nezávisle nebo jakkoli jinak), jeho vlastnostech, ani vlivu na veškeré dění (a konání lidí zejména). Chtěl bych se zaměřit na "softwarové ztělesnění Ďábla" tak, jak je obecně chápáno. Často je totiž Ďáblovi přisuzováno něco, za co opravdu nemůže.
Včera jsem, inspirován diskuzí o (ne)kvalitách Midnight Commanderu, podlehl tíze okolností (v tomto případě skutečnosti, že MC objektivně obsahuje nejednu chybu) a ohlásil hned tři chyby ve zmiňovaném programu. Že mi to trvalo, o těch chybách vím už několik let...
Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.
Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme... Jen tvrdě do nich, zaslouží si to!!!
Podobné nadšené výroky často slyšíme a čteme, když nějaká instituce vyhlásí trest pro Microsoft nebo nějaké nařízení, kterým nutí Microsoft prznit ten senzačně provázaný a nedělitelný balík jménem Windows. Bohužel, v takových situacích tuto radost nesdílím. Proč? Protože to Linuxu a dalšímu open-source softwaru ve skutečnosti ubližuje - alespoň to tak cítím. Hned vysvětlím...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz