Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
Jakožto zastánce paralelismu jsem kdysi dávno začal používat dvě virtuální plochy. Ze dvou se pak staly čtyři, ze čtyř sedm, ze sedmi devět a z devíti šestnáct. Šel bych i do pětadvaceti, ale to už je na můj systém krapet moc. Časem se ukázalo, že největší nevýhoda virtuálních ploch je, že člověk musí po každém spuštění počítače začínat na první a postupně umístit různé aplikace na různá místa. Ve chvíli kdy jsem si pořídil druhý monitor se z toho stal skutečný Opruz s velkým o, takže jsem na si to napsal script.
Konečně jsem upgradoval netbook na nové ubuntu. A je to boží. Tak boží, že jsem přešel na Mint na všech počítačích.
Není to tak dávno, co jsem zde publikoval blogpost jménem Několik potěšujících věcí. Dle reakcí se jednalo o potěšující věci i pro ostatní, takže vám dnes přináším druhý díl.
Stalo se Dnes 18:08 - Londýn. Vlastně kecám, Thursday 03 December 1998.
Rozhodl jsem se, že sepíši pár věcí, které mě za tento měsíc potěšily a zároveň by se mohly zalíbit i ostatním geekům.
V padesátých letech minulého století málem vzniklo první autonomní atomové monstrum. Autonomní proto, že ho nikdo neřídil - jednou vysláno mělo křižovat svět a ničit vše nad čím přeletělo. Atomové proto, že jeho motor byl náporový ramjet poháněný nestíněným 600MW atomovým reaktorem. Monstrum proto, že mělo nést 26 vodíkových bomb a díky nestíněnému reaktoru zabíjet už pouhým přeletem. Pokud by někdy došlo k jeho vypuštění, pravděpodobně by pro lidstvo nebylo žádné zítra.
Po pár letech spokojeného používání ubuntu 10.10 jsem se konečně rozhoupal a upgradoval na novější verzi. Nevybral jsem si však nové Ubuntu (hnus fialový), ale něco perspektivnějšího - Linux Mint 12. Když už jsem byl u toho, řekl jsem si že po těch letech upgradování provedu čistou instalaci a přenesu jen důležité konfigurační soubory v ~. Bohužel, Mint nemá alternativní instalační disk a tak jsem ho musel nainstalovat na šifrovaný disk ručně, což je docela práce.
CherryTree je program spadající do kategorie osobních wiki. Jeho autoři ho popisují jako "Program k hierarchickému vedení poznámek, s vlastnostmi, jaké má formátovaný text (RTF), a zvýrazňování skladby". Já o něm tvrdím, že je to skvělá věc na psaní blogů a konečné řešení otázky poznámek.
Začínám mít pocit, že neexistují ajťáci, kteří by se nepropadali do noci. Spousta mých přátel a známých mi potvrdila, že pokud mají trochu volného času, třeba prázdniny nebo dovolenou, stane se jim nemilá věc; chodí spát čím dál později. Problém pak nastane, když se mají vrátit zase zpět do českého časového pásma třeba z toho mexického.
Když jsem kdysi upevňoval svou existenci a vsakoval kvanta informací, nejdříve z knih a později z internetu, rostlo ve mě jisté podezření. Podezření, které se ukázalo pravdivé.
Dnes bych vám rád v krátkosti představil jeden velice zajímavý comix, na který jsem v poslední době narazil.
Pokud někdy zavítáte do Karlových Varů, pravděpodobně zjistíte, že město platí vlastní wifi síť, do které se může kdokoliv zdarma připojit. Z nepochopitelného důvodu je však doba připojení omezena na 30m, po jejímž uplynutí vám síť utne všechny probíhající spojení a musíte se opět přihlásit pomocí naprosto trapného webloginu. Štvalo mě to, tak jsem vytvořil krátký program v D, který to dělá za vás.
Na světě není divné, že je složitý a nepředvidatelný. Divné je, když nastávají náhody, které by dávaly dokonalý smysl, kdyby se jednalo o předem připravené události. Toho si všimli i filosofové a psychologové, kteří to pojmenovali termínem synchronicita (doporučuji ten odkaz přečíst předtím než se pustíte do tohoto blogpostu).
Teorie synchronicity nedává ovšem odpověď na otázku "proč existuje synchronicita". Samozřejmě, je možné, že se jedná jen o čisté náhody a lidé si je vysvětlují tak jako kdyby šlo o něco víc. To je jedna možnost a musím uznat že dost pravděpodobná. Další možnost přináší moje vlastní Teorie Hráčů©®.
Upozornění: Blogpost je o subjektivních pocitech a zážitcích.
Je to již cca rok, co jsem se začal zajímat o programovací jazyk D. Co se od té doby v mém názoru na D změnilo?
Nedávno jsem se zamýšlel nad možnými způsoby dosažení nesmrtelnosti. Ne že bych to bral úplně vážně, ale podobné myšlenkové hry mě baví. Moc lidí nad tím nepřemýšlí (nebo o tom spíš nepíše), tak jsem si řekl proč si na toto téma nezablogovat.
Média se můžou přetrhnout aby nás mohla informovat o tragédii v norsku. Díky tomu se o ní baví spousta lidí, ale jen mizivému procentu dochází že nešlo o maniaka, ale docela chytře a metodicky uvažujícího člověka. V tomto blogpostu jsem sepsal pár informací a teorií které spoustě lidí jenž se nechali krmit masmédii ušla.
Brácha se zcvoknul, jinak nic. Dneska je to poněkud osobnější netechnický blogísek.
BusPirate je velice užitečný opensource nástroj umožňující komunikaci po spoustě sběrnic. Jedná se o cosi jako netcat, tedy Švýcarský nůž pro každého bastlíře. Přišlo mi trochu škoda, že o něm v Čechách moc lidí neví, proto jsem se rozhodl popsat své dojmy po více než roce jeho používání.
Poslední dobou mám dost volného času, tak dočítám vše, co se mi už nějakou dobu válí po pokoji. Konečně jsem se tak dostal i ke knize Operační systém Unix a jazyk C od dvojice autorů Brodského a Skočovského (ISBN 80-03-00049-1). Podařilo se mi jí koupit na aukru za 40kč a ku mému velkému podivu se jedná o mimořádně kvalitní knihu a to i přesto že vyšla v roce 1989, tedy v době kdy jsem měl na starosti především sání z matčina prsu.
Dnes je to skutečný blogísek plný plkání o blbostech, technický pokec se nekoná. Najdete zde krátké zamyšlení o třech věcech - o Dračím syndromu, lenosti a dechovém cvičení. Na závěr následují nějaké ty otázky jak jste na tom vy.
V tomto blogpostu jsou popsány dvě věci - jak použít Arduino jako programátor pro rodinu AVR a jak použít programy z Arduina v ATmega8-16PU bez nutnosti bootloaderu a dalších opičin.
Nudil jsem se, tak jsem sepsal něco o programovacím jazyku D. Není to ani tak článek o D, jako spíš můj názor na něj a ostatní programovací jazyky.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak moc by magie musela být podobná zpracování informací, tak jak nám to umožňují informační technologie? Mám rád sci-fi a fantasy a nad touto myšlenkou jsem strávil spoustu cest ze školy (na cestách se mi kupodivu skvěle přemýšlí). Když jsem před nedávnem viděl Harryho Pottera 7, napadlo mě o tom napsat blogpost.
V dnešním blogpostu bych se rád podělil o můj názor na tohoto známého spisovatele a jeho díla.
Není to tak dávno, co na IRC chanu, kam běžně chodím, vypukl další nesmyslný flame na téma Linux vs Windows. Mezi obhájci Windows byl člověk, který poměrně dlouho používal Fedoru, takže znal klady i zápory Linuxu poměrně dobře. Už si nevzpomínám jak flame skončil, ani který systém "vyhrál", ale někdy během něj jsem si uvědomil proč vlastně používám Linux.
Dnes je na řadě blogpost ve kterém se vyskytuje totálně nekritický názor na Daemona. Heil Daemon <o.
Když už jsem vyzkoušel Squidge, rozhodl jsem se že se podívám i na OpenWRT. Jelikož nastavení všech voleb kompilace není zrovna triviální, sepsal jsem tento blogpost ve kterém popisuji co vše jsem udělal, třeba se to bude hodit i někomu dalšímu.
Milý blogísku, konečně to mám za sebou. Dlouho jsem o tomto okamžiku přemýšlel a představoval si jaký bude, ale až teprve dnes se mi podařilo to zažít. Co? No přece přijít o panictví \o/.
Na vysoké škole je překvapivě mnoho předmětů dost primitivních. Pak jsou tam těžké, ale znáte to, když Vás něco baví, jde to samo. Nakonec tam jsou i nudné předměty a to je podle mého skromného názoru kámen úrazu na kterém je vyhozena většina vysokoškoláků.
Snad každý si musel všimnout, že poslední dobou není cenzura informací ve svých různých podobách nic výjimečného. Cenzurují snad všichni větší poskytovatelé, cenzurují provozovatelé jednotlivých webů (i když zde je to většinou pouze snaha odehnat trolly), cenzurují státy.
Spousta politiků si myslí že ví lépe co je pro vás dobré, co ještě zvládnete a co ne. Kupodivu, většina lidí s nimi z různých důvodů souhlasí. Cenzura je prostě moderní a pomalu se stává nedílnou součástí našich životů.