Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
).
Nejeden uživatel unixových systémů se orosí hrůzou, jakmile je postavena před nutnost upravit nějaký soubor v editoru vi. Systémy, které se chtějí chlubit POSIX standardem, by však měly nabízet editor, který nepřívětivost vi naprosto bravurně překonává - řádkový editor ed. Komu ani ten k sebetrýznění nestačí, ten si může vyzkoušet jeho prehistorické verze z let 1975 a 1972, což uděláme právě teď.
Well I won't lie: quite a lot. This is a blogpost about an ANSI escape text user interface for a mobile phone ... made in the shell enhanced with elements from the object programming paradigm.
V mých minulých zápiscích několikrát zaznělo poněkud praštěné jméno počítače, které se dnes pojí nejčastěji s přídavnými jmény jako obskurní či neúspěšný. Ale stejně tak se k němu hodí slovo brilantní a úplně nejvíc mu sluší přídavné jméno jediný - jediný domácí mikropočítač, který si si dovolil narušit nadvládu BASICu a své uživatele vrhl přímo do zásobníkového světa programovacího jazyka Forth. Tím počítačem byl Jupiter Ace.
Při pohledu na klávesnici ZX Spectra jsem si uvědomil, že smysl řady příkazů, které jsou na ni vytištěny, mi už není zřejmý. Proto jsem si znovu prošel slovenský manuál k počítači Didaktik Gama a prolistoval knihu Můj přítel Didaktik Gama, což byl jeden z mála zdrojů informací, který jsem měl k dispozici k prvnímu programovacímu jazyku, s nímž jsem přišel do styku - Sinlair BASICem. Zajímalo mě, jak se těch několik zaprášených střípků informací a dojmů, které mi z té doby před několika desetiletími zbyly, vypořádají s novým pohledem. Jaký tehdy byl dnes tolik opovrhovaný BASIC?
V minulém zápisku jsme se podívali na nejstarší dostupnou verzi překladače jazyka C z roku 1972. Tentokrát se zaměříme na překladač o poznání mladší, vytvořený dlouhých šest let po vydání knihy The C Programming Language, která definovala K&R verzi jazyka C. Ale i tak se nebude jednat o nudný kus kódu. Je jím totiž HiSoft C - překladač pro osmibitové ZX Spectrum z roku 1984.
Před časem jsem se ptal staršího kolegy, jestli někdy na vlastní oči viděl zdrojový kód nějakého starého kompilátoru vzniklý v dobách, kdy související matematická teorie překladačů teprve vznikala, protože udělat kompilátor pro jazyky, jako je C, jistě byla výzva. Bohužel neviděl, takže nažhavme stroje času, musíme se podívat sami.
Otestoval jsem nový Linux Mint 19 a na to, že jde zatím o betaverzi, je dost dobrá.
Již nějaký ten pátek ve svých projektech používám pomocný script version.py který byl modifikován speciálně pro daný projekt a zajišťoval tyto věci:
Pravděpodobně každý na tento problém už narazil - není radno nahrnout na flashku příliš mnoho dat najednou, neb systém zamrznouti by mohl. Je to problém, o kterém se ví minimálně od roku 2013 (viz Jaderné noviny 7. 11. 2013, odkud jsem si i vypůjčil název zápisku), bohužel stále přežívá. Co ale dělat, když chcete přenést po flashce svou hudební sbírku?
O Selfu jsem tu trousil narážky asi tak půl roku. Self je programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj. Je to něco naprosto jiného, unikátního a jediné, co se tomu trochu blíží je původní koncept operačního systému, který běžel na Lisp machines a Smalltalk.
Po dlhej dobe som sa rozhodol napísať o panely conky znovu. Za čas od posledného blogu na tému conky ubehlo mnoho času.
Co používáte, když si chcete nějakou stránku archivovat na disk? Dříve fungovalo dobře MAFF, ale to už v aktuálních verzích Firefoxu není podporované. UnMHT taky ne.
Až příliš praktická ukázka, jak pomocí Flatpaku připravit k distribuci netriviální aplikaci...
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Tak projekt který jsem představil v předchozím zápisku na blogu (doporučuji přečíst pokud nevíte o co goo) dospěl do verze 1.0.21.