Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Mám už několik produkčních hostů, všichni jsou typu qemu plná virtualizace s HW podporou, s image ve formátu qcow2 a jsou na cLVM svazcích. Hledal jsem, jak je efektivně zálohovat.
Ačkoliv se Darling občas objeví na Phoronixu, tak Phoronixu se nedá věřit. Jeho redaktor se mnou nikdy nebyl v kontaktu, takže si jen dělá obrázek podle toho, co někde zahlédne, takže zpravodajství opravdu na prd. Co teprve weby, co to od něj opíšou (zdravíme ZDNet).
Printrbot Simple je pravděpodobně nejlevnější 3D tiskárna na trhu. Prodává se za 299 dolarů. V tomto zápisku se chci podělit o první zkušenosti po dvou večerech jejího sestavování a testování.
Dlouho jsem přemýšlel na co využít druhé Raspberry Pi, které se mi leželo v šuplíku. Při brouzdání po Internetu jsem narazil na obrázek malého herního automatu postaveného z RPi a řekl si „tohle chci“.
Částečně jako pokračování páru mých předchozích blogů, částečně jako reakce na Dreita jsem se rozhodl publikovat několik odkazů na různé zajímavosti, které mě v poslední době zaujaly. Nejedná se o linuxové věci, ale o programování a techniku se to alespoň lehce otírá :)
OLinuXino je vývojová doska s (prevažne) otvoreným hardvérom a softvérom. Na tomto pomerne zaujímavom zariadení sa dá spustiť Linux so štandardným desktopom. V dnešnom blogu sa pozrieme bližšie na túto dosku a periférie ako dotykový TFT panel a wifi.
Jelikož se situací popsanou v předchozím zápisku jsem stále nebyl spokojen, udělal jsem na svém HTPC několik dalších úprav, o které bych se rád podělil.
Dnes bych se s vámi chtěl podělit o hrst zajímavých odkazů, které mohou být mnoha (nejen) linuxákům užitečné.
Rozhodl jsem se založit si zde na Ábíčku blog. Rád bych v něm občas psal o věcech, které aspoň trochu souvisí s Linuxem nebo aspoň počítači, zejména problémech, které jsem řešil a jejichž řešení by mohlo někomu pomoci. První zápisek bude o tom, jak jsem si zařizoval HTPC, zejména o problémech, na které jsem narazil.
Narazil jsem na problém s rychlostí fce Gdk::Pixbuf::create_from_file() v Gtkmm 2.22 pod Windows. Pokud se použije pro načtení cca 4MB JPEGu 5600x3700, tak jí to trvá cca 10s.
Konečně mi došlo Raspberry PI a tak jsem se rozhodl k jeho prvnímu nasazení: Chtěl jsem „osvobodit“ své USB/MIDI klávesy od nutnosti pokaždé je připojovat k notebooku. Propojil jsem tedy klávesy s Raspberry PI s Raspbianem přes USB, k Raspberry přes malého Jacka bedýnky a ještě to celé napojil do lokální ethernetové sítě, aby se to dalo nějak rozumně konfigurovat.
V práci máme vývojářskou síť bez připojení k internetu z důvodu (pseudo)bezpečnostní politiky. Dokážete si představit, že používat Ubuntu bez aptitude a python bez pip je návrat do středověku. Na rozchození mirroru pro Ubuntu se osvědčil apt-mirror, mirrorovat PyPI bylo o trošku složitější...
Nedávno jsem zde zahlédl diskuze o čtečkách elektronických knih. Jelikož už dva měsíce jednu vlastním, rozhodl jsem se podělit o dojmy z jejího používání.
Nedávno jsem řešil úkol jak spustit novejší verzi MySQL na produkčním serveru, na kterém už aktivně beží starší verze MySQL. Jinýmy slovy: Aby na jednom stroji byly spuštěny dvě verze MySQL. V repozitářích distribuce Debian squeeze (6.0.2) se aktualně nejnovejší verze MySQL (5.6.11) nenachází. Takže si ji stáhneme ze stránek a budeme kompilovat.
Před rokem jsem tady na blogu psal o projektu sstream, který slouží k tunelování TCP přes SSH, a to i v případě kdy se jede přes "jumpbox", který zakazuje TCP forwarding a ani na něm nemáte shell. Sstream už funguje dost stabilně a jedu na něm 40 hodin týdně. Pokud pracujete ve firmě, kde máte vedle sebe na stole dva počítače, mezi nimi pouze takto omezené SSH a chcete rozjet synergy, sstream je přesně pro vás.
Ač by se mnou někteří studenti nejspíš nesouhlasili, mým cílem není jim přinést do života peklo. Domácí úlohy samy o sobě snadné nejsou (toho jsme si plně vědomi), tak proč jim ještě víc znepříjemňovat život tím, že když už úlohu pochopí, vyřeší a chtějí odevzdat, že jim to nepůjde?