Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Po nedávné kategorizaci úřednic jsem se rozhodl rozškatulkovat (i když obecně škatulkování nemám rád, zvlášť když někdo někam strká mě) také webdesignery. A nebudu nikoho šetřit.
Inspirován událostmi posledních dnů, a také tím, co jsem se dočetl zde v nejednom blogu, rozhodl jsem se udělat jednou provždy pořádek v tom, jak to vlastně na našich úřadech (na poštách, v bankách apod.) vypadá.
Výrazný úspěch zaznamenali vědci z univerzity v australském městě New Steppleton - podařilo se jim zprovoznit velmi minimalistickou verzi linuxového kernelu na počítači poháněném vzduchem.
Správci sítí, serverů atd. jsou nuceni opustit kategorii "lidé" a vstoupit do jiné, nacházející se mezi Bohem a Ďáblem. Ne, že by sami chtěli, ale uživatelé ("lidé") je tam implicitně odkazují...
Nedávno jsem tu popisoval pokus o přechod z X.org na (vlastnoručně zkompilované) XFree86. Byly tehdy nějaké problémy, ale podařilo se je vyřešit. A vítězná jízda XFree86 pokračuje...
Není to až tak dávno (pár let?), co se výrazně prosazovalo heslo "prohlížeč je univerzální rozhraní". Také jsem tehdy tomu nesmyslu podlehl, ale naštěstí se léčba (šokem) dostavila včas.
Pokusil jsem se rozchodit databázi 602SQL ve verzi 9 pod systémem Fedora Core 3. A výsledek? Smíšené pocity...
Právě se chystám pokračovat v jednom opuštěném open-source projektu, který mi připadá velice zajímavý (a dost dlouho se na něj nesáhlo). O který jde, si zatím nechám pro sebe (až to bude aktuální, snad to každý zjistí sám). Přivádí mě to k úvahám o etickém pohledu na tyto věci.
Klec je nepříjemná věc. Ve světě obchodu je jednou z jejích podob tzv. customer lock-in (zvaný také vendor lock-in nebo proprietary lock-in). Všichni to známe, zákazník se nějak (ať už dobrovolně či nikoli) připoutá k dodavateli zboží či služeb a nemůže (resp. může jen obtížně) odejít jinam. U proprietárního softwaru s uzavřeným zdrojovým kódem je taková situace velmi častá, pozor je ale třeba dát i u open-source softwaru.
Po nedávných heslech ve smyslu "Přechod na Linux může být neúnosně nákladný" a "Zůstat na Windows může být neúnosně nákladné" se přidávám s podobným heslem. Ono totiž i používání osobních počítačů může být neúnosně nákladné. Nemám teď na mysli to, že bychom úplně přestali používat počítače. Jen chci připomenout, že vlastní počítač pro každého člověka může být někdy zbytečným luxusem.
Ať chceme nebo ne, pokud se má GNU/Linux skutečně rozšířit mezi běžnými uživateli (což by bylo jen dobře, už kvůli internetové bezpečnosti), musí být výrazně "klikací". Prostě, uživatel chce zasednout k počítači, spustit svůj oblíbený program a pracovat - "základní věci" typu kompilace kernelu, přidávání pravidel do iptables apod. jsou mu naprosto ukradené.
V dobách "předlinuxových" (z mého pohledu, tj. někdy před rokem 1999) jsem byl zvyklý používat jako browsery MSIE a Nescape (příp. Lynx, ale to jen zřídka, hlavně na OpenVMS). Mezitím jsem nenásilně přešel na různé jiné prohlížeče, v poslední době preferuji hlavně Operu (bez ohledu na OS, se kterým právě pracuji), často používám Mozillu a Firefox, někdy Konqueror. V pátek jsem pod tlakem okolností musel nějakou chvíli používat cizí počítač, na kterém byl jen MSIE verze 6. A moje zjištění - už ho neumím ovládat!!!
Je to pár dní, co jsem si tu stěžoval na X.org a uvažoval o návratu k XFree86. Po včerejším zatuhnutí X serveru jsem se rozhodl proměnit slova v činy a pustil jsem se do přechodu na XFree86.
Není to tak dávno, co byla v různých distribucích dlouho používaná implementace X Window Systemu s názvem XFree86 nahrazena jinou, tedy X.org. Důvody jsou různé, především licenční. Z pohledu uživatele a aplikačního programátora se nemělo teoreticky nic změnit, bohužel tomu tak není. Celkově jsem z X.org zklamán...
Nechci tu diskutovat o samostatné existenci Ďábla (ať už jako protiváhy Boha, zcela nezávisle nebo jakkoli jinak), jeho vlastnostech, ani vlivu na veškeré dění (a konání lidí zejména). Chtěl bych se zaměřit na "softwarové ztělesnění Ďábla" tak, jak je obecně chápáno. Často je totiž Ďáblovi přisuzováno něco, za co opravdu nemůže.
Včera jsem, inspirován diskuzí o (ne)kvalitách Midnight Commanderu, podlehl tíze okolností (v tomto případě skutečnosti, že MC objektivně obsahuje nejednu chybu) a ohlásil hned tři chyby ve zmiňovaném programu. Že mi to trvalo, o těch chybách vím už několik let...
Aby nevznikl dojem, že nemám rád Internet, upřesním to - je třeba říci NE finanční podpoře Internetu ze strany státu. Pro tento názor mám celou řadu důvodů a všechny považuji za docela silné.
Stát (a zde do něj budu počítat všechny správní instituce, od obcí, přes kraje, centrální vládu až po vyšší útvary - v našem případě EU) samozřejmě Internet podporovat má, a to zejména odstraňováním překážek zejména byrokratického charakteru, zavádění možnosti elektronické komunikace s úřady a poskytováním on-line přístupu do veřejných databází (tento poslední bod se daří relativně dobře plnit). Ale něco jiného je finanční podpora.
Pro většinu skalních příznivců Linuxu je VIM prakticky synonymum pro "textový editor". Vystačí si s ním pro všechy textově-editační úkoly a netouží po ničem jiném (pokud ovšem zároveň nepatří do kategorie nadšených uživatelů Emacsu). Toto zaujetí však nesdílím, naopak si myslím, že VIM a jeho klony (např. gVim) již nemají na dnešních počítačích co dělat.
Původní editor VI (od něhož se VIM filosoficky neliší) totiž vznikl v dobách, kdy jsme si mohli nechat zdát nejen o grafickém rozhraní, ale i o pořádných klávesnicích. Na starých textových terminálech měl určitě své místo, na moderních počítačích ale působí spíš komplikace.
Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme... Jen tvrdě do nich, zaslouží si to!!!
Podobné nadšené výroky často slyšíme a čteme, když nějaká instituce vyhlásí trest pro Microsoft nebo nějaké nařízení, kterým nutí Microsoft prznit ten senzačně provázaný a nedělitelný balík jménem Windows. Bohužel, v takových situacích tuto radost nesdílím. Proč? Protože to Linuxu a dalšímu open-source softwaru ve skutečnosti ubližuje - alespoň to tak cítím. Hned vysvětlím...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz